Babišovi visí na krku Macinka s Turkem, a taky Okamura. Solidní zátěž. Ale Andrej Babiš si ji sám vybral, chce vládnout. Chce pomník. Zůstat u vládnutí, dokud mu v mozku nepraskne cévka.
Když dnes poznáváme genetické základy nemocí a možnosti jejich léčení, je to také zásluha Craiga Ventera, světově proslulého amerického genetika a dravého podnikatele. Měl neotřelé nápady a neotřesitelnou sebedůvěru. Za peníze soukromých investorů posunul genetické poznání blíž k praktickým aplikacím a předhonil výzkumy financované ze státních grantů. Ovšem investory často zklamal. Zemřel minulý týden.
Češi se rádi hlásí k vlastenectví. Jenže láska k zemi se nepozná podle vlajky na facebookovém profilu či patosem pod Řípem. Pozná se ve chvíli, kdy je potřeba něco riskovat, někoho se zastat nebo připustit, že demokracie není samozřejmost, kterou za nás obslouží stát, armáda a pár odvážnějších spoluobčanů.
Zní to jako protimluv. Ceny benzinu a nafty se během války na Blízkém východě zvedly o třetinu a staly se hybnou silou inflace. Ta v dubnu meziročně poskočila na 2,5 procenta, a to i přes donkichotskou snahu vlády ceny paliv regulovat. Přesto Česká národní banka nemusí kvůli drahým palivům zvedat sazby. Cena paliv totiž působí zároveň jako proinflační i protiinflační faktor.
Noví lidovci pod vedením jihomoravského hejtmana Jana Grolicha se prezentují jako ambiciózní a moderní projekt. Jenže jen do chvíle, než přijde řeč na ekonomiku. Grolichovy ekonomické představy připomínají spíše závan devadesátých let než odpověď na problémy dneška.
Počkáme a uvidíme. To je v posledních týdnech strategie většiny centrálních bankéřů v západním světě. A členové rady České národní banky nejspíš nebudou výjimkou. Dnes odpoledne se dozvíme, jak dopadlo jejich další měnově-politické zasedání. A jakýkoli pohyb sazeb, ať už směrem nahoru, či dolů, by byl překvapením. A to i přes zvýšenou inflaci.
Brno se rozhodlo být evropské, otevřené a smířlivé. Jenže sotva se objevilo slovo sudetští, část české politiky v čele s SPD, vytáhla staré křivdy a začala znovu bojovat. Ve válce, kterou už historici dávno popsali a diplomaté uložili do archivu. Premiér Andrej Babiš k tomu dodal, že sjezd nepovažuje za šťastný, vláda se ho nezúčastní a doufá, že nevyvolá střety ani nezatíží vztahy s Německem. Což je postoj opatrný, ale zároveň výmluvný. Smíříme se, ale zase až jindy.
Návrh vlády, aby se do státního rozpočtu nezapočítávaly výdaje na silnice, dálnice, vodní díla nebo jaderné zdroje, na obranu, nyní leží ve sněmovně a až skončí obstrukce opozice, patrně bude schválen.
Maďarsko stojí po pádu Orbánova režimu před těžkým úkolem: rozebrat systém prorostlý oligarchy, obnovit právní stát a vrátit politice normální pravidla. Vítězství opozice ukazuje, že změna je možná, ale skutečná práce teprve začíná.
Ústavní soud ponechal v platnosti pravidla, podle nichž politici působící současně v obecní a krajské samosprávě pobírají za jednu z funkcí krácenou odměnu. A je to správně. Veřejná funkce nemá být sběratelská soutěž ani způsob, jak si z několika mandátů poskládat pohodlný příjem z veřejných peněz.
Debata o moderním zemědělství v Evropě se často opírá o silné obrazy a emoce, méně už o ekonomickou realitu. Extrémní příklady ze světa, jako jsou vysoce koncentrované velkochovy, přitom nejsou jen kuriozitou. Ukazují limity systému, ve kterém se dnes pohybujeme i my v Evropě.
Pražská burza dnes posílila 💪. Index PX stoupl o 0,75 procenta na 2513,31 bodu. Polepšily si z emisí, s nimiž se obchodovalo v největším objemu, třeba akcie energetické firmy ČEZ či bank Moneta a Erste. Cenné papíry ČEZ, které zaznamenaly druhý největší objem obchodů, zdražily o 1,56 procenta na 1237 korun. Energetická skupina ČEZ dnes oznámila, že v letošním prvním čtvrtletí jí čistý zisk meziročně stoupl o 13 procent na 14,5 miliardy korun.
