Petr Hlaváček: Parkování v Praze je směšně levné. Zdražil bych ho, stejně jako MHD
O nutnosti bytové výstavby v Praze jsem mluvil mnohem dřív, než se ostatní probrali, říká Petr Hlaváček, radní Prahy a kandidát na primátora za STAN. Metropolitní plán, na jehož přípravě se významně podílel, má být jedním z nástrojů. První, s kým bude po volbách jednat, je Tomáš Portlík ze Spolu. Roční jízdné v MHD by výrazně zvýšil a nebojí se to říct pár dní před volbami. Rozhovor s Petrem Hlaváčkem je součástí seriálu rozhovorů Newstreamu s lídry klíčových politických stran, které aspirují na vedení hlavního města. Hlaváček si umí představit budoucí koalici města s Adamem Scheinherrem, lídrem Praha sobě. Nicméně, je to osobní. Zítra přineseme rozhovor s Tomášem Portlíkem.
Předvolební průzkumy pár dní před volbami říkají, že jste spolufavoritem s ANO a Spolu. Kde byste při potenciálním úspěchu, který by odpovídal očekáváním, viděl průsečík s ostatními stranami?
Určitě budeme jako první sedět se Spolu, s Piráty a s Prahou sobě. Koalice má být silnější, musí mít nějakou shodu. Je zajímavé, že kolegové ze Spolu možná mají větší osten vůči Pirátům, svým způsobem pochopitelný. Já mám možná v tuhle chvíli větší osten vůči Praze sobě. A bude se to muset nějak domluvit. Systém sdílené, koaliční vlády takovou dohodu vyžaduje. Navíc je tu traumatická zkušenost z minulého volebního období. Vznik koalice trval strašně dlouho a nebylo to úplně dobré. Praha sobě byla v minulém volebním období v radě, teď v radě není, je v opozici. Příště zase uvidíme.
Pořád jsou to ale vlastně stejní lidé a stejné subjekty. Pražan může nabýt dojmu, že není podstatné, komu hodí svůj hlas, protože to na magistrátu potom nějak poskládáte...
Důležité to je, protože jednotlivé strany mají různé priority. Naší prioritou je komplexní plánování a tvorba města na základě plánu a dat, od čehož se potom odvozuje rozpočet. Je to bydlení a jako zlatý hřeb nebo symbol Vltavská filharmonie. Praha sobě, alespoň tak, jak to teď Adam formuluje, na mě působí hlavně skrze jednotlivé projekty v dopravě. Spolu je podle mě někde mezi. Myslím si, že naší prací jsme přesvědčili i starosty, kteří jsou významnou měrou zastoupeni na kandidátce Spolu.
To je také důležité si uvědomit, charakter těch kandidátek. U Spolu je velká síla městských částí. Díky spolupráci na Metropolitním plánu, ale třeba i na plánovacích smlouvách, jsme je podle mě přesvědčili, že tento směr dává smysl.
Myslím si, že plánování města úplně nemají ve svém genetickém kódu, ale vnímají, že to je cesta. U Prahy sobě bych předpokládal, že tomu bude rozumět, ale její rétorika je přitom zaměřená čistě na jednotlivé projekty. Jsou svým způsobem důležité, ale parciální. Typicky dopravní stavby. A k tomu kritika jiných parciálních projektů, třeba filharmonie. Jenže to, co je na městě nejdůležitější, racionální řízení celku, je v té debatě trochu zapomenuté. Proto říkám, že jako první budeme sedět se Spolu, Piráty a Prahou sobě a budeme si to muset nějak vyjasnit. Nejsme malí kluci, byť to tak někdy v debatách může vypadat.
Praha by měla každý rok získat nejméně pět set nových městských bytů a v příštím volebním období jich postavit dva až tři tisíce. Kandidát Prahy sobě na primátora Adam Scheinherr chce kvůli tomu kompletně restrukturalizovat Pražskou developerskou společnost. Filharmonii by jí vzal a vrátil ji k jedinému hlavnímu úkolu – přípravě městského bydlení. Rozhovor s Adamem Scheinherrem je druhý v sérii debat s lídry nejvýznamnějších stran kandidujících na pražský magistrát. V pátek jsme přinesli rozhovor s Terezou Nislerovou, lídryní Pirátů, zítra budeme pokračovat rozhovorem s Petrem Hlaváčkem, který v Praze vede Starosty.
