Vláda si stanovila ambiciózní cíl: v příštím roce stlačit schodek státního rozpočtu pod 190 miliard korun. Znamenalo by to meziročně snížit deficit o 154 miliard korun – a právě to podle expertů představuje mimořádně náročný úkol.
Maximální ceny pohonných hmot v Česku se opět zvýší. Ministryně financí Alena Schillerová oznámila, že nové cenové stropy budou vyšší než ty dosavadní. Důvodem je vývoj na světových trzích i geopolitické napětí.
Pohonné hmoty si šest týdnů svižně rostly v rytmu svištění raket a stíhaček na Blízkém východě. Andrej Babiš jel po dálnici, drahé nafty si všiml, a rozkázal Aleně Schillerové konat. Ta vzala do ruky taktovku, a? Celý orchestr s ní zliskala. Byly přece Velikonoce. Rozvrátila celý trh s pohonnými hmotami.
Maximální cena nafty v Česku může už zítra vzrůst zhruba o 1,30 koruny na litr a přiblížit se hranici 46,50 koruny. Nejde však o změnu vládní regulace, jak se někdy mylně uvádí. Cenový strop se odvíjí od aktuálních tržních cen, které v posledních dnech výrazně kolísají především kvůli vývoji na burze v Rotterdamu a napětí v oblasti Perského zálivu. Výsledkem je prudké zdražení, které se do cen na čerpacích stanicích může promítnout prakticky ze dne na den.
Opatření, která vláda zavedla v boji proti rostoucím cenám paliv, fungují, tvrdí ministryně financí Alena Schillerová. Obavy opozice se nenaplnily, dodala. Maximální ceny pohonných hmot ve čtvrtek opět mírně klesnou. Litr nafty bude stát nejvýše 49,40 Kč a benzin 43,05 Kč. Stanovené ceny ale zůstávají nad průměrem z počátku týdne.
Stát připraví opatření k zastropování marží obchodníků s pohonnými hmotami. Podle vlády jsou v některých případech neadekvátní. Na dnešní tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Kabinet dnes jednal se zástupci největších distributorů paliv v Česku, kterým představil svůj postoj k maržím. Znovu se s nimi podle premiéra Andreje Babiše (ANO) sejde ve středu. Kromě toho nyní ministerstvo financí připravuje také několik variant pro případné snížení spotřební daně u paliv, ve čtvrtek je projedná vláda na mimořádném jednání.
Vedle financování obrany, na níž současná vláda pro letošek vyčlenila o 21 miliardu méně než zamýšlela její předchůdkyně, táhnou nový a starý kabinet hot a čehý i v jiných oblastech. Například zemědělcům chtěla Fialova vláda čtyři miliardy ubrat a Babišova jim naopak čtyři miliardy přidala.
Nekonečná odysea přípravy našeho státního rozpočtu na letošní rok skončila. V době, kdy už máme téměř čtvrtinu roku za sebou. Budou se další rozpočty už připravovat normálně? To je otázka.
Prezident Petr Pavel nehodlá návrh státního rozpočtu na letošní rok vetovat ani zdržovat jeho podpis. Po jednání s hlavou státu to novinářům řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Očekává, že přesný termín podpisu rozpočtu bude zveřejněn po úterním jednání prezidenta s premiérem Andrejem Babišem (ANO).
Závazek dávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) je podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) nezpochybnitelný. Slibovat vyšší výdaje není v současnosti reálné, uvedla v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. Přístup vlády k obraně kritizovali v debatě zástupci opozice. Kabinet ANO, SPD a Motoristů podle nich neplní svoje spojenecké závazky.
Poslanci schválili státní rozpočet s očekávaným schodkem 310 miliard korun. Koaliční většina při závěrečném hlasování odmítla všechny opoziční návrhy na přesuny peněz. Prezident Petr Pavel už dříve naznačil, že rozpočet vetovat nebude.
