Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Jak posílit armádu? Ukrajinský parlament přijal kontroverzní zákon o mobilizaci

Ukrajinský voják
ČTK
 ČTK

Ukrajinský parlament přijal zákon o mobilizaci, oznámila média s odvoláním na poslance. Pro mnohé kontroverzní norma má posílit armádu, čelící více než dva roky ruské agresi. Vstup zákona v platnost vyžaduje ještě podpis prezidenta Volodymyra Zelenského.

Reklama

Z návrhu zákona byla nakonec vypuštěna část týkající se demobilizace, tedy odchodu déle sloužících vojáků z armády. Zákon zavádí přísné postihy vůči těm, kteří se mobilizaci vyhýbají, uvedl server BBC News na svém ruskojazyčném webu.

Hlavním úkolem novinky je podle portálu podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády. Občané mají za povinnost se sami obrátit na úřady, aby získali vojenské dokumenty, zástupci vojenských správ je už nebudou muset „lovit“ a „odchytávat“ na ulicích, jak se dosud někdy stávalo.

Muži ve věku od 18 do 60 let jsou povinni do 60 dnů aktualizovat své údaje, což mohou učinit i elektronickou cestou. Následně jsou povinni mít u sebe příslušné doklady a předložit je na požádání. Ukrajinci žijící bez těchto dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.

Zákon namísto povinné vojenské služby zavádí „základní vojenskou přípravu“, kterou lze absolvovat i v době vysokoškolského studia, anebo v armádních výcvikových střediscích. Příprava má začít od 1. září příštího roku.

Hrozí i soud

Problémy se zákonem hrozí těm, kdo se vyhýbají mobilizaci. Předloha navrhovala, aby je vojenská správa mohla přes soud připravit o řidičské průkazy a také citelné zvýšení pokut. Lidé, kteří nesloužili v armádě či neprošli vojenskou přípravou, nebudou moci pracovat ve státních službách, v prokuratuře či u policie, dodala BBC.

Ruské strategické bombardéry Tu-95MS

Ruské bombardéry zasáhly energetickou infrastrukturu na Ukrajině, Polsko v pozoru

Rusko podniklo rozsáhlý útok na energetickou infrastrukturu v pěti ukrajinských oblastech. Informoval o tom zástupce vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Kuleba na telegramu. Poškozeny byly mimo jiné dvě tepelné elektrárny největší ukrajinské elektrárenské společnosti DTEK. Podle ukrajinského ministerstva vnitra nejsou hlášeni žádní zranění nebo mrtví. Kvůli ruským útokům na západě Ukrajiny vzlétly polské a spojenecké stíhačky, informovala polská armáda.

Přečíst článek

První návrh zákona o mobilizaci musel být kvůli výhradám a protestům stažen, pak byla norma přepracována.

Bezprostředně po vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsala už dříve agentura Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.

Reklama

Související

Denis Šmyhal

Evropští lídři míří do Prahy na jednání o bezpečnosti. Dorazí i ukrajinský premiér Šmyhal

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Doporučujeme