Dnes dotažená dohoda o volném obchodu mezi EU a Austrálií podpoří český průmysl, ale i další odvětví tuzemské ekonomiky, jimž by se měl zlepšit odbyt a konkurenční podmínky na australském trhu. Evropská komise v jejím důsledku očekává nárůst vývozu zboží z EU do Austrálie až o třetinu.
Velkolepé setkání na Letné na podporu demokracie má pro polovinu národa hořkou pachuť. Je nový den a vše, proti čemu stovky tisíc lidí vystoupily, jede dál ve svých kolejích. Macinka je dál ministrem, Okamura šéfem sněmovny, Babiš je kryje, a všichni dohromady kazí dobré jméno země ve světě, kazí dobré mravy a ještě se všem vysmívají.
Eskalace konfliktu na Blízkém východě začíná naplno dopadat na globální trhy. Útoky na energetickou infrastrukturu, narušený provoz v Hormuzském průlivu a rostoucí ceny ropy i plynu vyvolávají obavy z trvalejšího poškození světové ekonomiky. Investoři proto ustupují k defenzivním aktivům a připravují se na období zvýšené volatility.
Statisíce lidí v ulicích jsou varováním. Ale ani dav na Letné není hlas národa. Stejně jako vláda nemůže protest smést jako hysterii. Česko zůstává rozdělené. Všichni to vědí, ale nikdo s tím nechce nic dělat. Znepřátelené strany situace zjevně baví.
Digitální dovednosti v Česku rostou rychleji než evropský průměr a mladá generace si už s umělou inteligencí běžně rozumí. Výzvou teď není dohnat svět, ale udržet tempo a proměnit schopnosti v reálnou ekonomickou výhodu.
Pražská Letná se znovu plní lidmi, kteří přišli dát najevo obavy o stav demokracie. Transparenty, projevy i odhady účasti v řádech statisíců vytvářejí obraz silné občanské mobilizace, která má v českém prostředí své pevné místo. Nejde přitom jen o samotný obsah kritiky, namířený vůči politice Andreje Babiše a širším obavám z koncentrace moci, ale i o samotný akt shromáždění. O potřebu veřejně se sejít a ujistit se, že člověk není ve svých názorech osamocen.
Dvojí ceny nafty podle poznávací značky nejsou jen krizovým opatřením, ale otevřeným experimentem s diskriminací. Slovensko si v ropné nouzi zkouší, jestli pravidla Evropské unie platí jen tehdy, když se to hodí.
Motorová nafta v České republice v první polovině března výrazně zdražila v reakci na konflikt v Íránu, a to nejvíce ze všech zemí Evropské unie. Zatímco v Česku ceny prudce rostly, na Slovensku zůstaly téměř stabilní, což vedlo k mimořádnému rozdílu přes pět korun na litr. Data Evropské komise zároveň ukazují, že vývoj cen pohonných hmot se v jednotlivých zemích unie výrazně liší.
Jedním z mála států Evropy, kde dosud vládnou sociální demokraté, je Dánsko. Mette Frederiksenová za to však musela platit posunem do středu a přísným migračním plánem. Nyní však před volbami posílená grónským konfliktem láká zpět i levicové podporovatele, chce zdanit nejbohatší Dány.
V sobotu proběhne na Letné demonstrace Milionu chvilek. Protest je v demokracii legitimní a potřebný. Veřejnost má právo, a někdy i povinnost, dát politikům najevo svou nespokojenost a ukázat nesouhlas s kroky vládnoucí většiny. Klíčové ale je ptát se, zda a co vlastně mohou tyto protesty změnit, nebo alespoň které problémy mohou nasvítit jako důležité. Slovy Václava Moravce z jeho Otázek: o čem se po sobotních protestech bude mluvit?
Ceny benzínu a nafty v Česku v posledních týdnech rostou a znovu se stávají politickým tématem. Ve srovnání s krizovým obdobím po začátku ruské invaze na Ukrajinu 2022 jsou však při zohlednění mezd pro domácnosti i firmy stále relativně příznivější. Přesto část opozice volá po rychlém snížení spotřební daně – podobně razantní postup ale před čtyřmi lety sama neuplatnila.
