Češi si začali zvykat na levnější máslo, mléko i maso. Slaví ale předčasně. Za současným zlevňováním se už hromadí síly, které mohou ceny potravin znovu poslat vzhůru – od dražších energií přes počasí až po geopolitiku. Potravinová drahota už ale znovu číhá.
Vláda tvrdí, že reforma penzijního připojištění přinese střadatelům o milion víc. Bez automatického zapojení všech do spoření (opt-out) však hrozí, že spořících ubude a fondy přesunou peníze do amerických ETF. Reforma pak bude spíš marketingovým tahem vlády než skutečnou pomocí penzijnímu systému.
Volby do obecních zastupitelstev mají tradičně trochu jinou roli než volby ostatní. Z celkových výsledků totiž nelze vyčíst téměř nic, protože největší počet zastupitelů vzejde ze skutečně nezávislých kandidátek. Pozorný divák přesto dokáže i z nadcházejících voleb vyčíst několik důležitých indicií o politické náladě ve společnosti. Čeho si tedy má letos smysl všímat?
Událostí týdne byl pokus opozice svrhnout vládu, vyjádřit jí nedůvěru. Byl to od začátku pokus marný, věděla to opozice i koalice. Účelem zasedání Sněmovny však neměl být pád vlády. Mělo se z toho stát předvolební rétorické divadlo. Na plné čáře vyhrál Babiš. A Turek? Ten nemusí dělat vůbec nic, a pořád je ho všude plno.
Trhy zatím Česku za rozpočtovou politiku nové vlády netrestají. Od loňských voleb zdražilo české desetileté půjčování o 80,9 bazického bodu, německé o 76,1, rozdíl je tedy pouhých 4,8 bodu. Hůře než Česko dopadlo 13 z 23 sledovaných zemí EU. Vysoký výnos tak vychází spíš z doby před volbami.
Dluhová katastrofa, nebo přestřelená politická rétorika? Zatímco domácí debata kolem českých veřejných financí houstne, investoři zachovávají podstatně větší klid. Česku za poslední rok zdražilo dlouhodobé financování prakticky téměř stejně jako rozpočtově vzornému Dánsku. Trhy tak scénář českého „dluhového armagedonu“ nepotvrzují. Zatím.
Vysokoškolsky vzdělaní lidé mají větší naději na delší život než lidé se základním vzděláním, zjistili čeští statistici. Platí, že čím vyšší vzdělání, tím lepší ekonomická situace, zdravotní gramotnost. Muži se základním vzděláním se dožívají o devět let méně, než je průměr.
Policie při prověřování nehody Filipa Turka nezjistila trestný čin, podezření na přestupek se však týká obou řidičů. V diskusi pod komentářem o případu mezitím běží jiné řízení. Jedni mají jasno, že politikovi projde všechno, druzí označují řidiče nemocničního auta za troubu. Zraněný člověk se tak stává nechtěně soupeřem v politické hádce.
Na plné nádrži benzínu úspora kolem 325 korun, u nafty zhruba 220 korun. Tolik mohou čeští řidiči ušetřit tankováním v Polsku, pokud se snížení DPH z 23 na osm procent plně promítne do cen paliv. České pumpy v pohraničí čeká silnější konkurence a státní rozpočet může přijít o část daní. Polskou úlevu by přitom mohli nepřímo zaplatit i motoristé tankující u nás.
Mladí mají zachránit planetu, uživit stárnoucí společnost, pracovat déle a ještě si nějak obstarat bydlení, na které stále častěji nedosáhnou. A připravovat se na to mají ve školách, kde chybějí učitelé a někdy i základní vybavení. Francouzští studenti už mají této nabídky dost. Hořící školy jsou nepřijatelnou hranicí protestu, za násilím je ale otázka, kterou bude muset řešit celá Evropa: co vlastně mladým nabízíme za budoucnost?
Nemocniční auto na střeše, jeho řidič v traumacentru, chodci neštěstí unikli jen o metry. Červencová nehoda Filipa Turka podle policie nebyla trestným činem, podezření na přestupek se týká obou řidičů. Pro politický provoz je však taková zpráva příliš složitá. Tam se brzy smrskne na dvě slova. Nic neudělal.
