Českému průmyslu hrozí další energetický šok. Důvěra průmyslových podniků se propadla na nejnižší úroveň za půldruhého roku a evropská cena plynu mezitím vystřelila téměř ke 100 eurům za megawatthodinu. Oproti Spojeným státům je takřka třináctinásobná. Kombinace drahých energií a slabé poptávky může podle ekonoma Lukáše Kovandy přinést omezování výroby, investic i propouštění. A v krajním případě také návrat stagflace.
Banky neustále zdokonalují systémy své kyberbezpečnosti. Jenže útočníci mají jednu výhodu. Tou je lidský faktor a jeho ovlivnitelnost, respektive manipulovatelnost. Postačí dotknout se správné emoce ve správnou chvíli a člověk pak dělá chyby, které by normálně nedělal.
Zaměstnancům v oboru inovací přinesl ne příliš příjemné poznatky právě publikovaný výzkum, který na širokých datech dokazuje, že pokud mají vynálezci ve své firmě nejistou pracovní pozici, přicházejí s lepšími nápady.
Česko se Francii rychle přibližuje v ceně, za kterou si stát půjčuje na deset let. Rozdíl ve výnosech jejich desetiletých dluhopisů se zúžil na pouhých 0,25 procentního bodu, přestože ČNB drží výrazně vyšší základní sazbu než ECB. Zhoršující se francouzské veřejné finance tak podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy ukazují, že členství v eurozóně samo o sobě levnější financování státu nezaručuje, píše ve svém komentáři.
Zrušení televizních a rozhlasových poplatků se dobře prodává jako úleva domácnostem. Náklady na veřejnoprávní média tím ale nezmizí. Vláda je chce přesunout do státního rozpočtu a zároveň financování omezit. Podstatná otázka proto zní, co za své peníze veřejnost dostane a jak budou redakce chráněny před politiky, o jejichž práci mají informovat. Opoziční spekulace o povolebních motivech tuto debatu jen odvádějí stranou.
Ve Francii se znovu protestuje, hoří auta a rabují obchody. Bylo by snadné mávnout rukou, že k tamní politice pouliční bouře zkrátka patří. Jenže tentokrát může být ve hře mnohem víc. Francouzům dochází trpělivost s tradičními politiky a země se stále více přiklání k radikálním alternativám. Je to jen francouzská krize, nebo předzvěst budoucnosti celé Evropy?
Úzkým hrdlem AI nejsou čipy, ale elektřina a přípojky. Investiční horečku přitom stále víc pohání dluh, který se ztrácí z dohledu regulátorů. Kdo nakonec zaplatí za vodu?
Volkswagen přenáší svoji krizi na úspěšnější Škodu Auto. Škoda má více než dvojnásobnou marži oproti celému koncernu, její zaměstnanci by ale v důsledku zmrazení mezd čelili reálnému propadu výdělků zhruba o deset procent
Českým firmám chybějí lidé, vláda jim proto chce otevřít dveře dalším pracovníkům z Filipín. Jenže dovoz pracovní síly není všelékem. Může pomoci výrobě a zvýšit HDP, zároveň však utlumit tlak na růst mezd a snížit motivaci podniků investovat do automatizace, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Francie má vážné problémy, společnost působí jako papiňák frustrace, naštvanosti a deziluze před výbuchem. Na legitimní protesty studentů a zemědělců se přilepují bandy kriminálníků („cassers“), kteří chtějí hlavně dělat bordel v ulicích a válčit s policajty. Videa násilí, rabování a střetů v ulicích z této soboty dostatečně obletěla svět. Je dost pravděpodobné, že to zdaleka nekončí a bude dál eskalovat. Hrozí dlouhodobé nepokoje minimálně do prezidentských voleb v dubnu 2027. Širší otázka je, jestli ta celá situace vůbec má nějaké řešení. Zatím ho moc vidět není.
Trump, který přemohl tygra v kleci. Který chtěl vysílat popravu. Který se fotí u klecí UFC. Tenhle prezident že jen tak přizná porážku? Civilizační deník rozebírá scénáře, které mohou nastat po volbách.
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v říjnu zrychlil na 4,0 procenta z tempa 3,8 procenta v září. Míra inflace se tak dostala nejvýše za tři roky, vyplývá z rychlého odhadu, který dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Za růstem inflace v zemích používajících euro stojí zejména ceny energií. Ty se meziročně zvýšily o 20,8 procenta po zářijovém růstu o 18,9 procenta.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí vyznamenal první dámu Spojených států Melanii Trumpovou Řádem kněžny Olgy I. třídy. Důvodem je její přínos humanitární podpoře Ukrajiny, napsal Zelenskyj v prezidentském dekretu. Manželka Donalda Trumpa nedávno zprostředkovala mimořádné lokální příměří v Ruskem okupovaných Oleškách.
