Vládní koalice přehlasovala ve Sněmovně veto prezidenta Petra Pavla o zákonu o rozpočtové odpovědnosti. Kabinet tak bude moci překročit výdaje dané zákonem. „Vláda deklaruje, že chce utrácet víc, než co ekonomika dokáže vytvořit. Je to negativní signál,“ říká ekonom Mojmír Hampl, šéf Národní rozpočtové rady.
I kdybychom tam seděli od rána do večera, Pavlovo veto přehlasujeme, uvedla pro iDnes ministryně financí Alena Schillerová. Ministři se o víkendu vracejí z dovolených, a příští týden začne mít český rozpočet na rok 2027 jasnější obrysy. Již nyní je jisté, že schodek bude vyšší než za letošní rok.
Šéf Sněmovny Okamura označil v jednom rozhovoru prezidenta republiky za podrazáka a křiváka. Macinka to následně vylepšil sdělením v jiném rozhovoru. „Tento týden jsem zveřejnil jednu jeho esemesku, abych dokázal, že veřejně lhal a ani se u toho nezarděl.“ Útoky na prezidenta eskalují.
Prezidentské veto změn rozpočtových pravidel získalo podporu dvacítky českých ekonomů. Bývalí guvernéři ČNB, členové NERV i vedení Národní rozpočtové rady varují, že návrh obsahuje příliš mnoho cest, jak překračovat výdajové limity. Schillerová kritiku odmítá a současná rozpočtová pravidla označuje za drtící pro ekonomiku.
Prezident vetoval spornou novelu rozpočtových zákonů. Podle něj by vládě umožnila výrazně více financovat výdaje prostřednictvím dluhu a zároveň by oslabila kontrolu veřejných peněz ze strany Poslanecké sněmovny. Vládní koalice se nyní může pokusit prezidentské veto přehlasovat.
Letiště Praha čeká rychlejší výměna vedení, která má uklidnit napjatou situaci mezi zaměstnanci. Radomír Lašák se stane předsedou představenstva už od srpna, tedy o měsíc dříve, než se původně čekalo. Odbory ale zůstávají ve stávkové pohotovosti a čekají, jaké kroky nové vedení po nástupu udělá.
Český státní dluh se během prvního pololetí zvýšil o 49,2 miliardy korun a na konci června dosáhl rekordních 3,727 bilionu korun. Přestože celkový dluh roste, jeho poměr k výkonu ekonomiky mírně klesl. Do konce roku ministerstvo financí očekává další zvýšení téměř ke čtyřem bilionům korun.
Češi znovu ukázali chuť půjčovat státu napřímo. V první emisi státních dluhopisů pro občany nakoupili papíry za 74 miliard korun. Největší zájem byl o pětileté fixní dluhopisy s výnosem do splatnosti 4,544 procenta ročně.
Sněmovna schválila návrat elektronické evidence tržeb spolu s rozsáhlým balíkem daňových změn. Znovu se zavede školkovné a sleva na studenta, nealkoholické nápoje v restauracích mají zlevnit díky nižší DPH a část spropitného nebude podléhat dani ani odvodům. Poslanci před závěrečným hlasováním rozhodovali také o desítkách výjimek, od prodeje kaprů až po tiché víno.
Elektronická evidence tržeb se má od ledna 2027 vrátit v modernější podobě. Bez povinného tisku účtenek a s bezplatným softwarem, ale stále jako další povinnost, kterou budou muset podnikatelé plnit při každé tržbě. Vláda slibuje miliardy navíc a rovnější podmínky. Rozhodující však bude, zda systém skutečně zasáhne daňové úniky, nebo hlavně přidělá práci těm, kteří už dnes podnikají poctivě.
Elektronická evidence tržeb se má po čtyřleté přestávce vrátit. Sněmovna schválila její novou, plně digitální podobu, od níž si vláda slibuje omezení daňových úniků a více než 14 miliard korun ročně pro veřejné rozpočty. Zákon přináší také návrat školkovného a studentské slevy nebo nižší DPH na nealkoholické nápoje v restauracích.
‼️ Zvýšení↗️ některých daní se podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) nebude možné vyhnout. Týkat by se to mohlo například daně spotřební, rafinérské a další. Schillerová to řekla v České televizi. Připravují se podle ní možné varianty, zmínila například zdanění investičních bytů či některých návykových a škodlivých látek. V programovém prohlášení vládní koalice ANO, SPD a Motoristů uvedla, že nechce zvyšovat daně, ale chce stávající řádně vybírat a šetřit na vlastním provozu.
Číst víceKina v Česku zaznamenala za osm měsíců roku 2026 meziročně růst↗️ tržeb. Od ledna do konce srpna 2026 prodala kina vstupenky za 1,694 miliardy korun. O rok dříve za stejné období to bylo 1,524 miliardy korun. Do kin letos za osm měsíců přišlo bezmála devět milionů diváků. V meziročním srovnání to je přibližně o 520 tisíc diváků více. Vyplývá to z údajů Unie filmových distributorů (UFD).
