Funkční trh s energiemi v Evropě nikdy neexistoval. A to je velký problém. Uvedl to bývalý šéf energetické společnosti ČEZ Jaroslav Míl v pořadu CNN Prima NEWS Svět financí. Podle Míla není povinné mít burzovní cenu elektřiny jako referenční. Změna by přitom mohla přinést zlevnění elektřiny pro české domácnosti.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vydalo územní rozhodnutí pro nové jaderné bloky v Dukovanech. Rozhodnutí by mělo umožnit výstavbu až dvou nových reaktorů. Podle úřadu jde o signál pro všechny uchazeče o stavbu nového bloku, kteří mají podat své finální nabídky do úterý. První nový blok by měl být dokončen do roku 2036.
Nezisková organizace Business & Professional Women CR (BPWCR) se zabývá postavením žen ve společnosti. Organizace se stala ambasadorkou projektu Women´s Empowerment Principles (WEPs) pro Českou republiku a klade si za cíl zejména vyjasňování tématu rovnosti. Čerstvým signatářem programu WEPs je od letošního podzimu energetická společnost ČEZ.
Na konci října je uzávěrka výběrového řízení na dodavatele jaderného bloku v Dukovanech. Jde o největší tendr České republiky za posledních třicet let, jeho hodnota bude ve stovkách miliard korun. Jaké bude konečné číslo je v rovině spekulací. Očekává se účast tří firem, americké Westinghouse, francouzské EdF a korejské společnosti KHNP. Petr Brzezina, šéf českého zastoupení Westinghouse, poskytl pro newstream.cz exkluzivní rozhovor ještě před uzávěrkou soutěže. Firma se dlouho k výběrovému řízení nevyjadřovala. Nechala se však vyprovokovat „předbitevní“ palebnou přípravou konkurence. „Jsme jediný z účastníků, jehož jaderný reaktor funguje v praxi,“ říká Brzezina. Otázka ceny za vybudování jaderných bloků podle něj není podstatná. „Hlavní je, že bude mít Česko novou elektrárnu.“
Energetická společnost ČEZ zlevní od začátku příštího roku téměř dvěma milionům zákazníků elektřinu a plyn, koncovou cenu elektřiny ovšem zřejmě navýší stát. Domácnosti se smlouvou na dobu neurčitou zaplatí dodavateli za elektřinu částku o více než pětinu nižší než v současnosti, cena za plyn klesne skoro o 30 procent. Elektřina v příštím roce i přesto zřejmě odběratelům zdraží kvůli očekávanému navýšení regulované části ceny určované státem.
Svět si opět všímá neobratných vyjádření premiéra Petra Fialy k ČEZ, jehož akcie padají nejvíce od června. „Lepší by bylo, pokud by se vládní představitelé k problematice přeměny ČEZ veřejně nevyjadřovali, dokud není na stole finální návrh,“ míní hlavní ekonom Lukáš Kovanda.
Nízké mzdové nároky Čechů a jistá jejich bojácnost při mzdovém vyjednávání se svými zaměstnavateli a šéfy představují klíčový důvod, proč se Fialově vládě daří „zalepovat“ dluh postupnou stabilizací veřejného zadlužení k HDP. Navíc vláda díky této stabilizaci nyní evidentně upouští od svého loňského plánu získat pod svoji kontrolu, znárodnit, klíčové tuzemské elektrárny a výrobu elektřiny jako takovou – a mít tak pod kontrolou cenotvorbu elektřiny.
Energetická společnost ČEZ od poloviny září zlevní ceníky energií s fixací. Cena elektřiny s jednoročním závazkem bude o více než pětinu nižší než stanovené vládní stropy.
Novým generálním ředitelem úřadu práce se v pátek stane Daniel Krištof, který měl do poloviny letošního roku na starosti marketing ve společnosti ČEZ Prodej. Jmenuje ho ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Hospodářským novinám to potvrdil šéf ministerské sekce informačních technologií Karel Trpkoš, který úřad práce dočasně řídí.
K pokrytí spotřeby elektřiny v Česku je do budoucna potřeba dostavět až čtyři další bloky jaderných elektráren. Deníku E15 to řekl ředitel divize nová energetika energetické firmy ČEZ Tomáš Pleskač. Zatím se plánuje dostavba jednoho bloku v elektrárně v Dukovanech na Třebíčsku. Má být dokončen do roku 2036 a podle dřívějších informací zástupců vlády i ČEZ má nový reaktor stát asi 160 miliard korun.
Sněmovna podpořila vládní návrh na snížení podílu hlasů akcionářů, který je nutný pro přeměny obchodních společností a družstev. Místo dosud potřebných 90 procent hlasů všech akcionářů by nově mělo podle sporného návrhu pro rozdělení firem stačit 75 procent hlasů akcionářů.
Odborový svaz IG Metall požaduje po Volkswagenu pětiprocentní zvýšení 📈 mezd u asi 130 tisíc německých zaměstnanců, píše DPA. Požadavek přichází v době, kdy se VW potýká s problémy a pracuje na rozsáhlé restrukturalizaci zahrnující zrušení desetitisíců pracovních míst. Požadavek se týká zaměstnanců závodů VW v Braunschweigu, Saské Kamenici, Drážďanech, Emdenu, Hannoveru, Kasselu, Salzgitteru, Wolfsburgu a Cvikově.
Číst více
