Primátor nosí řetěz, skutečná moc se ale dělí jinde. Po komunálních volbách se totiž nehraje jen o radnice, ale především o miliardové městské firmy, jejich vedení a veřejné zakázky. Kdo získá klíče od městského majetku a proč by to mělo voliče zajímat víc než jméno primátora?
Donald Trump před volbami do Kongresu prezentuje jihokorejské investice do americké energetiky jako velký úspěch své politiky. Soul je ale podstatně opatrnější: u projektů v plynárenství i jádru zvažuje jejich ekonomickou životaschopnost a požaduje přínosy pro vlastní průmysl. Spojené státy přitom korejské know-how potřebují.
Studenti na Strahov jezdí dlouhá léta autobusem. Praha se rozhodla tuto dopravní samozřejmost obohatit o 1,3 kilometru tramvajových kolejí za 824 milionů korun bez daně. Tramvaj bude kapacitnější, lokálně bezemisní a evropsky spolufinancovaná. Teď ještě zbývá stejně přesvědčivě vysvětlit, proč je potřeba.
Akcie dál vzdorují drahé ropě, vysokým výnosům dluhopisů i přísné měnové politice. Jejich hlavní oporou je mimořádně rychlý růst firemních zisků, který zatím přebíjí negativní dopady dražšího financování. Jak dlouho může tato rovnováha vydržet a zda trhy nečeká prudký obrat, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Jedním z poučení ze současné situace by tedy mělo být, že je třeba zajistit průběžné plnění zásobníků nezávislé na tom, co se děje na komoditních trzích, komentuje příčiny nedostatku zemního plynu a jejich možné řešení odborník na energetiku Jan Palaščák.
Vláda tvrdí, že reforma penzijního připojištění přinese střadatelům o milion víc. Bez automatického zapojení všech do spoření (opt-out) však hrozí, že spořících ubude a fondy přesunou peníze do amerických ETF. Reforma pak bude spíš marketingovým tahem vlády než skutečnou pomocí penzijnímu systému.
Volby do obecních zastupitelstev mají tradičně trochu jinou roli než volby ostatní. Z celkových výsledků totiž nelze vyčíst téměř nic, protože největší počet zastupitelů vzejde ze skutečně nezávislých kandidátek. Pozorný divák přesto dokáže i z nadcházejících voleb vyčíst několik důležitých indicií o politické náladě ve společnosti. Čeho si tedy má letos smysl všímat?
Událostí týdne byl pokus opozice svrhnout vládu, vyjádřit jí nedůvěru. Byl to od začátku pokus marný, věděla to opozice i koalice. Účelem zasedání Sněmovny však neměl být pád vlády. Mělo se z toho stát předvolební rétorické divadlo. Na plné čáře vyhrál Babiš. A Turek? Ten nemusí dělat vůbec nic, a pořád je ho všude plno.
Trhy zatím Česku za rozpočtovou politiku nové vlády netrestají. Od loňských voleb zdražilo české desetileté půjčování o 80,9 bazického bodu, německé o 76,1, rozdíl je tedy pouhých 4,8 bodu. Hůře než Česko dopadlo 13 z 23 sledovaných zemí EU. Vysoký výnos tak vychází spíš z doby před volbami.
Dluhová katastrofa, nebo přestřelená politická rétorika? Zatímco domácí debata kolem českých veřejných financí houstne, investoři zachovávají podstatně větší klid. Česku za poslední rok zdražilo dlouhodobé financování prakticky téměř stejně jako rozpočtově vzornému Dánsku. Trhy tak scénář českého „dluhového armagedonu“ nepotvrzují. Zatím.
Vysokoškolsky vzdělaní lidé mají větší naději na delší život než lidé se základním vzděláním, zjistili čeští statistici. Platí, že čím vyšší vzdělání, tím lepší ekonomická situace, zdravotní gramotnost. Muži se základním vzděláním se dožívají o devět let méně, než je průměr.
Letošní senátní volby Sněmovnu neobměnily. V nynějším finále výběru členů horní komory neuspěli dva adepti z řad poslanců, zůstal jim tedy mandát v dolní komoře. Do Senátu kandidovala letos čtveřice poslanců, dva vypadli už v prvním kole před týdnem. Senátní volební finále prohráli poslanci Jitka Volfová na Českolipsku a Petr Vrána na Přerovsku (oba ANO).
