Hypotéky v Česku letos zdražily nejvýrazněji ze zemí Visegrádské čtyřky. V Polsku přitom mírně zlevnily, ačkoli i tam rostou tržní sazby, které ovlivňují cenu bankovního financování. Srovnání naznačuje, že za vývojem hypotečních sazeb nestojí pouze dražší peníze, ale také konkurence mezi bankami, jejich marže či ochota přenášet rostoucí náklady na klienty.
Akcie dál vzdorují drahé ropě, vysokým výnosům dluhopisů i přísné měnové politice. Jejich hlavní oporou je mimořádně rychlý růst firemních zisků, který zatím přebíjí negativní dopady dražšího financování. Jak dlouho může tato rovnováha vydržet a zda trhy nečeká prudký obrat, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Jedním z poučení ze současné situace by tedy mělo být, že je třeba zajistit průběžné plnění zásobníků nezávislé na tom, co se děje na komoditních trzích, komentuje příčiny nedostatku zemního plynu a jejich možné řešení odborník na energetiku Jan Palaščák.
Vláda tvrdí, že reforma penzijního připojištění přinese střadatelům o milion víc. Bez automatického zapojení všech do spoření (opt-out) však hrozí, že spořících ubude a fondy přesunou peníze do amerických ETF. Reforma pak bude spíš marketingovým tahem vlády než skutečnou pomocí penzijnímu systému.
Volby do obecních zastupitelstev mají tradičně trochu jinou roli než volby ostatní. Z celkových výsledků totiž nelze vyčíst téměř nic, protože největší počet zastupitelů vzejde ze skutečně nezávislých kandidátek. Pozorný divák přesto dokáže i z nadcházejících voleb vyčíst několik důležitých indicií o politické náladě ve společnosti. Čeho si tedy má letos smysl všímat?
Událostí týdne byl pokus opozice svrhnout vládu, vyjádřit jí nedůvěru. Byl to od začátku pokus marný, věděla to opozice i koalice. Účelem zasedání Sněmovny však neměl být pád vlády. Mělo se z toho stát předvolební rétorické divadlo. Na plné čáře vyhrál Babiš. A Turek? Ten nemusí dělat vůbec nic, a pořád je ho všude plno.
Trhy zatím Česku za rozpočtovou politiku nové vlády netrestají. Od loňských voleb zdražilo české desetileté půjčování o 80,9 bazického bodu, německé o 76,1, rozdíl je tedy pouhých 4,8 bodu. Hůře než Česko dopadlo 13 z 23 sledovaných zemí EU. Vysoký výnos tak vychází spíš z doby před volbami.
Dluhová katastrofa, nebo přestřelená politická rétorika? Zatímco domácí debata kolem českých veřejných financí houstne, investoři zachovávají podstatně větší klid. Česku za poslední rok zdražilo dlouhodobé financování prakticky téměř stejně jako rozpočtově vzornému Dánsku. Trhy tak scénář českého „dluhového armagedonu“ nepotvrzují. Zatím.
Vysokoškolsky vzdělaní lidé mají větší naději na delší život než lidé se základním vzděláním, zjistili čeští statistici. Platí, že čím vyšší vzdělání, tím lepší ekonomická situace, zdravotní gramotnost. Muži se základním vzděláním se dožívají o devět let méně, než je průměr.
Policie při prověřování nehody Filipa Turka nezjistila trestný čin, podezření na přestupek se však týká obou řidičů. V diskusi pod komentářem o případu mezitím běží jiné řízení. Jedni mají jasno, že politikovi projde všechno, druzí označují řidiče nemocničního auta za troubu. Zraněný člověk se tak stává nechtěně soupeřem v politické hádce.
Na plné nádrži benzínu úspora kolem 325 korun, u nafty zhruba 220 korun. Tolik mohou čeští řidiči ušetřit tankováním v Polsku, pokud se snížení DPH z 23 na osm procent plně promítne do cen paliv. České pumpy v pohraničí čeká silnější konkurence a státní rozpočet může přijít o část daní. Polskou úlevu by přitom mohli nepřímo zaplatit i motoristé tankující u nás.