Adam Scheinherr: Pražská developerská má stavět byty, ne řešit filharmonii
Reality
Jak významnou roli podle vás při skládání vedení hlavního města hraje osobní chemie mezi konkrétními lidmi, kteří se do zastupitelstva dostanou?
To je vlastnost proporcionálního koaličního vládnutí. Proto také vznikají návrhy na přímou volbu primátora, aby se to trochu obrousilo a například se zrychlilo rozhodování. Podle mě politici většího formátu umějí osobní chemii překonat. Ale nějakou roli samozřejmě hraje. Stejně jako pro mě hraje roli to, že Adam Scheinherr říká dezinformace. Přesto si dovedu představit nějakou spolupráci ve prospěch města.
Šel jsem do politiky, abych znalosti proměnil ve prospěch lidí, kteří tady žijí. Vybrali jsme si metodu, kdy jdeme od plánu přes jednotlivé studie až k plánovacím smlouvám. Je to pracná metoda, která se ve městě projevuje pomaleji, ale má systémový charakter. Nejsou to pouze jednotlivé stavby.
Co je vaší prioritou? Vltavská filharmonie je projekt, na kterém se výrazně profilujete. Je tedy prioritou Starostů postavit Vltavskou filharmonii?
Vltavská filharmonie je hlavně hodně vidět. V našem programu a v celkovém kontextu je vlastně až na konci. Je určitým symbolem. Program vnímám jako celostní, má významné prvky týkající se bezpečnosti, školství a podobně. První věc je, že vycházíme z určité datové základny, která se promítá do Metropolitního plánu. Z ní se generují podrobnější dokumentace a dohody, aby vznikalo, zjednodušeně řečeno, město krátkých vzdáleností. Prostředí, kde máte v docházkové vzdálenosti školy, obchody, další vybavenost a samozřejmě parky. Velký důraz klademe na bydlení, ale s velkým vykřičníkem. Nejsou to jen byty. Je to komplexní celek, jehož součástí je infrastruktura i doprava. Nemůžete stavět jenom byty.
A na konci je jako symbol filharmonie, svým způsobem špička ledovce. Hodně zjednodušeně říkám, jestli se národ přenastavil z marxistického pohledu, že kultura je nadstavba, anebo jestli lidé vnímají kulturu jako integrální součást našich životů. Stejně jako sport.
Řešení nedostupnosti bydlení jsme si vzali jako naše hlavní téma, říká Tereza Nislerová, kandidátka na primátorku za Piráty. Jedním z jejich hlavních receptů je například vznik takzvaných akceleračních zón navázaných na prodloužení linek metra, v nichž by se měla bytová výstavba legislativně zrychlit. Piráti chtějí budovat městský bytový fond, který by Praha pronajímala potřebným. Modré zóny by Piráti zachovali, roční kupon na MHD by podle nich měl zdražit. S ANO by podle Nislerové do koalice na magistrátu nikdy nešli. Rozhovor s Terezou Nislerovou je první ze série předvolebních rozhovorů s pražskými lídry favorizovaných stran, které v příštích dnech Newstream přinese.
Roční kupon MHD musí zdražit. A pro Airbnb v Praze není místo, říká Pirátka Tereza Nislerová
Politika
Když mluvíte o sportu, ten zase výrazně akcentuje Jan Hušbauer, pražský lídr ANO…
To je v pořádku. Myslím, že právě v tomhle můžeme mít shodu a na pracovní úrovni velmi dobře spolupracovat a tlačit na to. Sport je hrozně podfinancovaný a zároveň v něm je obrovské množství soukromých prostředků, které je potřeba nějakým způsobem cílit.
V prvním volebním období, kdy jsem nebyl tak zkušený, jsem se ani neptal, z jaké strany je konkrétní starosta. Když přišel se zajímavým návrhem, řekli jsme: „Pojďme tomu pomoct.“ A ano, filharmonie má spoustu dopadů a je dobré ji postavit, protože se o ní mluví od sametové revoluce. Není to nový projekt a není to ani můj projekt. Já jsem ho docela skromně převzal od Adriany Krnáčové, za níž se vybíralo místo. Táhne se to strašně dlouho, a pokud se to teď nepostaví, bude to jako přenášené dítě, které už se nikdy nenarodí.
