Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Uniklé dokumenty: Rusko zneužívá Interpol k pronásledování kritiků v zahraničí

Ruský prezident Vladimir Putin
ČTK
 ČTK

Rusko využívá mezinárodní policejní ústřednu Interpol k pronásledování kritiků režimu i v zahraničí, uvedla na svém webu britská stanice BBC s odvoláním na informace uniklé z Interpolu. Ruské úřady podle těchto údajů zneužívají ke svým cílům seznamy osob, po kterých Interpol vyhlašuje pátrání.

„Tisíce souborů poskytnutých informátorem z Interpolu poprvé odhalují rozsah zjevného zneužívání mezinárodní policejní agentury Ruskem k pronásledování kritiků v zahraničí. Data poskytnutá BBC World Service a francouzskému investigativnímu serveru Disclosure odhalují, že Rusko využívá seznamy hledaných osob Interpolu, aby žádalo o zatčení politických oponentů, podnikatelů a novinářů. Tvrdí o nich, že spáchali trestné činy,“ uvedla BBC.

Analýza údajů také ukazuje, že v posledních deseti letech nezávislé oddělení Interpolu pro stížnosti dostalo nejvíce stížností právě na Rusko, třikrát více než na druhou zemi v pořadí, Turecko. Údaje svědčí také o tom, že stížnosti na žádosti z Moskvy vedly ke zrušení většího počtu rozhodnutí než v případě jakékoliv jiné země.

Po rozpoutání války Ruska proti Ukrajině zavedl Interpol dodatečné kontroly, aby zabránil potenciálnímu zneužití. Uniklé dokumenty ale podle BBC svědčí o tom, že to nezabránilo Rusku zneužívat systém. Informátor BBC sdělil, že loni byla některá nejpřísnější opatření potichu zrušena.

Válka na Ukrajině

Mír na Ukrajině se láme na mapě. Moskva označila území za klíčovou otázku

Územní otázky zůstávají hlavní překážkou mírových jednání o ukončení války na Ukrajině. Podle Kremlu jsou pro Rusko zásadní a v citlivých bodech zatím nedošlo k žádnému posunu. První kolo rozhovorů v Abú Zabí Moskva hodnotí jako konstruktivní, před rychlými výsledky však varuje.

Přečíst článek

„Červený poplach“

Interpol v reakci prohlásil, že díky jeho operacím se každý rok podaří zadržet tisíce nejnebezpečnějších zločinců na světě a že agentura posílila opatření bránících zneužití systému.

„Když vás zasáhne červený poplach, váš život se úplně změní,“ říká ruský podnikatel Igor Pestrikov, jehož jméno figuruje v uniklých dokumentech.

Interpol sám o sobě není globální policií, ale pomáhá policiím po celém světě spolupracovat. Jeho „červené upozornění“ (red notice) představuje žádost všem 196 členským zemím o dopadení hledané osoby.

Pestrikov zjistil, že jeho jméno figuruje v tomto upozornění poté, co v červnu 2022 utekl z Ruska, čtyři měsíce po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, a požádal o azyl ve Francii. Pochopil, že má dvě možnosti - buď zajít na policii a přiznat, že po něm pátrá Interpol (a vystavit se riziku uvěznění), anebo se skrývat. To ale znamená, že „si nemůžete pronajmout byt a vaše bankovní účty jsou zablokované“, což se mu stalo.

„Žijete v ustavičném napětí. Policie může kdykoliv vpadnout do vašeho domova. Cítíš se jako krysa zahnaná do kouta. Je to stres, nervy, tlak, bezpráví, které tě drží a které rozbíjí rodiny,“ vylíčil. Kvůli bezpečnosti jeho dcera a její matka raději odjely do jiné země.

Pestrikov býval spoluvlastníkem velkých oceláren v Rusku, které byly zprivatizovány v 90. letech. Tvrdí, že v měsících před ruskou invazí na Ukrajinu na něj členové vlády vyjeli nátlak, aby přestal prodávat do ciziny a dodával výrobky pouze na ruský trh. Nevadilo mu jen to, že má výrobky prodávat za snížené ceny, jak požadovala ministerstva, ale šlo i o morální problém: „Nikdo se nechce ani nepřímo zúčastnit výroby toho, co slouží k zabíjení lidí.“

Odmítnutí podřídit se příkazům spolu se skutečností, že jeho žena tehdy byla ukrajinskou občankou, vedlo podle Pestrikova k zestátnění jeho firem a k jeho vyšetřování, pod záminkou finančních deliktů. Po útěku do Francie se obával, že by jej Kreml mohl pronásledovat i tam, a tak se spojil s Interpolem, kde se dozvěděl o ruské žádosti o zařazení jeho osoby na seznam hledaných. Rozhodl se tuto žádost napadnout u nezávislé kontrolní komise Interpolu (CCF).

