Napětí na Blízkém východě znovu rozjelo debatu o tom, zda může Dubaj přijít o svou pověst bezpečného přístavu pro kapitál, podnikatele a expaty. Někteří komentátoři už mluví o tom, že investoři začnou emirát opouštět. Tahle teorie má ale jednu slabinu: nikdo zatím nepřišel s realistickou odpovědí na otázku, kam by měli odejít?
Výnos českých vládních dluhopisů v uplynulém týdne vzrostl v mimořádném rozsahu bezmála 13 procent.
Z důvodů objektivních i velmi subjektivních se lidé bouří proti stavbám velkých datových center. Investoři do umělé inteligence se tedy budou muset s jejich odporem vypořádat. Případně datová centra přestěhovat do severských končin nebo až do vesmíru, což podle nových propočtů nemusí být tak obtížné, jak by se zdálo.
Napětí kolem Íránu a vojenské operace v blízkovýchodním regionu se okamžitě promítají i do realitního trhu. V praxi to znamená, že část kupujících odkládá rozhodnutí o nákupu nemovitostí. Nejviditelnější je to v Dubaji a dalších částech Spojených arabských emirátů (SAE), které v posledních letech patřily mezi nejrychleji rostoucí realitní trhy světa, píše ve svém komentáři Jan Štěpánek, ředitel Century 21 Synergy.
Vzdušný prostor nad částí Blízkého východu je omezený nebo úplně uzavřený, lety se ruší a přesměrovávají. Přesto aerolinky dál prodávají letenky, jako by se nic nedělo. Cestující tak často kupují produkt, u kterého je velká šance, že vůbec nevznikne.
Kryptoměny měly být světem bez bank a bez státu. Realita se ale rychle mění. Evropská unie zavádí nová pravidla, která mají přinést větší dohled nad kryptoměnovými transakcemi. Kryptosvět dospívá a postupně tak přichází o část původní anarchie.
Čekáte, že mladá generace posune svět zase o krok blíže k rovnosti a spravedlnosti? Realita může být složitější. Mladí muži po celém světě se totiž v řadě otázek posouvají ke konzervativnějším a rigidnějším postojům. Nezanedbatelná část z nich se nechce podílet na péči o děti a ženy vnímají jako podřízené partnerky.
Sněmovna odmítla vydat Andreje Babiše a Tomia Okamuru k trestnímu stíhání. Formálně jde o hlasování o poslanecké imunitě, ve skutečnosti však o mnohem víc. O test, zda v české politice platí stejná pravidla pro všechny. Výsledek vysílá veřejnosti nepříjemný signál.
Polská vláda podle premiéra Donalda Tuska zvažuje regulaci marží na pohonných hmotách, aby zmírnila dopady drahé ropy na domácnosti. Tento krok by mohl ovlivnit i český trh, protože polská společnost Orlen vlastní české rafinerie i rozsáhlou síť čerpacích stanic.
V české politice máme mnoho tradičních disciplín. Třeba slibování před volbami, vysvětlování po volbách a, v posledních letech stále populárnější, soutěž o to, kdo se elegantněji vyhne vydání k soudu.
Zatímco turistům na Blízkém východě nad hlavami létají rakety a čekají na cestu domů, česká Sněmovna předvádí vlastní repatriační operaci. Andrej Babiš z pultíku svolává světové aerolinky, vláda odmítá diskutovat o systematické pomoci a debata se rychle mění v diagnostický seminář mezi Babišem a Zdeňkem Hřibem. Český stát tak opět ukazuje, že nejspolehlivější krizový plán je improvizace doplněná parlamentní groteskou.
