Česká ekonomika příští rok zrychlí. Ale za cenu vyšší inflace a dluhů
Česká ekonomika příští rok zrychlí, porostou ale i ceny a nominální mzdy přidají méně než letos. Shodují se na tom hlavní prognostická pracoviště. Rychleji poroste také vládní dluh, který se přiblíží hranici 48 procent HDP. Nejvyšší inflaci čeká Česká národní banka, a to 3,2 procenta. Podle její prognózy však půjde o přechodný výkyv a inflace poté klesne na 2,3 procenta.
Předpovědi, které v posledních dnech vydala nejpřednější prognostická pracoviště, vidí další vývoj české ekonomiky v o něco tmavších barvách než v srpnu (v případě Evropské komise v květnu). Nejvýraznější změnou, která se projevuje u všech oproti srpnu, je zvýšení odhadu inflace pro příští rok. V hlavní roli je přitom situace v Hormuzském průlivu a její vliv na ceny energetických surovin, které pokračují v dost výrazném růstu. Svým dílem ovšem přispěje také to, že čistě matematicky vypadne vliv převedení příspěvku na podporované obnovitelné zdroje energie (POZE) z domácností a firem na stát a že už je patrný obrat trendu vývoje cen potravin. Potraviny doposud zlevňovaly a táhly tak inflaci dost podstatně dolů. S příchodem podzimu ale začaly zdražovat.
Porosteme, ale méně
České hospodářství letos roste pomaleji, než ekonomové předpokládali ještě v létě. Podle aktuálních prognóz České národní banky (ČNB), ministerstva financí (MF) a České bankovní asociace (ČBA) se hrubý domácí produkt (HDP) v letošním roce zvýší o 1,7 procenta. Evropská komise (EK) očekává růst o 1,8 procenta. V příštím roce by mělo hospodářství opět nabrat na tempu. ČNB, MF a Evropská komise předpokládají růst HDP shodně o 2,5 procenta, bankovní asociace je se svými 2,2 procenta opatrnější. V roce 2028 pak ČNB a ČBA očekávají růst o 2,5 procenta, zatímco EK počítá se zpomalením na 2,1 procenta. Přestože každá z institucí neočekává recesi, podzimní prognózy vykreslují méně příznivý obraz než jejich předchozí výhledy. Hlavním problémem přitom není pouze pomalejší ekonomický růst, ale také očekávané zdražování energií, které bude omezovat kupní sílu domácností a udržovat inflaci nad cílem centrální banky.
| Porovnání aktuálních prognóz ČNB, MF ČR, ČBA a Evropské komise | ||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Instituce | HDP (v %) | Inflace (v %) | Nezaměstnanost (v %) | Nominální mzdy (v %) | Vládní deficit (v % HDP) | Vládní dluh (v % HDP) | ||||||
| 2026 | 2027 | 2026 | 2027 | 2026 | 2027 | 2026 | 2027 | 2026 | 2027 | 2026 | 2027 | |
| ČNB (13. 11. 2026) | 1,7 | 2,5 | 2,1 | 3,2 | 3,1 | 3,1 | 6,2 | 5,9 | 2,8 | 3,4 | 46,0 | 47,6 |
| Ministerstvo financí (6. 11. 2026) | 1,7 | 2,5 | 2,1 | 3,1 | 3,0 | 2,8 | 7,4 | 6,6 | 2,8 | 3,5 | 45,8 | 47,4 |
| Česká bankovní asociace (18. 11. 2026) | 1,7 | 2,2 | 2,1 | 3,1 | 5,0 | 4,9 | 6,2 | 5,9 | 2,8 | 3,5 | 45,5 | 47,2 |
| Evropská komise (17. 11. 2026) | 1,8 | 2,5 | 2,1 | 2,8 | 3,1 | 3,2 | 4,9 | 4,5 | 2,7 | 3,3 | 45,9 | 47,5 |
| Zdroj: ČNB, MF ČR, ČBA, EK | ||||||||||||
| Poznámka: ČNB a MF ČR používají obecnou míru nezaměstnanosti podle VŠPS, Evropská komise harmonizovanou míru nezaměstnanosti podle metodiky ILO a ČBA podíl nezaměstnaných osob podle MPSV. Evropská komise používá harmonizovaný index inflace HICP, zatímco domácí instituce používají národní index CPI. Údaje o nominálních mzdách Evropské komise se metodicky liší od tuzemského ukazatele průměrné mzdy. | ||||||||||||
Hlavní černá labuť - inflace
Do aktualizace všech prognóz promluvila inflace. Je za tím fakt, že neočekávaný vznik válečného konfliktu kolem Perského zálivu, typickou černou labuť, už sice ekonomové do předchozích prognóz zahrnuli. Jenže očekávání, že skončí po několika týdnech, se nenaplňují a tak ropa a další suroviny, jejichž dodávky kvůli Hormuzského průlivu neustále váznou, pokračují ve zdražování.
Inflace ale bude pro ekonomy velmi těžké téma i kvůli tomu, že se neví, kolik spotřebitelů, zejména mezi domácnostmi, přejde z flexibilních cen v rámci smluv na dobu neurčitou na cenové fixace.
