Václav Klaus byl ojedinělý v tom, že jako premiér prosazoval vyrovnaný rozpočet státu. V letech 1993 až 1995 se mu to povedlo. Potom to po něm nezopakoval nikdo. Rozhazování na dluh se stalo módou. Babiš se v tomto směru stal premiantem, přesto dostává od Klause palec nahoru. Zvláštní myšlenkové přemety.
Nové stroje, výrobní postupy i využití umělé inteligence při kontrole kvality. To vše může za určitých podmínek spadat do výzkumu a vývoje, na který mohou firmy uplatnit daňový odpočet. Mnohé o této možnosti nevědí, jiné odrazuje administrativní náročnost uplatnění odpočtu.. „Firmy si často myslí, že výzkum a vývoj musí vypadat jako práce Akademie věd nebo vývoj kosmických technologií,“ říká odborník na daňovou podporu výzkumu a vývoje Petr Marc ze společnosti Ayming. Proč podniků využívajících odpočet ubývá a co může tento trend změnit?
Oslavy významných dnů a projevy k velkým událostem v Česku umíme docela dobře. Obrana, Ukrajina, zásadový postoj proti agresorovi, to je v pořádku. Ale jak dojde na ekonomiku, už jsme v říši pohádek. Vypravěčem se tentokrát stal prezident Petr Pavel.
Načasování, které nemohlo přijít vhodněji. Christine Lagardeová opustí čelo Evropské centrální banky o devět měsíců dříve, než měla. Emmanuel Macron tak dostává šanci spolurozhodnout o jejím nástupci ještě před francouzskými prezidentskými volbami. A tím také vyšachovat ze hry Marine Le Penovou, pokud by se jí podařilo získat prezidentský úřad.
Plyn na evropských burzách překonal hranici 100 eur za megawatthodinu a české ekonomice hrozí další nepříjemný řetězec událostí. Dražší energie, vyšší inflace, rostoucí náklady na státní dluh a nakonec i hypotéky s úroky nad šesti procenty. Pro vládu je to hned trojitá rána. A pro Čechy, kteří doufali v levnější bydlení, pořádně studená sprcha.
Evropský plyn vystoupal až na 100 eur za megawatthodinu, nejvýše od prosince 2022, a proti loňskému říjnu je zhruba trojnásobně dražší. Pokud vysoké ceny vydrží, mohou podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy citelně zasáhnout české domácnosti, průmysl i inflaci. Ve svém komentáři upozorňuje, že největší riziko hrozí odběratelům bez fixace a energeticky náročným firmám, zatímco domácnost s vyšší spotřebou může v krajním modelovém případě zaplatit ročně o desítky tisíc korun navíc.
Českým domácnostem hrozí další zdražení úvěrů na bydlení. ČNB zvažuje, že už příští týden zvýší základní sazbu ze 3,75 na čtyři procenta, zatímco průměrná nabídková sazba hypoték už v říjnu vystoupala na 5,79 procenta. Nejcitelnější dopad mohou pocítit lidé, kterým končí fixace starších levných hypoték – u běžného úvěru může jejich roční splátka vzrůst zhruba o 70 tisíc korun, píše hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Ještě nedávno platilo, že čím víc si realitní investor půjčí, tím víc vydělá. Rok 2026 tuhle logiku zlomil. Česká národní banka zpřísnila doporučení pro investiční hypotéky, banky víc řeší kvalitu zástav a ani firemní úvěry už nejsou tak snadné jako dřív. Kdo chce portfolio dál rozšiřovat, potřebuje plán dřív, než mu banka poprvé řekne ne. Proč už nestačí skládat jednu hypotéku za druhou a jak se připravit na firemní financování, vysvětluje ve svém komentáři Dalibor Klíč, CEO společnosti MECH, která pomáhá realitním investorům s výběrem, financováním a správou nemovitostí.
Po prohraných senátních volbách Andrej Babiš prohlašoval, že Senát, o který měl předtím eminentní zájem, nepotřebuje, protože má ve Sněmovně převahu sto osmi hlasů, demokraticky zvolených, a prosadí si tedy, co chce. Pár dní nato v nočních hodinách zahájil zestátňování České televize. Nepočítal s jedním aspektem, s ulicí.
Státní dluh Česka se za první tři čtvrtletí letošního roku zvýšil o skoro 205 miliard na 3,9 bilionu korun a ke konci roku se má dotknout čtyřbilionové hranice. Momentálně každý Čech teoreticky dluží 356 tisíc korun. Viníkem zvětšování díry ve státní pokladně není jen domácí utrácení neodpovídající rozpočtovým příjmům a nafukující se dluhová služba, ale i celosvětový růst výnosů státních dluhopisů. Investoři chtějí za svou ochotu půjčit zadlužujícím se vládám stále větší a větší odměnu.
Čína se stala světovým lídrem v mnoha oborech moderní energetiky, dobře známé jsou její solární panely, baterie nebo elektromobily. Dynamický rozvoj technologií v asijské zemi vybízí k otázce: A co bude dál? Další inovace vyplývají i z čínské geografie – rozvoj obří a vysoce výkonné přenosové sítě elektřiny i jejího moderního řízení, budování velkých jaderných reaktorů nebo solárních termálních elektráren. Silnou kartou může být také recyklace surovin.
