Partneři projektu

Lukáš Kovanda: Připravte si peněženky. Evropa stojí na prahu další energetické krize

Evropa se ocitá na prahu další energetické krize a její dopady se nevyhnou ani Česku
iStock
Lukáš Kovanda

Evropa se ocitá na prahu další energetické krize a její dopady se nevyhnou ani Česku. Domácnostem hrozí vyšší účty za elektřinu a plyn, průmyslu další ztráta konkurenceschopnosti a ekonomice nové inflační tlaky, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Evropa se ocitá na prahu další energetické krize, již druhé během necelých pěti let. Elektřina na velkoobchodních trzích dramaticky zdražuje, některé evropské průmyslové podniky kvůli jejím cenám dokonce přerušují výrobu. Důsledky nové energetické drahoty se nevyhnou ani Česku. Tuzemské domácnosti musí počítat s rizikem vyšších účtů za elektřinu a plyn v příštím roce, zatímco českému průmyslu hrozí další ztráta konkurenceschopnosti. Energetická krize může zároveň opět přiživit inflaci a přibrzdit hospodářský růst.

Na vážnost situace upozorňuje dnešní analýza agentury Bloomberg. Německá ocelárna italské skupiny Feralpi už musí v některých hodinách zastavovat výrobu, přestože má dostatek zakázek. Cena elektřiny totiž vystoupala tak vysoko, že se jí produkce jednoduše nevyplatí. Je to varovný signál pro celou evropskou ekonomiku. Evropský průmysl se dostává do nebývalé situace, kdy mu nechybějí zákazníci ani zakázky, ale cenově dostupná energie.

Velkoobchodní kontrakty na elektřinu pro nadcházející tři měsíce se obchodují kolem 200 eur za megawatthodinu, tedy přibližně za dvojnásobek loňské ceny. Hlavním viníkem je prudké zdražení zemního plynu, jehož cena v Evropě v listopadu přesahuje 85 eur za megawatthodinu. Plynové elektrárny přitom v řadě hodin určují cenu elektřiny na celém propojeném evropském trhu.

Berlín rozdává energetické úlevy. Český průmysl může tratit

Lukáš Kovanda: Němci si zlevní elektřinu, Češi na to mohou tvrdě doplatit

Němci si razantně zlevní elektřinu i pohonné hmoty na úkor svého státního rozpočtu a za cenu rizika dalšího zadlužování. Čechům to elektřinu může naopak zdražit.

Přečíst článek

Nepříjemná zpráva pro Česko

Pro Česko jde o nepříjemnou zprávu. Tuzemská ekonomika patří k nejprůmyslovějším v Evropské unii a vysoké ceny energií ji proto zasahují citelněji než ekonomiky orientované především na služby. Ohrožují zejména hutnictví, chemický, sklářský, keramický a papírenský průmysl. Zprostředkovaně ovšem dopadají také na automobilky a jejich dodavatele.

Česko navíc nemůže spoléhat na to, že jej před drahotou ochrání domácí výroba elektřiny. Český a německý trh jsou úzce propojené. Elektřina vyrobená v českých jaderných či uhelných elektrárnách se tak neprodává automaticky českým odběratelům za cenu odpovídající tuzemským výrobním nákladům. Její velkoobchodní cenu významně ovlivňuje situace na širším evropském trhu.

Nejvíce ohroženi jsou zákazníci bez fixace

Domácnosti v Česku se tak musí připravit na riziko dalšího zdražování. Velkoobchodní ceny se do účtů promítají postupně, podle nákupní strategie dodavatelů a jednotlivých smluv. Domácnosti s dlouhodobě zafixovanou cenou mohou být před současným zdražováním dočasně chráněny. Nejvíce ohroženi jsou zákazníci bez fixace, s končící smlouvou nebo s cenou navázanou na krátkodobý trh.

Pokud by se obchodní složka ceny elektřiny domácnosti zvýšila o 20 procent, znamenalo by to při roční spotřebě tří megawatthodin a výchozí ceně silové elektřiny 3000 korun za megawatthodinu dodatečné náklady přibližně 1800 korun ročně bez DPH. U domácnosti vytápějící elektřinou, která spotřebuje deset megawatthodin ročně, by za stejných předpokladů zdražení činilo již 6000 korun bez DPH.

K růstu účtů může přispět také regulovaná složka. Energetický regulační úřad v návrhu pro rok 2027 počítá s jejím průměrným zvýšením na hladině nízkého napětí o 2,8 procenta. Definitivní ceny mají být oznámeny do konce listopadu.

Zdražující zemní plyn představuje další riziko pro domácnosti, které jím vytápějí své nemovitosti. Vyšší náklady se mohou promítnout také do cen centrálního zásobování teplem, pokud teplárny využívají plyn. Růst nákladů firem navíc může postupně zdražit potraviny, průmyslové výrobky a služby. Energetická krize tak může zasáhnout i domácnosti, které samy spotřebovávají relativně málo elektřiny.

Pro českou ekonomiku je ovšem možná ještě závažnější nepřímý dopad přes Německo. Jestliže tamní průmysl kvůli drahým energiím omezí výrobu a investice, pocítí to také čeští subdodavatelé. Energetická krize tak Česko může zasáhnout dvakrát: dražšími energiemi doma a útlumem zakázek ze zahraničí.

Související

vysoké účty

12 300 korun. Tolik v lednu zaplatí běžná domácnost za energie, tvrdí prognóza Goldmanů

Přečíst článek