Mnoho států kvůli hormuzské krizi vyloženě strádá. Amerika a Čína se ale zasloužily o to, že ropný šok je celosvětově mírnější, než mnozí očekávali. USA posilují pozici těžařské supervelmoci, pro prezidenta Trumpa to však může být i kvůli vysokým cenám pohonných hmot Pyrrhovo vítězství. Skutečným vítězem je Čína, která dokáže svou poptávku po „černém zlatě“ pružně přizpůsobovat.
Čínský průmyslový nástup stále tvrději zasahuje Německo, pro Česko ale může paradoxně znamenat velkou příležitost. Německé firmy pod tlakem drahé výroby a čínské konkurence mohou přesouvat část produkce do levnější střední Evropy, zatímco země Visegrádské čtyřky zároveň lákají přímé čínské investice. Česko tak může na druhém „čínském šoku“ vydělat hned dvěma cestami, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Zákon roku, ten o rozpočtu, nyní finalizuje Alena Schillerová pod dozorem Andreje Babiše. Výsledek má být představen do konce prázdnin, ale je předem jasný. Utrácejme, není čas na šetření. Pod heslem proinvestujme se k prosperitě tak dostanou přidáno všichni. Tedy, voliči, na které má stát dosah.
Donald Trump oprášil zákon z roku 1930, který mu dává mimořádně tvrdou zbraň proti obchodním partnerům: až padesátiprocentní dodatečná cla, nebo dokonce zákaz dovozu. Kanada je první terč. Pokud nový postup obstojí, může se stejný celní kanón brzy otočit proti Evropě. A český průmysl by před jeho palbou rozhodně nezůstal stranou.
Tuzemští výrobci loni prodali 65,1 milionu litrů zmrzliny, což odpovídá téměř šesti litrům na každého obyvatele Česka. Hodnota litru na úrovni výrobce přitom činila jen přibližně 44 korun. Na jeden menší kopeček tak vychází asi 1,30 koruny. Česko však navzdory rozsáhlé domácí produkci zůstává čistým dovozcem zmrzliny.
Kdo ponese prsten? Bitva o pána světa vrcholí. Miliardáři, kteří budou ovládat budoucnost postavenou na umělé inteligenci, se řežou jako o život.
Švýcarsko výrazně prohlubuje obchodní vztahy s Čínou právě ve chvíli, kdy Brusel s Pekingem staví nové bariéry. Bezcelní přístup na čínský trh může švýcarským firmám dát výhodu před evropskou konkurencí a nepřímo zasáhnout i české exportéry a subdodavatele, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Kdo bere dotace, kdo radí ministrům a za kolik? U veřejných peněz by mělo být jasno, realita je ale jiná. Stát místo větší transparentnosti znovu „zatahuje závěsy“.
Pád jedné z nejstarších větrných elektráren v Česku je vážným varováním a musí být důkladně vyšetřen. Nemůže se však stát zamítavou odpovědí na otázku, čím země nahradí končící uhlí. Energetiku totiž nelze postavit pouze na zdrojích, které nikdo neuvidí, neuslyší a nebude je mít za oknem.
Ministr školství Robert Plaga chce zvýšit platy učitelů. Chce je dotlačit na 130 procent průměrné mzdy. Je to téma omleté, každý ministr školství chtěl přidávat učitelům. Je to závazek letitý, stále nenaplněný. Vláda nyní opět slibuje.
Washington si začal aktivně zlevňovat vlastní dluh – a trhy pochopily, kdo za to může zaplatit. Výnosy amerických bondů klesají, dolar slábne a bitcoin prudce roste. Mnohem důležitější než samotné miliardy na odkupy je nový vzkaz investorům: pokud budou dlouhodobé úroky příliš vysoké, americká vláda je připravena zasáhnout. Pro bitcoin živná půda, pro dolar potenciálně nepříjemný problém.