Pro některé politické strany je tématem číslo jedna bydlení. Jak významné téma je to pro vás a jaký přístup volíte?
Pamatuji si to jako dnes. Když jsem vyhrál výběrové řízení na ředitele IPR, říkal jsem paní primátorce, že se Praha dostane do velkého problému s bydlením. A že je potřeba namísto hysterických scén na zastupitelstvu kolem změn územního plánu dát celé věci nějaký řád a smysl. To jsme po mnoha letech práce naplnili Metropolitním plánem. Tehdy to skoro nikdo nevnímal. Naopak výstavba byla téměř „no go“. Proto na mě současná debata působí trochu neautenticky. Z odborné stránky, z IPR jako městské organizace, jsme dlouhodobě vysílali velmi důrazné signály a předkládali data, že Praha do problému s bydlením směřuje. Já jsem byl jedním z nositelů tohoto pohledu.
Vytvořili jsme Metropolitní plán, územní studie, dohody, Pražskou developerskou společnost, která má připravovat území, aby na nich mohlo stavět město nebo po dohodě soukromý sektor. Teď se to proměnilo v něco, co mě velmi překvapuje. Lidé, kteří ještě v minulém volebním období o tom problému prakticky nevěděli, dnes říkají, že bydlení je problém a že Pražská developerská společnost je špatně. Přitom je to systém, který má právě pomoci situaci řešit a zchladit. Zároveň jsme čtyři roky věnovali plánovacím smlouvám, abychom uzavřeli konkrétní dohody s mnoha investory. Týkají se zhruba čtyřiceti tisíc bytů.
Díval jsem se teď na statistiku posledních povolených bytů. Bylo tam zhruba 950 bytů na Nákladovém nádraží Žižkov – naše práce. Přibližně 850 na Rohanu – naše práce ve spolupráci s investory. Systematicky pracujeme také s městskými pozemky. Změnami územního plánu významně zvyšujeme jejich hodnotu a připravujeme projekty. Například na Nových Dvorech je to takový malý Manhattan. Chci tedy říct, ano, bydlení je problém. Ale my to říkáme strašně dlouho. Teď se všichni probudili.
Tématem, které údajně rozhodne výsledek voleb v Praze, je nedostupné bydlení. Přinášíme přehled řešení jednotlivých politických stran. Důležitou otázkou pro volby v Praze také bude, nakolik vlastně pražské voliče nedostatek nového bydlení zajímá.
Dalibor Martínek: Rozhodne volby v Praze krize bydlení? Nejsme Berlín
Názory
Má město zvětšovat vlastní bytový fond, který potom bude pronajímat například potřebným profesím?
Proběhla masivní privatizace. Já ji vůbec nekritizuji, protože představovala určité vyrovnání s minulostí. Došlo to ale tak daleko, že městských bytů je v Praze zhruba třicet tisíc. To je hrozně málo. Máme nekoordinované vlastnictví, nekoordinovanou údržbu a je poměrně složité to celé organizovat. Přitom těch bytů je tak málo, že podle mě nastal okamžik, kdy by se to celé mělo dát do nějaké městské akciové společnosti. Ta by mohla získávat peníze například formou půjček od Evropské investiční banky.
Praha bude dlouhodobě směřovat ke dvěma milionům obyvatel. Dnes je v Praze přibližně 700 až 750 tisíc bytů. To číslo poroste. Praha by měla mít zhruba sto tisíc městských bytů. Poměrně velká shoda panuje na podporovaných profesích. Jenom vysvětlím důvod. Hasič v Kroměříži nemůže mít jiný tabulkový plat než hasič v Praze. Jenže Praha má úplně jiný spotřební koš. Proto mluvíme o sestřičkách, policistech a dalších profesích.
Jaké jsou projekty Starostů v dopravě? Uzavře se centrum města pro auta, jaká je budoucnost parkovacích zón, budou se dál budovat cyklopruhy?
Všechno jsou to vážná témata a všechna se mají řešit. Když začnu od nejvyššího měřítka, úplně nejdůležitějším projektem je propojení železničních tratí pod Prahou. To představuje skutečnou změnu paradigmatu, protože umožní lidem z celého regionu přesednout do kvalitní a bezpečné veřejné dopravy. Tohle musí společně sledovat město i stát a připravit projekty tak, aby mohly být realizovány někdy na začátku čtyřicátých let. Pokud dopravu nevyřešíme, auta město udusí.
