Motoristé přišli na jednání s Andrejem Babišem a Alenou Schillerovou s návrhy, které podle nich mohou snížit rozpočtový schodek o nejméně 20 miliard korun. Ministryně financí ale jejich očekávání výrazně zchladila: v návrhu vidí prostor spíš jen pro úspory v nižších jednotkách miliard. Dohoda zatím nevznikla a koaliční přetahovaná o deficit 389 miliard bude pokračovat v pondělí.
389 miliard korun. Tak vysoký schodek chce vláda příští rok napsat do státního rozpočtu. Vyšší deficit mělo Česko pouze v covidovém roce 2021. Výdaje přitom mají růst téměř dvakrát rychleji než příjmy.
Schodek státního rozpočtu může příští rok vypadat příznivěji, než jaká bude skutečná potřeba financování státu. Budou například potřeba další desítky miliard na financování Dukovan. Investoři proto nebudou sledovat jen číslo v titulcích, ale především to, kolik nových peněz si stát skutečně bude muset půjčit skrze dluhopisový trh.
Minimální mzda příští rok rekordně vzroste a její zvýšení postupně vytlačí vzhůru i další mzdy a platy. Jenže česká produktivita práce téměř neroste a rychlé přidávání tak může mít nepříjemnou dohru v podobě dalšího inflačního tlaku, píše ve svém komentáři ekonomický novinář Pavel Páral.
Politickým tématem týdne byl opět rozpočet. Sněmovna po mnoha hodinách proslovů pohodlně přehlasovala prezidentovo veto zákona o rozpočtové odpovědnosti. Aleně Schillerové se otevřela brána. Druhé téma: blíží se volby.
Příprava státního rozpočtu na rok 2027 může pokračovat bez komplikací. Výbor pro rozpočtové prognózy označil srpnovou makroekonomickou predikci ministerstva financí a odhad rozpočtových příjmů za realistické a nevidí snahu nadhodnotit budoucí příjmy.
Vládní koalice přehlasovala ve Sněmovně veto prezidenta Petra Pavla o zákonu o rozpočtové odpovědnosti. Kabinet tak bude moci překročit výdaje dané zákonem. „Vláda deklaruje, že chce utrácet víc, než co ekonomika dokáže vytvořit. Je to negativní signál,“ říká ekonom Mojmír Hampl, šéf Národní rozpočtové rady.
Motoristé vstupovali do vlády jako samozvaní rozpočtoví dozorci. Andreje Babiše prý nenechají bezuzdně utrácet, ochrání pravicové principy a pohlídají veřejné finance. Ve středu svou hlídku završili, když Babišovi odemkli trezor, podali mu klíče a omezili čas na otázky poslanců.
Na první pohled to nevypadá jako oslnivá nabídka. Stát dává na tříměsíčním Flexi Bondu 3,75 procenta ročně, zatímco některé spořicí účty nabízejí přes čtyři procenta. Jenže samotná sazba neříká všechno. Díky automatické reinvestici a složenému úročení státní bond poráží i ten nejlepší spořicí účet.
Vláda při přípravě rozpočtu na příští rok dál posouvá hranice schodku a rozdává miliardy, aniž by bylo jasné, kde chce šetřit. Rostoucí zadlužení přitom nepovažuje za akutní problém, píše ve svém komentáři ekonomický novinář Pavel Páral.
České výdaje na obranu příští rok výrazně vzrostou. Ministerstvo obrany má podle ministra Jaromíra Zůny hospodařit se 191 miliardami korun, tedy zhruba o 36 miliardami více než letos. Česko tím má splnit závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP. Peníze mají mířit hlavně do modernizace armády, náboru vojáků a splátek už rozběhnutých projektů.
Ceny ropy 🛢 dnes kolísají a hledají směr v nejistotě kolem dalšího vývoje konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Investoři vyčkávají na další kroky Washingtonu, protože politickou situaci zkomplikoval výrazný úspěch demokratů v amerických volbách do Kongresu. V předchozí obchodní seanci ropa Brent uzavřela na nejnižší úrovni za téměř čtyři týdny.
Europoslankyně a bývalá předsedkyně KSČM Kateřina Konečná (za Stačilo!) se rozhodla ukončit členství v komunistické straně. Předseda KSČM Roman Roun sdělil, že Konečná bude se stranou dál úzce spolupracovat, hájit program KSČM v Evropském parlamentu a nehodlá vstoupit do jiné strany.
Levicový demokrat Abdul El-Sayed získal podle projekce televize Fox News senátorské křeslo v ostře sledovaném souboji ve státě Michigan a stává se prvním muslimským senátorem Spojených států. Porazil republikána Mikea Rogerse, spojence prezidenta Donalda Trumpa.
Americký mediální gigant Walt Disney 🧜 plánuje zrušit několik tisíc pracovních míst. Informovaly o tom agentura Bloomberg a server CNBC s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. Podnik na konci loňského září zaměstnával kolem 231 tisíc lidí.
Číst více
Americký prezident Donald Trump je "rozhodně ochoten" uznat výsledky voleb 🗳 do Kongresu, které jeho republikáni prohráli. V noci na dnešek to řekl novinářům listu The New York Times (NYT). O Trumpově přístupu k výsledkům se spekulovalo kvůli tomu, že stále neuznal svou porážku z prezidentského klání v roce 2020 a dodnes o něm šíří nepravdy.
Demokraté podle projekcí amerických médií ovládli obě komory amerického Kongresu. Podle agentury Reuters tak miliony voličů vystavily republikánskému prezidentovi Donaldu Trumpovi zdrcující vysvědčení. Rozsah a síla demokratické vlny se sice teprve plně ukazují, avšak strana zvítězila i ve státech, které byly dlouho považovány za republikánské bašty, například Kansas nebo Texas.
Číst více