Žijeme dnes v jakési emokracii, vládě emocí. Politická komunikace jede tak zběsile rychle, že se všechno převalí, okamžitě je překryto novou informací, emocí, zapomnění je téměř okamžité, zůstane jen krátký vjem. Místo věcné debaty jen výbušný status. Politici se tomu přizpůsobují, protože musejí, a mnozí z nich se v tom našli. Stávají se z nich jen influenceři s asistenty pro tvorbu stories a reels.
Nominace Filipa Turka způsobila největší konflikt při vzniku nové vlády. Prezident Petr Pavel má stále vůči Turkovi výhrady, Babiš hledá ústupové řešení a politologové varují, že sporné jméno může jmenování nové vlády zdržet.
Ústava poněkud vágně praví, že „prezident republiky jmenuje a odvolává na návrh předsedy vlády ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.“ Toť vše. O Turkovi se v ní nepíše nic.
Když chci být premiérem, měl bych předložit voličům nějaký plán, co bych v této pozici dělal. Andrej Babiš to tak nějak udělal. Sice nabídl hlavně sebe, silného psa, a potom několik populistických slibů. Dva miliony voličů mu dalo důvěru. OK.
Poslanecká sněmovna dnes podle všeho na doporučení rozpočtového výboru vrátí návrh státního rozpočtu na rok 2026 Fialově vládě k přepracování. Dosluhující kabinet bude mít na revizi čas zřejmě zhruba do poloviny prosince. Lze předpokládat, že do té době nová vláda nevznikne.
Maďarský premiér Viktor Orbán nakonec u amerického prezidenta Donalda Trumpa tak úplně nepochodil. Výjimku na dovoz ruské ropy od sankcionovaného Lukoilu získal totiž maďarský MOL pouze na jeden rok, jak oznámila americká administrativa. Orbán přitom po washingtonském setkání s Trumpem začátkem měsíce tvrdil, že výjimka je časově neomezená.
Předložení návrhu rozpočtu na další rok je klíčovou povinností každé české vlády. Daňoví poplatníci si ji za to platí. Za to, aby rozpočtovala užití jejich vybraných daní a odvodů. Momentálně, jako vždy, má Česko jen jednu vládu. Tu Fialovu. Žádné dvojvládí neexistovalo, neexistuje a existovat nebude. I když je Fialova vláda v demisi, stále vládne. A stále tak má povinnost předložit návrh rozpočtu na rok 2026.
Mírový návrh ve skutečnosti přibližuje Ukrajinu k části jejího nejhoršího scénáře, jen bez bojů. Pro zemi není rozdíl mezi dohodou a nejhorší alternativou dostatečný, píše v komentáři vyjednavač Radim Pařík a rozebírá situaci z hlediska strategického vyjednávání.
COP30 v brazilském Belému měla být „implementační“ konferencí, která konečně posune splnění klimatických závazků z papíru do praxe. Místo historického průlomu ale přinesla jen dílčí kroky, nejasné finanční rámce a dobrovolné závazky, zatímco svět dál ztrácí čas v závodě s klimatickou změnou, komentuje Jan Palaščák, zakladatel skupiny Amper.
Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku v listopadu výrazně narostla na nejvyšší úroveň od roku 2019. Dosahuje 111,7 bodu, přičemž dlouhodobý průměr let 2003 až 2024 odpovídá hodnotě rovných 100 bodů. Naposledy byla důvěra spotřebitelů v tuzemské hospodářství vyšší v prosinci 2019, vyplývá dále z dat ČSÚ. To bylo ještě před propuknutím pandemie covidu.
Politici předlužených zemí eurozóny tlačí na Evropskou centrální banku, aby jim snížila úroky či začala vykupovat jejich dluh za nově vytvořená eura. Mají tím trpět hlavně Slováci, Rakušané či Estonci, kteří za dluhy Francie nebo Itálie platí již teď.
Letecký útok na nemocnici na západě Barmy si vyžádal nejméně 3️⃣1️⃣ mrtvých, píše dnes agentura AFP s odvoláním na humanitárního pracovníka. Úder vedla vládnoucí vojenská junta, která v této zemi ležící v jihovýchodní Asii zintenzivňuje své útoky před blížícími se volbami.
Emmanuel Macron potvrdil, že by si přál, aby Francie zavedla povinnost ověřování věku pro přístup na všechny 📱 sociální sítě. Příslušný návrh zákona by měl být předložen na začátku příštího roku. Podle francouzského prezidenta by měly sociální sítě odepřít přístup uživatelům mladším 15 nebo 16 let. Podobné omezení, první svého druhu na světě, v úterý SEČ začalo fungovat v Austrálii.
