Debata o platech vrcholných politiků se do Sněmovny vrací jako bumerang. Politici všech táborů mluví o potřebě platy nezvyšovat příliš rychle, současná koalice je chce přímo zmrazit. Víc populistické téma se těžko hledá.
Americký prezident Donald Trump podporuje zákaz vývozu dieselu ze Spojených států. Krok, který má ulevit americkým řidičům, by však mohl výrazně prodražit tankování v Evropě. V Česku by úplný zákaz mohl zvednout cenu nafty přibližně o pět až sedm korun za litr, v krajním scénáři až o deset korun. Ani chystaná daňová úleva a regulace cen by takový šok plně nevyrovnaly.
Nezruší permanentku. Nezmění banku. Neprojde pojistky ani předplatná, i když na nich prodělává. Právě takový zákazník byl pro řadu firem zlatý důl – jenže nový AI agent Muse od Mety může lidskou pohodlnost obejít a začít jednat za něj. Wall Street už začala přeceňovat fitka, finanční firmy i média. V Evropě může podobnou revoluci brzdit regulace.
Fronty na výroční pětitisícikorunu ukazují, že hotovost má i v digitální době své kouzlo. Jako dlouhodobá investice však sběratelská bankovka nemusí obstát: i při desetinásobném růstu ceny za padesát let by její roční zhodnocení nedosáhlo pěti procent, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Její největší předností tak zůstává sběratelská hodnota a fakt, že jde stále o platné peníze.
Petr Macinka se sice se svými Motoristy loni dostal do Poslanecké sněmovny a do vlády, ale za ten rok od voleb vidíme jenom bídu a ostudu. Špatné chování, úšklebky, pohrdání. Jeho jediným světlým okamžikem byl únorový proslov na půdě OSN. Najednou z něj byl státník. A nyní, po nekonečných tahanicích s prezidentem, se ocitli spolu v New Yorku. A posnídali. Wow. OSN má na Macinku záhadný, blahodárný vliv.
Nafta v Česku v srpnu meziměsíčně zdražila zhruba o 14 procent, nejvýrazněji v celé Evropské unii. Nabízí se otázka, zda si čerpadláři po konci regulace marží nezačali vynahrazovat předchozí omezení. Do cen se ale promítl také návrat vyšší spotřební daně. Samotné evropské prvenství proto k jednoznačnému verdiktu nestačí.
Dva tisíce korun potěší. Dostupnou péči ani jistotu na další roky ale seniorům nezajistí. Babišova vláda znovu sahá po politicky vděčném receptu. Rozdělit veřejné peníze a nechat voliče, aby si zapamatovali jméno dárce. Jenže důchodci si zaslouží víc než další zištnou mimořádnou pozornost na účet státního rozpočtu.
Éra kancléře Friedricha Merze v Německu může brzy skončit, nelze však říct, že by za ním nic nezůstalo. Za jeho vlády přišel obrat k většímu realismu v energetice, průmyslu i inovacích. Merzův přístup se v něčem projeví až za hodně dlouho, jak ukazuje příklad jaderné fúze, nadějného energetického zdroje budoucnosti. Už dnes ale Němci rozvíjejí nový fúzní obor ekonomiky, lákají investory typu Google a nebojí se konkurovat Americe i Číně.
Česko od října znovu zavádí cenové stropy na benzin a naftu a zároveň snižuje spotřební daň z nafty. Pokud se daňová úleva plně promítne do cen, řidiči mohou za padesátilitrovou nádrž ušetřit zhruba 118 korun. Opatření má zmírnit dopady drahé ropy, státní rozpočet ale jen na nižší dani přijde za měsíc přibližně o 1,1 miliardy korun, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Premiérovi někdo napíše na Facebook, že se mu nelíbí rozsudek v konkrétní kauze. Babiš obratem, bez přemýšlení (je to přece manažer, co maká, nemá čas na přemýšlení), posílá sms svému ministru spravedlnosti, řešte to okamžitě, pán minister.
Už když v roce 2023 tehdejší ministr hospodářství a dnešní eurokomisař Josef Síkela (STAN) vymyslel „strategický“ nákup plynovodu Net4Gas od kanadského chemického koncernu Borealis a pojišťovny Allianz, bylo kolem toho hodně pochybností. A hlavně velký spor Síkely s energetickým miliardářem Danielem Křetínským o výhodnosti nákupu pro stát.
