Centrální banky v eurozóně i v Británii musejí pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb, aby odvrátily takzvanou stagflaci, tedy kombinaci stagnující ekonomiky a vysoké inflace. Podle agentury Bloomberg to řekl americký ekonom Nouriel Roubini, který je známý svými pesimistickými prognózami.
Konec července se ponese ve znamení důležitých rozhodnutí globálních hráčů na poli měnové politiky. Rozhodovat o úrokových sazbách budou postupně americký Fed i Evropská centrální banka. U obou se očekává mírné zvýšení sazeb. Naopak čínští představitelé pokračují v „holubičí“ rétorice a nejspíš dojde na další snížení sazeb po červnovém zasedání čínské centrální banky.
Meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech v červnu zpomalil na tři procenta z květnových čtyř procent. Míra inflace klesla už dvanáctý měsíc za sebou a nachází se nejníže od března 2021. Vyplývá to ze zprávy amerického ministerstva práce.
Měnový výbor švýcarské centrální banky (SNB) zvýšil základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 1,75 procenta. To je nejvyšší úroveň od října 2008. SNB se zvyšováním nákladů na úvěry snaží zpomalit vysokou inflaci, která přitom v květnu dosáhla 2,2 procenta a byla nejnižší v Evropě.
Základní úroková sazba v Česku je od loňského června sedm procent poté, co ji bankovní rada ČNB zvýšila o 125 bazických bodů na na nejvyšší míru od roku 1999. Podobný způsob boje s rapidní inflací ve světě za poslední rok zvolilo více než osm desítek zemí, vyplývá z údajů centrálních bank. Některé země, jako například Turecko či Rusko, jdou ale opačným směrem. Podívejte se na přehled sazeb ve vybraných zemích světa.
Americký Federální rezervní systém (Fed) se rozhodl nezvýšit úrokové sazby a nechat je na dosavadní úrovni. Sazby přitom zvedl desetkrát v řadě. Fed ale naznačil, že se přiklání k jejich zvýšení příští měsíc, pokud se ekonomika a inflace více neochladí.
Tureckou centrální banku vede poprvé v historii žena, Hafize Gaye Erkanová. Trhy sází na to, že má za úkol skoncovat s "erdoganomikou". Zřejmě už i samotného Erdogana se totiž podařilo přesvědčit, že cestou pekelnou je jeho boj s pádivou inflací prostřednictvím nastavování nizoučkých úroků, jen zčásti kompenzovaného velmi drahými intervencemi na posílení liry. Zbavil se tak dosavadního šéfa centrální banky, jenž mu na cestě do pekel šel velmi loajálně na ruku, říká hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Statistiky Světové rady pro zlato hlásí rekordní nákupy drahého kovu z centrálních bank po celém světě. Oproti 10 let starému rekordu se v prvním letošním čtvrtletí pořizovalo ještě o 34 procent více a to celkem 228 tun. Největší kupci jsou pak mezi centrálními bankami v Asii. Zásoby zlata si o dvě tuny doplnila i ČNB a hodlá nakupovat podle guvernéra Aleše Michla ještě mnohem více.
Americký Federální rezervní systém (Fed) schválil své desáté zvýšení úrokových sazeb za něco málo přes rok. V jednomyslném rozhodnutí, které trhy široce očekávaly, zvýšil Fed svou základní výpůjční sazbu o 0,25 procentního bodu. Zvýšení posouvá sazbu do cílového rozmezí 5 až 5,25 procenta, což je nejvíce od srpna 2007, uvedl server CNBC.
Americká centrální banka již ve středu oznámí nové hodnoty základních úrokových sazeb. Očekává se, že sazby porostou, a téměř unisono zní, že nárůst bude činit 25 bazických bodů. Zároveň se téměř všichni shodují na tom, že v aktuálním cyklu půjde o poslední zvýšení sazeb. Důvod? Strach o finanční stabilitu.
Ředitelka odboru měnové politiky a fiskálních analýz České národní banky (ČNB) Dana Hájková odchází z centrální banky. Rezignaci podle informací deníku Hospodářské noviny (HN) podala na konci minulého týdne, v bance zůstává do konce dubna. Podle mluvčí banky Petry Krmelové rezignovala Hájková z rodinných důvodů, podle zdrojů HN souvisí rezignace s napětím, které panuje mezi novým vedením a experty, kteří pro bankovní radu vytvářejí odborné podklady.
