Ať se děje, co se děje, člověk má jednu věc jistou. Smrt. Jenže, platí to ještě? Co když umělá inteligence změní i toto? Každopádně, nesmrtelnost se realisticky dostává na scénu, popisuje v Civilizačním deníku Tereza Zavadilová.
Česká národní banka poprvé po takřka čtyřech letech zvýšila úrokové sazby. Nezviklalo ji ani Trumpem oznámené křehké příměří, ani Babišova výzva, aby sazby nerostly.
Dnešní zasedání ČNB je testem nervů i kredibility, tedy toho, jak přesvědčivě dokáže centrální banka udržet obraz nezávislé instituce v prostředí, kde se najednou zkřížily geopolitika, globální měnová politika a domácí politika.
Česká politika zřejmě objevila nový typ dostupného bydlení. Pro běžné občany zůstává nedostupné, pro vybrané veřejné činitele je ale překvapivě levné, stabilní a občas i zapomenutelné v majetkových přiznáních. Stačí být u správných dveří, mít správné klíče – a když se někdo zeptá, umět se z toho vylhat.
Euro mělo nižší inflaci, ale českým střadatelům to za posledních dvacet let nemuselo stačit. Po započtení silnější koruny a úročených vkladů vychází modelově lépe koruna – i u úspor za milion.
Česká národní banka bude rozhodovat o výši úrokových sazeb. Všeobecné očekávání trhu je, že bankovní radní zvýší základní úrokovou sazbu z 3,50 na 3,75 procenta. Stane se tak? A co by to znamenalo pro českou ekonomiku?
Americký prezident Donald Trump a jeho vláda učinili další kontroverzní krok a zakázali vývojářům umělé inteligence vývoz nejpokročilejších modelů do ciziny. Tím se AI dostala na úroveň jaderných zbraní či odpadu, s nimiž se také smí nakládat jen s posvěcením vlády. Z kroku, který podle kritiků minimálně naráží na americkou ústavnost, nejspíš bude moci těžit Čína a její technologický sektor.
Mladí Češi narození v roce 2000 měli v prvních 25 letech života zhruba o 40 procent vyšší uhlíkovou stopu než generace jejich prarodičů, tedy lidé narození v roce 1940. Rozdíl může činit až 80 tun oxidu uhličitého na osobu, píše v komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Přání je otcem myšlenky. Tak by se dala zhodnotit představa vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové, potažmo vlády, o tom, jak zajistit Čechům lepší penze.
Britská vláda se stala terčem kritiky kvůli odmítání nové těžby ropy a plynu v Severním moři. V reakci na íránskou krizi prosazuje rychlejší transformaci energetiky, sází na celkovou elektrifikaci a obnovitelné i jaderné zdroje. Opoziční pravice v čele s Nigelem Faragem se naopak hlásí k Trumpovu sloganu „Drill, baby, drill“, neboli „Vrtej, baby, vrtej“. Pomíjí tak zkušenosti z další globální krize fosilních paliv.
Evropa řeší digitalizaci, energetiku i umělou inteligenci. Vedle toho ale potichu dozrává jiný problém: kdo převezme rodinné firmy po generaci zakladatelů. Prezident fondu firemního nástupnictví ADAX Vladimír Dlouhý ve svém komentáři píše, že selhání nástupnictví může ohrozit zaměstnanost, regiony i dodavatelské řetězce.
