Úředníci se budou stěhovat ze Škodova paláce na Václavské náměstí
Praha koupí zhruba za 3,5 miliardy korun od Komerční banky (KB) společnost VN 42, která vlastní kancelářskou budovu na rohu Václavského náměstí a Štěpánské ulice. Schválili to městští radní. Magistrát plánuje do budovy přestěhovat úředníky ze Škodova paláce v Jungmannově ulici, kde je do konce března 2028 v pronájmu.
Kupní cena se podle schváleného dokumentu skládá ze dvou částí. Hodnota samotné budovy je 3,32 miliardy korun a zbytek částky tvoří ostatní majetek kupované firmy. Ten je předběžně ohodnocen částkou zhruba 222,2 milionu korun, přesnou sumu určí znalecký posudek. Transakce má být dokončena k 1. červenci letošního roku. Banka zůstane v budově v nájmu do konce roku 2026.
Banka vyzvala letos 12. března k podání nabídek na odkup budovy, respektive firmy, přes kterou ji vlastní. Přihlásilo se několik nájemců včetně hlavního města, jehož zastupitelstvo v březnu schválilo podání nabídky ve výši až 3,65 miliardy korun. Následně vedení banky rozhodlo, že bude jednat pouze s Prahou. Magistrát musí v dalších letech vyřešit problém, kam umístí asi 1200 úředníků, kteří nyní pracují v pronajatém Škodově paláci.
Pětipatrový neoklasicistní dům na rohu Václavského náměstí a Štěpánské postavený ve 20. letech minulého století vyhovuje magistrátu z hlediska kapacity, která je zhruba o třetinu větší než ve Škodově paláci. Vhodná je podle vedení města rovněž lokalita v centru města na křížení všech tří tras metra. Dům je od roku 1958 památkově chráněn.
Vedení hlavního města bude jednat se stavebním úřadem Prahy 8 o možnostech znovuotevření kulturně-společenského centra Kasárna Karlín. Cílem jednání bude najít, v jakém režimu by mohlo centrum opět fungovat, řekl pražský radní Adam Zábranský (Piráti). Úřad zakázal činnost centra, protože podle něj využívalo prostory a vybudovalo stavby, které nejsou zkolaudovány. Provoz neodpovídá ani územnímu plánu, který by měla Praha ještě letos změnit. S radnicí Prahy 8 a s úřadem budou jednat i provozovatelé centra. Organizátoři v kasárnách pořádali promítání filmů, koncerty a v provozu měli i bar, kavárnu nebo saunu.
Kauza Kasárna Karlín: Praha se pouští do boje za její znovuotevření
Reality
Jindřišská nevyšla
Do Jungmannovy ulice sestěhovalo úředníky vedení Prahy za bývalého primátora Pavla Béma (ODS). Situací kolem nájmu se zabývala Praha následně několik let a s původním majitelem paláce, firmou Copa retail, se neúspěšně soudila kvůli výši nájmu. Někdejší vedení města v čele s primátorkou Adrianou Krnáčovou (ANO) dohodlo úpravu nájemní smlouvy. Dvacetiletý nájem měl město stát 4,4 miliardy korun, nakonec zaplatí o 860 milionů méně. V roce 2017 palác koupila investiční společnost GLL Real Estate Partners se sídlem v Mnichově.
V minulosti hlavní město zvažovalo i jiná místa, kam by mohlo úředníky přestěhovat. V posledním roce jednalo vedení Prahy o koupi budovy hlavní pošty v Jindřišské ulici, ale s Českou poštou se nedohodlo. Dříve se objevil i plán na stavbu nové budovy Na Knížecí, z toho však také sešlo. Vedení magistrátu sídlí v budově Nové radnice na Mariánském náměstí, kterou město vlastní.
Pražský magistrát koupí budovu v Holešovicích a přestaví ji na střední školu, zřejmě gymnázium. Objekt v ulici U Pergamenky nabídne zhruba 520 míst pro žáky, a navýší se tak kapacita středních škol v Praze, schválili to pražští zastupitelé.
Praha reaguje na kritiku. Město koupí budovu v Holešovicích a přestaví ji na střední školu
Zprávy z firem
„Projekt na rekonstrukci Hlavního nádraží v Praze je velmi smělý, ale řeší dlouhodobé problémy, které jsme dosud nedokázali řešit,“ říká šéf pražských plánovačů Ondřej Boháč v dalším díle podcastu Realitní Club. Kromě zásadních pražských projektů, jako jsou rekonstrukce Hlavního nádraží či výstavba Vltavské filharmonie, se dostalo i na další ožehavá témata - Metropolitní plán Prahy i rekodifikaci stavebního zákona.
Šéf pražských plánovačů: Kdyby si v Praze nikdo nestěžoval, byl bych nervózní
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.