Pád britského premiéra Keira Starmera nebude pro Česko novým brexitem ani šokem ve stylu Liz Trussové. Přesto může český průmysl bolet. Rizikem je hlavně slabší libra, horší britská poptávka a nejistota, zda se Londýn znovu nezačne vzdalovat Evropské unii.
Česko čeká velká proměna práce. Do roku 2030 si bude muset zhruba milion lidí doplnit nebo změnit dovednosti, zatímco firmy už dnes narážejí na nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Rozhodovat tak nebude jen diplom, ale schopnost učit se nové věci.
Ve veřejné debatě se úředník stal skoro karikaturou a nadávkou, razítko, paragraf, alibismus, překážka. Ale bez schopných úředníků nefunguje stát, kraje, města, nemocnice, armáda, doprava ani školy. A bez lidí, kteří jsou ochotni pravidla nejen dodržovat, ale také je zlepšovat a inovovat, se každá země začne pomalu propadat do nehybnosti. Mnozí politici mají tendenci svou vlastní neschopnost házet na úředníky. Je to tak snadné, a přitom tak hloupé a krátkozraké. Bez kvalitních úředníků politici nezmění vůbec nic, budou jen prázdně žvanit.
Vítězství Andyho Burnhama v britských volbách do parlamentu bylo mnohem výraznější, než se čekalo. Je to další příklad toto, že voliči ocení, když je politici přestanou gaslightovat a vysvětlovat jim, jak se vlastně mají dobře. Konečně je někdo začal brát vážně. Burnham se k tomu ani nemusel snížit k nenávistnému populismu. Brzy si své recepty nejspíš bude moci vyzkoušet jako premiér.
Ať se děje, co se děje, člověk má jednu věc jistou. Smrt. Jenže, platí to ještě? Co když umělá inteligence změní i toto? Každopádně, nesmrtelnost se realisticky dostává na scénu, popisuje v Civilizačním deníku Tereza Zavadilová.
U politika, který chce vést Prahu, nestačí říct, že se nic nelegálního nestalo. Případ Ondřeje Prokopa ukazuje, že mezi právní obhajobou a politickou důvěryhodností může být velký rozdíl. Neúplné majetkové přiznání, investice do družstevních podílů a vysvětlení postavené na osobním úspěchu otevírají otázku, zda kandidát na primátora dokáže své zájmy vysvětlit včas, úplně a přesvědčivě. Což se příliš nedaří.
Stovky miliard plánovaných investic do obrany přinesou maximální efekt jen když se zlepší řízení akvizic i celého bezpečnostního ekosystému, včetně zužitkování inovací. Vláda a průmysl si mají vyjít vstříc a firmám by prospělo spojování do klastrů a konsorcií. Zároveň je žádoucí modernizovat dopravní koridory, nemocnice a další infrastrukturu s dvojím využitím. Posílit musíme i celospolečenskou odolnost a personální základnu pro armádu, integrovaný záchranný systém a bezpečnostní průmysl. Tyto a další kroky doporučuje nová studie o obraně od poradců KPMG, píše její hlavní autor David Slánský.
Koruna není podle ekonoma Lukáše Kovandy sentimentální přežitek, ale pojistka proti vládnímu rozhazování. Euro by dnes znamenalo nižší sazby, pohodlí pro dlužníky a větší riziko, že úspory sežere inflace.
BBC je instituce, kterou mohou Britům v zahraničí závidět. Má skvělé zpravodajství, zahraniční redakce a zpravodaje i silné regionální pokrytí. K tomu divákům servíruje seriály a filmy světové kvality prakticky zadarmo. Nové vedení však chce šetřit, čímž ohrožuje toto všechno. Nejvíce bude tratit divák, zvláště ten méně majetný.
Česká národní banka poprvé po takřka čtyřech letech zvýšila úrokové sazby. Nezviklalo ji ani Trumpem oznámené křehké příměří, ani Babišova výzva, aby sazby nerostly.
Dnešní zasedání ČNB je testem nervů i kredibility, tedy toho, jak přesvědčivě dokáže centrální banka udržet obraz nezávislé instituce v prostředí, kde se najednou zkřížily geopolitika, globální měnová politika a domácí politika.
Ceny ropy 🛢 se v úvodu týdne výrazně zvyšují 📈, nárůst se blíží pěti procentům. Trh reaguje na další eskalaci konfliktu na Blízkém východě, kde Spojené státy a Írán bojují o kontrolu nad Hormuzským průlivem. Brent přidává 4,7 procenta na 79,60 dolaru za barel, americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisuje 4,8 procenta na 74,80 dolaru za barel.