Ruský prezident Vladimir Putin

Vzkaz Pentagonu Putinovi: Rusko nemá sílu ovládnout Evropu

Rusko není v pozici, aby mohlo usilovat o nadvládu v Evropě. Stojí to v nové obranné strategii USA, kterou vydalo americké ministerstvo obrany. Podle něj ochrana před konvenčními útoky Ruska musí ležet primárně na evropských státech Severoatlantické aliance. Podle Pentagonu je Rusko zvládnutelnou hrozbou a evropské státy NATO ho převyšují v hospodářství i obyvatelstvu. Naši spojenci v NATO jsou silnější než Rusko, konstatuje Washington.

Přečíst článek

Poté, co Pestrikov prožil skoro dva roky jako hledaná osoba, CCF dospěla k závěru, že jeho případ je politický. Podle dokumentů byly informace poskytnuté Ruskem „všeobecné a šablonovité“ a předpokládaný trestný čin nebyl dostatečně prokázán. Žádost o zatčení Interpol zrušil.

Až únik údajů umožnil udělat si úplnější obrázek o stížnostech na zneužívání. Soubory ukazují, že v posledních deseti letech si přinejmenším 700 lidí, po kterých pátralo Rusko, stěžovalo CCF a přinejmenším 400 z nich uspělo.

„Historicky je Rusko jedním z hlavních pachatelů zneužívání červených oznámení,“ tvrdí britský advokát Ben Keith. Myslí si, že snahy Interpolu zabránit zneužívání nebyly úspěšné, jak svědčí stálý příliv jeho klientů, ať už politicky pronásledovaných, nebo obětí pokusů o neoprávněné převzetí jejich firem. Mezinárodní právník Jurij Nemec říká, že ví o mnoha případech, kdy se na seznam hledaných osob dostali Rusové protestující proti válce. „Systém není složité obalamutit,“ tvrdí.

Rusko podle uniklých informací žádalo o „jakoukoliv užitečnou informaci“ o novináři Armenu Aramjanovi, který utekl do Arménie a pak do Německa po odsouzení za reportáže o studentských protestech v lednu 2021 proti zatčení opozičního předáka Alexeje Navalného, který zahynul ve vězení v roce 2024. Interpol také poslal Moskvě informace o Navalného spolupracovnici Ljubov Sobolové či o přeběhlíkovi Glebovi Karakulovi, kapitánu ruské ochranky ústavních činitelů, který z Ruska utekl. Údaje svědčí o tom, že ještě předloni 90 procent ruských žádostí hladce procházelo vstupní kontrolou, zatímco komise CCF zamítala přibližně polovinu ruských žádostí.

Související

Konec iluzí o levném odpadu. Dánský gigant odchází, zlomový bod přichází

Češi plýtvají potravinami
iStock
Lukáš Kovanda

Prodej českých aktiv dánského odpadového gigantu Marius Pedersen připomíná, že transformace systému se může vyšplhat až na 81 miliard.

Prodej středoevropských aktivit dánské skupiny Marius Pedersen není jen další položkou v seznamu miliardových fúzí a akvizic, které se vezou na současné vlně oživení trhu. Jde o událost, která nasvěcuje zlomový moment celého odpadového hospodářství. Prodej regionálních aktivit dánského vlastníka přichází v okamžiku, kdy se odvětví dostává z udržovacího módu do fáze masivních kapitálových výdajů, bez nichž nebude možné splnit nové recyklační cíle ani zajistit další fungování systému.

Česká republika generuje přes 40 milionů tun odpadu ročně. Tento objem roste ruku v ruce s výkonem ekonomiky a apetitem spotřebitelů. Dosavadní infrastruktura, která desítky let spoléhala na skládky, však přestává stačit novým pravidlům hry. Rok 2030, kdy začne platit zákaz ukládání využitelného a recyklovatelného odpadu na skládky, fakticky znehodnocuje část současných aktiv odpadových firem.

Nový majitel Marius Pedersen si tak nekupuje jen tržní podíl. Kupuje si především „vstupenku“ do hry, která bude vyžadovat miliardové investice do modernizace. Dánský vlastník se rozhodl pro prodej v době, kdy je společnost stabilní a zisková, ale stojí před nutností otevřít investiční stavidla dokořán. Prodejní cena se tak stává funkcí nejen současných zisků, ale především budoucích závazků.

Skládka společnosti AVE CZ

V rozporu se zákonem neodvedla miliardy? Policie navrhla obžalovat firmu AVE CZ

Vyšetřovatelé tvrdí, že firma až 94 procent odpadu přijatého na skládku vykazovala v rámci ročních hlášení jako využití odpadu na konstrukci skládky a za tento odpad v rozporu se zákonem nevybírala od původců odpadu poplatky podle zákona.

