Zdvojnásobení státního příspěvku pro mladé je podle šéfa KB Penzijní společnosti Jiřího Šperla krok správným směrem, samo o sobě ale problémy třetího pilíře nevyřeší. Češi začínají spořit pozdě, odkládají málo a značná část peněz stále zůstává v příliš konzervativních fondech. V rozhovoru pro Newstream Šperl vysvětluje, proč by mladí měli do penzijka vstupovat už při nástupu do práce, proč by pomohl systém automatického zapojení s možností vystoupit a jakou roli mohou sehrát zaměstnavatelé.
Inflace v Česku v srpnu zrychlila na 1,9 procenta. Cenovou hladinu tlačí vzhůru zejména dražší pohonné hmoty, jejich dopad ale zatím tlumí zlevňování potravin. Podle ekonomů tento příznivý efekt postupně odezní a na začátku příštího roku se může inflace přiblížit třem procentům.
Motoristé přišli na jednání s Andrejem Babišem a Alenou Schillerovou s návrhy, které podle nich mohou snížit rozpočtový schodek o nejméně 20 miliard korun. Ministryně financí ale jejich očekávání výrazně zchladila: v návrhu vidí prostor spíš jen pro úspory v nižších jednotkách miliard. Dohoda zatím nevznikla a koaliční přetahovaná o deficit 389 miliard bude pokračovat v pondělí.
Tomio Okamura a Petr Macinka se po zveřejnění návrhu státního rozpočtu zděsili schodku 389 miliard korun. SPD údajně jeho výslednou výši předem neznala, Motoristé ji zase nepovažují za konečnou. Koaliční partneři Andreje Babiše tak začínají s oblíbenou disciplínu české politiky. Chtějí se podílet na vládní moci, ale od nepopulárního účtu se raději držet dál.
Prezident Petr Pavel ostře zkritizoval návrh státního rozpočtu se schodkem 389 miliard korun. V době hospodářského růstu a nízké inflace by podle něj měla vláda deficit spíš snižovat než prohlubovat. Varoval také před neúměrným zadlužováním a připomněl riziko scénáře, který v minulosti zažilo Řecko.
Návrh státního rozpočtu se schodkem 389 miliard korun narazil i uvnitř vládní koalice. Motoristé chtějí deficit snížit, o úsporách budou ve čtvrtek jednat s premiérem Andrejem Babišem. Jejich předseda Petr Macinka zároveň varuje, že bez změn bude mít jeho strana problém rozpočet podpořit.
Schodek státního rozpočtu ve výši 389 miliard korun je vysoký sám o sobě. Ještě problematičtější je ale načasování: vláda ho plánuje v době, kdy česká ekonomika podle její vlastní prognózy poroste o 2,4 procenta. V dobrých časech si stát místo vytváření rezerv dál půjčuje.
389 miliard korun. Tak vysoký schodek chce vláda příští rok napsat do státního rozpočtu. Vyšší deficit mělo Česko pouze v covidovém roce 2021. Výdaje přitom mají růst téměř dvakrát rychleji než příjmy.
Schodek státního rozpočtu může příští rok vypadat příznivěji, než jaká bude skutečná potřeba financování státu. Budou například potřeba další desítky miliard na financování Dukovan. Investoři proto nebudou sledovat jen číslo v titulcích, ale především to, kolik nových peněz si stát skutečně bude muset půjčit skrze dluhopisový trh.
Minimální mzda příští rok rekordně vzroste a její zvýšení postupně vytlačí vzhůru i další mzdy a platy. Jenže česká produktivita práce téměř neroste a rychlé přidávání tak může mít nepříjemnou dohru v podobě dalšího inflačního tlaku, píše ve svém komentáři ekonomický novinář Pavel Páral.
Politickým tématem týdne byl opět rozpočet. Sněmovna po mnoha hodinách proslovů pohodlně přehlasovala prezidentovo veto zákona o rozpočtové odpovědnosti. Aleně Schillerové se otevřela brána. Druhé téma: blíží se volby.
Podnikatel 👨 Václav Kádner, který dostal od České inspekce životního prostředí rekordní pokutu pět milionů korun za nepovolené zásahy do lesa na Kutnohorsku, se nechce vzdát záměru vybudovat v Janovické Lhotě provozovnu lesní prvovýroby. Pokutu zaplatil, považuje ji však za nepřiměřenou a podal dvě správní žaloby.
Předseda Evropské rady 👨 António Costa navrhuje zdanit velké technologické společnosti a těmito penězi podpořit příští dlouhodobý rozpočet Evropské unie. Informuje o tom agentura AFP.
Ruské hybridní hrozby v Evropské unii přestávají být hybridní a jsou stále reálnější, napsala předsedkyně Evropské komise 👩 Ursula von der Leyenová na sociální síti X. Jde o reakci na oznámení Dánska, že Rusko před časem plánovalo atentát na americko-ukrajinského rappera na předměstí Kodaně.
Protivzdušná obrana za noc na dnešek ❌ zneškodnila nad Leningradskou oblastí 73 ukrajinských nepilotovaných letounů. Podle agentury TASS o tom informoval Alexandr Drozděnko, gubernátor tohoto regionu na severozápadě Ruska.
Česká ekonomika sice v letošním prvním pololetí 📈 rostla, ale hospodaření státu se zhoršilo. Státní rozpočet vykázal nejhorší pololetní schodek od roku 2023, téměř 184 miliard korun. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad ve svém stanovisku ke zprávě o pololetním hospodaření státního rozpočtu. Hrubý domácí produkt rostl rychleji než průměr EU, nízká nezaměstnanost podporovala růst mezd i spotřeby, ale výdaje rozpočtu rostly rychleji než příjmy, uvedl NKÚ.
Cena nejznámější kryptoměny bitcoin sestoupila pod 56 tisíc dolarů (zhruba 1️⃣,2️⃣5️⃣ milionu korun), dostala se tak na nejnižší úroveň za dva roky. Za poklesem bitcoinu podle agentury Reuters stojí odklon investorů od rizikovějších aktiv, který je důsledkem nejistoty ohledně dalšího vývoje v oblasti umělé inteligence (AI).
Strana Nová sociální demokracie (NSD) může mít šanci na volební úspěch, ☝️ klíčové však bude, zda dokáže přilákat výrazné osobnosti a získat finanční podporu, uvedl politolog David Jágr z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle politologa Aleše Michala ze stejné fakulty budou mít levicové strany obtížnou pozici, dokud bude české politice dominovat hnutí ANO nynějšího premiéra Andreje Babiše.
Mezinárodní ratingová agentura Moody's 👍 zlepšila výhled hodnocení úvěrové spolehlivosti Maďarska z negativního na stabilní. Poukázala na institucionální reformy a zlepšené vztahy s Evropskou unií. Samotnou ratingovou známku ponechala na stupni Baa2. Stabilní výhled signalizuje, že agentura v nejbližší době nepočítá se změnou ratingové známky, zatímco negativní výhled naznačoval možnost jejího zhoršení.