Více než polovina malých a středních firem a podnikatelů, konkrétně 52 procent, očekává od znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET) více byrokracie. Takřka čtyři z deseti podniků a živnostníků míní, že novinka přinese více digitalizace a bezhotovostních plateb a omezení šedé ekonomiky a více bezhotovostních plateb. Vyplývá to z dubnového průzkumu ČSOB Index očekávání firem mezi 400 subjekty. Vláda očekává, že případné zavedení EET zřejmě od ledna 2027 přinese do veřejných rozpočtů 14,4 miliardy korun.
Pokus o schválení sporných novel rozpočtových zákonů včera zkrachoval. Opozice totiž protáhla jednání Sněmovny přes vyhrazený časový limit. Poslanci by se k projednávání měli vrátit příští středu.
Návrh vlády, aby se do státního rozpočtu nezapočítávaly výdaje na silnice, dálnice, vodní díla nebo jaderné zdroje, na obranu, nyní leží ve sněmovně a až skončí obstrukce opozice, patrně bude schválen.
Opozice ostře napadla rozpočtové plány Aleny Schillerové. Podle Pirátky Olgy Richterové chce ministryně financí „zdestruovat“ dluhovou brzdu a otevřít cestu k dalšímu zadlužování. TOP 09 varuje, že vláda si chystá bianco šek na schodky přesahující 400 miliard korun.
Vládu Andreje Babiše rozhodně nelze osočovat z jedné věci: že by neplnila své sliby. Ostatně i nájezd na média veřejné služby dnes činí zejména pod záštitou plnění předvolebních slibů. A k těm hlavním patří EET. Ta se nyní dostává do legislativního procesu a dostává jasnější kontury. EET 2.0 tak lze označit za verzi s „lidskou tváří“.
Ceny nafty v Česku v druhé polovině dubna prudce klesly a tempo zlevňování patřilo k nejvyšším v celé Evropské unii. Za poklesem stojí především nově nastavená regulace, která nutí čerpací stanice rychleji promítat vývoj velkoobchodních cen do těch koncových.
Už v pondělí 4. května končí řádný termín pro elektronické podání daňového přiznání za rok 2025. Mnozí ale možná netuší, že zákon nabízí ještě několik dní bez pokuty – a s pomocí daňového poradce lze lhůtu prodloužit až do července. Pozor však na jednu zásadní věc: odklad podání neznamená odklad platby daně.
Vláda si stanovila ambiciózní cíl: v příštím roce stlačit schodek státního rozpočtu pod 190 miliard korun. Znamenalo by to meziročně snížit deficit o 154 miliard korun – a právě to podle expertů představuje mimořádně náročný úkol.
Výroky poslance Motoristů Filipa Turka o úřednících jako parazitech jsou nepřijatelné, omluva zazněla, shodli se po jednání vlády ministryně financí Alena Schillerová (ANO), vnitra Lubomír Metnar (ANO) a obrany Jaromír Zůna (za SPD). Schillerová na novinářský dotaz uvedla, že by se jí výrok mohl dotknout osobně, protože léta byla úřednicí, ale Turek jí vysvětloval, že nemluvil o úřednících obecně. O víkendu se Turek v debatě televize Nova omluvil úředníkům ministerstev, pokud se jich jeho slova dotkla.
Připravované novely klíčových rozpočtových zákonů prodlužují výjimku na zbrojní výdaje a obecně rozvolňují pravidla rozpočtové odpovědnosti. Podle expertů také oslabují kontrolu Sněmovny.
Vypadá to, že téma převedení financování České televize a Českého rozhlasu z koncesionářských poplatků na státní rozpočet vytvořilo opravdu mimořádně hustou kouřovou clonu. Díky ní probíhají zásadní události bez pozornosti, jakou by si zasloužily. Jako ta, že se Česko chystá odbrzdit deficity státního rozpočtu a zadlužování státu.
Od ledna by se mohly změnit 📜 platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Ani žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědností práce by měl činit nejméně čtyři procenta.
Spojené státy od ledna 📈 zvýší cla na dovoz automobilů a automobilových součástek z Kanady na 50 procent. Oznámil to dnes americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Pokračuje tak v eskalaci obchodního konfliktu mezi oběma zeměmi.
Česko bude chtít využít evropské 🤑 peníze vyčleněné na další období mezi lety 2028 až 2034 například na dokončení strategické dopravní infrastruktury, zajištění energetické bezpečnosti nebo na zdravotnictví. Vláda bude chtít místo plošné podpory různých oblastí soustředit více peněz na méně priorit, uvedlo ministerstvo pro místní rozvoj.
Více než třetina z téměř 3️⃣9️⃣ tisíc nemocničních přístrojů v Česku byla pořízena před více než osmi lety. Nejčastěji jsou starší přístroje v Praze, kde je přístrojů zároveň nejvíc. Vyplývá to z dat ministerstva zdravotnictví ke konci roku 2024. S pořízením a obnovou dalších téměř 150 přístrojů souhlasila komise ministerstva zdravotnictví loni, 44 povolila letos v dubnu.
Americká společnost Anthropic má problémy s konkurenceschopností svého nejvýkonnějšího modelu Claude Fable 5 na americkém trhu. Tamní firmy totiž podle zprávy listu Financial Times čím dál častěji dávají přednost 📉 levnějším nástrojům umělé inteligence.
Tripartita souhlasila s navrhovaným 📈 růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku.
Italští celníci a finanční policie zadrželi na milánském letišti Malpensa cestujícího z Japonska kvůli ☝️ podezření, že pašuje sběratelské karty Pokémon. Uvedla to italská celní správa. Podle ní se muž snažil zatajit přepravu karet s velkou sběratelskou hodnotou, aby se vyhnul platbě cel a DPH.
Minimální měsíční mzda na Slovensku 📈 stoupne od začátku příštího roku v souladu s příslušným zákonem na 972 eur (23 440 korun). Novinářům to řekl ministr sociálních věcí Erik Tomáš, a to poté, co se na nové výši minimální mzdy nedohodli zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců. Letos nejnižší výdělek v zemi činí 915 eur (22 066 korun), v Česku to je 22 400 korun.
Kalifornský státní zástupce Rob Bonta ❌ zrušil dnešní schůzku se zástupci společnosti Paramount Skydance. Jednání se mělo týkat možného mimosoudního urovnání sporu o plánovanou akvizici společnosti Warner Bros. Discovery. Informoval o tom deník The New York Times.
Šest zemí Evropské unie chce, aby všech 27 členských států v září projednalo možnost zdanění nadměrných zisků ropných 🛢 společností, které tyto firmy zaznamenaly kvůli tomu, že Írán začal blokovat Hormuzský průliv. Německo, Španělsko, Portugalsko, Itálie, Polsko a Rakousko vyzvaly v dopise Irsko, které nyní předsedá Radě EU, aby téma zařadilo na program jednání ministrů financí EU.
Číst více