„Možná bude potřeba lidi trochu šokovat.“ Těmito slovy Christopher Waller, člen Rady guvernérů Fedu, naznačil, že centrální banka může proti inflaci vytáhnout podstatně tvrdší kalibr a úrokové sazby zvýšit rovnou o půl procentního bodu, tedy dvojnásobně oproti tomu, co očekávají finanční trhy. Jak uvedla CNBC, razantní zásah by mohl přijít už v prosinci. A nemusí být poslední.
„Bude nutná léčba šokem,“ říká k americké inflaci představitel Fedu
Money
Nejvýraznější změnu v očekávané inflaci udělala ČNB. Svůj výhled průměrné roční inflace na rok 2026 zvedla mírně, ze dvou procent na 2,1 procenta, stejně jako třeba ČBA. Pro příští rok už ale předpokládá, že se průměrná míra inflace dostane na 3,2 procenta. Původně počítala s 2,5 procenta. Rok 2027 by nicméně měl být co do vyšší inflace podle centrální banky pouze přechodný, ovlivněný i tím, že inflaci v roce 2026 snížilo převedení poplatků za podporované zdroje energie z domácností a firem na stát. To bude pokračovat i v roce 2027, ale už index spotřebitelských cen nesníží, protože bude vycházet z již snížené srovnávací základny roku 2026. V roce 2028 už by se měl růst spotřebitelských cen vrátit do kolejí kolem dvouprocentního inflačního cíle. Listopadová prognóza počítá pro rok 2028 s celoroční průměrnou úrovní 2,3 procenta.
Jediný, kdo odhad inflace pro rok 2026 i 2027 nezměnil, je Evropská komise. Dlužno ovšem upozornit, že ta pracuje s harmonizovaným indexem inflace (HICP), který neobsahuje takzvané imputované nájemné (kolik by platili za nájem vlastníci bytu, pokud by byli v roli nájemců), což inflaci ve srovnání s naším domácím indexem spotřebitelských cen (CPI) snižuje. Pro ilustraci – v letošním říjnu dosáhla česká inflace dle CPI 2,4 procenta, zatímco dle HICP 2,1 procenta.
Nižší růst mezd
Všechny citované renomované prognostické instituce se shodly na tom, že mzdy porostou pomaleji. ČNB nyní pro letošní rok předpokládá růst průměrné mzdy o 6,2 procenta, zatímco v létě očekávala 7,3 procenta. Ministerstvo financí udělalo největší změnu, když snížilo prognózu 2026 ze 7,6 na 6,4 procenta. ČBA šla z 7,1 na 6,2 procenta. Evropská komise upravila svůj odhad z 5,5 na 4,9 procenta, přičemž její mzdový ukazatel není s českou statistikou průměrné mzdy plně srovnatelný.
Revize odrážejí zejména novější statistické údaje o skutečném vývoji výdělků. Podle ministerstva financí vzrostla průměrná mzda ve druhém čtvrtletí meziročně o 6,4 procenta, zatímco předchozí prognóza počítala se 7,2 procenta. ČBA zase upozorňuje na výraznou revizi statistiky mezd za první čtvrtletí. Méně přidávat by měli zaměstnavatelé svým zaměstnancům i v příštím roce. ČNB a ČBA očekávají růst o 5,9 procenta, ministerstvo financí o 6,3 procenta a Evropská komise o 4,5 procenta podle své metodiky.
Zadlužení i nadále poroste
Je tu další věc, kterou vidí všichni nejpřednější ekonomové v horším světle: rozpočtové deficity a zadlužení státu. Projeví se to hlavně v příštím roce. Česká bankovní asociace zvýšila odhad schodku sektoru vládních institucí z původních tří na 3,5 procenta HDP. Evropská komise svou prognózu zhoršila z 2,9 na 3,3 procenta HDP. Ministerstvo financí v listopadové predikci očekává deficit 3,5 procenta HDP, zatímco pro letošní rok zvýšilo odhad schodku z 2,7 na 2,8 procenta HDP.
Jediné, co lidé ve městech vědí o vepřovém mase nebo o vejcích, je, že se kupují v obchodě. Takže aktuální zpráva, že ceny zemědělských výrobců začaly po deseti měsících znovu růst, nevypadá moc sexy. Má ale velký význam. Znamená, že potraviny budou zdražovat. Což je růst inflace a v konečném důsledku dražší hypotéky.
Dalibor Martínek: Inflace se dere do dveří. S hypotékou nemá smysl čekat
Názory
Za zhoršením veřejných financí stojí kombinace příjmových a výdajových faktorů. Rozpočtové příjmy oslabuje ukončení daně z neočekávaných zisků, přesun financování podporovaných zdrojů energie na stát (od ledna 2026) a snížení spotřební daně z nafty (nejprve od dubna do července, následně od října). Na výdajové straně působí zejména vyšší obranné výdaje, růst platů ve veřejném sektoru, sociální transfery a rostoucí náklady na obsluhu státního dluhu. Evropská komise navíc pro příští rok očekává pokles některých příjmů z evropských fondů.
Vyšší schodky se promítnou také do rostoucího zadlužení. Podle ministerstva financí dosáhne vládní dluh v roce 2027 úrovně 47,4 procenta HDP, ČBA očekává 47,2 procenta a Evropská komise 47,5 procenta HDP.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.