Lukáš Kovanda: Pojízdné vraky z českých silnic nemizí
NázoryRostoucí ceny paliv urychlují přechod části českých domácností k elektromobilům. Ne všichni si ale mohou změnu dovolit. Staré vraky tak z českých silnic hned tak nezmizí.
Rostoucí ceny paliv urychlují přechod části českých domácností k elektromobilům. Ne všichni si ale mohou změnu dovolit. Staré vraky tak z českých silnic hned tak nezmizí.
Politický zlom v Maďarsku rozhýbal trhy. Forint prudce posiluje, dluhopisy zlevňují a investoři sázejí na návrat miliard z Bruselu.
Maďaři chtějí změnu a při rekordní volební účasti nechali Pétera Magyara převálcovat Viktora Orbána. Situace tak zračí výměnu rolí v další ze zemí Visegrádské čtyřky. Ale zároveň by se Magyar měl poučit z toho, jak jeho předchůdci v Česku či na Slovensku selhali.
Česko dnes navenek často mluví dvěma hlasy. Prezidentským a vládním. Zatímco dřív obě linie působily souběžněji, dnes je čím dál zřetelnější, že se jejich trajektorie rozcházejí. A čím větší je mezi nimi odstup, tím méně je jasné, kam vlastně země směřuje.
Rafinační marže Orlenu, a zejména MOL, dvou největších provozovatelů čerpacích stanic v Česku, se citelně propadají. V případě MOL dokonce v prvním dubnovém týdnu klesly pod pětiletý průměr. Vyplývá to z nejnovějších údajů švýcarské banky UBS (viz graf – červená křivka).
Pohonné hmoty si šest týdnů svižně rostly v rytmu svištění raket a stíhaček na Blízkém východě. Andrej Babiš jel po dálnici, drahé nafty si všiml, a rozkázal Aleně Schillerové konat. Ta vzala do ruky taktovku, a? Celý orchestr s ní zliskala. Byly přece Velikonoce. Rozvrátila celý trh s pohonnými hmotami.
Není to tak dávno, co se velká část místní elity vzhlédla v Polsku. Milovali na něm v podstatě vše, ale zejména odvahu a rychlost, s níž v posledních deseti letech buduje dálnice, a vůbec to, jaké to je skvělé místo pro investice. Jenomže pak někdo začal tu pohádku nabourávat realitou, která se moc nehodí. A teď část podnikatelů zjišťuje, že ne vše polské je tak fantastické, jak se tady vypráví.
Realitní trh čelí souběhu několika negativních faktorů, od pomalého povolování staveb po vysoké úrokové sazby. Největší nejistotu ale aktuálně přinášejí rostoucí ceny stavebních materiálů a energií, které dál zvyšují náklady na výstavbu. Podle experta KPMG Josefa Kupce tak hrozí odkládání projektů, útlum nové výstavby a další zhoršení dostupnosti bydlení.
Zatímco v Lucembursku stojí hodina práce přes 1 400 korun (56,80 euro) a v Dánsku se blíží k třinácti stovkám, český zaměstnanec vyjde firmu v průměru na zhruba 500 korun (19,80 euro). Stále jsme tedy na necelé polovině toho, co platí němečtí sousedé. To samo o sobě není nic nového. Nové je, že tato „výhoda levnosti“ se postupně vytrácí, aniž bychom ji dokázali nahradit vyšší výkonností.
Co dokáže nový model Mythos od Anthropicu? Nejspíš hodně, když se kvůli němu schází americký ministr financí se šéfy bank a kyberbezpečnostní firmy na celém světě panikaří.
Když se mluví o Bruselu, je to diktát, chaos a nepřítel národních zájmů. Když se rozdělují peníze, je to najednou vítaný partner. Případ dostavby D11 ukazuje tuhle českou politickou schizofrenii v přímém přenosu.