Národní cenu za architekturu získala Štvanická lávka
Národní cenu za architekturu letos získala Štvanická lávka v Praze, která je dílem autorů Petra Teje, Marka Blanka, Jana Mourka, Aleše Hvízdala a Jana Hendrycha. Ocenění v Praze na 31. ročníku soutěže předali zástupci Obce architektů.
Cenu za celoživotní dílo obdržela Vítězslava Rothbauerová. O hlavní cenu Grand Prix Architektů – Národní cenu za architekturu usilovalo 207 projektů, porota ocenila projekty v několika kategoriích.
Z novostaveb mělo nominaci 14 projektů, první místo obdržela přístavba základní a mateřské školy ve Studenci na Semilsku. Za nejlepší krajinářskou architekturu a zahradní tvorbu vybrala porota Park historie Aš na Chebsku. Kategorii Rekonstrukce vyhrál ze 17 nominovaných projekt Konverze obilného sila Automatických mlýnů v Pardubicích a první příčku v kategorii Rodinný dům obsadil projekt s názvem Stodola v Čilé na Rokycansku.
FOTOGALERIE: Štvanická lávka v Praze
V kategorii Urbanismus získal nominaci jeden projekt, a to rekonstrukce tržiště Pod kaštany ve Zlíně. V kategorii Architektonický design, drobná architektura a výtvarné dílo v architektuře porota ze sedmi projektů ohodnotila jako nejlepší Svatováclavskou mříž vstupu do chrámu sv. Bartoloměje v Kolíně. V kategorii Interiér první místo získal koncertní a multifunkční sál Císařských lázní v Karlových Varech, nominovány byly dva projekty. Nejvíce šetrnou stavbou se stal Park Zdeňka Kopala v Litomyšli. Seznam všech 50 projektů, které postoupily do finále je webu Obce architektů.
„Z těchto finalistů je zajímavé, že se letos velká většina projektů nachází přímo v Praze a jejím okolí. Oceňuji, že autoři těchto prací, se kromě samotné architektonické stránky, také zabývají principy trvale udržitelného života,“ řekl předseda obce Oleg Haman.
FOTOGALERIE: Rekonstrukce tržiště Pod kaštany ve Zlíně
Ocenění pro Rothbauerovou
Vítězslava Rothbauerová, držitelka letošní ceny za celoživotní dílo, se podílela například na hotelu Four Seasons v Praze, který v roce 2001 získal ocenění na festivalu architektury v Cannes za nejlepší stavbu v historickém prostředí. Pracovala také na pavilonu goril pro pražskou zoologickou zahradu.
Porota byla vytvořena jako v minulých ročnících z pěti členů, ze kterých jeden může být původem z České republiky. Vítěze vybíral americko-izraelský předseda poroty Rafi Segal, Dánka Anne Beimová, Finka Pia Kuusiniemiová, Martin Jančok ze Slovenska a zástupce tuzemských architektů Michal Gabaš.
Obec architektů je přímým pokračovatelem Sdružení architektů, které bylo založeno v roce 1921. V roce 1989 se transformovala ze Svazu Architektů a v letech 1990 až 1993 se podílela na založení profesní organizace České komory architektů. V roce 1948 byl spolek zakládajícím členem Mezinárodního svazu architektů. Spolek si dává za cíl propagovat českou architekturu odborné a laické veřejnosti v Česku i v zahraničí.
Zrekonstruované prostory sto let starého secesního domu Moravianna na pražských Vinohradech nedávno ozdobila stovka obrazů a soch současných českých a slovenských umělců. Poprvé v historii se na jednom místě sešla například díla téměř všech umělců z rodu Saudků.
Rekonstrukce zanechala sto let starému domu genius loci
Reality
Architektonické studio OOOOX si vzalo do parády rekonstrukci vily v Las Palmas, největším městě španělského autonomního společenství Kanárské ostrovy. Dům z roku 2000 architekti pojali jako částečnou úpravu dispozice s cílem vytvořit více ložnic.
Češi zrekonstruovali vilu na Kanárských ostrovech. Museli dodržet místní přísná pravidla
Enjoy
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.