Zatímco Donald Trump mluví o sobě a o USA takřka výhradně v superlativech, z Evropy se stal příklad neúspěchu a zmaru, k čemuž přispívají i depresivní představitelé. Trumpova vyjádření nikdo neovlivní, ale sami Evropané by se sebeponižováním měli přestat. K ničemu smysluplnému to nevede.
Americký prezident dnes do čela americké centrální banky – Fedu – nominoval Kevina Warshe, který v jejím širším vedení už působil, v letech 2006 až 2011.
Koalice chce na aktuálním zasedání Sněmovny změnit jednací řád tak, aby se zkrátily promluvy poslanců. Je jasné, že změna míří zejména vůči opozičním poslancům, kteří logicky mluví déle.
Loňský rok přinesl solidní růst a silné evropské umístění. Letos však tempo zpomalí. Reálné mzdy porostou pomaleji a domácnosti zůstanou opatrné. Navíc se projeví negativní dopady cel.
Kdo chce jíst zdravě, k doporučením kvalitního jídla se snadno dostane. Často to ale vyžaduje disciplínu a odhodlání. Oxfordští vědci však přišli na to, že celospolečenské zlepšení může nastat i bez silné vůle spotřebitele. Stačila by vůle výrobců, kteří by drobnou změnou postupů udělali velký posun.
Česká zahraniční politika se v posledních týdnech mění v těžko čitelný experiment. Ministr zahraničí Petr Macinka vysvětluje generálnímu tajemníkovi NATO vnitřní chaos české vlády, zatímco doma posílá prezidentovi vyděračské SMS. Pro spojence na Západě je Česko najednou zemí bez jasné linie, bez pevného postoje k Ukrajině i bez srozumitelného lídra.
Zmrazené rezervy měly Kreml oslabit. Jenže zlato mezitím dramaticky zdražilo. Hodnota ruského zlata tak dnes sankční ztráty převyšuje. A trh znovu vítězí nad politikou.
Americký dolar oslabil vůči české koruně na nejslabší úroveň za téměř dvanáct let poté, co prezident Donald Trump prohlásil, že mu kolísání měny „jako jo-jo“ nevadí. Slábnutí dolaru Čechům zlevní pohonné hmoty či elektroniku, naopak zdražuje zlato nebo švýcarský frank. Podle investorů navíc nejde o krátkodobý výkyv, ale o pokračování druhé vlny globální dedolarizace.
Andrej Babiš si musí každý večer rvát kvůli Macinkovi vlasy na hlavě. Chtěl by klidně vládnout, místo toho musí pořád řešit něco kolem šéfa Motoristů. Měsíc odpovídá pořád dokola na otázky kolem Turka. Už to jméno nechci slyšet, říká i veřejně. Na vládnutí není čas, hlavní agendou vlády se stal případ Macinka.
Výpady Petra Macinky vůči kanceláři prezidenta nebyly jen tak nějakou noční nerozvážností. Vypadá to na přesně cílenou mocenskou strategii, jak z učebnice.
Lídr Motoristů Petr Macinka možná opravdu vejde do učebnic politologie, ne však jako ranař, ale jako příklad nevídané politické naivity. Jen někdo nezkušený nebo s naprosto tragickým politickým úsudkem si mohl myslet, že jeho vyděračský výpad vůči prezidentovi Petru Pavlovi něco změní.
