Širší chodníky, cyklopruh a nové stromy. Smetanovo nábřeží v centru Prahy se proměnilo
Nové stromy, nový mobiliář a oddělený cyklopás. První fáze přeměny Smetanova nábřeží má kolaudaci.
Hned k několika proměnám došlo v centru Prahy. Na Smetanově nábřeží se rozšířily chodníky, vysadily stromy a udělal cyklopruh. A zůstala i auta. Zásadní změnu doznalo i umístění tramvajových zastávek.
Zatímco dříve byly stanice Národní divadlo na dvou místech, jedna u budovy Hollaru, druhá pak u Národního divadla, nově jsou obě přímo pod divadlem. Nová zastávka přibyla pak u Karlových lázních.
„Proměna Smetanova nábřeží je největší úprava centra Prahy za posledních několik desítek let. Změnila se oblast od Klementina přes Křižovnické náměstí po Národní divadlo. Na Křižovnickém náměstí se doprava kříží s Královskou cestou, po které v letních měsících proudí až 100 tisíc chodců denně. Zároveň oblast nejvíce využívají lidé v MHD,“ popisuje radní pro dopravu Adam Scheinherr.
Město v uplynulých letech zkušebně uzavřelo nábřeží od mostu Legií ke křižovatce nábřeží s Divadelní ulicí. Rozšířen byl chodník až k tramvajové zastávce a vznikly zde restaurační předzahrádky. Řidiči museli úsek objíždět Divadelní ulici. Opatření sklidilo kritiku například od magistrátní opozice nebo radnice Prahy 1.
Ikonickou pražskou budovu vlastní pražská rodina Klánů. Na aktuální rekonstrukci se podílejí původní architekti ze slavného studia SIAL. Rekonstrukce slavných obchodních domů jsou v současnosti velkým trendem.
Kultovní obchoďák Máj se dočká rekonstrukce. Padesát let od otevření
Enjoy
Nejenom architektura, ale i řešení veřejného prostranství byly hlavními aspekty výběru odborné komise, jež hledala ideální návrh Vltavské filharmonie. Vítěz je nyní známý. Prestižní objekt na Vltavské navrhne dánské studio Bjarke Ingels. Do pětice těch nejlepších projektů se probojoval i návrh českého architekta Petra Hájka. 
Vltavská filharmonie: Stát by měla do 10 let a stane se symbolem Prahy, říká urbanista
Enjoy
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
