Na klimatickou politiku a ekonomickou konkurenceschopnost se často pohlíží jako na dvě protichůdné síly. Letošní léto však ukazuje, že bez péče o klima nebude ani prosperující ekonomika. Ať se vám to líbí, nebo ne, osud klimatu i ekonomiky je propojený. Už letos přicházíme o miliardy. A může být hůř. O dost hůř.
Z vlády padají v poslední době různé nápady, co by se mělo změnit ve školství. Nejprve to bylo zrušení devátých tříd, tento nápad nepřežil týden. Potom vznikla debata kolem předškolní výchovy. Naposledy ministr Plaga zveřejnil nápad, že by se mohl změnit formát letních prázdnin. Co se děje na ministerstvu školství?
Horké léto už začínalo být poněkud jednotvárné. Teplotní rekordy, rozpálená města a upocení lidé hledající kousky stínu. Naštěstí se Slunce rozhodlo ještě rozšířit svůj repertoár a připravilo Čechům zpestření. Na chvíli se samo částečně „vypne“.
Česká dálnice je džungle, kde platí právo silnějšího. Přitom západní praxe rok za rokem ukazuje, že pomalejší jízda a důraznější vymáhání pravidel vedou k výrazně vyšší bezpečnosti. Za benevolenci Češi ročně platí desítkami životů navíc.
Litr mléka za 5,90 koruny potěší každého zákazníka. Jenže taková cena už podle Lukáše Kovandy není výsledkem levnější výroby, ale především marketingové strategie obchodníků. Pokud její náklady nakonec ponesou mlékárny a zemědělci, může se dnešní výhodný nákup Česku v budoucnu pořádně prodražit.
Byly uzavřeny kandidátky do Senátu i do komunálních voleb. Do nich zbývalo v úterý přesně 66 dní, budou se konat 9. a 10. října. V senátních volbách bude bojovat ANO o zvětšení svého podílu. Než budou kandidátky úředně schváleny, Babiš vyrazil k moři, Pavel na hory.
Ropa zlevňuje, nafta v Česku zdražuje. Zatímco Brent v přepočtu na litr spadl zhruba o 2,50 koruny, česká nafta podle dat CCS podražila o více než korunu. Za růstem může být hojení marží po konci regulace i napjatý světový trh s naftou, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Počet pracovních neschopností v Česku výrazně vzrostl, zaměstnanci však celkově nepromarodí více času než před pandemií. V roce 2025 bylo nahlášeno téměř 2,5 milionu případů, o 31 procent více než v roce 2019. Počet prostonaných kalendářních dnů přitom klesl z 81,2 milionu na 78 milionů. Denně chybělo v práci v průměru 213,8 tisíce lidí, o téměř devět tisíc méně než před pandemií covidu.
Evropa čelí brutální vlně devastujících požárů, nejhorší je situace ve Francii (ale špatné je to i ve Španělsku, Řecku, Chorvatsku i jinde). Logicky se vede debata, kdo za to může, jak tomu do budoucna předcházet, jak reagovat a co se s tím vůbec dá dělat. Je jasné, že se ani v Česku velkým lesním požárům ve vysušených porostech a během vln obrovských veder nevyhneme. Vzpomeňme na České Švýcarsko. V tom je debata ve Francii poučná i pro nás.
Letošní sklizeň vypadá nejhůř za desítky let. Obilovin má být meziročně o téměř 17 procent méně, řepky dokonce o více než pětinu. Dopad na ceny potravin ale bude záviset hlavně na evropském trhu, energiích a dovozu.
Postavení Ukrajinců v Česku se mění. Od začátku ruské války jich do Česka přišlo 400 až 600 tisíc. Nyní chce Ukrajina bojeschopné muže zpět, a Evropská unie na tento požadavek slyší. Pro Česko to může znamenat vážný dopad na pracovní trh.