Maximální prodejní cena benzinu ve středu dál 📉 klesne o 21 haléřů na 42,25 koruny za litr. U nafty se pokles ceny po dvou týdnech zastaví. Cenový strop u ní proti dnešku vzroste o devět haléřů na 39,44 koruny za litr. Vyplývá to z cenového věstníku, který dnes odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí.
V Budapešti se 23. července uskuteční schůzka premiérů zemí visegrádské čtyřky (V4). Na tiskové konferenci po setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to dnes řekl nový maďarský premiér 👨 Péter Magyar. Podle něj už účast přislíbili polský premiér Donald Tusk, český premiér Andrej Babiš i slovenský premiér Robert Fico.
Británie omezí emise skleníkových plynů do konce příštího desetiletí o 8️⃣7️⃣ procent proti hodnotám z roku 1990. Vyplývá to z plánu zveřejněného dnes britským ministerstvem energetiky, podle něhož pokračující přechod na obnovitelné zdroje energie vytvoří stovky tisíc pracovních míst a ušetří domácnostem až tisíce liber ročně.
Rozhodnutí Ruska dočasně ❌ zakázat vývoz leteckého paliva souvisí s dopady války proti Ukrajině, častějšími ukrajinskými útoky na rafinerie a rostoucím tlakem na ruskou energetickou infrastrukturu. Odborníci se shodují, že ruská infrastruktura je zranitelná vůči ukrajinským útokům, liší se však v hodnocení toho, co opatření vypovídá o celkovém stavu ruského energetického sektoru.
Průměrná měsíční mzda na Slovensku se v prvním čtvrtletí 📈 zvýšila meziročně o 6,1 procenta na 1611 eur (39 123 korun) po růstu o 5,8 procenta v posledním čtvrtletí loňského roku. Míra nezaměstnanosti sestavená na základě mezinárodně srovnatelné metodiky stoupla na 5,9 procenta, vyšší byla naposledy před třemi lety.
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v květnu 📈 zrychlilo na 3,2 procenta z dubnového tempa tří procent. Vyplývá to z rychlého odhadu, který dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Inflace se tak znovu vzdálila od dvouprocentního cíle Evropské centrální banky.
Italská bankovní společnost UniCredit už si zajistila přísliby akcionářů, díky nimž její podíl v německé Commerzbank vysoko přesáhne hranici 30 procent. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Bloomberg. UniCredit tak učinila další krok ve snaze o převzetí německého rivala za 38,6 miliardy eur 💶 (937 miliard korun). Italská banka zatím v Commerzbank drží 26,8 procenta akcií.
Číst více
Poslanci z výboru Evropské parlamentu pro mezinárodní obchod (INTA) potvrdili 🤝dohodu o legislativních opatřeních, která mají zrušit dovozní cla na průmyslové zboží ze Spojených států. Jde o klíčovou součást rámcové obchodní dohody s Washingtonem z loňského léta, která by měla zabránit zavedení vyšších amerických cel na výrobky z Evropské unie.
S chudobou se v Německu potýká 16,1 procenta obyvatel, což je nejvíce od pandemického roku 2020. Informuje o tom server veřejnoprávní televize ARD s odvoláním na uskupení Paritätischer Gesamtverband, které sdružuje tisíce německých sociálních organizací. „V této zemi žije v chudobě 13,3 milionu lidí – pokud vezmeme v úvahu pouze relativní příjmovou chudobu,“ uvedl svaz.
Florida se stala prvním americkým státem, který zažaloval společnost OpenAI kvůli návrhu a bezpečnosti jejího chatbota s umělou inteligencí (AI) 🧠 ChatGPT. Rozsáhlá žaloba podaná generálním prokurátorem Jamesem Uthmeierem tvrdí, že OpenAI a její šéf Sam Altman mimo jiné ohrožují děti a vytvářejí u nich závislost. Firma podle žaloby tajila rizika spojená s chatbotem a místo toho usilovala o zisk, informují tiskové agentury.