Základní úroková sazba v Česku je od loňského června sedm procent poté, co ji bankovní rada ČNB zvýšila o 125 bazických bodů na na nejvyšší míru od roku 1999. Podobný způsob boje s rapidní inflací ve světě za poslední rok zvolilo více než osm desítek zemí, vyplývá z údajů centrálních bank. Některé země, jako například Turecko či Rusko, jdou ale opačným směrem. Podívejte se na přehled sazeb ve vybraných zemích světa.
Americká centrální banka již ve středu oznámí nové hodnoty základních úrokových sazeb. Očekává se, že sazby porostou, a téměř unisono zní, že nárůst bude činit 25 bazických bodů. Zároveň se téměř všichni shodují na tom, že v aktuálním cyklu půjde o poslední zvýšení sazeb. Důvod? Strach o finanční stabilitu.
Ředitelka odboru měnové politiky a fiskálních analýz České národní banky (ČNB) Dana Hájková odchází z centrální banky. Rezignaci podle informací deníku Hospodářské noviny (HN) podala na konci minulého týdne, v bance zůstává do konce dubna. Podle mluvčí banky Petry Krmelové rezignovala Hájková z rodinných důvodů, podle zdrojů HN souvisí rezignace s napětím, které panuje mezi novým vedením a experty, kteří pro bankovní radu vytvářejí odborné podklady.
Švýcarská centrální banka kvůli snaze bojovat s inflací zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 1,50 procenta. Uvedla také, že další zvyšování úrokových sazeb nevylučuje. Ke zpřísnění měnové politiky sáhla navzdory krizi kolem druhé největší švýcarské banky Credit Suisse.
Švýcarská banka Credit Suisse, která se dostala do potíží, posílí svou likviditu tím, že využije možnost půjčit si od švýcarské centrální banky až 50 miliard švýcarských franků (1,2 bilionu korun). Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení druhé největší švýcarské banky.
Vysoká poptávka ve světě a zároveň potíže s dodávkami z hlavního odbytiště v Jižní Americe jsou důvodem aktuálního globálního nedostatku mědi. Měď je kvůli svému širokému uplatnění v průmyslu předním indikátorem zdraví ekonomiky. Nedostatek kovu by mohl být indikátorem toho, že by se globální inflační tlaky mohly zhoršit a následně donutit centrální banky, aby si udržely své jestřábí postoje v boji s inflací déle, uvedl server CNBC.
Evropská centrální banka (ECB) na zasedání Rady guvernérů podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o dalších 0,75 procentního bodu. Posunula ji tak na dvě procenta, což je nejvyšší úroveň od roku 2009. Zpřísňováním měnové politiky se ECB snaží dostat pod kontrolu inflaci. Banka rovněž uvedla, že do budoucna počítá s dalším zvyšováním úroků. Při rozhodování o nastavení sazeb ale bude vycházet z výhledu inflace a hospodářského růstu.
Německá ekonomika se zřejmě nachází na prahu recese. Hospodářský růst podkopává přetrvávající vysoká inflace i nejistota kolem dodávek a cen energií. Vyplývá to z měsíční zprávy, kterou zveřejnila německá centrální banka. Vysoké náklady na energie by podle zprávy mohly způsobit pokles průmyslové výroby. Propad kupní síly domácností by pak mohl vést ke snížení spotřebitelských výdajů.
Turecká centrální banka snížila svou základní úrokovou sazbu o 1,5 procentního bodu na 10,5 procenta, což je výrazněji, než se očekávalo. Ke snížení úroků přikročila už třetí měsíc za sebou, a to navzdory pokračujícímu růstu inflace. Analytici předpokládali, že centrální banka sníží základní úrok o jeden procentní bod na 11 procent.
Švýcarská centrální banka zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,5 procenta. Je to nejvýraznější zvýšení za dobu existence této centrální banky. Švýcarsko bylo poslední evropskou zemí se zápornou základní úrokovou sazbou a dnešní zvýšení je ve Švýcarsku teprve druhé za posledních 15 let, upozornila agentura Reuters. Centrální banky po celém světě nyní zpřísňováním měnové politiky reagují na rostoucí inflaci.
Hned několik významných centrálních bank v tomto týdnu zvýší úrokové sazby. Opět. A nejspíš znovu prudce. Aktuální zvyšování sazeb přitom snižuje růst jednotlivých ekonomik a podle řady ekonomů se tak již nelze vyhnout recesi. To však není chyba, ale vlastnost, míní centrální bankéři. Snaží se totiž z finančního světa odsát část peněz, které způsobují aktuální inflaci.
Americký prezident 👴 Donald Trump při návštěvě texaského regionu Hill Country postiženého bleskovými povodněmi obhajoval reakci státu a federální vlády. Trump ocenil práci guvernéra Texasu Grega Abbotta a ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemové. Zároveň ale čelil kritice, zda varování obyvatel nepřišlo příliš pozdě, což Trump odmítl a reagoval na otázky novinářů rozhořčeně, napsala agentura Reuters.
Slovensko chce do úterý dohodu s Evropskou unií ohledně požadavků Bratislavy k plánu Evropské komise postupně do konce roku 2027 zastavit dovoz ruského plynu do Evropské unie. Pokud Slovensko dostane minimální záruky v této záležitosti, bude moci EU přistoupit k hlasování o novém balíku protiruských sankcí. Vyplývá to z prohlášení slovenského premiéra 👨 Roberta Fica.
Rusko opět zaútočilo na Ukrajinu drony a 🚀 raketami, které zasáhly zejména západ země. O život přišly nejméně dvě osoby ve městě Černivci na hranicích s Rumunskem. Škody na budovách hlásí města Lvov, Luck a Charkov a další regiony. Uvedl to na sociální sítí X ministr zahraničí Andrij Sybiha a zopakoval výzvu k přísnějším sankcím vůči Moskvě.
Společnost Google ze skupiny Alphabet zaplatí asi 2️⃣,4️⃣ miliardy dolarů (50,64 miliardy korun) za licenci od startu-pu Windsurf na technologii pro programování pomocí umělé inteligence. Uvedl to server listu The Wall Street Journal s odvoláním na informované zdroje.
Americká společnost xAI miliardáře Elona Muska se plánuje vybrat peníze od investorů v novém kole financování, které by mohlo firmu ohodnotit až na 200 miliard dolarů (4️⃣,2️⃣ bilionu korun), což přibližně desetkrát vyšší hodnota než v loňském roce. Uvedl to server listu Financial Times (FT).
Ruský ministr zahraničí 👴 Sergej Lavrov přistál ve Wonsanu v Severní Koreji. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na státní agenturu KCNA. Šéf ruské diplomacie tak zahájil plánovanou třídenní návštěvu země, která je blízkým spojencem Moskvy.
