Ministerstva chtějí, aby veřejné instituce více nakupovaly lokální potraviny. Myšlenka je správná. Problém je, že přesně totéž už umožňuje zákon několik let. A stejně se nic zásadního nestalo.
Vládní regulace ceny paliv pokračuje druhým dnem. Ve středu vláda snížila v úterý vyhlášené maximální ceny. U benzínu to bude nově o deset haléřů méně, 43,05 koruny za litr. U nafty je pokles z 49,59 na 49,40. Hra na honěnou může pokračovat.
Máme to nejhorší za sebou? S Donaldem Trumpem v Bílém domě to nemůže s jistotou nikdo nemůže tvrdit, ani on sám. Prozatímní vyústění konfliktu s Íránem však působí značně bizarně. Vítěz se hledá těžko, zato poražených jsou zástupy. Patříme mezi ně my všichni.
Ropný trh v posledních dnech vyslal neobvyklý signál. Cena fyzické ropy Dated Brent výrazně překonala termínové kontrakty a ukázala na akutní nedostatek suroviny „tady a teď“. Právě tento skrytý tlak mohl zásadně ovlivnit politická rozhodnutí. Příměří tak může být spíše reakcí na ropnou tíseň než výsledkem diplomatického průlomu.
Trump nevyhrál, jen se snaží zase ucuknout. Tentokrát mu ale na ucuknutí musí dát „štempl“ Írán, který za něj stále může žádat trvalou kontrolu nad Hormuzem.
V okamžiku, kdy Donald Trump vyhlašoval, že srazí Írán během jednoho dne na kolena, a kdy během týdne zdražila nafta na burze o téměř čtyři koruny za litr, přišel český premiér s návratem plánovaného hospodářství. Začal diktovat pumpám maximální možné ceny benzínu a nafty.
S plíživou, ale nevyhnutelnou vlnou propouštění v celé ekonomice zejména v důsledku zavádění umělé inteligence se do veřejného prostoru opět vrací diskuse o nepodmíněném základním příjmu. Mají lidé dostávat peníze za nic? Jakým způsobem by to bylo? Kde na to vzít a k čemu by to vedlo? Jaké jsou výhody a rizika takového opatření?
Vládní stropování marží pohonných hmot prý sice zlevní jejich ceny u dálnic, ale zdraží je mimo ně. Opravdu? Na ničem takovém se odborná literatura neshoduje.
Andrej Babiš měl úspěšný týden. Nejdříve vyřešil drahá paliva, poté i složení české mise na červencové zasedání NATO v Turecku. Jeho lidé také proplouvají výběrovým řízením na radní České televize. Babiš si musí mnout ruce, jak mu to vládnutí pěkně jde.
Enfant terrible vládní koalice Filip Turek sice prohrál boj o ministerské křeslo, nůše jeho poťouchlostí však zdaleka není prázdná. Ministerstvo životního prostředí fakticky řídí a vypadá to, že z této vysoké pozice svádí svůj boj za likvidaci planety Země. Ve skutečnosti bojuje sám se sebou.
Zatímco se v hospodách stále mluví o „zlatých českých ručičkách“, realita letošních přijímaček na střední školy ukazuje pravý opak. Nastupující generace sází na úplně jinou kartu: místo úzké specializace volí otevřené dveře.
