Slovo recese se stává v posledních týdnech stejně často skloňovaným jako inflace či dříve covid. Není divu, obávají se jí mnohé státy. A mají zřejmě proč – podle analýzy japonské banky Nomura čeká v příštích dvanácti měsících pád do recese většinu velkých světových ekonomik včetně těch evropských, americké, japonské či jihokorejské, uvedl server CNBC.
Růst světové ekonomiky v letošním roce zpomalí téměř na polovinu – z loňských 5,7 procenta se sníží na 2,9 procenta. Předpověděla to dnes Světová banka (SB). Zhoršila tak svou lednovou prognózu, ve které počítala s růstem o 4,1 procenta. Za zhoršením výhledu podle banky stojí válka na Ukrajině, rostoucí inflace a zvyšující se úrokové sazby.
Česko má nejvyšší inflaci za skoro třicet let, poprvé od prosince 1993 přesahuje čtrnáct procent. A bude hůř. Blbě jsou na tom i jinde. Třeba v Estonsku je inflace takřka devatenáctiprocentní. Takže neobstojí tvrzení, že s eurem by byla inflace v ČR nutně nižší.
Již tuto středu večer středoevropského času vystoupí šéf americké centrální banky Jerome Powell a oznámí, jaká opatření nachystal Fed v boji proti dramaticky rostoucí inflaci. Očekává se, že základní sazba půjde nahoru o 0,5 procenta v květnu a o další půlprocento v červnu. Tím se výrazně rozevřou nůžky mezi americkými úroky a evropskými. A to bude velký problém pro ECB a její šéfku Christine Lagardeovou.
Na ekonomice nejlidnatější země světa se podepisuje ruská invaze na Ukrajinu. Přitom právě Čína patří mezi státy, které nepřímo pomáhají ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi, protože se nepřidaly k sankcím. Zároveň se Čína potýká s další vlnou koronaviru.
Svět stojí před novou érou vyšší inflace a úrokových sazeb, protože zhoršující se vztahy mezi Západem, Ruskem a Čínou a následky covidu-19 způsobují obrat v globalizaci. Uvedl to dnes šéf Banky pro mezinárodní vyrovnání plateb (BIS) Augustín Carstens.
Ani v tom nejhorším možném scénáři, kdy Západ uvalí sankce na ruské energie a komodity, se světové ekonomiky nepřiblíží ropné krizi ze 70. let minulého století.
Postupné uklidnění trhů, tak by se dal shrnout uplynulý týden na finančních trzích. Probíhající boje mezi Ruskou federací a Ukrajinou sice nadále přispívají k nejistotě na akciových trzích, přesto se zdá, že by mohly mít tyto cenné papíry před sebou lepší období.
Centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu na nejvyšší úroveň od roku 2003. Ruští makléři mají zákaz prodávat zahraniční cenné papíry, rubl se prudce propadá.
Ve Vladivostoku rubl padá vůči dolaru o 50 %, může stáhnout i čínský jüan. Rusko cizincům zakazuje prodávat akcie ruských firem – aneb „Chceme dolary, ruské akcie si nechte“.
Asijské akciové trhy 📉 výrazně oslabují v čele s technologiemi. Zasáhly je obavy z možného nadhodnocení akcií navázaných na umělou inteligenci a z přísnějších regulací odvětví po vítězství demokratů v USA, které stály za čtvrtečním propadem amerických trhů. Ztrácejí výrobci čipů, neboť mezi americkými voliči se projevil výrazný odpor k výstavbě datových center.
Americký prezident Donald Trump dnes prohlásil, že dohoda o ukončení ruské války na Ukrajině se blíží a mohla by se podle něj týkat nejen Ukrajiny, nýbrž celé Evropy. Trump novinářům podle tiskových agentur také řekl, že se dnes v Bílém domě 🤝 setkal s vyslancem ruského prezidenta Vladimira Putina Kirillem Dmitrijevem, o obsahu schůzky ale hovořit odmítl.
Americké akcie prudce 📉 oslabily v čele s technologickými podniky. Ty se dostaly pod tlak, protože vítězství demokratů v kongresových volbách vyvolalo obavy z přísnější regulace umělé inteligence.
Spojené státy dnes v Bruselu vedly produktivní rozhovory s Ukrajinou, Severoatlantickou aliancí a evropskými spojenci o bezpečnostních zárukách pro poválečnou Ukrajinu a o širším bezpečnostním uspořádání v Evropě. Na síti X to napsal zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa 👨 Jared Kushner, který patří k americkým vyjednávačům usilujícím o zprostředkování konce ruské války proti Ukrajině.