Prezident Petr Pavel přišel poprvé promluvit před novou Poslaneckou sněmovnu. Přišel se s ní prý seznámit, uváděl dopředu svou návštěvu. Samozřejmě dobře ví, s kým má tu čest. Pavel se ve svém desetiminutovém proslovu snažil působit jako pověstný svorník. Promluvil, ale všichni účastníci si dobře uvědomovali své pozice.
Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.
Íránský režim čelí po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chámenejího existenciálnímu ohrožení. A za takové situace, když už nemá tolik, co ztratit, stoupá pravděpodobnost, že se pokusí podniknout extrémní kroky, jichž by se jinak ještě vystříhal. Patří mezi ně položení tisíců námořních min v Hormuzském průlivu, které představuje nejúčinnější formu jeho blokády.
Zahraniční politika je pro českou vládu těžký oříšek. Koalice pobíhá po mezinárodní scéně jako zmatená slepice po dvoře. Válka na Ukrajině pro Babiše není téma a Macinka veřejně trénuje bývalou americkou ministryni z politického přemýšlení. Do toho je tu útok na Írán. Co teď?
Nejrozšířenější kryptoměna světa, bitcoin, dnes večer reaguje překonáním denního maxima na smrt nejvyššího íránského duchovního vůdce Alího Chámeneího. Dosáhla ceny přes 67 100 dolarů. To lze interpretovat tak, že investoři míní, že Chámeneího smrt situaci v Íránu bezprostředně spíše zklidní, než dále zjitří. Investoři se zjevně většinově nedomnívají, že by měla – a mohla – íránský režim vyprovokovat k drtivé odvetě, která by potenciálně celý Blízký východ uvrhla do fatální nejistoty. V takovém případě by bitcoin – rizikové aktivum – dále klesal, ještě hlouběji.
Dnes zahájený úder USA a Izraele na Írán zatím vyvolává reakci především na trzích s kryptoměnami, s nimiž se na rozdíl od jiných aktiv obchoduje i během víkendu. Reakce kryptoměn může napovědět širší reakci trhů, až se v pondělí burzy otevřou. Nejrozšířenější kryptoměna světa, bitcoin, v reakci na první zprávy o úderu ztratila. Zlevnila ze zhruba 65 600 dolarů za kus k úrovni 63 100 dolarů za kus, než menší část svých ztrát zase umazala.
Technika bývá někdy zákeřná. Když mobilní telefon pomáhá posuzovat váš zdravotní stav, pravděpodobně vám bude fandit. Což může být příjemně lichotivé, ale nezdravé, upozorňuje studie v renomovaném lékařském časopise The Lancet.
Britská politika má za sebou další zlom, poprvé v doplňovacích volbách vyhráli dříve marginální Zelení, kteří se stávají stranou stranou celostátního významu. Ve výsledku klání se zrcadlí problém, který řeší takřka všechny tradiční strany v Evropě. Proč centristická politika najednou nefunguje?
Nerovnost je problémem evropských ekonomik, Česko není výjimkou, i když se o tom moc nemluví. Naopak se stále více objevují návrhy, které by situaci ještě zhoršily. Jako třeba platby na vysokých školách.
Rakouská vláda může od začátku dubna snížit daně z benzinu a nafty ⛽ o pět centů (zhruba 1,22 koruny) na litr. Rozhodl o tom dnes podle agentury APA parlament v reakci na prudký nárůst cen pohonných hmot způsobený válkou Izraele a Spojených států proti Íránu.
Dánský král Frederik X. dnes pověřil šéfku sociální demokracie a úřadující premiérku Mette Frederiksenovou vyjednáváním o příští vládě, informuje agentura AFP.
Číst více
Drony, které během noci vletěly do estonského a lotyšského vzdušného prostoru z Ruska a havarovaly, byly podle úřadů v Tallinnu a Rize ukrajinské stroje, které Kyjev nasadil do útoku na ruské cíle ve Finském zálivu Baltského moře a do Pobaltí zabloudily pod vlivem rušení. Nikdo nebyl zraněn, uvedla agentura DPA.
Koruna dnes vůči euru stagnovala na úterní zavírací hodnotě 24,46 koruny za euro. Vůči dolaru pak česká měna oslabila o čtyři haléře, když se obchodovala za 21,15 koruny za dolar.
Pražská burza po předchozích čtyřech ztrátových dnech posílila 💪, index PX dnes stoupl o 1,62 procenta na 2537,85 bodu. Zisky si připsala většina titulů, z předních emisí si pojišťovna VIG polepšila téměř o pět procent a Erste Bank zhruba o tři procenta. Akcie zbrojovky Colt CZ po zveřejnění loňských finančních výsledků získaly skoro čtyři procenta.
Írán odmítl americký návrh plánu ukončení války a předložil pět vlastních požadavků, kterými podmiňuje vyřešení konfliktu. Íránské státní televizní stanici Press TV to sdělil nejmenovaný vysoce postavený představitel íránské bezpečnosti. Agentura Reuters dnes nicméně s odvoláním na také nejmenovaného íránského činitele uvedla, že prvotní odpověď Íránu na americký návrh nebyla pozitivní, ale že ho Teherán nadále zkoumá.
Brněnská společnost UlovDomov, která se zabývá správou nájemních bytů pro jejich majitele, loni dosáhla celkového obratu včetně souvisejících plateb za energie ve výši 1,15 miliardy korun. O rok dříve byl tento obrat zhruba 946 milionů korun. Bez započtení plateb za energie stoupl obrat z 694 milionů v roce 2024 na loňských 950 milionů korun, což představuje nárůst o 35 procent. Firma o tom informovala v tiskové zprávě. Zároveň oznámila, že kupuje konkurenční společnost Sian.
Porota v americkém státě Nové Mexiko nařídila internetové společnosti Meta Platforms zaplatit pokutu 375 milionů dolarů 💲 (7,9 miliardy korun) za poskytování zavádějících informací o bezpečnosti dětí na jejích sociálních sítích. Porota dospěla k závěru, že firma nese zodpovědnost za to, jakým způsobem její sítě ohrožují děti a vystavují je sexuálnímu obsahu a kontaktu se sexuálními predátory, napsal server BBC.
Sídlem nového Celního úřadu EU (EUCA) bude francouzské město Lille. Rozhodla o tom Evropská unie, konkrétně společná volba zástupců Evropského parlamentu a Rady EU, která zastupuje členské státy. O umístění instituce, která bude mít asi 250 zaměstnanců, se ucházelo devět měst. Do posledního kola postoupily Lille a Řím.
Evropská komise schválila ✅ český plán využití prostředků z evropského finančního nástroje SAFE, který byl zřízen loni a umožňuje půjčky na vojenské vybavení. Česká republika může využít částku 2,06 miliardy eur (50,4 miliardy korun). Informovala o tom komise ve svém dnešním prohlášení.
Číst více