Švýcarská centrální banka kvůli snaze bojovat s inflací zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 1,50 procenta. Uvedla také, že další zvyšování úrokových sazeb nevylučuje. Ke zpřísnění měnové politiky sáhla navzdory krizi kolem druhé největší švýcarské banky Credit Suisse.
Turecká centrální banka snížila svou základní úrokovou sazbu o 1,5 procentního bodu na 10,5 procenta, což je výrazněji, než se očekávalo. Ke snížení úroků přikročila už třetí měsíc za sebou, a to navzdory pokračujícímu růstu inflace. Analytici předpokládali, že centrální banka sníží základní úrok o jeden procentní bod na 11 procent.
Švýcarská centrální banka zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,5 procenta. Je to nejvýraznější zvýšení za dobu existence této centrální banky. Švýcarsko bylo poslední evropskou zemí se zápornou základní úrokovou sazbou a dnešní zvýšení je ve Švýcarsku teprve druhé za posledních 15 let, upozornila agentura Reuters. Centrální banky po celém světě nyní zpřísňováním měnové politiky reagují na rostoucí inflaci.
Hned několik významných centrálních bank v tomto týdnu zvýší úrokové sazby. Opět. A nejspíš znovu prudce. Aktuální zvyšování sazeb přitom snižuje růst jednotlivých ekonomik a podle řady ekonomů se tak již nelze vyhnout recesi. To však není chyba, ale vlastnost, míní centrální bankéři. Snaží se totiž z finančního světa odsát část peněz, které způsobují aktuální inflaci.
V napjatě očekávané řeči na zasedání amerických centrálních bankéřů v Jackson Hole šéf Fedu Jerome Powell potvrdil spekulace, že americká centrální banka bude nadále utahovat měnovou politiku. „Centrální banky na sebe musí vzít zodpovědnost, že vrátí měnovou stabilitu,“ uvedl Powell. Akcie na Powellovu jestřábí rétoriku reagovaly mírným poklesem.
V americkém horském letovisku Jackson Hole začíná každoroční sympozium centrálních bankéřů, hlavní řeč bude mít v pátek šéf americké centrální banky (Fed) Jerome Powell. Investory zajímá především jeho názor na inflaci a na další zvyšování úrokových sazeb. Letošní ročník je 45. a zaměří se mimo jiné i na přetrvávající dopady pandemie COVID-19.
Meziroční míra inflace v Německu by se na podzim mohla vyšplhat na deset procent. Uvedl to šéf německé centrální banky Joachim Nagel v rozhovoru s listem Rheinische Post.
Evropská centrální banka (ECB) zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 0,5 procenta. Ke zvýšení úroků přikročila poprvé od roku 2011.
Binance, největší světová kryptoměnová směnárna, dostala v pondělí od nizozemské centrální banky pokutu 3,3 milionu eur (asi 81 milionů korun). Pokuta přišla po loňském varování nizozemské centrální banky (DNB) ze srpna 2021, že Binance nabízela v zemi kryptoslužby bez povolení. Firma se odvolala, uvedl server CNBC.
Výhled světové ekonomiky se od dubna „výrazně zhoršil“ a vzhledem ke zvýšeným rizikům nelze v příštím roce vyloučit globální recesi. Podle šéfky Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristaliny Georgievové MMF v příštích týdnech již potřetí v tomto roce sníží svou prognózu globálního hospodářského růstu pro rok 2022. V dubnu MMF odhad letošního růstu světové ekonomiky snížil na 3,6 procenta z předchozí prognózy 4,4 procenta.
Tři pětiny investorů na Wall Street jsou přesvědčeny, že cena bitcoinu mnohem pravděpodobněji klesne pod 10 tisíc dolarů, než že vystoupá zpět nad 30 tisíc dolarů za virtuální minci. A skeptičtí jsou i k zejména uměleckému fenoménu NFT, vyplývá z průzkumu MLIV Pulse mezi tisícovkou investorů, uvedla agentura Bloomberg.
