V jakém stavu se nachází Evropská unie? Věří v ní vůbec obyvatelé našeho kontinentu? Obraz úpadku a zmaru, který často předkládají média a sociální sítě nakonec nemusí být úplně přesný. Podle nové studie evropská integrace může dostat nový náboj, ale je třeba, aby lídři začali fungovat trochu jinak.
Ministerstvo životního prostředí chtělo příběhem o nebezpečných látkách na Šumavě usvědčit bývalé vedení resortu z nečinnosti. Jenže uživatelé Facebooku začali hrabat také, ale ve smlouvách, datech a politických vazbách. A pod ministerskou verzí událostí se rychle otevřela další hluboká jáma.
Předvolební průzkum má dvojí účel. Veřejnosti ukázat, jak lidé tíhnou v reálném čase k té či oné politické straně. Mají však i druhý účel. Ovlivnit vnímání voličů, a tím volební výsledek v budoucím čase. Volební průzkumy mají zajímavou vlastnost. Jsou sebenaplňující. To si politické strany uvědomují, a bojují nyní v těchto průzkumech o dobrá čísla.
Každý pátý Čech je obézní a problém se dál zhoršuje. Ekonomické dopady jsou přitom obrovské: miliardy mizí ve zdravotnictví, kvůli absencím i nižšímu pracovnímu výkonu. Do poloviny století může podle odhadu roční účet obezity vystoupat až k půl bilionu korun.
Lidovci oznámili, že chtějí ve Sněmovně vyvolat hlasování o nedůvěře vládě. Přestože tento pokus, pokud by se uskutečnil, patrně nedopadne, je důležité takové pokusy dělat. A to hned ze dvou důvodů – věcného, ale i marketingového.
Na Šumavě mohou skutečně ležet nebezpečné chemikálie po československé armádě a s jejich odstraněním se nesmí otálet. Způsob, jakým Motoristé případ oznámili, však připomínal spíše katastrofický livestream než vystoupení odpovědného vedení státu. Nejdříve přišel yperit, potom fosgen, nakonec látky, z nichž by fosgen mohl teprve vzniknout. Odborné vysvětlení mezitím nikde. A názvy opravdových jedovatých chemikálií ministr Červený nedokáže ani vyslovit.
Benzin a nafta zdražují a rafinérské marže dosahují mimořádně vysokých úrovní. Pro vládu, která zároveň řeší téměř čtyřsetmiliardový schodek, se tak otevírá lákavá možnost: vrátit windfall tax.
Argument, že euro sníží náklady na dluh, je zjednodušený. Eurozóna sice půjčuje levněji, ale kvůli vyššímu zadlužení na úrocích v poměru k HDP vydává o 47 procent víc než Česko. Studie navíc ukazují, že levnější financování a záchranná síť ECB oslabují tlak na rozpočtovou kázeň vlád. Čeští střadatelé díky vyšším sazbám ČNB navíc vydělávají víc než ti v eurozóně, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Regionální volby v Sasku-Anhaltsku vyhrála krajně pravicová Alternativa pro Německo. To, že se uskupení ve volbách daří, není žádná novinka. Jenže ve východoněmecké zemi strana vyhrála naprosto drtivě. Možná se dočká i historicky prvního postu zemského premiéra. Zbývá jediná otázka: Je to jen začátek převzetí moci?
Vláda Andreje Babiše zvažuje zvýšení daní z dividend, investičních bytů, hazardu i návykových látek. Ve srovnání s Německem a Rakouskem přitom česká sazba není výjimečně nízká. Reálný fiskální přínos je ale mnohem menší, než se zdá — spíše jednotky miliard korun ročně, ne desítky. Schodek blížící se 400 miliardám korun tak balík daní sám nevyřeší.
