Amerika má plynu přebytek a platí za něj zlomek evropské ceny. V EU se mezitím velkoobchodní plyn vyšplhal k 84 eurům za megawatthodinu. Téměř desetinásobný rozdíl začíná být vážným problémem pro evropský průmysl.
Euro Slovensko před inflačním šokem neochránilo a tamní domácnosti navíc měly výrazně menší možnost kompenzovat růst cen vyššími úroky na vkladech. Od začátku covidu byla kumulovaná inflace na Slovensku dokonce mírně vyšší než v Česku, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
V jakém stavu se nachází Evropská unie? Věří v ní vůbec obyvatelé našeho kontinentu? Obraz úpadku a zmaru, který často předkládají média a sociální sítě nakonec nemusí být úplně přesný. Podle nové studie evropská integrace může dostat nový náboj, ale je třeba, aby lídři začali fungovat trochu jinak.
Pět korun dolů na stojanu zní jako dobrá zpráva. Jen do chvíle, než se ukáže, kdo rozdíl zaplatí. Polsko už několikrát zlevnilo pohonné hmoty pomocí daní a cenových stropů. Pod tlak tím může dostat i českou vládu a rozpoutat závod, v němž se účet pouze přesune. Motorista u pumpy ušetří, stejný člověk ale může účet zaplatit jako daňový poplatník.
Debata o dramatickém růstu spotřeby elektřiny naráží na realitu. Zatímco rozvojový svět staví novou infrastrukturu, Česku hrozí spíše stagnace. Elektrifikaci totiž brzdí limity sítí i fyzikální zákony úspornějších technologií.
Skládací iPhone Duo za 1999 dolarů nemusí být pro Apple jen technologickou novinkou, ale také chytrým nástrojem, jak posunout cenové vnímání celé nabídky. Vedle extrémně drahého nového modelu totiž může iPhone Pro Max za 1299 dolarů působit podstatně dostupněji, přestože sám zdražil o 100 dolarů, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Ministerstvo životního prostředí chtělo příběhem o nebezpečných látkách na Šumavě usvědčit bývalé vedení resortu z nečinnosti. Jenže uživatelé Facebooku začali hrabat také, ale ve smlouvách, datech a politických vazbách. A pod ministerskou verzí událostí se rychle otevřela další hluboká jáma.
Předvolební průzkum má dvojí účel. Veřejnosti ukázat, jak lidé tíhnou v reálném čase k té či oné politické straně. Mají však i druhý účel. Ovlivnit vnímání voličů, a tím volební výsledek v budoucím čase. Volební průzkumy mají zajímavou vlastnost. Jsou sebenaplňující. To si politické strany uvědomují, a bojují nyní v těchto průzkumech o dobrá čísla.
Každý pátý Čech je obézní a problém se dál zhoršuje. Ekonomické dopady jsou přitom obrovské: miliardy mizí ve zdravotnictví, kvůli absencím i nižšímu pracovnímu výkonu. Do poloviny století může podle odhadu roční účet obezity vystoupat až k půl bilionu korun.
Lidovci oznámili, že chtějí ve Sněmovně vyvolat hlasování o nedůvěře vládě. Přestože tento pokus, pokud by se uskutečnil, patrně nedopadne, je důležité takové pokusy dělat. A to hned ze dvou důvodů – věcného, ale i marketingového.
Na Šumavě mohou skutečně ležet nebezpečné chemikálie po československé armádě a s jejich odstraněním se nesmí otálet. Způsob, jakým Motoristé případ oznámili, však připomínal spíše katastrofický livestream než vystoupení odpovědného vedení státu. Nejdříve přišel yperit, potom fosgen, nakonec látky, z nichž by fosgen mohl teprve vzniknout. Odborné vysvětlení mezitím nikde. A názvy opravdových jedovatých chemikálií ministr Červený nedokáže ani vyslovit.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Na současné úrovni je základní úroková sazba od června. Finanční trh očekával, že české úrokové sazby zůstanou stabilní, přestože centrální banky eurozóny i Spojených států v září přistoupily ke zpřísnění měnové politiky.