Přečíst článek

O jakých částkách se vlastně bavíme? Podle analýzy zpracované pro Ministerstvo životního prostředí bude nutné v Česku do roku 2035 proinvestovat 50 až 81 miliard korun do technologií pro nakládání s komunálními odpady, aby systém splnil přísné cíle Evropské unie.

Nejde přitom jen o futuristické spalovny. Zatímco zhruba 6,4 až 7,5 miliardy korun spolkne zahuštění sběrné sítě včetně sběrných dvorů a zavádění systému door-to-door (nádoby přímo u domů), hlavní finanční zátěž leží jinde. Až 64 miliard korun má směřovat do nových technologií.

Varovným signálem je fakt, že jen mezi lety 2020 a 2022 vzrostly celkové neinvestiční náklady na nakládání s odpady v ČR o skokových 15 miliard korun (ze 45 na 60,7 miliard korun). Tento dramatický nárůst nebyl způsoben jen větším množstvím odpadu, přispěly k němu také energetická krize a skokové zdražení pohonných hmot, na kterých je logistika svozu a třídění závislá.Zde tak trh naráží na tvrdou realitu.

Kdo to koupí?

Vstup nového investora do Marius Pedersen tuto dynamiku jen potvrdí. O koho půjde? Zájem mohou mít velcí hráči z oboru, například francouzská Veolia, německý Remondis nebo španělská FCC, kteří disponují potřebným kapitálem i know-how. Naopak konkurenční AVE pravděpodobně kvůli antimonopolním omezením zůstane stranou - spojení jedničky a dvojky trhu by pro Úřad pro ochranu hospodářské soutěže představovalo zásadní překážku. Vybraní zájemci nyní provedou hloubkovou prověrku, během níž se z prvotních násobků stává jen orientační mantinel. Investoři přepočítávají budoucí peněžní toky, hodnotí rizika a zohledňují regulatorní povinnosti. Finální nabídka proto obvykle vychází z individuálního modelu a odráží konkrétní výhled firmy.

Právě tento masivní investiční nárok je faktorem, který reálně vstupuje do debaty o prodejní ceně firmy. V médiích se sice může spekulovat o částkách kolem 20 miliard korun, ale kupující si budoucí náklady na transformaci musí odečíst z dnešní hodnoty společnosti. Kdo koupí Marius Pedersen, nekupuje jen minulý úspěch, ale především budoucí závazek postavit infrastrukturu, která Česku zatím chybí.

David Ondráčka: Odpadová republika. Miliardy mizí, skládky se vrší, kontrola žádná

Byznys s odpady a skládkami je v Česku jednou z nejméně průhledných branží. Je to komplikovaný obor s mnoha konfliktními zájmy, ale desítky miliard se roky točí bez skutečné kontroly a jasně vynucovaných pravidel. Největší odpadová firma Marius Pedersen nyní v Česku končí a prodává svou divizi. Otázka je komu, nebo spíš přesněji, který oligarcha si ji koupí, aby v tomto prostředí měl svůj vehikl. Sledujme to víc.

Přečíst článek

Související

Ceny benzinu - ilustrační foto

Lukáš Kovanda: Vládní fiasko. Benzin atakuje rekordní ceny i přes snížení daní

Přečíst článek
Americký dolar

Trump chystá další masivní tištění dolaru. Americké akcie jsou pro Čechy nejlevnější za osm let

Přečíst článek
ČEZ

Propad, ale stále špička: ČEZ je třetí nejvíc nadhodnocenou firmou v Evropě

Přečíst článek

Vláda schválila rozpočet se schodkem 310 miliard. Právě začíná rozhazování peněz ve velkém, uvedl Kupka

Zleva ministryně financí Alena Schillerová (ANO), ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) a premiér Andrej Babiš (ANO)
ČTK
 ČTK

Vláda schválila návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Příjmy budou 1,978 bilionu korun a výdaje 2,288 bilionu korun bez vlivu projektů Evropské unie. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) přitom vyjádřila přesvědčení, že kabinet neporušil zákon o rozpočtové odpovědnosti, limit pro výdajové rámce se podle ní vztahuje pouze na projednávání rozpočtu v řádném termínu v září. Opozice návrh kritizovala, deficit považuje za příliš vysoký. Předchozí kabinet Petra Fialy (ODS) navrhoval schodek 286 miliard korun.

Proti návrhu předchozího kabinetu se očekávané příjmy snížily o 5,2 miliardy korun. Ke snížení příjmů rozpočtu přispělo zejména snížení očekávaného dopadu zavedení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů nebo nižší odhad příjmů z dividend státních a polostátních podniků. Vláda naopak čeká vyšší výběr daní.

