Telenovela kolem prezidenta Pavla v Ankaře nekončí. Prezident posunul svůj spor o účast na vlastně nepodstatném zasedání NATO v Turecku k Ústavnímu soudu. Asi to Česko potřebovalo, aby někdo rozsekl, jak říká Pavel, spor o moc. Dva lidé s milionovou podporou to nedokázali, to je vlastně nejsmutnější sdělení. Nechají to na právnících.
Pád britského premiéra Keira Starmera nebude pro Česko novým brexitem ani šokem ve stylu Liz Trussové. Přesto může český průmysl bolet. Rizikem je hlavně slabší libra, horší britská poptávka a nejistota, zda se Londýn znovu nezačne vzdalovat Evropské unii.
Některé prognózy čekají růst sazeb hypoték až o 0,3 procentního bodu. Ekonom Lukáš Kovanda vysvětluje, proč je takový scénář krajně nepravděpodobný. Banky
Molekulární gastronomie, exotické ingredience, místo omáček pěny. Nové koncepty a odvážné experimenty. Gastronomie posledních dvaceti let byla neustálým hledáním nového. Dnes se však její směřování viditelně mění. Po letech experimentů přichází trend zdaleka možná nejzajímavější – návrat k podstatě, k tradičním surovinám a receptům. Zpátky ke kořenům.
Česko má druhou nejnižší inflaci v EU. Pomohly tomu státní zásahy do cen energií a paliv, samostatná měnová politika ČNB i silná koruna – a ukazuje se, že vyšší deficit sám o sobě inflaci automaticky neroztáčí.
Ondřej Prokop, kandidát na pražského primátora za ANO, se stal vítězem pomyslné ankety ‚kauza týdne‘. Svými zatajovanými nákupy bytů zaujal média i šéfa strany Andreje Babiše.
Česko čeká velká proměna práce. Do roku 2030 si bude muset zhruba milion lidí doplnit nebo změnit dovednosti, zatímco firmy už dnes narážejí na nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Rozhodovat tak nebude jen diplom, ale schopnost učit se nové věci.
Ve veřejné debatě se úředník stal skoro karikaturou a nadávkou, razítko, paragraf, alibismus, překážka. Ale bez schopných úředníků nefunguje stát, kraje, města, nemocnice, armáda, doprava ani školy. A bez lidí, kteří jsou ochotni pravidla nejen dodržovat, ale také je zlepšovat a inovovat, se každá země začne pomalu propadat do nehybnosti. Mnozí politici mají tendenci svou vlastní neschopnost házet na úředníky. Je to tak snadné, a přitom tak hloupé a krátkozraké. Bez kvalitních úředníků politici nezmění vůbec nic, budou jen prázdně žvanit.
Vítězství Andyho Burnhama v britských volbách do parlamentu bylo mnohem výraznější, než se čekalo. Je to další příklad toto, že voliči ocení, když je politici přestanou gaslightovat a vysvětlovat jim, jak se vlastně mají dobře. Konečně je někdo začal brát vážně. Burnham se k tomu ani nemusel snížit k nenávistnému populismu. Brzy si své recepty nejspíš bude moci vyzkoušet jako premiér.
Ať se děje, co se děje, člověk má jednu věc jistou. Smrt. Jenže, platí to ještě? Co když umělá inteligence změní i toto? Každopádně, nesmrtelnost se realisticky dostává na scénu, popisuje v Civilizačním deníku Tereza Zavadilová.
U politika, který chce vést Prahu, nestačí říct, že se nic nelegálního nestalo. Případ Ondřeje Prokopa ukazuje, že mezi právní obhajobou a politickou důvěryhodností může být velký rozdíl. Neúplné majetkové přiznání, investice do družstevních podílů a vysvětlení postavené na osobním úspěchu otevírají otázku, zda kandidát na primátora dokáže své zájmy vysvětlit včas, úplně a přesvědčivě. Což se příliš nedaří.
