Pokus o schválení sporných novel rozpočtových zákonů včera zkrachoval. Opozice totiž protáhla jednání Sněmovny přes vyhrazený časový limit. Poslanci by se k projednávání měli vrátit příští středu.
Už v pondělí 4. května končí řádný termín pro elektronické podání daňového přiznání za rok 2025. Mnozí ale možná netuší, že zákon nabízí ještě několik dní bez pokuty – a s pomocí daňového poradce lze lhůtu prodloužit až do července. Pozor však na jednu zásadní věc: odklad podání neznamená odklad platby daně.
Vláda si stanovila ambiciózní cíl: v příštím roce stlačit schodek státního rozpočtu pod 190 miliard korun. Znamenalo by to meziročně snížit deficit o 154 miliard korun – a právě to podle expertů představuje mimořádně náročný úkol.
Výroky poslance Motoristů Filipa Turka o úřednících jako parazitech jsou nepřijatelné, omluva zazněla, shodli se po jednání vlády ministryně financí Alena Schillerová (ANO), vnitra Lubomír Metnar (ANO) a obrany Jaromír Zůna (za SPD). Schillerová na novinářský dotaz uvedla, že by se jí výrok mohl dotknout osobně, protože léta byla úřednicí, ale Turek jí vysvětloval, že nemluvil o úřednících obecně. O víkendu se Turek v debatě televize Nova omluvil úředníkům ministerstev, pokud se jich jeho slova dotkla.
Připravované novely klíčových rozpočtových zákonů prodlužují výjimku na zbrojní výdaje a obecně rozvolňují pravidla rozpočtové odpovědnosti. Podle expertů také oslabují kontrolu Sněmovny.
Vypadá to, že téma převedení financování České televize a Českého rozhlasu z koncesionářských poplatků na státní rozpočet vytvořilo opravdu mimořádně hustou kouřovou clonu. Díky ní probíhají zásadní události bez pozornosti, jakou by si zasloužily. Jako ta, že se Česko chystá odbrzdit deficity státního rozpočtu a zadlužování státu.
Odhad ministerstva financí, že stát letos vybere o 125 miliard korun více než loni, je realistický. Takové jsou závěry čtvrtečního jednání Výboru pro rozpočtové prognózy. Zvýšit se mají výnosy všech daní kromě korporátní a majetkové a silniční.
Maximální ceny pohonných hmot v Česku se opět zvýší. Ministryně financí Alena Schillerová oznámila, že nové cenové stropy budou vyšší než ty dosavadní. Důvodem je vývoj na světových trzích i geopolitické napětí.
Pohonné hmoty si šest týdnů svižně rostly v rytmu svištění raket a stíhaček na Blízkém východě. Andrej Babiš jel po dálnici, drahé nafty si všiml, a rozkázal Aleně Schillerové konat. Ta vzala do ruky taktovku, a? Celý orchestr s ní zliskala. Byly přece Velikonoce. Rozvrátila celý trh s pohonnými hmotami.
Maximální cena nafty v Česku může už zítra vzrůst zhruba o 1,30 koruny na litr a přiblížit se hranici 46,50 koruny. Nejde však o změnu vládní regulace, jak se někdy mylně uvádí. Cenový strop se odvíjí od aktuálních tržních cen, které v posledních dnech výrazně kolísají především kvůli vývoji na burze v Rotterdamu a napětí v oblasti Perského zálivu. Výsledkem je prudké zdražení, které se do cen na čerpacích stanicích může promítnout prakticky ze dne na den.
Opatření, která vláda zavedla v boji proti rostoucím cenám paliv, fungují, tvrdí ministryně financí Alena Schillerová. Obavy opozice se nenaplnily, dodala. Maximální ceny pohonných hmot ve čtvrtek opět mírně klesnou. Litr nafty bude stát nejvýše 49,40 Kč a benzin 43,05 Kč. Stanovené ceny ale zůstávají nad průměrem z počátku týdne.
Velkoobchodní cena plynu 🔥 pro evropský trh se od únorového amerického útoku na Írán téměř zdvojnásobila. Ve středu vystoupala ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku na 62 eur (asi 1500 Kč) za megawatthodinu (MWh), což je o 94 procent více, než kde byla před začátkem konfliktu na Blízkém východě. Dnes cena plynu mírně klesá. Ztrácí přes jedno procento a pohybovala se kolem 61,80 eura za MWh.
