V hlavním městě se ještě sčítají hlasy, po sečtení asi poloviny se ukazuje, že Andrej Babiš bude muset spolknout další hořkou pilulku. Ambicí hnutí bylo dostat výsledek začínající dvojkou. To se patrně podaří Starostům a Spolu pod vedením Tomáše Portlíka, ANO bude nakonec rádo, když se vyhoupne přes patnáct procent.
Liberálové mají ve zvyku kritizovat nebo se vysmívat svým názorovým oponentům, že snadno sedají na lep politickému marketingu. Nehrozí jim však, že udělají stejnou chybu? Jen v tomto případě nejde o koblihy, ale o vtipná videa a chytlavé popěvky.
Začínají komunální a senátní volby. V metropoli, která má rozpočet přes dvě stě miliard korun a řadila by se tak rozpočtem k největším ministerstvům, jsme mluvili s lídry všech relevantních stran. Existuje tu jedna záhada. Kandidáti na primátora mají na spoustu témat prakticky stejné názory. Jen se tak nějak nemusí osobně.
Česká energetika má díky diverzifikovanému mixu a kvalitní infrastruktuře dobrou výchozí pozici. „Pokud se někde zbrklost nevyplácí, je to právě energetika,“ říká Lenka Vaněk, vedoucí divize E.ON Energy Infrastructure Solutions. Transformace podle ní stojí především na správné kombinaci technologií. Plyn ještě bude hrát důležitou roli, současně však roste význam elektrifikace, vlastní výroby a akumulace. Firmy navíc hledají modely, které jim umožní modernizovat energetiku bez vysoké vstupní investice.
Dostupnost bydlení, rychlost výstavby, hypotéky, prázdné byty nebo jejich zdanění patří mezi témata, která se před komunálními volbami stále výrazněji prosazují ve veřejné debatě. Jednotlivé návrhy se liší, všechny ale ovlivňují, kolik bytů bude na trhu k dispozici a za jakých podmínek.
Primátor nosí řetěz, skutečná moc se ale dělí jinde. Po komunálních volbách se totiž nehraje jen o radnice, ale především o miliardové městské firmy, jejich vedení a veřejné zakázky. Kdo získá klíče od městského majetku a proč by to mělo voliče zajímat víc než jméno primátora?
Češi platí za hypotéky stále víc, Polákům přitom úvěry na bydlení zlevňují. A to přesto, že bankám v obou zemích rostou náklady na dlouhodobé financování téměř stejně. Proč to tak je? Odpověď se skrývá v maržích bank, které Poláci stlačují mnohem razantněji.
Hypotéky v Česku letos zdražily nejvýrazněji ze zemí Visegrádské čtyřky. V Polsku přitom mírně zlevnily, ačkoli i tam rostou tržní sazby, které ovlivňují cenu bankovního financování. Srovnání naznačuje, že za vývojem hypotečních sazeb nestojí pouze dražší peníze, ale také konkurence mezi bankami, jejich marže či ochota přenášet rostoucí náklady na klienty.
Češi si začali zvykat na levnější máslo, mléko i maso. Slaví ale předčasně. Za současným zlevňováním se už hromadí síly, které mohou ceny potravin znovu poslat vzhůru – od dražších energií přes počasí až po geopolitiku. Potravinová drahota už ale znovu číhá.
Prezident řádí na své mašině v marockých píscích. Do nudné volební místnosti v Černoučku se tudíž nedostane. Termín voleb přitom sám vyhlásil, jen si ho zřejmě nezanesl do kalendáře mezi události, kvůli kterým stojí za to být doma. Naše demokracie prezidentovu dovolenou přežije. Prezident jen lidu ukazuje, že s motorkou v marocké poušti je větší zábava než nuda v Čenoučku u urny.
Donald Trump před volbami do Kongresu prezentuje jihokorejské investice do americké energetiky jako velký úspěch své politiky. Soul je ale podstatně opatrnější: u projektů v plynárenství i jádru zvažuje jejich ekonomickou životaschopnost a požaduje přínosy pro vlastní průmysl. Spojené státy přitom korejské know-how potřebují.
