Téměř 15 procent. Tolik by vydělal investor, který by na počátku letošního roku vsadil na pražskou burzu a nyní by vybíral zisky. Index PX-TR, tedy zahrnující dividendový výnos, si totiž za první půlrok obchodování připsal 14,32 procenta. Tím se vyrovnává nejvýkonnějším burzám světa. Příběh pražské burzy je však komplikovaný a může jít o jeden z posledních skvělých roků.
Cena akcií ČEZ na pražské burze v pondělí posílily o 2,5 procenta na 1068 korun. Stojí za tím páteční večerní tisková konference, na níž hlavní akcionář, tedy stát, zveřejnil návrh dividendy. Ta má být 145 korun, díky čemuž by ČEZ vyplatil většinu loňského rekordního zisku přesahujícího 80 miliard. Krátce před tiskovkou však došlo k mimořádně vysokému nákupu akcií za 250 milionů korun. Došlo k insider tradingu?
Akcie ČEZ letí vzhůru, obchodování s nimi je pětinásobně nad běžným průměrem. Ministerstvo financí pátečním překvapivým návrhem vyšší dividendy zaskočilo i vedení ČEZ, chce si z jeho zisku vzít o 11 miliard více.
Uplynulé dny přinesly růst akciových trhů i přes mírně „jestřábí“ zasedání americké centrální banky. Pokračoval výstup na několikaměsíční maxima, kdy se hlavní index S&P 500 dostal nad magickou hranici 4400 bodů. Býčí trend, který aktuálně na akciích panuje, je překvapivě silný a probíhá navzdory válce na Ukrajině, vysokým úrokovým sazbám nebo relativně slabému ekonomickému růstu. Bude nesmírně zajímavé sledovat, jak se situace bude vyvíjet v období prázdnin a obecně nižší likvidity na finančních trzích.
Ministerstvo financí včera po zavření burzy zaskočilo veřejnost a evidentně i samotné vedení ČEZ, když na poslední chvíli oznámilo svůj návrh dividendy 145 korun na akcii podniku. Do té doby se totiž počítalo s tím, že resort nebude navrhovat vyšší dividendu, než jakou navrhuje ČEZ, tedy 117 korun za akcii. Ostatně ještě v květnu ministerstvo financí ujišťovalo, že vyšší dividendu než 117 korun žádat nebude. A včerejší raně odpolední firemní komunikace ČEZ hovoří stále jednoznačně o částce 117 korun na akcii. Zjevně teprve poměrně krátce před 17:00 hodinou, před vypršením termínu pro podávání návrhů dividendy, na ČEZ dorazila informace o protinávrhu vlády.
Ministerstvo financí přišlo po zavření burzy s překvapením. Bude žádat od ČEZ dividendu 145 korun na akcii. Přitom ještě minulý měsíc tvrdilo, že nebude žádat více, než navrhne sama firma. Vedení ČEZ přitom navrhuje 117 korun na akcii. Vláda si tak může z ČEZ vytáhnout o bezmála devět miliard korun více, než ještě minulý měsíc v maximalistickém scénáři zamýšlela.
Ministerstvo financí s ohledem na loňský rekordní zisk energetické společnosti ČEZ a pozitivní výhled jejího dalšího hospodaření navrhuje výplatu dividendy 145 korun na akcii. Vedení ČEZ navrhlo vyplacení 80 procent z loňského čistého zisku, což je 117 korun na akcii.
Valná hromada energetické skupiny ČEZ, která se uskuteční 26. června v Praze, nebude mít na programu otázku možné transformace ČEZ. Žádný z akcionářů o to nepožádal, uvedl mluvčí energetické skupiny Ladislav Kříž.
Společnost Geomet, kterou z 51 procent vlastní ČEZ a menší polovinu pak australská těžební společnost European Metals Holdings, koupila pozemky v průmyslovém areálu Dukla. Postavit na nich hodlá postavit závod na zpracování lithia z nedalekého Cínovce na Teplicku. Kupní cena pozemku se podle serveru Seznam Zprávy vyšplhala skoro na miliardu korun.
Letošní schodek státního rozpočtu může být rekordní, i 450 miliard korun. I Národní rozpočtová rada už v podstatě vylučuje, že by vláda mohla splnit svůj nyní plánovaný schodek. Novela zákona o rozpočtu bude nezbytná, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Akcie společnosti ČEZ jsou na pražské burze jednak tahounem, tvoří v objemu vložených financí téměř polovinu všech investic „drobných“ investorů. Na druhé straně kolem společnosti ČEZ je nyní nepřehledné dění. Zejména proto, že vláda má jakési záměry s firmou, ve které stát vlastní sedmdesát procent podílu, ale zároveň nedokáže veřejně sdělit, co se bude s energetickou společností dál dít.
Prezidentem Sdružení automobilového průmyslu AutoSAP bude nadále člen představenstva Škoda Auto 👨 Martin Jahn (55). Dnes ho zvolila valná hromada sdružení. Jahn je jeho šéfem nepřetržitě od roku 2021, stejnou pozici zastával ještě v letech 2009 až 2016. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo sdružení AutoSAP.
Izraelská armáda provedla ✈️ vzdušný útok ve městě Gaza, jehož cílem byl klíčový člen teroristického hnutí Hamás. S odvoláním na prohlášení armády to píše server The Times of Israel (ToI) s tím, že podle izraelských činitelů se jedná o vysoce postaveného velitele Hamásu Ráida Saada. Palestinská tisková agentura WAFA uvedla, že při úderu bylo zabito několik osob.
Běloruský nositel Nobelovy ceny za mír 👨 Ales Bjaljacki a opoziční politička Maryja Kalesnikavová jsou na svobodě. Uvedl to dnes opoziční server Naša Niva poté, co administrativa autoritářského vůdce země Alexandra Lukašenka oznámila omilostnění 123 vězňů.
Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny, Česko nebude za nic ručit, řekl premiér 👴 Andrej Babiš (ANO) ve videu, které zveřejnil na síti X. Finančními potřebami Ukrajiny v letech 2026 a 2027 se bude zabývat summit EU, který začne příští čtvrtek. Evropská komise pro jednání navrhla dvě možnosti, první je půjčka od Evropské unie, druhou reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy.
Ukrajinská Oděská oblast čelí jednomu z největších 🚀 vzdušných útoků od začátku války. Zraněni byli dva lidé a zasaženy civilní, průmyslová a energetická zařízení. Část tohoto jihoukrajinského regionu je bez elektřiny, uvedl dnes ráno šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského vyslalo Rusko na Ukrajinu 450 dronů a 30 střel.
Evropa není podle končícího premiéra 👨 Petra Fialy (ODS) dobře připravena na mezinárodní výzvy a rizika. Ta Fiala vidí v Rusku a v tom, že jeho představitelé chtějí mít vliv, jako měl Sovětský svaz. Mezi rizika zařadil i situaci na Blízkém východě, nelegální migraci a měnící se vztah mezi Evropou a Spojenými státy.
Příslušníci amerických speciálních sil provedli v Indickém oceánu zásah na 🚢 lodi směřující z Číny do Íránu a zabavili náklad, který mohl mít vojenské využití, uvedl deníkThe Wall Street Journal. Podle něj několik týdnů stará operace ukazuje, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa používá vůči protivníkům na moři agresivnější postupy.
