Včerejší večer v pražském Edenu měl být oslavou fotbalu a dost možná i definitivním potvrzením slávistické cesty za mistrovským titulem. Místo toho se však 9. květen 2026 zapíše do historie české kopané temným písmem. Pro vršovický klub může mít i fatální ekonomické následky.
Zní to jako protimluv. Ceny benzinu a nafty se během války na Blízkém východě zvedly o třetinu a staly se hybnou silou inflace. Ta v dubnu meziročně poskočila na 2,5 procenta, a to i přes donkichotskou snahu vlády ceny paliv regulovat. Přesto Česká národní banka nemusí kvůli drahým palivům zvedat sazby. Cena paliv totiž působí zároveň jako proinflační i protiinflační faktor.
Poté, co bývalý zhrzený místopředseda ODS Martin Kuba prakticky zlikvidoval jihočeskou buňku ODS, zamířil do Berouna. Většina tamních zastupitelů včetně starostky ODS opustila a chystá se kandidovat za Kubovo hnutí. Kuba nenápadně, ale efektivně, loví politiky a voliče z řad ODS.
Noví lidovci pod vedením jihomoravského hejtmana Jana Grolicha se prezentují jako ambiciózní a moderní projekt. Jenže jen do chvíle, než přijde řeč na ekonomiku. Grolichovy ekonomické představy připomínají spíše závan devadesátých let než odpověď na problémy dneška.
Počkáme a uvidíme. To je v posledních týdnech strategie většiny centrálních bankéřů v západním světě. A členové rady České národní banky nejspíš nebudou výjimkou. Dnes odpoledne se dozvíme, jak dopadlo jejich další měnově-politické zasedání. A jakýkoli pohyb sazeb, ať už směrem nahoru, či dolů, by byl překvapením. A to i přes zvýšenou inflaci.
Brno se rozhodlo být evropské, otevřené a smířlivé. Jenže sotva se objevilo slovo sudetští, část české politiky v čele s SPD, vytáhla staré křivdy a začala znovu bojovat. Ve válce, kterou už historici dávno popsali a diplomaté uložili do archivu. Premiér Andrej Babiš k tomu dodal, že sjezd nepovažuje za šťastný, vláda se ho nezúčastní a doufá, že nevyvolá střety ani nezatíží vztahy s Německem. Což je postoj opatrný, ale zároveň výmluvný. Smíříme se, ale zase až jindy.
Návrh vlády, aby se do státního rozpočtu nezapočítávaly výdaje na silnice, dálnice, vodní díla nebo jaderné zdroje, na obranu, nyní leží ve sněmovně a až skončí obstrukce opozice, patrně bude schválen.
Maďarsko stojí po pádu Orbánova režimu před těžkým úkolem: rozebrat systém prorostlý oligarchy, obnovit právní stát a vrátit politice normální pravidla. Vítězství opozice ukazuje, že změna je možná, ale skutečná práce teprve začíná.
Ústavní soud ponechal v platnosti pravidla, podle nichž politici působící současně v obecní a krajské samosprávě pobírají za jednu z funkcí krácenou odměnu. A je to správně. Veřejná funkce nemá být sběratelská soutěž ani způsob, jak si z několika mandátů poskládat pohodlný příjem z veřejných peněz.
Debata o moderním zemědělství v Evropě se často opírá o silné obrazy a emoce, méně už o ekonomickou realitu. Extrémní příklady ze světa, jako jsou vysoce koncentrované velkochovy, přitom nejsou jen kuriozitou. Ukazují limity systému, ve kterém se dnes pohybujeme i my v Evropě.
Kauza ministryně Zuzany Mrázové dala Pirátům přesně to, co politicky potřebovali. Jasný terč, morálně vděčné téma a šanci znovu se postavit do role neúnavných čističů veřejného života. Jenže mezi kontrolou veřejného majetku a politickou šmírovačkou je velmi tenká hranice.
