Nejbližší zasedání ECB je sice na programu až 12. prosince, rétorika jednotlivých centrálních bankéřů však značí, že uvnitř Rady guvernérů dochází k zásadnímu mentálnímu posunu. Zatímco ještě před létem byla hlavní obavou centrální banky setrvačná inflace, nyní je problémem číslo jedna slabý hospodářský růst v eurozóně, který může naopak přinést dodatečné desinflační tlaky.
Posilující dolar vládne trhům. Navíc to vypadá, že ještě minimálně nějakou dobu silný zůstane. Změnit by to však mohl výsledek podzimních prezidentských voleb. Především v případě vítězství Donalda Trumpa.
Pokles bitcoinu, řady technologických akcií, konec růstu zlata. Investiční klima se v posledních dnech zhoršuje. A zejména u více spekulativních aktiv, jako jsou kryptoměny či růstové akcie, bude nejspíš situace nadále špatná. Důvod? Americký Fed ještě více zamlžil, kdy začne konečně snižovat sazby. To přitom bude mít dopady na americké volby, řady trhů včetně rozvíjejících se zemí.
Spojenci bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa tiše připravují návrhy, které by mohly narušit nezávislost centrální banky (Fed), pokud by byl Trump letos opět zvolen prezidentem. S odkazem na své zdroje to napsal ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ). Mezi Trumpovými poradci se přitom podle deníku prohlubují spory o to, jak razantně napadnout pravomoci Fedu.
Japonská centrální banka (BOJ) podle očekávání jako poslední na světě upustila od záporných úroků. Základní úrokovou sazbu zvýšila poprvé po 17 letech, a to z minus 0,1 procenta do pásma nula až 0,1 procenta.
Cena zlata v letošním roce podle analytiků směřuje k novým rekordům. Důvodem jsou deficity státních rozpočtů, které zůstávají od covidu nepřiměřeně vysoké. A pokud centrální banky začnou snižovat úrokové sazby, jde o impulz pro další silný růst ceny zlata, shodli se analytici.
Zasedání Evropské centrální banky (ECB) z minulého týdne jen potvrdilo, co mnozí ekonomové a analytici již delší dobu tvrdí – politika ECB je dlouhodobě poměrně „schizofrenní“ a „bezkrevná“. Ve vztahu k ekonomice, vývoji inflace a úrokových sazeb v měnové unii, zůstává měnová autorita ve složité situaci.
Americká centrální banka (Fed) ve středu na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru ponechala základní úrokovou sazbu podle očekávání beze změny v pásmu 5,25 až 5,50 procenta, což je nejvyšší úroveň za 22 let.
Hlavní hvězdou nadcházejícího Global Investment Summitu, který se uskuteční 2. listopadu na Pražském hradě, bude legendární investor Mark Mobius. V exkluzivním rozhovoru pro newstream.cz Mobius prozrazuje, do čeho má nyní cenu investovat, jak vnímá potenciál České republiky a také proč ve své nejnovější knize oslavuje deflaci.
Indická centrální banka nařídila 19. května stáhnout z oběhu nejvyšší bankovky v hodnotě 2000 rupií (asi 552 korun). A přestože na výměnu bankovky za menší mají lidé už jen pět dnů, stále jich mají po kapsách v přepočtu za tři miliardy dolarů, uvedla agentura Bloomberg.
Centrální banky v eurozóně i v Británii musejí pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb, aby odvrátily takzvanou stagflaci, tedy kombinaci stagnující ekonomiky a vysoké inflace. Podle agentury Bloomberg to řekl americký ekonom Nouriel Roubini, který je známý svými pesimistickými prognózami.
Americká lehká ropa 🛢 citelně zdražuje, Brent zůstává téměř beze změny. Barel severomořské ropy Brent se obchoduje za 106 dolarů. West Texas Intermediate (WTI) přidává 2,3 procenta na 97,31 dolaru za barel.
