Tlak se stupňuje. Poté, co prezident Donald Trump ostřeluje šéfa centrální banky Jerome Powella už několik měsíců, přišel další úder. MInistr financí Scott Bessent napadl instituci, vypadá to na předehru pro odvolání.
Nástupcem kanadského premiéra Justina Trudeaua v čele Liberální strany byl zvolen bývalý guvernér centrální banky Mark Carney, informují zahraniční tiskové agentury.
Již dnes zveřejní nové nastavení úrokových sazeb americká centrální banka. A za týden totéž Česká národní banka a Evropská centrální banka. Půjde o první nastavení měnové politiky v roce 2025 a také po nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa k moci. Jaké scénáře lze očekávat? S jakou inflací aktuálně země bojují? A jak se do rozhodování může promítnout právě nejistota na globálních trzích spojená se staronovým americkým prezidentem?
Ruské ekonomice letos hrozí vlna firemních bankrotů. O výzkumné zprávě moskevského Centra pro makroekonomické analýzy a krátkodobé prognózy, které je blízké Kremlu, informovala agentura Reuters. Podíl firem s rizikovou mírou zadlužení na celkových příjmech soukromých společností v Rusku se loni zdvojnásobil, vyplývá z analýzy.
Švýcarská centrální banka (SNB) loni vykázala rekordní zisk asi 80 miliard švýcarských franků (zhruba 2,1 bilionu korun), a to díky růstu na akciových trzích, vyšší ceně zlata a silnějšímu dolaru. Konečné výsledky zveřejní SNB začátkem března.
Nejbližší zasedání ECB je sice na programu až 12. prosince, rétorika jednotlivých centrálních bankéřů však značí, že uvnitř Rady guvernérů dochází k zásadnímu mentálnímu posunu. Zatímco ještě před létem byla hlavní obavou centrální banky setrvačná inflace, nyní je problémem číslo jedna slabý hospodářský růst v eurozóně, který může naopak přinést dodatečné desinflační tlaky.
Nová Evropská komise by ráda přenesla část pravomocí národních regulátorů do Paříže, kde sídlí Evropská komise pro dohled nad finančními trhy (ESMA). ČNB by se tomu v omezené míře nebránila.
Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) zřejmě na svém říjnovém zasedání přikročí k dalšímu snížení úrokových sazeb, řekl italskému deníku La Repubblica guvernér francouzské centrální banky François Villeroy de Galhau. Hrozí podle něj, že kvůli pomalému ekonomickému růstu inflace spadne pod dvouprocentní cíl ECB. Rada guvernérů bude zasedat 16. až 17. října ve slovinské Lublani.
Evropská centrální banka (ECB) má před sebou ještě dlouhou cestu, než se jí podaří zkrotit inflaci, a musí tak nadále brzdit hospodářský růst, uvedla na blogu banky její prezidentka Christine Lagardeová. Centrální banka ve čtvrtek poprvé po pěti letech snížila úrokové sazby, ale po řadě neuspokojivých údajů o mzdách a inflaci v posledních týdnech se zdržela příslibu dalšího uvolňování měnové politiky.
Evropská centrální banka se podle očekávání rozhodla snížit své úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Základní sazba klesne na 4,25 procenta a depozitní sazba na 3,75 procenta, oznámila banka v dnešní zprávě. Ke snížení úroků přikročila poprvé od roku 2019.
Posilující dolar vládne trhům. Navíc to vypadá, že ještě minimálně nějakou dobu silný zůstane. Změnit by to však mohl výsledek podzimních prezidentských voleb. Především v případě vítězství Donalda Trumpa.
