Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl získal ocenění pro nejlepšího evropského centrálního bankéře od odborného časopisu The Banker. Minulý týden Michla ocenil jiný odborný časopis Central Banking, který mu udělil titul Guvernér roku. Ocenění od časopisu The Banker v minulosti získali i dva Michlovi předchůdci Miroslav Singer a Jiří Rusnok.
Švýcarská centrální banka (SNB) loni vykázala rekordní zisk asi 80 miliard švýcarských franků (zhruba 2,1 bilionu korun), a to díky růstu na akciových trzích, vyšší ceně zlata a silnějšímu dolaru. Konečné výsledky zveřejní SNB začátkem března.
Nejbližší zasedání ECB je sice na programu až 12. prosince, rétorika jednotlivých centrálních bankéřů však značí, že uvnitř Rady guvernérů dochází k zásadnímu mentálnímu posunu. Zatímco ještě před létem byla hlavní obavou centrální banky setrvačná inflace, nyní je problémem číslo jedna slabý hospodářský růst v eurozóně, který může naopak přinést dodatečné desinflační tlaky.
Nová Evropská komise by ráda přenesla část pravomocí národních regulátorů do Paříže, kde sídlí Evropská komise pro dohled nad finančními trhy (ESMA). ČNB by se tomu v omezené míře nebránila.
Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) zřejmě na svém říjnovém zasedání přikročí k dalšímu snížení úrokových sazeb, řekl italskému deníku La Repubblica guvernér francouzské centrální banky François Villeroy de Galhau. Hrozí podle něj, že kvůli pomalému ekonomickému růstu inflace spadne pod dvouprocentní cíl ECB. Rada guvernérů bude zasedat 16. až 17. října ve slovinské Lublani.
Evropská centrální banka (ECB) má před sebou ještě dlouhou cestu, než se jí podaří zkrotit inflaci, a musí tak nadále brzdit hospodářský růst, uvedla na blogu banky její prezidentka Christine Lagardeová. Centrální banka ve čtvrtek poprvé po pěti letech snížila úrokové sazby, ale po řadě neuspokojivých údajů o mzdách a inflaci v posledních týdnech se zdržela příslibu dalšího uvolňování měnové politiky.
Evropská centrální banka se podle očekávání rozhodla snížit své úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Základní sazba klesne na 4,25 procenta a depozitní sazba na 3,75 procenta, oznámila banka v dnešní zprávě. Ke snížení úroků přikročila poprvé od roku 2019.
Posilující dolar vládne trhům. Navíc to vypadá, že ještě minimálně nějakou dobu silný zůstane. Změnit by to však mohl výsledek podzimních prezidentských voleb. Především v případě vítězství Donalda Trumpa.
Pokles bitcoinu, řady technologických akcií, konec růstu zlata. Investiční klima se v posledních dnech zhoršuje. A zejména u více spekulativních aktiv, jako jsou kryptoměny či růstové akcie, bude nejspíš situace nadále špatná. Důvod? Americký Fed ještě více zamlžil, kdy začne konečně snižovat sazby. To přitom bude mít dopady na americké volby, řady trhů včetně rozvíjejících se zemí.
Spojenci bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa tiše připravují návrhy, které by mohly narušit nezávislost centrální banky (Fed), pokud by byl Trump letos opět zvolen prezidentem. S odkazem na své zdroje to napsal ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ). Mezi Trumpovými poradci se přitom podle deníku prohlubují spory o to, jak razantně napadnout pravomoci Fedu.
Japonská centrální banka (BOJ) podle očekávání jako poslední na světě upustila od záporných úroků. Základní úrokovou sazbu zvýšila poprvé po 17 letech, a to z minus 0,1 procenta do pásma nula až 0,1 procenta.
