Český státní dluh vystoupal na rekordních 3,7 bilionu. Na každého Čecha připadá 342 tisíc
Český státní dluh se během prvního pololetí zvýšil o 49,2 miliardy korun a na konci června dosáhl rekordních 3,727 bilionu korun. Přestože celkový dluh roste, jeho poměr k výkonu ekonomiky mírně klesl. Do konce roku ministerstvo financí očekává další zvýšení téměř ke čtyřem bilionům korun.
Český státní dluh se v prvním pololetí zvýšil o 49,2 miliardy korun na rekordních 3,727 bilionu korun. Vyplývá to ze čtvrtletní zprávy o řízení státního dluhu, kterou zveřejnilo ministerstvo financí.
Na každého obyvatele Česka tak teoreticky připadá dluh 342 034 korun. Míra zadlužení země ale od začátku roku klesla ze 42,9 procenta hrubého domácího produktu na 42,4 procenta HDP. Ekonomika tedy rostla rychleji než samotný dluh.
Dluh zvyšují schodky i splácení starších závazků
Za růstem státního dluhu stojí podle ministerstva především prodej státních dluhopisů. Stát si jejich prostřednictvím zajišťoval peníze na splácení dřívějších závazků i na průběžné financování schodku státního rozpočtu.
Rozpočet skončil na konci června v deficitu 183,6 miliardy korun.
Češi znovu ukázali chuť půjčovat státu napřímo. V první emisi státních dluhopisů pro občany nakoupili papíry za 74 miliard korun. Největší zájem byl o pětileté fixní dluhopisy s výnosem do splatnosti 4,544 procenta ročně.
Češi se vrhli na státní dluhopisy. Státu půjčili 74 miliard
Money
Ministerstvo ve své aktualizované Strategii financování a řízení státního dluhu očekává, že do konce roku vzroste zadlužení na 3,991 bilionu korun. Poměr dluhu k HDP by se měl zvýšit na 44,4 procenta.
Stát letos vydá dluhopisy až za 370 miliard
Strategie předpokládá, že stát během celého roku vydá na primárním trhu střednědobé a dlouhodobé dluhopisy v nominální hodnotě 270 až 370 miliard korun. Za první pololetí dosáhl objem uskutečněných emisí 169,4 miliardy korun.
Ministerstvo financí zároveň v prvním čtvrtletí obnovilo program prodeje státních dluhopisů občanům. Domácnosti si objednaly obligace za celkem 74 miliard korun.
Samotná emise se však uskutečnila až v tomto týdnu, a proto se ještě nepromítla do statistik za první polovinu roku.
Úroky a další náklady překročí 100 miliard
Čisté výdaje na obsluhu státního dluhu dosáhly za prvních šest měsíců 50,7 miliardy korun. Za celý rok by podle ministerstva měly činit 110 miliard korun, zatímco loni stát za obsluhu dluhu zaplatil 98,1 miliardy korun.
Náklady rostou především kvůli stále vyššímu objemu dluhu, ze kterého musí stát platit úroky.
Protiinflační dluhopisy vypadají jako férový způsob, jak domácnostem ochránit úspory. Pro stát ale mohou být mimořádně drahé. Česká zkušenost z let 2021 až 2023 i varovný příklad Velké Británie ukazují, že při návratu vyšší inflace se z atraktivního produktu pro občany může stát nákladné riziko pro veřejné finance.
Kryštof Míšek: Nové státní dluhopisy jako past. Stát může zopakovat drahou chybu z inflační krize
Názory
České státní dluhopisy mají průměrnou dobu splatnosti 6,3 roku. Hodnota se tak pohybuje blízko strategického cíle ministerstva financí, který činí 6,5 roku.
Největší podíl českých státních dluhopisů drží domácí banky. Přibližně čtvrtina je v rukou zahraničních investorů.
Státní dluh tvoří závazky vlády a vzniká zejména postupným hromaděním schodků státního rozpočtu. Stát jej financuje prostřednictvím pokladničních poukázek, státních dluhopisů, přímých půjček nebo úvěrů od Evropské investiční banky.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
