Lukáš Kovanda: Inflace spadla na 1,5 procenta. Bez zásahů vlády by se držela kolem dvou procent
Červnová inflace ve výši 1,5 procenta představuje bezesporu dobrou zprávu. Potvrzuje, že se České národní bance podařilo dostat růst cen pod kontrolu a inflace se již několik měsíců pohybuje v blízkosti dvouprocentního cíle. Přesto by bylo chybou připisovat celý úspěch pouze měnové politice centrální banky. Svou roli letos sehrála i konkrétní rozhodnutí vlády.
Zelené zdroje energie (POZE) státním rozpočtem. Domácnosti tento poplatek letos neplatí prostřednictvím účtů za elektřinu, což se přímo promítá do spotřebitelských cen. Sama Česká národní banka odhaduje, že toto opatření snižuje letošní inflaci přibližně o 0,4 procentního bodu.
Pokud by tento krok vláda nepřijala, červnová inflace by podle tohoto odhadu nečinila 1,5 procenta, ale přibližně 1,9 procenta.
Levnější nafta ubrala další desetiny
Druhým měřitelným faktorem bylo dubnové snížení spotřební daně z motorové nafty. To snížilo konečnou cenu nafty včetně DPH o 2,35 koruny na litr.
Podle údajů Českého statistického úřadu činila průměrná červnová cena nafty zhruba 37 korun za litr. Bez snížení spotřební daně by se pohybovala přibližně na úrovni 39,35 koruny. Relativní zlevnění tak představuje téměř šest procent.
Brusel narazil na vlastní argumenty. Když cla zavádí Donald Trump, Evropská komise je označuje za daň na spotřebitele. Když ale sama chystá tříeurový poplatek na levné zásilky z Číny, tvrdí opak. Ekonomická logika je přitom v obou případech stejná.
Lukáš Kovanda: Evropská komise objevila dvojí metr. U cel se jí vrací vlastní slova
Názory
Motorová nafta má ve spotřebním koši Českého statistického úřadu váhu 12,269 promile, tedy 1,2269 procenta celkových výdajů domácností. Přímý příspěvek tohoto opatření ke snížení inflace proto vychází přibližně na 0,07 procentního bodu.
Bez vládních opatření by inflace byla téměř dvouprocentní
Oba efekty dohromady představují přibližně 0,47 procentního bodu. Jinými slovy, bez převzetí plateb za POZE a bez snížení spotřební daně z nafty by červnová inflace činila přibližně 1,97 procenta namísto skutečných 1,5 procenta.
Lze tedy říci, že letošní vládní opatření snížila inflaci téměř o půl procentního bodu a pomohla dostat růst cen výrazně pod dvouprocentní hranici.
Inflace klesla, účet ale nezmizel
To ovšem neznamená, že stát inflaci jednoduše „porazil“. Především převzetí plateb za podporované zdroje energie nepředstavuje odstranění těchto nákladů z ekonomiky. Pouze se změnil jejich plátce.
Česká ekonomika vyslala několik povzbudivých signálů. Inflace v červnu zpomalila na 1,5 procenta a maloobchodní tržby v květnu výrazně vzrostly. Slabší zprávou je zahraniční obchod, jehož přebytek se meziročně snížil.
Levnější potraviny nakoply spotřebu. Maloobchod přidal téměř pět procent
Money
Místo domácností a firem nyní náklady hradí státní rozpočet, tedy ve výsledku daňoví poplatníci nebo budoucí generace prostřednictvím vyššího veřejného dluhu. Z pohledu indexu spotřebitelských cen jde však o opatření s jednoznačně silným protiinflačním efektem.
Je proto namístě uznat obě strany mince. Současná nízká inflace je výsledkem úspěšné měnové politiky České národní banky, příznivého vývoje cen energií i konkrétních vládních zásahů. Bez nich by se inflace letos v červnu velmi pravděpodobně pohybovala kolem dvou procent. Rozdíl není dramatický, ale je dostatečně velký na to, aby byl v oficiálních statistikách i v peněženkách domácností patrný.