Druhou věcí je oddělení konvenčních tratí od vysokorychlostních. Jestli v Kolovratech lidé nemohou v půl osmé ráno nastoupit do vlaku, protože je úplně plný, přestože by vlakem chtěli jet, a proto nakonec sednou do auta, je to za hranou. Je to mimo jiné proto, že po stejných tratích jezdí všechny typy vlaků. Musíme dokončit silniční infrastrukturu, kterou jsme začali stavět a která není hotová. Městský okruh je správně tématem těchto voleb. Změnili jsme pro něj územní plán ještě podle starého systému, protože jsme ho chtěli mít připravený. Dělá se výběrové řízení na geologický průzkum. Příští rok se má žádat o stavební povolení a je velký předpoklad, že se v roce 2029 začne stavět.
Podporujeme automobilovou dopravu. Každý z nás někdy veze pytel cementu, dítě k doktorovi nebo babičku k zubaři. Ale míra používání automobilů je v Praze ve srovnání s jinými městy nezdravá. Mýto je politická debata. Jakmile řeknete „městské mýto“, někdo řekne, hele, bolševik. Jenže, je to přirozená potřeba, která v zásadě vychází ze zákona zachování hmoty. Ulice mají určitou šířku, jejíž rozměry jen velmi těžko zvětšíte, všechna auta se do ní prostě nevejdou. Mýto je jeden z nástrojů moderace.
Nedávno vzniklá skupina Akipia Michala Strnada, Tomáše Brzobohatého a Marka Šmrhy má další realitní projekt.
Vstupuje do výstavby nejluxusnějšího mrakodrapu v Polsku. Varšavská Roma Tower bude dosahovat výšky 170 metrů a nabídne bydlení v ultraluxusním stylu. Akipia se nedávno stala investorem projektu rozvoje nové pražské čtvrti Bubny-Zátory.
Strnad a spol. postaví nejluxusnější dům ve Varšavě. Zatím tají jeho podobu
Zprávy z firem
A parkování v Praze?
To bude jedna z prvních debat, protože je to relativně nízko visící ovoce. Nikdo zatím nevymyslel nic jiného než tři základní věci, cenotvorbu, vymáhání a standardy. Standardy jsou například pražské stavební předpisy, jestli pod domy mají být garáže, nebo nemají. A potom zóny. Nic jiného v zásadě není. Musíte se na to dívat jako na celek, nejen na jednu věc.
U vymáhání existuje evidentní shoda, že je potřeba ho nějakým způsobem posílit. A cenotvorba? Na tu se musíme podívat. Není to bolševismus versus Motoristé, není to ideologie. Jestli vás rezidentní parkovací místo na Praze 1 stojí třeba 1 200 korun ročně a parkování ve dvoře na Praze 3 stojí 4 500 korun měsíčně, máme tady obrovský rozdíl oproti tržnímu prostředí. Samospráva samozřejmě není čisté tržní prostředí, ale pokud je cena úplně mimo realitu, je to divné.
Veřejnou dopravu vědomě dotujeme. Existuje na tom celospolečenská shoda. Proto do ní jde dotace kolem dvaceti miliard. Debata je jen o tom, jestli je to mnoho, nebo málo. A obecně platí, že když je něco extrémně levné, lidé si toho přestávají vážit. U parkování to vede k tomu, že lidé mají příliš mnoho aut. Proto si myslím, že by se rezidentní parkování mělo zvýšit někam na dva až čtyři tisíce korun. Měla by tam být inflační doložka, kdy by se určitá část peněz vracela do veřejných prostranství.
Takže před volbami říkáte, že byste zdražili parkovací zóny?
Jednoznačně. A říkám to pořád. Bylo to už připravené a vyčítám Zdeňku Hřibovi, že to nepředložil. Musíme posílit vymáhání a dojednat legislativní změny tak, aby se lidé skutečně nemohli vyhýbat pokutám. A parkování zdražit. Větší debata se musí vést o systému. Například jestli má být oprávnění navázané na trvalý pobyt, nebo spíš na konkrétní byt.