Tématem týdne je rozpočet státu. Jeho výše mnohé zaskočila, dokonce i vládní Motoristy. Ti se překvapivě pustili do souboje o úspory. Žádají po Aleně Schillerové škrty ve výši dvaceti miliard. Ne, vládní koalice se nerozpadá. To jen Motoristé zviditelňují svoji značku.
Dnešek byl nejteplejším dnem letošního babího léta, uvedli meteorologové, na dvou místech naměřili přes 26 stupňů Celsia. Na dalších osmi stanicích pak teploměr ukázal letních 25 stupňů a víc, napsal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na síti X
Rusko obnovilo masivní údery na energetickou infrastrukturu Ukrajiny, uvedl premiér Serhij Koreckyj. Útok z dnešní noci byl podle něj v tomto ohledu největší od konce minulé topné sezóny. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského byla hlavním cílem energetická zařízení v Kyjevě a v Kyjevské oblasti.
Americký dolar oslabuje vůči koši předních světových měn. Může za to nejnovější statistika ze Spojených států, která ukázala pomalejší nárůst inflace, než předpokládali investoři.
Nafta bude podle analytiků v příštích dnech zlevňovat, její průměrná cena by se mohla brzy dostat až ke 4️⃣8️⃣ korunám za litr. Projevit by se měl začátek vládních regulací i nedávný pokles cen na trhu. Naopak u benzinu analytici i přes opatření výraznější změny nečekají, jeho cena by se měla pohybovat kolem 46 korun za litr.
Francie a Španělsko by 👍 uvítaly návrat Británie do Evropské unie. Shodli se na tom dnes francouzský prezident Emmanuel Macron a španělský premiér Pedro Sánchez po společném jednání v Madridu, informují tiskové agentury. Vyjádřili se krátce poté, co britský premiér Andy Burnham nevyloučil návrat do EU jako jednu z možných variant posílení vztahu své země s evropským blokem.
Státní podnik Lesy České republiky (LČR) v prvním pololetí přes nižší těžbu 🌲 dřeva zvýšil hrubý zisk meziročně o 23 procent na 3,95 miliardy korun. Tržby za vlastní výrobky a služby podniku vzrostly o sedm procent na 8,9 miliardy korun, těžba dřeva klesla o osm procent na 3,92 milionu metrů krychlových.
Německý automobilový koncern Volkswagen přezkoumá budoucí mzdovou dohodu s odborovým svazem IG Metall a k 31. prosinci letošního roku ❌ vypoví několik stávajících kolektivních smluv, aby získal větší prostor pro plánované snižování počtu zaměstnanců. Odbory oznámený krok označily za velké zklamání a pohrozily vyhrocením sporu včetně stávek.
Hrubý domácí produkt Spojených států se ve druhém čtvrtletí v celoročním přepočtu 📈 zvýšil o 2,2 procenta, uvedlo dnes americké ministerstvo obchodu. Zpřesnilo tak svůj předchozí odhad, podle kterého HDP vzrostl o 1,5 procenta.
Ukrajinská vláda se snaží pokrýt výpadek ve financování svých válečných výdajů ve výši 2️⃣7️⃣ miliard dolarů (581 miliard korun), aby mohla pokračovat v bojových operacích i v roce 2027. Celkové náklady na vedení Ruskem rozpoutané války letos na straně Ukrajiny dosáhnou 155 miliard dolarů (3,3 bilionu korun). Podle agentury Reuters to dnes uvedl ukrajinský premiér Serhij Koreckyj. Nedostatek prostředků chce řešit i s partnery.
Soud prvního stupně dnes na Slovensku vyměřil trest vězení v trvání 2️⃣5️⃣ let mladíkovi, jehož uznal vinným z útoku nožem na gymnáziu na východě země, po kterém loni v lednu zemřeli dva lidé. Vůči rozsudku, který Specializovaný trestní soud oznámil jen den po jiné podobné tragédii na Slovensku, se lze odvolat. Žalobce ve své závěrečné řeči navrhoval uložit mladíkovi doživotí.