Běžný den před Velikonocemi. Čtvrtek, Pražané již balí a jedou na chalupy. V Praze v tuto chvíli Správa služeb organizuje pravidelný úklid ulic. Co to znamená? Obyvatelé musejí přeparkovat své auto, aby zaměstnanci městské firmy mohli silnici postříkat vodou a vysloužit si svůj plat.
V průzkumech větrníky milujeme. V krajině už o poznání méně. Česko tak stojí ve svém typickém rozporu. Chceme čistou a levnou energii, ale odmítáme ji tam, kde skutečně vzniká.
Do nedávna jsme sledovali velmi nízkou inflaci i posilování koruny. Současné dění na Blízkém východě a další eskalace však může jakýkoliv další vývoj významně ovlivnit. V případě dalšího růstu cen ropy bude opět nastartovaná inflace a centrální banky budou nuceny zvednout sazby navzdory ekonomickému zpomalení nebo dokonce poklesu. Korunu by při takovém vývoji nejspíš oslabovala hlavně směrem k euru. Podívejme se detailně na celou situaci.
Česko je zemí vymírajících občanů i jejich sňatků. Loni zemřelo o takřka 36 tisíc více obyvatel Česka, než se jich narodilo. To je nejvyšší rozdíl od roku 1919. Nejméně od první světové války bylo také sňatků, ani ne 43 tisíc. Zatímco vymírání lidí v Česku přetáčí do přírůstku početního stavu obyvatelstva z dlouhodobého hlediska vysoce nadprůměrná imigrace – loni se do Česka přistěhovalo bezmála 111 tisíc osob – v případě sňatků se žádné přetočení do příznivějších hodnot nekoná, cizinci sňatečnost nezachraňují.
Andrej Babiš má punc člověka, který rozumí ekonomice. Na svět nahlíží přes peníze, vidí do všech zákoutí byznysu. O to méně pochopitelné je, že v době íránské krize, kdy ceny ropy letí nahoru a logicky zdražují paliva, našel jako hlavního viníka vysokých cen pumpaře. A po nich se teď vozí.
Největší světoví dluhopisoví investoři začínají naopak sázet na vývoj, který by hypotéky v Česku dále, citelně zlevnil. Například největší americká banka JP Morgan nebo PIMCO, jeden z největších dluhopisových fondů světa, nyní sázejí na to, že dopad války v Íránu bude tak drtivý, že zapříčiní fatální ochromení světové ekonomiky.
Andrej Babiš vytáhl do války proti pumpařům. Vyzval je, aby si snížili podle něj nehorázné marže. Pumpaři se podle Babiše přiživují na válce proti Íránu. Téma cen pohonných hmot táhne na jednání vlády. Babiš znovu odhalil, že jeho přemýšlení uvázlo v osmdesátých letech a zahrnuje jen kontrolu a represe.
Střídání zimního a letního času se pod dlouhá desetiletí obhajovalo jako „hospodárné opatření“, které má šetřit energii. Jenže ekonomika 21. století už dávno nestojí na petrolejkách a lampách, které se díky slunci rozsvítí o hodinu později. Moderní prosperita se opírá o produktivitu a schopnost soustředění. A právě v tomto ohledu začíná změna času vycházet společnost draze.
Generální tajemník NATO nás uklidnil, že aliance je silnější než kdy dřív. Vzhledem k aktuálnímu mezinárodnímu dění to vypadá, že Mark Rutte strávil poslední měsíce v izolované kanceláři bez oken. Obranné rozpočty sice bobtnají, ale v sázce je samotná podstata NATO.
Do konfliktu na Blízkém východě se nově zapojili jemenští povstalci Hútíové, kteří zahájili raketové útoky na Izrael. V oblasti Perského zálivu se tak fakticky otevírá druhá fronta války.
Pokud by konflikt v Íránu trval až do června, mohla by cena ropy podle analýzy investiční banky Macquarie vystoupat až na 200 dolarů za barel. To by se promítlo i do cen pohonných hmot v Česku, kde by benzín a nafta mohly zdražit až k úrovni 64 korun za litr. Výrazně levnější by byly pouze v případě zásahu vlády, například snížením spotřební daně a daně z přidané hodnoty, podobně jako v Polsku.
