Partneři projektu

Karel Pučelík: Brexit vs. breturn. Má vůbec členství v EU alternativu?

Karel Pučelík: Brexit vs. breturn. Má vůbec členství v EU alternativu?
ČTK
Karel Pučelík

Britský premiér vyrazil do Bruselu řešit následky brexitu a zlepšovat dlouhodobé vztahy. Pokukuje přitom po bližší spolupráci nebo dokonce opětovném členství. Většina Britů ho v tom podporuje. Co si z toho můžeme vzít my ostatní?

Britský premiér Andy Burnham dnes jedná v Bruselu se špičkami Evropské unie Ursulou von der Leyen a Antóniem Costou. Hlavním cílem je poupravit brexitové smlouvy v několika oblastech, ale také by mělo dojít na debatu ohledně delšího horizontu britsko-evropských vztahů. I proto je summit ostře sledovaný na obou stranách Lamanšského kanálu.

Burnham chce řešit mobilitu studentů a mladých lidí, aby mohli studovat a pracovat jak ve Spojeném království, tak v zemích EU. Druhým tématem je zemědělství a potravinářství, kde chce omezit obchodní bariéry a administrativní zátěž. Na pořadu má být i energetika, například propojení systémů emisních povolenek a obecně užší spolupráce v odvětví, které Brity aktuálně velmi trápí. Řeč pravděpodobně přijde i na Ukrajinu a bezpečnostní situaci.

Brexit bolel, breturn by bolel ještě víc, varuje Cameron

Británie na brexitu ekonomicky prodělala, návrat do Evropské unie by ale podle bývalého premiéra Davida Camerona byl další chybou. Politik, který před deseti lety vyvolal referendum o odchodu z EU, nyní varuje labouristického premiéra Andyho Burnhama před snahou zvrátit rozhodnutí voličů. Podle Bloombergu přitom brexit připravil britskou ekonomiku až o čtyři procenta HDP.

Přečíst článek

Setkání mezi zástupci Spojeného království a Evropské unie už bylo vícero, i za premiérství Keira Starmera. Od tohoto se ale očekává víc. Jednání to dle vyjádření Andyho Burnhama nebudou symbolická, ale výsledky by měly být znát v kapsách britských spotřebitelů i v nižších nákladech tamějších podniků. Premiér hovoří o 0,4 procenta HDP (cca 17 miliardách liber), které by změny mohly přinést.

Andy Burnham navíc nechce skončit jen u drobných úprav brexitu, ale zažehává debatu o tom, jak by vztahy mezi EU a Británií měly vypadat dlouhodobě. Vzhledem k tomu, že sám byl zastáncem setrvání, není překvapivé, že by chtěl Británii EU více přiblížit. Otázka je jak moc. Ve hře je celní unie, jednotný trh i dokonce plné členství.

Ekonomika udává krok

Argumenty pro opětovný návrat přitom nejsou jen idealistické, ale i veskrze praktické. Deset let od referenda se ukazuje, že ekonomika z brexitu nijak neprofitovala. Burnham říká, že brexit udělal více škody než užitku, a data mu dávají za pravdu. Podle modelů britských úřadů odchod dlouhodobě negativně ovlivňuje výkon ekonomiky, mezinárodní obchod i produktivitu. Nové smlouvy a dohody mimo EU mají jen omezený dopad.

Brexit nemusí být navždy. Blair vyzývá Burnhama k návratové strategii

Brexit nemusí být definitivní. Bývalý britský premiér Tony Blair vyzývá vládu Andyho Burnhama, aby návrat Spojeného království do Evropské unie zařadila mezi dlouhodobé cíle země. Británie se podle Blaira ale nemá vracet do EU v dnešní podobě, nýbrž do reformovaného bloku schopného lépe soupeřit se Spojenými státy a Čínou. Blairův institut navrhuje mezitím mnohem těsnější spolupráci v obraně, energetice nebo umělé inteligenci.

Přečíst článek

Spolu s horšící se ekonomikou se mění i veřejné mínění. Většině Britů dochází, že izolování od Evropské unie prosperitu nepřinese. Burnham tak může spoléhat na pohodlnou většinu obyvatel, která ho podporuje v hledání lepšího modelu fungování. V průzkumech mají obvykle většinu i v otázce návratu, i když tady je poměrně hlasitá opozice – například v osobách Nigela Farage, Borise Johnsona nebo Davida Camerona. Velmi by také záleželo, jaké by byly podmínky pro vstup – například povinnost přijmout euro nebo výše příspěvku do rozpočtu.

Exity nejsou tak přesvědčivé

Je však fér dodat, že argumenty tábora Leave měly v jednom pravdu. Ekonomika Británie se skutečně v něčem liší od těch kontinentálních. Opravdu je více navázaná na USA i další mimoevropské země v Commonwealthu. Ani tak ale Britové nedokázali tyto odlišnosti a skutečné i domnělé výhody využít ku prospěchu. Naopak horší vztahy s Evropou zemi ekonomicky i geopoliticky oslabily.

Nabízí se tedy otázka - pro Brity ale možná více pro občany ostatních evropských zemí. Má vůbec členství v EU smysluplnou alternativu? Vždyť i země, která měla k samostatné politice nejlepší předpoklady, ve svém pokusu vytvořit model atraktivnější než členství v EU pohořela, a deset let po rozhodnutí o odchodu pokukuje po návratu.

Co si z toho máme vzít pro českou politiku? Jistě je důležité diskutovat o tom, jak by Evropská unie měla vypadat. Zdaleka ne všechno funguje. Ovšem tlačit i deset let po brexitovém referendu na vystoupení, s vědomím všech důsledků, je v rozporu s našimi politickými i ekonomickými zájmy.

Další komentáře Karla Pučelíka

Islanďané Brusel odmítli, i když k němu mají blízko

„Proč se vlastně ženit?“ Islanďané Brusel odmítli, i když k němu mají blízko

Islanďané se v referendu o obnovení jednání o vstupu do EU těsně vyslovili proti. V kampani se mluvilo o ekonomice, rybách i Donaldu Trumpovi. Jaké argumenty nakonec převážily?

Přečíst článek

Související

Británie by se v případě návratu do Evropské unie nemusela automaticky vzdát výjimek, které měla před brexitem

Nemusíte mít euro ani být v Schengenu. Brusel naznačuje flexibilitu při návratu Londýna do EU

Přečíst článek