Ceny nafty v Česku v druhé polovině dubna prudce klesly a tempo zlevňování patřilo k nejvyšším v celé Evropské unii. Za poklesem stojí především nově nastavená regulace, která nutí čerpací stanice rychleji promítat vývoj velkoobchodních cen do těch koncových.
Premiér Babiš s Karlem Havlíčkem právě absolvují diplomatickou misi do zemí střední Asie. Důvod je zřejmý, blíží se energetická nouze. Česko hledá náhradní zdroje surovin a produktů z ropy v době války na Blízkém východě. Za takovou snahu by vláda zasloužila pochvalu. Ale?
Pokud letos na Rudém náměstí nevyjede těžká technika, nebude to jen organizační úprava. U režimu, který staví legitimitu na kultu síly, i absence symbolů něco vypovídá. A ne o sebevědomí, ale o nervozitě.
Polská vláda chystá mimořádnou daň na zisky energetických firem v čele s Orlen, která může přinést přes 23 miliard korun. Část zisků, jež mají být nově zdaněny, přitom podle analýzy UBS vznikala i v Česku – díky vysokým maržím na pohonných hmotách, které v březnu i dubnu platili čeští motoristé.
Odchod Spojených arabských emirátů z kartelu OPEC na první pohled vypadá jako zpráva, která by mohla časem zlevnit ropu i pohonné hmoty v Česku. Jenže bezprostřední efekt je opačný: světová cena ropy roste a levnější benzin je v nedohlednu. Důvod? Emiráty sice chtějí těžit víc bez omezení diktovaných Saúdskou Arábií, ale klíčový exportní uzel – Hormuzský průliv – zůstává uzavřený.
Když dvanáctileté dítě obejde věkovou kontrolu rychleji než dospělý dvoufaktor, není to technologické selhání. To je digitální folklór. A možná i obchodní logika.
Odchod Spojených arabských emirátů z OPEC může znamenat víc než oslabení ropného kartelu. Je to signál rozpadu starého energetického pořádku. Paradoxně i geopolitické vítězství Donalda Trumpa, který dlouhodobě tlačil na levnější energii, vyšší těžbu a oslabení moci producentů.
Ministryně Mrázová bydlela v době svého starostování v Bílině v obecním bytě s nájmem v řádu několika tisíc korun, jak nyní „odhalilo“ jisté médium. Má to být vážně nová vládní kauza?
Americký prezident Donald Trump už zase popíjí čaj s britským králem Karlem III. Panovníkova návštěva oprávněně vyvolává otázky, proč hlava země nastavuje tak přátelskou tvář lídrovi, který všechny kolem, včetně Británie, ponižuje a neváží si mezinárodních pravidel ani osobní slušnosti. Karel však mnohokrát ukázal, že je dobrým diplomatem, takže by mohl i tuto ne zrovna srdečnou návštěvu zvládnout se ctí.
Existují dějinné zlomy, které poznáme hned. Revoluce, války, pády režimů. A pak ty české. Například chvíle, kdy si po druhém pivu někdo objedná vodu. To už není životní styl. To je civilizační událost.
Debata o tom, jestli by se Česko vojensky ubránilo protivníkovi, je bezpředmětná. Česko se historicky neubránilo ani Němcům, ani Rusům. Prezident Pavel aktuálně prohlásil, že Česko neplní výdaje na obranu, k nimž se zavázalo. Má pravdu. Vůbec to však nesouvisí se schopností země ubránit se.
