Ruský rozpočet se zhoršuje navzdory dražší ropě a slabšímu rublu. Jedním z důvodů jsou rostoucí náklady na získávání vojáků. Mobilizace by Kremlu mohla nabídnout levnější cestu k doplnění armády, potřebuje k ní ale politickou záminku. I proto stojí za pozornost varování, že Moskva ještě letos chystá „něco velkého“.
Stát vám nově vezme stejně jako letos. Zapamatujte si to, až půjdete k volbám. Tak totiž vypadá nabídka, kterou vláda předkládá řidičům spolu s plánem zmrazit cenu dálniční známky. Sleva činí nula korun, politická faktura za vděčnost však už se vystavuje.
Tématem, které údajně rozhodne výsledek voleb v Praze, je nedostupné bydlení. Přinášíme přehled řešení jednotlivých politických stran. Důležitou otázkou pro volby v Praze také bude, nakolik vlastně pražské voliče nedostatek nového bydlení zajímá.
Americký prezident Donald Trump podporuje zákaz vývozu dieselu ze Spojených států. Krok, který má ulevit americkým řidičům, by však mohl výrazně prodražit tankování v Evropě. V Česku by úplný zákaz mohl zvednout cenu nafty přibližně o pět až sedm korun za litr, v krajním scénáři až o deset korun. Ani chystaná daňová úleva a regulace cen by takový šok plně nevyrovnaly.
Nezruší permanentku. Nezmění banku. Neprojde pojistky ani předplatná, i když na nich prodělává. Právě takový zákazník byl pro řadu firem zlatý důl – jenže nový AI agent Muse od Mety může lidskou pohodlnost obejít a začít jednat za něj. Wall Street už začala přeceňovat fitka, finanční firmy i média. V Evropě může podobnou revoluci brzdit regulace.
Fronty na výroční pětitisícikorunu ukazují, že hotovost má i v digitální době své kouzlo. Jako dlouhodobá investice však sběratelská bankovka nemusí obstát: i při desetinásobném růstu ceny za padesát let by její roční zhodnocení nedosáhlo pěti procent, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Její největší předností tak zůstává sběratelská hodnota a fakt, že jde stále o platné peníze.
Petr Macinka se sice se svými Motoristy loni dostal do Poslanecké sněmovny a do vlády, ale za ten rok od voleb vidíme jenom bídu a ostudu. Špatné chování, úšklebky, pohrdání. Jeho jediným světlým okamžikem byl únorový proslov na půdě OSN. Najednou z něj byl státník. A nyní, po nekonečných tahanicích s prezidentem, se ocitli spolu v New Yorku. A posnídali. Wow. OSN má na Macinku záhadný, blahodárný vliv.
Nafta v Česku v srpnu meziměsíčně zdražila zhruba o 14 procent, nejvýrazněji v celé Evropské unii. Nabízí se otázka, zda si čerpadláři po konci regulace marží nezačali vynahrazovat předchozí omezení. Do cen se ale promítl také návrat vyšší spotřební daně. Samotné evropské prvenství proto k jednoznačnému verdiktu nestačí.
Dva tisíce korun potěší. Dostupnou péči ani jistotu na další roky ale seniorům nezajistí. Babišova vláda znovu sahá po politicky vděčném receptu. Rozdělit veřejné peníze a nechat voliče, aby si zapamatovali jméno dárce. Jenže důchodci si zaslouží víc než další zištnou mimořádnou pozornost na účet státního rozpočtu.
Éra kancléře Friedricha Merze v Německu může brzy skončit, nelze však říct, že by za ním nic nezůstalo. Za jeho vlády přišel obrat k většímu realismu v energetice, průmyslu i inovacích. Merzův přístup se v něčem projeví až za hodně dlouho, jak ukazuje příklad jaderné fúze, nadějného energetického zdroje budoucnosti. Už dnes ale Němci rozvíjejí nový fúzní obor ekonomiky, lákají investory typu Google a nebojí se konkurovat Americe i Číně.
Česko od října znovu zavádí cenové stropy na benzin a naftu a zároveň snižuje spotřební daň z nafty. Pokud se daňová úleva plně promítne do cen, řidiči mohou za padesátilitrovou nádrž ušetřit zhruba 118 korun. Opatření má zmírnit dopady drahé ropy, státní rozpočet ale jen na nižší dani přijde za měsíc přibližně o 1,1 miliardy korun, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
