Americký Federální rezervní systém (Fed) se rozhodl nezvýšit úrokové sazby a nechat je na dosavadní úrovni. Sazby přitom zvedl desetkrát v řadě. Fed ale naznačil, že se přiklání k jejich zvýšení příští měsíc, pokud se ekonomika a inflace více neochladí.
Ředitelka odboru měnové politiky a fiskálních analýz České národní banky (ČNB) Dana Hájková odchází z centrální banky. Rezignaci podle informací deníku Hospodářské noviny (HN) podala na konci minulého týdne, v bance zůstává do konce dubna. Podle mluvčí banky Petry Krmelové rezignovala Hájková z rodinných důvodů, podle zdrojů HN souvisí rezignace s napětím, které panuje mezi novým vedením a experty, kteří pro bankovní radu vytvářejí odborné podklady.
Švýcarská centrální banka kvůli snaze bojovat s inflací zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 1,50 procenta. Uvedla také, že další zvyšování úrokových sazeb nevylučuje. Ke zpřísnění měnové politiky sáhla navzdory krizi kolem druhé největší švýcarské banky Credit Suisse.
Švýcarská banka Credit Suisse, která se dostala do potíží, posílí svou likviditu tím, že využije možnost půjčit si od švýcarské centrální banky až 50 miliard švýcarských franků (1,2 bilionu korun). Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení druhé největší švýcarské banky.
Vysoká poptávka ve světě a zároveň potíže s dodávkami z hlavního odbytiště v Jižní Americe jsou důvodem aktuálního globálního nedostatku mědi. Měď je kvůli svému širokému uplatnění v průmyslu předním indikátorem zdraví ekonomiky. Nedostatek kovu by mohl být indikátorem toho, že by se globální inflační tlaky mohly zhoršit a následně donutit centrální banky, aby si udržely své jestřábí postoje v boji s inflací déle, uvedl server CNBC.
Evropská centrální banka (ECB) na zasedání Rady guvernérů podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o dalších 0,75 procentního bodu. Posunula ji tak na dvě procenta, což je nejvyšší úroveň od roku 2009. Zpřísňováním měnové politiky se ECB snaží dostat pod kontrolu inflaci. Banka rovněž uvedla, že do budoucna počítá s dalším zvyšováním úroků. Při rozhodování o nastavení sazeb ale bude vycházet z výhledu inflace a hospodářského růstu.
Německá ekonomika se zřejmě nachází na prahu recese. Hospodářský růst podkopává přetrvávající vysoká inflace i nejistota kolem dodávek a cen energií. Vyplývá to z měsíční zprávy, kterou zveřejnila německá centrální banka. Vysoké náklady na energie by podle zprávy mohly způsobit pokles průmyslové výroby. Propad kupní síly domácností by pak mohl vést ke snížení spotřebitelských výdajů.
Turecká centrální banka snížila svou základní úrokovou sazbu o 1,5 procentního bodu na 10,5 procenta, což je výrazněji, než se očekávalo. Ke snížení úroků přikročila už třetí měsíc za sebou, a to navzdory pokračujícímu růstu inflace. Analytici předpokládali, že centrální banka sníží základní úrok o jeden procentní bod na 11 procent.
Švýcarská centrální banka zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,5 procenta. Je to nejvýraznější zvýšení za dobu existence této centrální banky. Švýcarsko bylo poslední evropskou zemí se zápornou základní úrokovou sazbou a dnešní zvýšení je ve Švýcarsku teprve druhé za posledních 15 let, upozornila agentura Reuters. Centrální banky po celém světě nyní zpřísňováním měnové politiky reagují na rostoucí inflaci.
Hned několik významných centrálních bank v tomto týdnu zvýší úrokové sazby. Opět. A nejspíš znovu prudce. Aktuální zvyšování sazeb přitom snižuje růst jednotlivých ekonomik a podle řady ekonomů se tak již nelze vyhnout recesi. To však není chyba, ale vlastnost, míní centrální bankéři. Snaží se totiž z finančního světa odsát část peněz, které způsobují aktuální inflaci.
V napjatě očekávané řeči na zasedání amerických centrálních bankéřů v Jackson Hole šéf Fedu Jerome Powell potvrdil spekulace, že americká centrální banka bude nadále utahovat měnovou politiku. „Centrální banky na sebe musí vzít zodpovědnost, že vrátí měnovou stabilitu,“ uvedl Powell. Akcie na Powellovu jestřábí rétoriku reagovaly mírným poklesem.
Pro podání přiznání k dani z příjmu za loňský rok v papírové podobě zbývá posledních 1️⃣0️⃣ dní. Finanční úřady od pondělí prodlouží úřední hodiny. Zůstanou tak do 1. dubna, na kdy připadá poslední den pro odevzdání přiznání. Do termínu pro podání přiznání je také nutné daň zaplatit. Úřady budou otevřené od 8.00 do 17.00. Jedinou výjimkou bude pátek, kdy finanční úřady zavřou ve 14.00. Lidé, kteří přiznání odevzdávají elektronicky, mají čas do 4. května.