A poslední věc jsou zóny jako takové. Je to jeden z mála nástrojů města, jak zařídit, aby auta nejezdila úplně všude. Dovedu si představit, že kolegové ze Spolu mají v něčem pravdu a někdo si může koupit možnost parkovat ve třech zónách za nějaké významnější peníze. Ale pokud máte jednu zónu, elementární pokyn je: Jezdi raději tramvají. Dovedu si představit určitý tržní princip: Jsi na autě závislý, dobře, potom můžeš mít širší oprávnění, ale stojí to určité peníze.
Pražská MHD stojí město ročně zhruba 25 miliard korun, většinu dotuje Praha. Hýbal byste nějakým způsobem s cenou ročního předplatného?
Myšlenka byla taková, že se má cena dostat na stejnou relativní úroveň jako v době, kdy ji Adriana Krnáčová snížila. Vycházelo nám to někam k pěti tisícům korun. Od té doby tam nebyla žádná inflační přirážka. Byl covid, inflace, zrušila se superhrubá mzda. Příjmy, se kterými město počítalo, se během několika měsíců významně změnily a výpadek je tu dodnes. Myslím si, že ať bude koalice jakákoliv, má to být jedna z prvních debat. Veřejnou dopravu samozřejmě budeme nadále masivně dotovat.
Nové tváře, výrazné barvy a starý slib. Tentokrát už Praha opravdu pojede. Kampaň před komunálními volbami nabízí tempo, pracovitost i starostovské řemeslo. Za podobnými hesly se ale skrývají různé strategie i jeden zásadní rozpor. Změnu slibují také strany, které metropoli samy řídí. Expert na komunikaci Jan Vrobel z agentury Konektor rozebírá, komu funguje značka, komu chybí sdělení a kdo si vystačí s provokací.
Praha má zase makat. Změnu slibují i ti, kteří ji roky řídí
Politika
Co je potřeba během následujících čtyř let v Praze udělat a dotáhnout?
V dopravě existují bezesporu dvě velké priority, na nichž panuje prakticky úplná shoda. Metro D se musí v plánované trase dotáhnout až na Náměstí Republiky. Zároveň je potřeba připravovat metro E. Éčko má přibližně 22 kilometrů a pokud by stálo 220 miliard, a podle mě je rozumné. Musíme ho připravovat tak, aby se tam někdy kolem roku 2032 nebo 2033 mohl přesunout razicí štít. Jednoznačně také městský okruh a Radlická radiála. Dostat je do stavu, aby se v příštím volebním období skutečně začaly stavět. Třetí prioritou je pokračovat na dlouhodobých projektech sdílených se státem, které jsou pro chod města životně důležité.
Teoretická otázka. Stanete se primátorem, máte před sebou čtyři roky vládnutí nad Prahou. Jaké budou nejviditelnější změny pod vaším vedením?
Nadále extrémně pečlivá příprava brownfieldů a výstavba na nich v duchu města krátkých vzdáleností. Možná jsem nezmínil další tlak na výstavbu tramvajových tratí. To někdy vypadá jako marginální věc, ale obrovskému množství lidí to zlepšuje život. Připravených tratí máme dost a některé umíme realizovat relativně rychle. Myslím, že se význam tramvajových tratí trochu podceňuje.
Mám určitou obavu ze syntetických drog. Bezpečnost nesmíme podcenit. Musíme dát finance i lidské zdroje do podpůrných programů.
Takže drogy jsou problémem Prahy?
Je to něco, na co se má Praha připravovat. Určitě se má s ministerstvem zdravotnictví hledat nějaký konsenzus a má se na tom spolupracovat systémově. Praha je úspěšné město. Kamarád mi teď říkal, že má ve firmě tři Američany, kteří jsou tady úplně šťastní a chtějí tady zůstat. Jedním z důvodů je, že se na ně tady někdo v jedenáct večer pod mostem jen tak nevrhne. Je to možná smutný způsob formulace, ale právě proto je bezpečnost důležité téma.
Volby do obecních zastupitelstev mají tradičně trochu jinou roli než volby ostatní. Z celkových výsledků totiž nelze vyčíst téměř nic, protože největší počet zastupitelů vzejde ze skutečně nezávislých kandidátek. Pozorný divák přesto dokáže i z nadcházejících voleb vyčíst několik důležitých indicií o politické náladě ve společnosti. Čeho si tedy má letos smysl všímat?
Posílí ANO v Senátu? Kdo ovládne Prahu? Proč prezident nebude volit? Co sledovat v letošních volbách
Názory
