Lukáš Kovanda: Proč Stanjura udržuje windfall tax? Možná aby snížil cenu akcií ČEZ
Ministr financí Zbyněk Stanjura včera na sociální sítí X uvedl, že je připraven ukončit účinnost daně z mimořádných zisků ke konci letoška, pokud se naplní předpoklad letošních příjmů z ní alespoň ve výši sedmnácti miliard korun. V takovém případě by podle něj příjmy z mimořádné daně za léta 2023 a 2024 pokryly souhrnné mimořádné výdaje.
Jenže ministrova slova budí dohady hned ze dvou důvodů. Zaprvé, poměrně široký expertní konsensus má v současnosti za to, že na mimořádné dani stát letos vybere hned alespoň dvojnásobek ministrem uváděné částky sedmnáct miliard, minimálně 35 miliard korun. Proč tedy ministr svůj odhad tak výrazně podstřeluje?
Zadruhé, a závažněji, mimořádné příjmy státu prakticky pokryly jeho mimořádné výdaje svým způsobem dokonce už v loňském roce. Proč tedy v mimořádně dani tedy pokračovat ještě letos?
Loni stát na dani z neočekávaných zisků vybral celkem 39,1 miliardy korun. A to i přesto, že od bank, jež se prostřednictvím daňové optimalizace mimořádné berni takřka zcela vyhnuly, inkasoval místo zamýšlených 33 jen 0,7 miliardy korun. Na mimořádných odvodech z výroby elektřiny inkasoval dalších 18,5 miliardy korun. Na mimořádných daních a odvodech tedy za loňský rok stát získal 57,7 miliardy korun.
Příjmy versus výdaje
A jaké měl mimořádné výdaje? Na dotace cen elektřiny a plynu nad úrovní stropu vydal 52,8 miliardy korun. Úhrada mimořádných nákladů společnosti ČEPS pak na 18,7 miliardy korun. Odpuštění poplatku za podporované zdroje energie jej vyšlo na 18,4 miliardy korun. A konečně podpůrné dotace pro energeticky náročné podniky činily 4,6 miliardy korun. Dohromady tedy jde o 94,5 miliardy korun.
Samozřejmě, údaj 94,5 miliardy korun citelně převyšuje cifru 57,7 miliardy, a to o 36,8 miliardy korun.
Jenže od ČEZ stát získal zcela mimořádnou dividendu, čítající loni 54 miliard korun. Předloni přitom stát na dividendě ČEZ inkasoval zhruba 18 miliard korun. Rozdíl mezi těmito dvěma ciframi, 36 miliard, tak odpovídá mimořádnému navýšení dividendy. A to zase zhruba pokrývá onu sumu 36,8 miliardy korun.
Energetická společnost ČEZ vyplatí svým akcionářům rekordní dividendu z loňského očištěného zisku 145 korun za akcii, tedy téměř z celého zisku 78 miliard korun. Valná hromada tak v pondělí večer schválila návrh, který za stát podalo ministerstvo financí. Jde o nejvyšší dividendu v historii společnosti. Stát tak dostane 54 miliard korun. Zamítnut byl návrh představenstva na dividendu 117 korun za akcii, tedy 80 procent ze zisku.
ČEZ vyplatí rekordní dividendu 145 korun na akcii
Zprávy z firem
Pokud tedy započítáme mezi mimořádné příjmy státu i tu část loňské dividendy ČEZ, která ztělesňuje její mimořádné navýšení oproti dividendě ČEZ vyplácené státu předloni, vskutku platí, že stát své loňské mimořádné výdaje prakticky beze zbytku pokryl opět již loni. Z tohoto úhlu pohledu tedy nemá opodstatnění nejen výběr mimořádné daně v příštím roce, ale dokonce ani už v tom letošním. Vždyť stát letos už nepokračuje ve vyplácení dotací cen energií při překročení cenového stropu, ani v odpouštění poplatku za podporované zdroje energie.
Je ale možné, že stát kalkuluje s tím, že mu pokračování mimořádného zdanění umožní snáze postátnit ČEZ, či alespoň jeho část. Letošní mimořádné zdanění totiž dopadne dominantně na ČEZ. Zásadně tedy snižuje objem zisku energetického podniku, který se rozdělí mezi akcionáře, což pomáhá tlačit cenu akcií ČEZ níže. Zejména pokud by stát skutečně měl v úmyslu zahájit kroky vedoucí k vykoupení podílu menšinových akcionářů ČEZ již letos, nižší cena akcie mu pochopitelně přijde náramně vhod.