Výdaje vzrostly o 18,8 miliardy korun, když se zvýšily zejména výdaje ministerstva práce a sociálních věcí a transfery ministerstva dopravy do Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Klesly plánované výdaje ministerstva obrany, stát také letos nebude poskytovat půjčku 18,3 miliardy korun na stavbu nových jaderných bloků elektrárny Dukovany, protože zatím Evropská unie neschválila veřejnou podporu pro tento projekt.

Kritika opozice

Opozice návrh kritizovala. „Právě začíná rozhazování peněz ve velkém,“ napsal na sociálních sítích předseda nejsilnější opoziční ODS Martin Kupka. Navrhovaný schodek podle něj při očekávaném hospodářském růstu 2,4 procenta a nízké nezaměstnanosti a inflace nelze ničím omluvit. „Naprosto nepřijatelné je krácení výdajů na obranu, navíc v době nejhorší bezpečnostní situace od druhé světové války,“ zdůraznil Kupka.

„Vláda rezignovala na zdravé finance. Mít vyrovnaný rozpočet a jasná pravidla není jen teorie - je to pojistka, aby se naše země nezadlužila až po uši. Jenže vláda teď dělá pravý opak,“ uvedli na síti X Starostové a nezávislí (STAN). Návrh podle nich jde proti zásadám zodpovědného hospodaření. Předseda hnutí Vít Rakušan návrh označil za projídání budoucnosti, STAN tomu podle něj bude ve Sněmovně oponovat.

Americký dolar

Trump chystá další masivní tištění dolaru. Americké akcie jsou pro Čechy nejlevnější za osm let

Trump chystá další masivní tištění dolaru, aby tak nepřímo – přes Japonce – financoval masivní dluh USA. Americké akcie jsou proto v korunách nejlevnější za osm let, zlato poprvé v historii stojí přes 5000 dolarů za unci.

Přečíst článek

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek upozornil na překročení pravidel pro rozpočtové výdaje. „Vláda navrhuje utratit 73 miliard korun nelegálních výdajů v době růstu a nízké nezaměstnanosti, kdy dobrý hospodář deficity snižuje, rozhodně nezvyšuje,“ uvedl.

Porušení pravidel rozpočtové odpovědnosti vidí u návrhu i analytici. Zvýšení deficitu proti původnímu návrhu ale podle nich není překvapivé. „Je to v souladu s komunikací zástupců nové vlády v posledních týdnech a měsících. Schodek bude vyšší, i přes příznivější odhad vývoje naší ekonomiky z prognózy ministerstva financí, která je využita pro odhad příjmů rozpočtu,“ řekl hlavní ekonom XTB Pavel Peterka.

Schillerová ale vyjádřila přesvědčení, že zákon o rozpočtové odpovědnosti se nevztahuje na situaci, kdy vláda přepracovává návrh státního rozpočtu poté, co jí ho Sněmovna vrátila. Pro takový případ budou podle ministryně platit až nová fiskální pravidla, jejichž návrh dnes kabinet poslal do Sněmovny.

Žádné navyšování. Dvě procenta HDP na obranu jsou dostačující, hlásí Okamura

Žádné navyšování. Dvě procenta HDP na obranu jsou dostačující, hlásí Okamura

Vláda ANO, SPD a Motoristů nebude ve státním rozpočtu navyšovat výdaje na obranu, řekl po zasedání koaliční rady novinářům předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu jsou plus minus dostačující, uvedl. Předchozí vláda Petra Fialy (ODS) se zavázala postupně zvyšovat obranné výdaje do roku 2030 na tři procenta HDP. Zástupci nyní opozičních stran Okamurova slova zkritizovali, stagnace obranných výdajů podle nich ohrožuje bezpečnost ČR.

Přečíst článek

Analytici také byli zdrženliví k vyjádření Schillerové o zvýšení investic. „Vyšší investice v dopravě budou vykoupeny nižšími investicemi do obrany,“ uvedl Peterka. „Takové změny výdajů lze jen stěží označit za proinvestiční ve smyslu obhajoby vyššího schodku,“ dodal.

Sněmovna začne návrh státního rozpočtu projednávat v prvním čtení 11. února, řekl dnes předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD). Závěrečné hlasování o rozpočtu očekává 11. března. Doufá, že prezident Petr Pavel následně zákon obratem podepíše, aby skončilo rozpočtové provizorium.

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka. 

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Premiér Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura

Fialova vláda loni hospodařila s druhým nejvyšším schodkem v dějinách Česka

Přečíst článek
Zbyněk Stanjura

Lukáš Kovanda: Který deficit platí? Spor o čísla může odhalit tři roky rozpočtového selhání

Přečíst článek
Doporučujeme