Příprava státního rozpočtu na rok 2027 může pokračovat bez komplikací. Výbor pro rozpočtové prognózy označil srpnovou makroekonomickou predikci ministerstva financí a odhad rozpočtových příjmů za realistické a nevidí snahu nadhodnotit budoucí příjmy.
České výdaje na obranu příští rok výrazně vzrostou. Ministerstvo obrany má podle ministra Jaromíra Zůny hospodařit se 191 miliardami korun, tedy zhruba o 36 miliardami více než letos. Česko tím má splnit závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP. Peníze mají mířit hlavně do modernizace armády, náboru vojáků a splátek už rozběhnutých projektů.
I kdybychom tam seděli od rána do večera, Pavlovo veto přehlasujeme, uvedla pro iDnes ministryně financí Alena Schillerová. Ministři se o víkendu vracejí z dovolených, a příští týden začne mít český rozpočet na rok 2027 jasnější obrysy. Již nyní je jisté, že schodek bude vyšší než za letošní rok.
Šéf Sněmovny Okamura označil v jednom rozhovoru prezidenta republiky za podrazáka a křiváka. Macinka to následně vylepšil sdělením v jiném rozhovoru. „Tento týden jsem zveřejnil jednu jeho esemesku, abych dokázal, že veřejně lhal a ani se u toho nezarděl.“ Útoky na prezidenta eskalují.
Prezidentské veto změn rozpočtových pravidel získalo podporu dvacítky českých ekonomů. Bývalí guvernéři ČNB, členové NERV i vedení Národní rozpočtové rady varují, že návrh obsahuje příliš mnoho cest, jak překračovat výdajové limity. Schillerová kritiku odmítá a současná rozpočtová pravidla označuje za drtící pro ekonomiku.
Prezident vetoval spornou novelu rozpočtových zákonů. Podle něj by vládě umožnila výrazně více financovat výdaje prostřednictvím dluhu a zároveň by oslabila kontrolu veřejných peněz ze strany Poslanecké sněmovny. Vládní koalice se nyní může pokusit prezidentské veto přehlasovat.
Letiště Praha čeká rychlejší výměna vedení, která má uklidnit napjatou situaci mezi zaměstnanci. Radomír Lašák se stane předsedou představenstva už od srpna, tedy o měsíc dříve, než se původně čekalo. Odbory ale zůstávají ve stávkové pohotovosti a čekají, jaké kroky nové vedení po nástupu udělá.
Český státní dluh se během prvního pololetí zvýšil o 49,2 miliardy korun a na konci června dosáhl rekordních 3,727 bilionu korun. Přestože celkový dluh roste, jeho poměr k výkonu ekonomiky mírně klesl. Do konce roku ministerstvo financí očekává další zvýšení téměř ke čtyřem bilionům korun.
Češi znovu ukázali chuť půjčovat státu napřímo. V první emisi státních dluhopisů pro občany nakoupili papíry za 74 miliard korun. Největší zájem byl o pětileté fixní dluhopisy s výnosem do splatnosti 4,544 procenta ročně.
Sněmovna schválila návrat elektronické evidence tržeb spolu s rozsáhlým balíkem daňových změn. Znovu se zavede školkovné a sleva na studenta, nealkoholické nápoje v restauracích mají zlevnit díky nižší DPH a část spropitného nebude podléhat dani ani odvodům. Poslanci před závěrečným hlasováním rozhodovali také o desítkách výjimek, od prodeje kaprů až po tiché víno.
Elektronická evidence tržeb se má od ledna 2027 vrátit v modernější podobě. Bez povinného tisku účtenek a s bezplatným softwarem, ale stále jako další povinnost, kterou budou muset podnikatelé plnit při každé tržbě. Vláda slibuje miliardy navíc a rovnější podmínky. Rozhodující však bude, zda systém skutečně zasáhne daňové úniky, nebo hlavně přidělá práci těm, kteří už dnes podnikají poctivě.
