Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vydalo územní rozhodnutí pro nové jaderné bloky v Dukovanech. Rozhodnutí by mělo umožnit výstavbu až dvou nových reaktorů. Podle úřadu jde o signál pro všechny uchazeče o stavbu nového bloku, kteří mají podat své finální nabídky do úterý. První nový blok by měl být dokončen do roku 2036.
Nízké mzdové nároky Čechů a jistá jejich bojácnost při mzdovém vyjednávání se svými zaměstnavateli a šéfy představují klíčový důvod, proč se Fialově vládě daří „zalepovat“ dluh postupnou stabilizací veřejného zadlužení k HDP. Navíc vláda díky této stabilizaci nyní evidentně upouští od svého loňského plánu získat pod svoji kontrolu, znárodnit, klíčové tuzemské elektrárny a výrobu elektřiny jako takovou – a mít tak pod kontrolou cenotvorbu elektřiny.
Energetická společnost ČEZ od poloviny září zlevní ceníky energií s fixací. Cena elektřiny s jednoročním závazkem bude o více než pětinu nižší než stanovené vládní stropy.
Novým generálním ředitelem úřadu práce se v pátek stane Daniel Krištof, který měl do poloviny letošního roku na starosti marketing ve společnosti ČEZ Prodej. Jmenuje ho ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Hospodářským novinám to potvrdil šéf ministerské sekce informačních technologií Karel Trpkoš, který úřad práce dočasně řídí.
K pokrytí spotřeby elektřiny v Česku je do budoucna potřeba dostavět až čtyři další bloky jaderných elektráren. Deníku E15 to řekl ředitel divize nová energetika energetické firmy ČEZ Tomáš Pleskač. Zatím se plánuje dostavba jednoho bloku v elektrárně v Dukovanech na Třebíčsku. Má být dokončen do roku 2036 a podle dřívějších informací zástupců vlády i ČEZ má nový reaktor stát asi 160 miliard korun.
Sněmovna podpořila vládní návrh na snížení podílu hlasů akcionářů, který je nutný pro přeměny obchodních společností a družstev. Místo dosud potřebných 90 procent hlasů všech akcionářů by nově mělo podle sporného návrhu pro rozdělení firem stačit 75 procent hlasů akcionářů.
Dosud nejvyšší dotaci z Modernizačního fondu, více než šest miliard korun, získá společnost ČEZ na výstavbu zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO) v areálu středočeské Elektrárny Mělník. Podle mluvčí ministerstva životního prostředí Lucie Ješátkové sice jde o nejvyšší schválenou podporu, pokrývá ale jen 46 procent z celkových uznatelných výdajů. V porovnání s obdobnými schválenými nadlimitními projekty z programu HEAT se tedy jedná o vůbec nejnižší podporu, běžně podle mluvčí pokrývá dotace okolo 50 procent způsobilých výdajů. Na dotaci upozornil již dříve Ekonomický deník.
Společnost Inven Capital ze skupiny ČEZ investovala do izraelské společnosti WINT zaměřené na úspory vody. Start-up se zabývá využitím umělé inteligence, která kontroluje plýtvání s vodou. V posledním kole, které Inven Capital vedl společně s dalším investorem Insight Partner, získal start-up od investorů celkem 35 milionů dolarů (asi 772,8 milionu korun). Kolik přesně Inven Capital zainvestovala, firma neuvedla.
Energetická skupina ČEZ letos v prvním pololetí vydělala 22,3 miliardy korun, čistý zisk společnosti je tak meziročně o 34 procent nižší. Pokles zapříčinily hlavně zvláštní daň z neočekávaných zisků, takzvaný windfall tax, a odvody z nadměrných tržeb. Provozní výnosy skupiny naopak vzhledem k vysokým cenám komodit stouply o 23 procent na 169,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které společnost zveřejnila.
Polostátní energetická společnost ČEZ se bude ucházet o českou plynárenskou distribuční síť GasNet. Agentuře Reuters to řekl ředitel strategie a místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani. Podle něj je firma připravena podat nabídku na odkup. Cena může být v desítkách miliard korun.
Firmy napříč obory měly loni „mejdan“, podařilo se jim náklady inflace přenést na řadového občana a leckdy na tom ještě vydělat dost navíc, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda a přidává příklady několika takových firem.
