Energetická společnost ČEZ vyplatí svým akcionářům rekordní dividendu z loňského očištěného zisku 145 korun za akcii, tedy téměř z celého zisku 78 miliard korun. Valná hromada tak v pondělí večer schválila návrh, který za stát podalo ministerstvo financí. Jde o nejvyšší dividendu v historii společnosti. Stát tak dostane 54 miliard korun. Zamítnut byl návrh představenstva na dividendu 117 korun za akcii, tedy 80 procent ze zisku.
Akcie ČEZ letí vzhůru, obchodování s nimi je pětinásobně nad běžným průměrem. Ministerstvo financí pátečním překvapivým návrhem vyšší dividendy zaskočilo i vedení ČEZ, chce si z jeho zisku vzít o 11 miliard více.
Uplynulé dny přinesly růst akciových trhů i přes mírně „jestřábí“ zasedání americké centrální banky. Pokračoval výstup na několikaměsíční maxima, kdy se hlavní index S&P 500 dostal nad magickou hranici 4400 bodů. Býčí trend, který aktuálně na akciích panuje, je překvapivě silný a probíhá navzdory válce na Ukrajině, vysokým úrokovým sazbám nebo relativně slabému ekonomickému růstu. Bude nesmírně zajímavé sledovat, jak se situace bude vyvíjet v období prázdnin a obecně nižší likvidity na finančních trzích.
Ministerstvo financí včera po zavření burzy zaskočilo veřejnost a evidentně i samotné vedení ČEZ, když na poslední chvíli oznámilo svůj návrh dividendy 145 korun na akcii podniku. Do té doby se totiž počítalo s tím, že resort nebude navrhovat vyšší dividendu, než jakou navrhuje ČEZ, tedy 117 korun za akcii. Ostatně ještě v květnu ministerstvo financí ujišťovalo, že vyšší dividendu než 117 korun žádat nebude. A včerejší raně odpolední firemní komunikace ČEZ hovoří stále jednoznačně o částce 117 korun na akcii. Zjevně teprve poměrně krátce před 17:00 hodinou, před vypršením termínu pro podávání návrhů dividendy, na ČEZ dorazila informace o protinávrhu vlády.
Ministerstvo financí přišlo po zavření burzy s překvapením. Bude žádat od ČEZ dividendu 145 korun na akcii. Přitom ještě minulý měsíc tvrdilo, že nebude žádat více, než navrhne sama firma. Vedení ČEZ přitom navrhuje 117 korun na akcii. Vláda si tak může z ČEZ vytáhnout o bezmála devět miliard korun více, než ještě minulý měsíc v maximalistickém scénáři zamýšlela.
Ministerstvo financí s ohledem na loňský rekordní zisk energetické společnosti ČEZ a pozitivní výhled jejího dalšího hospodaření navrhuje výplatu dividendy 145 korun na akcii. Vedení ČEZ navrhlo vyplacení 80 procent z loňského čistého zisku, což je 117 korun na akcii.
Valná hromada energetické skupiny ČEZ, která se uskuteční 26. června v Praze, nebude mít na programu otázku možné transformace ČEZ. Žádný z akcionářů o to nepožádal, uvedl mluvčí energetické skupiny Ladislav Kříž.
Společnost Geomet, kterou z 51 procent vlastní ČEZ a menší polovinu pak australská těžební společnost European Metals Holdings, koupila pozemky v průmyslovém areálu Dukla. Postavit na nich hodlá postavit závod na zpracování lithia z nedalekého Cínovce na Teplicku. Kupní cena pozemku se podle serveru Seznam Zprávy vyšplhala skoro na miliardu korun.
Letošní schodek státního rozpočtu může být rekordní, i 450 miliard korun. I Národní rozpočtová rada už v podstatě vylučuje, že by vláda mohla splnit svůj nyní plánovaný schodek. Novela zákona o rozpočtu bude nezbytná, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Akcie společnosti ČEZ jsou na pražské burze jednak tahounem, tvoří v objemu vložených financí téměř polovinu všech investic „drobných“ investorů. Na druhé straně kolem společnosti ČEZ je nyní nepřehledné dění. Zejména proto, že vláda má jakési záměry s firmou, ve které stát vlastní sedmdesát procent podílu, ale zároveň nedokáže veřejně sdělit, co se bude s energetickou společností dál dít.
Celé dění kolem takzvaného zestátnění části společnosti ČEZ budí víc otázek, než nabízí odpovědí. Klíčovou otázkou je, proč se vlastně celý tento cirkus kolem budoucnosti většinově státní firmy děje. Dají se na to uplatnit počty z prvního ročníku základní školy: Komu celá chystaná operace prospěje?
