Stropování nyní snižuje cenu nafty v ČR zhruba o 4 koruny na litr, indikují data z roku 2022, kdy vládní stropování neprobíhalo. Nafta za poslední dva týdny zlevnila o 8 korun na litr, z toho až polovinu poklesu mají na svědomí stropy, zbytek redukce spotřební daně a pokles burzovní ceny.
V Perském zálivu váznou také suroviny potřebné pro výrobu hnojiv. Maržová inflace, jakou známe v podání čerpadlářů, hrozí také v případě potravin, komentuje ekonom Lukáš Kovanda.
Andrej Babiš, jak sám prohlásil, uznává pragmatickou, nikoli hodnotovou politiku. Jedinou hodnotou, kterou uznává, jsou patrně peníze. Právě přes ty chce nyní ovládnout neposlušnou Českou televizi a rozhlas.
Český spotřebitel, už tak zkoušený inflačními vlnami posledních let, se musí připravit na další náraz. Tentokrát nepůjde o neviditelnou ruku trhu, ale o ruku úřední, oděnou do zeleného hávu. Od roku 2028 má totiž v plné síle dopadnout systém emisních povolenek ETS2.
Ropa prudce zlevňuje, ale českým řidičům se úleva oddálí. Kvůli nastavení cenových stropů si na levnější naftu počkají až do úterý. Mezitím akciové trhy zažívají nejrychlejší obrat za desítky let.
Až se Hormuz uklidní, rakety utichnou a lodě zase poplují, Česká republika dorazí na místo s řešením a bude se dívat.
Vláda chce podle svého předvolebního slibu opět zrychlit zvyšování důchodů. Výdaje na penze, které tvoří třetinu všech výdajů státu, přesahují sedm set miliard korun. Jsou to projedené peníze, ne investice do budoucnosti.
Český mobilní trh dlouhodobě patří k nejdražším v Evropské unii. Teď do něj chce vstoupit Lidl, který by díky své velikosti a cenové politice mohl rozbít systém, na němž velcí operátoři léta vydělávají.
Spor mezi vládou a prezidentem Petrem Pavlem o účast na summitu NATO už dávno není jen technickou hádkou o kompetence. Je to příklad toho, jak se malost domácí politiky přelévá tam, kam by patřit neměla. Na mezinárodní scénu.
Trhy o tom zatím rozhodně přesvědčeny nejsou. Výnos maďarských dluhopisů sice po jeho volebním triumfu citelně klesl. I tak se však rozdíl ve výnosu (spread) desetiletých maďarských a desetiletých slovenských dluhopisů drží o něco výše než v průměru v letech 2018 a 2019. A to eurové Slovensko rozhodně rozpočtově nehospodaří nikterak ukázkově.
Server Politico sestavil seznam pěti politiků, kteří by po Viktoru Orbánovi mohli převzít roli „největšího potížisty EU“. Možná tím ale nechtěně ukázal spíš problém samotné Unie než jejích kritiků.
