Český průmysl vstoupil do podzimu ve výrazně lepší kondici, než čekali analytici. Nové zakázky, export i zaměstnanost zrychlují a tuzemský zpracovatelský sektor překonává eurozónu už osmý měsíc v řadě. Silnější aktivita ale zároveň zvyšuje inflační rizika a může oddálit levnější úvěry, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Evropský plyn vystoupal až na 100 eur za megawatthodinu, nejvýše od prosince 2022, a proti loňskému říjnu je zhruba trojnásobně dražší. Pokud vysoké ceny vydrží, mohou podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy citelně zasáhnout české domácnosti, průmysl i inflaci. Ve svém komentáři upozorňuje, že největší riziko hrozí odběratelům bez fixace a energeticky náročným firmám, zatímco domácnost s vyšší spotřebou může v krajním modelovém případě zaplatit ročně o desítky tisíc korun navíc.
Českým domácnostem hrozí další zdražení úvěrů na bydlení. ČNB zvažuje, že už příští týden zvýší základní sazbu ze 3,75 na čtyři procenta, zatímco průměrná nabídková sazba hypoték už v říjnu vystoupala na 5,79 procenta. Nejcitelnější dopad mohou pocítit lidé, kterým končí fixace starších levných hypoték – u běžného úvěru může jejich roční splátka vzrůst zhruba o 70 tisíc korun, píše hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Ještě nedávno platilo, že čím víc si realitní investor půjčí, tím víc vydělá. Rok 2026 tuhle logiku zlomil. Česká národní banka zpřísnila doporučení pro investiční hypotéky, banky víc řeší kvalitu zástav a ani firemní úvěry už nejsou tak snadné jako dřív. Kdo chce portfolio dál rozšiřovat, potřebuje plán dřív, než mu banka poprvé řekne ne. Proč už nestačí skládat jednu hypotéku za druhou a jak se připravit na firemní financování, vysvětluje ve svém komentáři Dalibor Klíč, CEO společnosti MECH, která pomáhá realitním investorům s výběrem, financováním a správou nemovitostí.
Po prohraných senátních volbách Andrej Babiš prohlašoval, že Senát, o který měl předtím eminentní zájem, nepotřebuje, protože má ve Sněmovně převahu sto osmi hlasů, demokraticky zvolených, a prosadí si tedy, co chce. Pár dní nato v nočních hodinách zahájil zestátňování České televize. Nepočítal s jedním aspektem, s ulicí.
Státní dluh Česka se za první tři čtvrtletí letošního roku zvýšil o skoro 205 miliard na 3,9 bilionu korun a ke konci roku se má dotknout čtyřbilionové hranice. Momentálně každý Čech teoreticky dluží 356 tisíc korun. Viníkem zvětšování díry ve státní pokladně není jen domácí utrácení neodpovídající rozpočtovým příjmům a nafukující se dluhová služba, ale i celosvětový růst výnosů státních dluhopisů. Investoři chtějí za svou ochotu půjčit zadlužujícím se vládám stále větší a větší odměnu.
Čína se stala světovým lídrem v mnoha oborech moderní energetiky, dobře známé jsou její solární panely, baterie nebo elektromobily. Dynamický rozvoj technologií v asijské zemi vybízí k otázce: A co bude dál? Další inovace vyplývají i z čínské geografie – rozvoj obří a vysoce výkonné přenosové sítě elektřiny i jejího moderního řízení, budování velkých jaderných reaktorů nebo solárních termálních elektráren. Silnou kartou může být také recyklace surovin.
Měsíce se na to čekalo a nyní je to konečně tady. Společnost Anthropic, která patří k lídrům ve vývoji modelů umělé inteligence, zveřejnila prospekt před vstupem na burzu. Děje se tak v okamžiku, kdy její nacenění překračuje bilion dolarů, ale zároveň se celé odvětví ocitá v poměrně složitém období nejistoty z dalšího vývoje. Bude IPO Anthropicu úspěchem, nebo hořkým zklamáním?
Českému průmyslu hrozí další energetický šok. Důvěra průmyslových podniků se propadla na nejnižší úroveň za půldruhého roku a evropská cena plynu mezitím vystřelila téměř ke 100 eurům za megawatthodinu. Oproti Spojeným státům je takřka třináctinásobná. Kombinace drahých energií a slabé poptávky může podle ekonoma Lukáše Kovandy přinést omezování výroby, investic i propouštění. A v krajním případě také návrat stagflace.
Za hořícími barikádami ve Francii se skrývá vážnější hrozba, a to dluhová krize druhé největší ekonomiky eurozóny. Výnosy desetiletých dluhopisů vyskočily na 5,1 procenta, státní dluh se blíží 120 procentům HDP a do roku 2030 musí Paříž přefinancovat přes bilion dolarů. Před výbušnou krizí, která by mohla otřást celou Evropou, varuje i nobelista Paul Krugman.
Z boje o Českou televizi a potažmo rozhlas se stala otevřená válka mezi koalicí a opozicí. Jedni mluví o neškodné změně způsobu financování, druzí o demontáži demokracie. Zůstává záhadou, proč se vláda věnuje zrovna televizi, fungujícímu mechanismu. Nabízí se jediné vysvětlení.
