V jakém stavu se nachází Evropská unie? Věří v ní vůbec obyvatelé našeho kontinentu? Obraz úpadku a zmaru, který často předkládají média a sociální sítě nakonec nemusí být úplně přesný. Podle nové studie evropská integrace může dostat nový náboj, ale je třeba, aby lídři začali fungovat trochu jinak.
Ministerstvo životního prostředí chtělo příběhem o nebezpečných látkách na Šumavě usvědčit bývalé vedení resortu z nečinnosti. Jenže uživatelé Facebooku začali hrabat také, ale ve smlouvách, datech a politických vazbách. A pod ministerskou verzí událostí se rychle otevřela další hluboká jáma.
Předvolební průzkum má dvojí účel. Veřejnosti ukázat, jak lidé tíhnou v reálném čase k té či oné politické straně. Mají však i druhý účel. Ovlivnit vnímání voličů, a tím volební výsledek v budoucím čase. Volební průzkumy mají zajímavou vlastnost. Jsou sebenaplňující. To si politické strany uvědomují, a bojují nyní v těchto průzkumech o dobrá čísla.
Každý pátý Čech je obézní a problém se dál zhoršuje. Ekonomické dopady jsou přitom obrovské: miliardy mizí ve zdravotnictví, kvůli absencím i nižšímu pracovnímu výkonu. Do poloviny století může podle odhadu roční účet obezity vystoupat až k půl bilionu korun.
Lidovci oznámili, že chtějí ve Sněmovně vyvolat hlasování o nedůvěře vládě. Přestože tento pokus, pokud by se uskutečnil, patrně nedopadne, je důležité takové pokusy dělat. A to hned ze dvou důvodů – věcného, ale i marketingového.
Na Šumavě mohou skutečně ležet nebezpečné chemikálie po československé armádě a s jejich odstraněním se nesmí otálet. Způsob, jakým Motoristé případ oznámili, však připomínal spíše katastrofický livestream než vystoupení odpovědného vedení státu. Nejdříve přišel yperit, potom fosgen, nakonec látky, z nichž by fosgen mohl teprve vzniknout. Odborné vysvětlení mezitím nikde. A názvy opravdových jedovatých chemikálií ministr Červený nedokáže ani vyslovit.
Benzin a nafta zdražují a rafinérské marže dosahují mimořádně vysokých úrovní. Pro vládu, která zároveň řeší téměř čtyřsetmiliardový schodek, se tak otevírá lákavá možnost: vrátit windfall tax.
Argument, že euro sníží náklady na dluh, je zjednodušený. Eurozóna sice půjčuje levněji, ale kvůli vyššímu zadlužení na úrocích v poměru k HDP vydává o 47 procent víc než Česko. Studie navíc ukazují, že levnější financování a záchranná síť ECB oslabují tlak na rozpočtovou kázeň vlád. Čeští střadatelé díky vyšším sazbám ČNB navíc vydělávají víc než ti v eurozóně, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Regionální volby v Sasku-Anhaltsku vyhrála krajně pravicová Alternativa pro Německo. To, že se uskupení ve volbách daří, není žádná novinka. Jenže ve východoněmecké zemi strana vyhrála naprosto drtivě. Možná se dočká i historicky prvního postu zemského premiéra. Zbývá jediná otázka: Je to jen začátek převzetí moci?
Vláda Andreje Babiše zvažuje zvýšení daní z dividend, investičních bytů, hazardu i návykových látek. Ve srovnání s Německem a Rakouskem přitom česká sazba není výjimečně nízká. Reálný fiskální přínos je ale mnohem menší, než se zdá — spíše jednotky miliard korun ročně, ne desítky. Schodek blížící se 400 miliardám korun tak balík daní sám nevyřeší.
Tématem týdne je rozpočet státu. Jeho výše mnohé zaskočila, dokonce i vládní Motoristy. Ti se překvapivě pustili do souboje o úspory. Žádají po Aleně Schillerové škrty ve výši dvaceti miliard. Ne, vládní koalice se nerozpadá. To jen Motoristé zviditelňují svoji značku.
