Eskalace konfliktu na Blízkém východě začíná naplno dopadat na globální trhy. Útoky na energetickou infrastrukturu, narušený provoz v Hormuzském průlivu a rostoucí ceny ropy i plynu vyvolávají obavy z trvalejšího poškození světové ekonomiky. Investoři proto ustupují k defenzivním aktivům a připravují se na období zvýšené volatility.
Motorová nafta v České republice v první polovině března výrazně zdražila v reakci na konflikt v Íránu, a to nejvíce ze všech zemí Evropské unie. Zatímco v Česku ceny prudce rostly, na Slovensku zůstaly téměř stabilní, což vedlo k mimořádnému rozdílu přes pět korun na litr. Data Evropské komise zároveň ukazují, že vývoj cen pohonných hmot se v jednotlivých zemích unie výrazně liší.
Jedním z mála států Evropy, kde dosud vládnou sociální demokraté, je Dánsko. Mette Frederiksenová za to však musela platit posunem do středu a přísným migračním plánem. Nyní však před volbami posílená grónským konfliktem láká zpět i levicové podporovatele, chce zdanit nejbohatší Dány.
V sobotu proběhne na Letné demonstrace Milionu chvilek. Protest je v demokracii legitimní a potřebný. Veřejnost má právo, a někdy i povinnost, dát politikům najevo svou nespokojenost a ukázat nesouhlas s kroky vládnoucí většiny. Klíčové ale je ptát se, zda a co vlastně mohou tyto protesty změnit, nebo alespoň které problémy mohou nasvítit jako důležité. Slovy Václava Moravce z jeho Otázek: o čem se po sobotních protestech bude mluvit?
Ceny benzínu a nafty v Česku v posledních týdnech rostou a znovu se stávají politickým tématem. Ve srovnání s krizovým obdobím po začátku ruské invaze na Ukrajinu 2022 jsou však při zohlednění mezd pro domácnosti i firmy stále relativně příznivější. Přesto část opozice volá po rychlém snížení spotřební daně – podobně razantní postup ale před čtyřmi lety sama neuplatnila.
Když žena nechce děti, není to v Rusku její volba, ale problém k nápravě. Nové doporučení posílat bezdětné ženy k psychologům ukazuje, kam až může zajít stát, který zaměňuje demografii za ideologii. A osobní svobodu považuje za chybu v systému. Tohle už není populační politika. Tohle je ideologie v bílém plášti.
Evropa dramaticky zvyšuje dovoz zbraní. Na region, kde žije jen sedm procent světové populace, připadá už třetina globálních dodávek – a nejvíce z toho těží Spojené státy.
Kdo bude starostou Paříže nebo Marseille, nás nemusí zajímat, ale dvoukolové komunální volby ve Francii jsou laboratoří a strategií pro klíčové volby prezidenta příští rok, a to už silně ovlivní Evropu a dopadne i na Česko. Jen s lehkou nadsázkou se dá říct, že hlavní téma voleb na radnice bylo, kdo chce více policistů a kdo naopak více cyklistů.
Spolek Milion chvilek pro demokracii dokázal mobilizovat statisíce lidí a vrátit protesty do centra veřejného dění. Zároveň ale čím dál víc působí jako symbol jednostranné politiky a prohlubující se nedůvěry mezi různými částmi společnosti. Je jeho role pro demokracii přínosem, nebo spíš důkazem, jak hluboko je Česko rozdělené?
Přestože ceny pohonných hmot v Česku v posledních týdnech rostou a vyvolávají politické debaty, v reálném srovnání s rokem 2012 zůstávají výrazně dostupnější. Tehdy si lidé za průměrnou mzdu koupili zhruba polovinu paliva než dnes – a vláda přesto odmítla snížit spotřební daň s odkazem na stav veřejných financí.
Vláda sice chystá novelu stavebního zákona, která má v Česku zrychlit žalostně pomalou výstavbu bytů. Překážek k vysněnému cíli je však víc, než si myslí. Nově se například ukázalo, že úředníci stavebních úřadů nechtějí pod státní správu. Raději půjdou do důchodu.
