Lukáš Kovanda: Pětiletá sázka na stát? V turbulentní době může bolet
NázoryVyplatí se pořídit Dluhopisy Republiky? K mání jsou výnosnější a zároveň flexibilnější alternativy, přitom srovnatelně bezpečné, komentuje státní emisi ekonom Lukáš Kovanda.
Vyplatí se pořídit Dluhopisy Republiky? K mání jsou výnosnější a zároveň flexibilnější alternativy, přitom srovnatelně bezpečné, komentuje státní emisi ekonom Lukáš Kovanda.
Vzestup AfD nevznikl ve vzduchoprázdnu. Účet za politiku kancléře a znovusjednotitele Německa Helmuta Kohla, která víc sledovala dějinný pomník než ekonomickou realitu, Německo platí dodnes, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Viktoru Orbánovi nelze upřít jedno – jeho neúspěšnou snahu o další vítězství v maďarských parlamentních volbách sledovali i daleko za hranicemi nevelké středoevropské země. Také nový premiér Péter Magyar ale bude poutat hodně pozornosti. V Bruselu i Moskvě už začali bedlivě zkoumat snahu jeho vlády o diverzifikaci energetických zdrojů a hlavně to, do jaké míry bude Maďarsko dál odebírat ruské suroviny.
Češi si za duben nabrali rekordní množství hypoték. Tento fakt působí poněkud v nesouladu s geopolitickým děním. Krize v Perském zálivu zvyšuje inflaci, odrazuje od spotřebitelských aktivit. Nové byty v Praze rychle zdražují, přesáhly hranici 180 tisíc korun za metr. Přesto si Češi rekordně půjčují. Proč?
Svět zachvátila obava z velké inflace. Výnosy státních dluhopisů po světě rostou a stranou nezůstává ani Česko. Investoři se vedle vyšší inflace bojí také drahé ropy a rostoucích vládních dluhů. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy to může změnit zájem o nové Dluhopisy Republiky: fixní varianta může ztratit část lesku, zatímco protiinflační může být pro střadatele lákavější.
Na horách řádili v polovině května ledoví muži, ve sněmovně vládní koalice. Jako zákon roku se vždy označoval rozpočet. Od nynějška už to nebude platit, zákonem roku se klidně může stát novela, kterou sněmovnou protlačila Alena Schillerová. Ta v zásadě ruší úlohu státního rozpočtu.
Češi se obávají, že děti ztrácejí vztah ke čtení. Podle průzkumu STEM/MARK si zhruba čtyři z pěti respondentů myslí, že dnešní děti čtou méně než před deseti lety. Za hlavního viníka považují digitální technologie a online zábavu. Nejde ale jen o kulturní nebo výchovný problém. Slábnoucí čtenářská gramotnost může v budoucnu podkopávat i produktivitu české ekonomiky.
Sněmovna schválila změny v nakládání s rozpočtem. Až normu podepíše prezident, bude moci vláda utrácet za výstavbu silnic a dálnic, železnic nebo za energetické projekty, kolik bude chtít, a nebude se to počítat do schodku rozpočtu.
Přijímačky na střední školy letos dopadly dobře. Devět z deseti žáků bylo přijato, vyplývá z výsledků, které zveřejnil státní Cermat. Jen Praha „vyniká“. Je z hlediska přijetí na střední o vagon nejhorší v zemi.
Státy obvykle mají v čele diplomacie politika, jehož úkolem je hájit dlouhodobé zájmy jeho země. Nikoliv však Česko. My jsme si zvolili člověka, jehož neskrývaným programem je české zájmy podrývat. Zbývá jediná otázka: dělá to jen z neschopnosti nebo záměrně?
Benešovy dekrety, sudetští Němci a sjezd v Brně. Sněmovna se celý den zabývala tématem, které žádný skutečný problém neřeší. Politici místo důležitých zákonů otevřeli staré historické rány a přijali zbytečné stanovisko.
Nový model české rozvojové politiky by měl být podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) založený na strategickém zájmu, ekonomické logice a partnerství. Starý model byl založený na morální povinnosti, rozvoj je ale potřeba vidět jako investici a ne jako charitu.