Žijeme dnes v jakési emokracii, vládě emocí. Politická komunikace jede tak zběsile rychle, že se všechno převalí, okamžitě je překryto novou informací, emocí, zapomnění je téměř okamžité, zůstane jen krátký vjem. Místo věcné debaty jen výbušný status. Politici se tomu přizpůsobují, protože musejí, a mnozí z nich se v tom našli. Stávají se z nich jen influenceři s asistenty pro tvorbu stories a reels.
Nominace Filipa Turka způsobila největší konflikt při vzniku nové vlády. Prezident Petr Pavel má stále vůči Turkovi výhrady, Babiš hledá ústupové řešení a politologové varují, že sporné jméno může jmenování nové vlády zdržet.
Ústava poněkud vágně praví, že „prezident republiky jmenuje a odvolává na návrh předsedy vlády ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.“ Toť vše. O Turkovi se v ní nepíše nic.
Když chci být premiérem, měl bych předložit voličům nějaký plán, co bych v této pozici dělal. Andrej Babiš to tak nějak udělal. Sice nabídl hlavně sebe, silného psa, a potom několik populistických slibů. Dva miliony voličů mu dalo důvěru. OK.
Poslanecká sněmovna dnes podle všeho na doporučení rozpočtového výboru vrátí návrh státního rozpočtu na rok 2026 Fialově vládě k přepracování. Dosluhující kabinet bude mít na revizi čas zřejmě zhruba do poloviny prosince. Lze předpokládat, že do té době nová vláda nevznikne.
Maďarský premiér Viktor Orbán nakonec u amerického prezidenta Donalda Trumpa tak úplně nepochodil. Výjimku na dovoz ruské ropy od sankcionovaného Lukoilu získal totiž maďarský MOL pouze na jeden rok, jak oznámila americká administrativa. Orbán přitom po washingtonském setkání s Trumpem začátkem měsíce tvrdil, že výjimka je časově neomezená.
Předložení návrhu rozpočtu na další rok je klíčovou povinností každé české vlády. Daňoví poplatníci si ji za to platí. Za to, aby rozpočtovala užití jejich vybraných daní a odvodů. Momentálně, jako vždy, má Česko jen jednu vládu. Tu Fialovu. Žádné dvojvládí neexistovalo, neexistuje a existovat nebude. I když je Fialova vláda v demisi, stále vládne. A stále tak má povinnost předložit návrh rozpočtu na rok 2026.
Mírový návrh ve skutečnosti přibližuje Ukrajinu k části jejího nejhoršího scénáře, jen bez bojů. Pro zemi není rozdíl mezi dohodou a nejhorší alternativou dostatečný, píše v komentáři vyjednavač Radim Pařík a rozebírá situaci z hlediska strategického vyjednávání.
COP30 v brazilském Belému měla být „implementační“ konferencí, která konečně posune splnění klimatických závazků z papíru do praxe. Místo historického průlomu ale přinesla jen dílčí kroky, nejasné finanční rámce a dobrovolné závazky, zatímco svět dál ztrácí čas v závodě s klimatickou změnou, komentuje Jan Palaščák, zakladatel skupiny Amper.
Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku v listopadu výrazně narostla na nejvyšší úroveň od roku 2019. Dosahuje 111,7 bodu, přičemž dlouhodobý průměr let 2003 až 2024 odpovídá hodnotě rovných 100 bodů. Naposledy byla důvěra spotřebitelů v tuzemské hospodářství vyšší v prosinci 2019, vyplývá dále z dat ČSÚ. To bylo ještě před propuknutím pandemie covidu.
Politici předlužených zemí eurozóny tlačí na Evropskou centrální banku, aby jim snížila úroky či začala vykupovat jejich dluh za nově vytvořená eura. Mají tím trpět hlavně Slováci, Rakušané či Estonci, kteří za dluhy Francie nebo Itálie platí již teď.
Americký ministr obrany 👨 Pete Hegseth odmítl zveřejnění plného a neupraveného videa ze zářijového úderu na venezuelskou loď v Karibiku, kdy Američané při následném druhém zásahu zabili přeživší. Informovala o tom agentura Reuters. Kongres na Hegsetha zvyšuje tlak, aby záznam zpřístupnil. Lídr demokratů v Senátu Chuck Schumer prohlásil, že utajování záběrů je nepřijatelné.
Německý kancléř 👨 Friedrich Merz přivítal dnešní oznámení Evropské komise, že zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Větší otevřenost novým technologiím a více flexibility jsou podle něj správnými kroky, které dokážou skloubit klimatické cíle, realitu trhu, zájmy podniků a ochranu pracovních míst.
Druhá největší burza ve Spojených státech Nasdaq plánuje rozšířit obchodování v pracovních dnech na 2️⃣3️⃣ hodin denně. Čeká na schválení kontrolních úřadů. Informuje o tom agentura Bloomberg.
Pražská burza dnes dál 📈 vylepšila své historické maximum, index PX stoupl o 0,44 procenta na 2594,49 bodu. Dařilo se finančním titulům v čele s Erste Bank, naopak energetický ČEZ mírně oslabil. Z menších emisí si dnes zisky připsaly tabáková společnost Philip Morris a zbrojařská firma Colt CZ, ostatní ztratily nebo stagnovaly. Vyplývá to z internetových stránek burzy.
Maďarská státní energetická společnost MVM uzavřela pětiletou 🤝 dohodu o dodávkách zkapalněného zemního plynu (LNG) od americké firmy Chevron. Uvedl to maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Dodávky podle něj dosáhnou 400 milionů krychlových metrů ročně.
Evropská komise 📉 zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh, se kterým zástupci EK seznámili novináře, požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o 90 procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o 100 procent, jak bylo původně plánováno.
Ministr vnitra 👨 Lubomír Metnar (ANO) odvolal členy dozorčí rady České pošty. Podle něj nebude mít snížení počtu členů dozorčí rady významný dopad na fungování pošty. Dozorčí rada České pošty má 15 členů, z toho pět volí zaměstnanci, které ministerstvo odvolat nemůže. Na změny v dozorčí radě dnes upozornil server Odkryto.cz.
Energetický regulační úřad (ERÚ) zahájil proces ke změnám regulovaných cen elektřiny na příští rok. Nově do nich započítá převedení veškerých poplatků za podporované zdroje energie (POZE) na stát. Regulované ceny elektřiny pro domácnosti tak proti letošku klesnou o 15 procent, pro větší odběratele ještě výrazněji.
Ruské úřady zařadily německou rozhlasovou a televizní stanici Deutsche Welle na 📜 listinu „nežádoucích organizací“, informovalo tamní ministerstvo spravedlnosti. Vedení Deutsche Welle označilo rozhodnutí Moskvy za akt cenzury a slíbilo pokračovat ve vysílání v ruštině. Rozhodnutí ruských úřadů odsoudila také spolková vláda, napsal server BBC News s odkazem na mluvčího kabinetu.
Vláda ✅ přijala nový stavební zákon, který zavádí centrální stavební správu, či stanovuje stavby hromadného bydlení za veřejný zájem. Po jednání kabinetu to uvedli premiér Andrej Babiš (ANO), ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) a ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO).