Krajní pravice sílí, i když ne každé volby přinesou její úspěch. Například ve Švédsku skončili tamější Švédští demokraté za očekáváními. I přes výhru levicového bloku je však patrné, jak populismus mění politiku a společnost i v tak progresivní zemi, jakou je Švédsko. Nebo jakou bývalo?
Fotovoltaika za loňský blackout nemohla, přesto se stala snadným terčem. Skutečné problémy evropské energetiky leží jinde: extrémní vedra zatěžují sítě, komplikují výrobu elektřiny a její ceny se propadají hluboko pod nulu, aby jindy vystřelily do závratných výšin.
Návrat karenční doby by firmám ušetřil téměř deset miliard korun ročně, zaměstnanci by však za první tři dny nemoci nedostali nic. Nejvíc by opatření zasáhlo lidi s nižšími příjmy a bez finanční rezervy, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Pohonné hmoty jsou v Česku poprvé dražší než před zavedením mimořádných vládních opatření. Zatímco na jaře kabinet kvůli podobným cenám kontroloval marže a snížil spotřební daň z nafty, nyní další zásah nechystá. Ekonomicky to může být správné rozhodnutí, vláda by však měla vysvětlit, proč dnes na srovnatelnou situaci reaguje jinak.
Ministr dopravy už nebude navrhovat, aby se slevy pro studenty a důchodce na jízdné ve veřejné dopravě od příštího roku zvedly z 50 na 75 procent. Nejsou na to peníze, přestože s takovým zvýšením počítalo programové prohlášení vlády. Dluhů už je prostě moc.
Americká administrativa označila dohodu o dodávkách ropy z Venezuely za „největší deal v historii“. Vyvolává však silný odpor tamní demokratické opozice i radikálního křídla vládnoucích chávistů. Byla zjevně uzavřena pod nátlakem, pravděpodobně v rozporu s ústavou a bude opakovaně zpochybňována. Investoři si rozmyslí, jestli má v takové situaci smysl sázet právě na Venezuelu. Latinskoamerická země se řítí do další ropné pasti, kterých už zažila nepočítaně.
Milion korun za druhé dítě může porodnost zvýšit, stát by za něj ale zaplatil obrovskou cenu. Při dnešním počtu druhorozených dětí by opatření vyšlo asi na 30 miliard korun ročně a jedno dítě, které by se bez bonusu nenarodilo, by mohlo stát veřejné finance až deset milionů korun, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Amerika má plynu přebytek a platí za něj zlomek evropské ceny. V EU se mezitím velkoobchodní plyn vyšplhal k 84 eurům za megawatthodinu. Téměř desetinásobný rozdíl začíná být vážným problémem pro evropský průmysl.
Energetické trhy vřou, ale u nás je zatím ticho a klídek. Registrujeme jen rostoucí ceny pohonných hmot. Jenže kromě ceny ropy začaly masivně růst i ceny energií. Pokud nenastane nějaký globální zvrat, například vyřešení krize v Hormuzském průlivu a války USA proti Íránu, čeká nás zdražování, se kterým dosavadní odhady inflace rozhodně nepočítají.
Výzvy šéfů největších firem umělé inteligence ke zpomalení vývoje či sobotní oznámení OpenAI o odkladu vstupu na burzu mohou na první pohled vypadat jako špatná zpráva pro investory. Ale jen na první pohled.
Blíží se volby do Senátu a do zastupitelstev. Motoristé jsou sice vládní stranou, ale nemají členy, voleb se účastní jen okrajově. Přesto si chtěli i v uplynulém týdnu ukrást veřejnou pozornost. Vytáhli yperit na Šumavě. Mediálním vítězem týdne se přesto stal opět Babiš, nechtěně. Evropská komise mu nevěří, že nemá vliv na Agrofert, a pozastavuje dotace.
Odborový svaz IG Metall požaduje po Volkswagenu pětiprocentní zvýšení 📈 mezd u asi 130 tisíc německých zaměstnanců, píše DPA. Požadavek přichází v době, kdy se VW potýká s problémy a pracuje na rozsáhlé restrukturalizaci zahrnující zrušení desetitisíců pracovních míst. Požadavek se týká zaměstnanců závodů VW v Braunschweigu, Saské Kamenici, Drážďanech, Emdenu, Hannoveru, Kasselu, Salzgitteru, Wolfsburgu a Cvikově.
Číst více
