Snižování schodků se odsouvá. Nový plán vlády naráží na tvrdou realitu
Vláda přepsala český fiskálně-strukturální plán a počítá s vyššími schodky, než sliboval původní dokument. Podle ekonomů ale ani rozvolněný plán nemusí být bez reforem dosažitelný a skutečná konsolidace se jen odsouvá na další roky.
Vláda přepsala historicky první český fiskálně-strukturální plán, který měl platit do roku 2028. Naplánovala o něco vyšší rozpočtové schodky, které jsou ale podle ekonomů i tak těžko dosažitelné bez reforem.
Vláda na začátku týdne schválila nový fiskálně-strukturální plán Česka pro období 2027 až 2030, který přepisuje původní plán předchozí vlády premiéra Petra Fialy. Zatímco předchozí plán (zpracovaný pro roky 2025 až 2028) počítal s tím, že v roce 2027 bude činit deficit státního rozpočtu 1,25 procenta HDP a v roce 2028 jedno procento HDP, nově by měl deficit v roce 2027 dosáhnout úrovně 2,8 procenta, v roce 2028 dvou procent, o rok později 1,6 procenta a v roce 2030 pak 1,2 procenta.
„Plán je to hezký, či přesněji řečeno není úplně hrozný, ale nikde nevidím ani náznak toho, jak jej splnit,“ uvedla pro Newstream poslankyně Lucie Sedmihradská (STAN). „Extrémní rozvolnění schodků tam nevidím. Osobně jsem čekala, když jsem poslouchala ministryni financí Schillerovou a její požadavek udělat nový fiskálně-strukturální plán, že schodky půjdou mnohem výš,“ dodává. Ve srovnání s původním fiskálně-strukturálním plánem jde podle ní především o posun v čase, tedy že snižování současných vysokých schodků má začít později. „Plánovaná konsolidace schodků se posouvá o dva až tři roky,“ vysvětluje Sedmihradská.
Naplánované schodky nejsou bez reforem dosažitelné
Posun v čase by podle Sedmihradské nebyl tak zlý. Jenže je tu jeden zásadní problém. „Čísla, tedy poměr schodku veřejných financí k HDP, která si vláda naplánovala, jsou relativně dobrá. Ale vůbec není jasné, zda jich lze dosáhnout. Zatím se žádné reformy nejenže nedějí, ale ani nejsou avizované, ani se o nich nemluví,“ upozorňuje Sedmihradská.
Proto lze podle ní očekávat následující. „Vysvětlím to na příkladu. V létě vláda připraví státní rozpočet na rok 2027, který bude v souladu s českými pravidly. Parlament návrh schválí a příští rok podle toho plánu začneme hospodařit. Když se pak na jaře 2028 bude vyhodnocovat plnění, tak se ukáže, že za rok 2027 ten nový, rozvolněný fiskálně-strukturální plán plníme, že se do toho limitu 2,8 procenta HDP, co tam nově je, vejdeme. Ale za rok 2028 lze očekávat, že plánovaná dvě procenta HDP nesplníme. Prostě se ukáže, že nedokážeme realizovat žádná úsporná opatření či zvýšit daně,“ analyzuje docentka VŠE se specializací na veřejné finance.
Co udělá rozvolnění pravidel?
Je tu ještě jedna podstatná věc. To jsou výjimky ze započítávání určitých výdajů státu do státního rozpočtu, které zvyšují skutečné schodky. „Nový plán navrhuje rozvolnit fiskální politiku v roce 2027 a dokonce překročit tříprocentní schodek veřejných financí. Důvodem je aplikace evropské obranné únikové doložky, která umožní vládě navýšit deficit o 0,3 až 0,4 procenta HDP oproti plánu (-2,8 procenta HDP), a to i při obranných výdajích pod dvě procenta HDP,“ upozornila Národní rozpočtová rada (NRR).
A přidala další připomínky: „Naopak v letech 2028 a 2029 předpokládá fiskálně-strukturální plán konsolidaci, a to ve výši 100 miliard korun v dnešních cenách oproti roku 2027. Konsolidace předpokládaná minulým plánem se tak pouze oddaluje, a to konkrétně do předvolebního a volebního roku. NRR má ale silné pochybnosti, zda se ve volebním roce bude konsolidovat,“ uvedl nezávislý úřad, reprezentovaný trojicí elitních ekonomů v čele s bývalým viceguvernérem ČNB Mojmírem Hamplem.
Rada dále kritizuje, že fiskálně-strukturální plán nepočítá se zvyšováním národně financovaných veřejných investic. „To je pro NRR s podivem vzhledem k tomu, že vyšší deficit je odůvodňován vyššími investičními výdaji,“ uvedla rada.
Maďarsko chce do konce dekády splnit podmínky pro přijetí eura. Premiér Péter Magyar tvrdí, že společná měna by zemi pomohla, Evropská centrální banka ale upozorňuje, že Budapešť je od eurozóny ze všech čekatelů nejdál.
Maďaři chtějí euro, tvrdí premiér. Podpora má dosahovat až 75 procent
Money
Fiskálně-strukturální plán je povinný
Takzvaný fiskálně-strukturální plán je závazná strategie, kterou si povinně musejí vypracovávat všechny členské státy EU. Má jít o čtyřletý plán, který, jak uvádí česká vláda, vedle fiskálních závazků obsahuje i důležité investice a reformy, které zohledňují společné priority EU a jež pomohou posílit odolnost a konkurenceschopnost České republiky. Legislativa EU umožňuje platný plán za určitých okolností přepsat. Důvodem změny našeho plánu je výměna vlády a, jak uvádí sám kabinet premiéra Andreje Babiše, změna priorit hospodářské politiky. Tři procenta jsou mezní hranice, kterou připouštějí takzvaná maastrichtská kritéria. Deficit veřejných financí pod tři procenta HDP je jednou z podmínek vstupu do eurozóny.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
