Vláda slibuje, že po dalším růstu schodků začne od roku 2028 znovu šetřit. Jenže za plánem zatím nejsou věrohodné úspory, ale víra v růst, boj s šedou ekonomikou a jednorázové příjmy z prodeje státního majetku, píše ve svém komentáři ekonomický novinář Pavel Páral.
Dánská koruna je k euru připoutaná už více než čtvrt století. Její nynější slabost ale ukazuje, že i velmi pevný kurzový režim může dostat pružnější výklad. Trh si klade otázku, zda Kodaň nechce vlastní měnu využívat podobně jako Česko – jako pojistku proti slabé eurozóně a podporu exportní konkurenceschopnosti.
První odhad letošní sklizně ukazuje na slabší zemědělský rok. A to ještě nezahrnuje extrémní vedra z konce června. Pokud se horší výhled potvrdí, může skončit období, kdy levnější zemědělské suroviny tlumily ceny potravin.
Tour de France je globální show, jedna z nejsledovanějších sportovních událostí. Je to Stará dáma, kterou chce k sobě pozvat na čaj každý, i Česko. A právě Česko oficiálně představilo kandidaturu na Le Grand Départ 2029, tedy že by Tour de France odstartovala u nás. Francouzi si pečlivě vybírají, komu umožní organizovat start, a Češi teď stojí také ve frontě.
Souboj Andreje Babiše s prezidentem Pavlem už bude naštěstí trvat jen pár dní. Příští týden se konečně uskuteční summit NATO v Ankaře. Českou veřejnost měsíce kvůli tomuto summitu trýzní nechutný politický spor Macinky a Pavla. Problém však zůstává: obecně vztah prezidenta a premiéra.
Americká vláda sice uvolnila tvrdé restrikce vůči zahraničním uživatelům nejpokročilejších modelů umělé inteligence společnosti Anthropic, neznamená to však, že by znárodňování AI nepokračovalo. Nově to zkouší zakladatel a CEO OpenAI Sam Altman po dobrém a nabízí americké vládě pět procent společnosti. Co to znamená? Nic dobrého v tom nehledejme.
Letošní červen ukázal, že vedra přestávají být výjimkou. Stále častěji znamenají nižší výkon ekonomiky, vyšší inflaci i rostoucí účet pro veřejné rozpočty.
Spor o cestu prezidenta Petra Pavla na summit NATO není pohá protokolární tahanice o složení delegace. Je to test, zda se český stát ještě umí navenek chovat jako čitelný spojenec a doma jako funkční ústavní systém. Pokud vláda z prezidenta dělá druhořadou postavu zahraniční politiky, může brzy zjistit, že hlava státu má v Ústavě víc nástrojů, než se Strakově akademii hodí.
Na ministerstvu zemědělství prý v tichosti vzniká návrh, který by v konečném důsledku mohl přihrát tisíce hektarů půdy největším konglomerátům. Podle kritiků omezí vlastnická práva drobných majitelů, následně pak bude vytlačoval z trhu malé zemědělce. Přitom český venkov potřebuje něco docela jiného, než aby se pole stala rejdištěm agrobaronů.
Novým šéfem dozorčí rady ČEZ se stal poslanec za SPD Radim Fiala. Vybrali si ho ostatní členové rady. Na zestátnění největší polostátní firmy tak bude dohlížet člověk, který považuje Ukrajinu za nacistický stát, o energetice neví nic a ve Sněmovně sprostě nadává.
SPD po vstupu do vlády našla další zásadní politické téma: jak odebrat Volodymyru Zelenskému Řád bílého lva udělený prezidentem Petrem Pavlem. To by jistě její příznivce zahřálo u srdíčka. Jenže státní vyznamenání není rekvizitou pro domácí politické divadlo. A už vůbec ne náhražkou za řešení problémů, které Česko skutečně pálí.
