Pokles bitcoinu, řady technologických akcií, konec růstu zlata. Investiční klima se v posledních dnech zhoršuje. A zejména u více spekulativních aktiv, jako jsou kryptoměny či růstové akcie, bude nejspíš situace nadále špatná. Důvod? Americký Fed ještě více zamlžil, kdy začne konečně snižovat sazby. To přitom bude mít dopady na americké volby, řady trhů včetně rozvíjejících se zemí.
Americká centrální banka (Fed) ve středu na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru ponechala základní úrokovou sazbu podle očekávání beze změny v pásmu 5,25 až 5,50 procenta, což je nejvyšší úroveň za 22 let.
Hlavní hvězdou nadcházejícího Global Investment Summitu, který se uskuteční 2. listopadu na Pražském hradě, bude legendární investor Mark Mobius. V exkluzivním rozhovoru pro newstream.cz Mobius prozrazuje, do čeho má nyní cenu investovat, jak vnímá potenciál České republiky a také proč ve své nejnovější knize oslavuje deflaci.
Indická centrální banka nařídila 19. května stáhnout z oběhu nejvyšší bankovky v hodnotě 2000 rupií (asi 552 korun). A přestože na výměnu bankovky za menší mají lidé už jen pět dnů, stále jich mají po kapsách v přepočtu za tři miliardy dolarů, uvedla agentura Bloomberg.
Centrální banky v eurozóně i v Británii musejí pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb, aby odvrátily takzvanou stagflaci, tedy kombinaci stagnující ekonomiky a vysoké inflace. Podle agentury Bloomberg to řekl americký ekonom Nouriel Roubini, který je známý svými pesimistickými prognózami.
Polská centrální banka ve středu poprvé po třech letech snížila svou hlavní úrokovou sazbu, a to navzdory dvouciferné inflaci. Učinila tak méně než šest týdnů před volbami.
Po měsících cenového poklesu nyní hrozí výrazné zdražení pohonných hmot u českých čerpacích stanic. Benzín v uplynulém týdnu zdražil o 13 haléřů na úroveň 37,52 koruny za litr a nafta o 16 haléřů na 32,74 koruny za litr. To však bylo patrně jen „zahřívací kolo“, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Americká centrální banka (Fed) dnes na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru zvýšila podle očekávání základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu do pásma 5,25 až 5,50 procenta. Úroky jsou tak nejvýše od roku 2001.
Dlouhodobě středoevropské měny spíše posilují, s výjimkou maďarského forintu. Vliv mají i rozpočtové deficity.
Konec července se ponese ve znamení důležitých rozhodnutí globálních hráčů na poli měnové politiky. Rozhodovat o úrokových sazbách budou postupně americký Fed i Evropská centrální banka. U obou se očekává mírné zvýšení sazeb. Naopak čínští představitelé pokračují v „holubičí“ rétorice a nejspíš dojde na další snížení sazeb po červnovém zasedání čínské centrální banky.
Meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech v červnu zpomalil na tři procenta z květnových čtyř procent. Míra inflace klesla už dvanáctý měsíc za sebou a nachází se nejníže od března 2021. Vyplývá to ze zprávy amerického ministerstva práce.
