Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Putin přistál v Pekingu. Se Siem bude řešit plyn, Ukrajinu i vztahy se Západem

Putin přistál v Pekingu. Se Siem bude řešit plyn, Ukrajinu i vztahy se Západem
Profimedia
 ČTK

Ruský prezident Vladimir Putin přistál v Pekingu. Putinova cesta následuje necelý týden poté, co Čínu navštívil americký prezident Donald Trump. Ve středu bude jednat se Si Ťin-pchingem o ekonomické spolupráci, mezinárodních otázkách i energetice. Jedním z témat má být také plynovod Síla Sibiře 2, který by mohl posílit dodávky ruského plynu do Číny.

Ruský prezident Vladimir Putin v úterý v podvečer SELČ přistál v Pekingu, kde bude ve středu jednat se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. S odvoláním na čínská média to napsaly agentury Reuters a AFP.

Putinova cesta následuje necelý týden poté, co Čínu navštívil americký prezident Donald Trump. Čína a Rusko jsou blízkými hospodářskými i politickými partnery a jejich vztahy se ještě více prohloubily po začátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022.

Putinovo letadlo přistálo v Pekingu po 23:00 místního času a přivítal jej čínský ministr zahraničí Wang I, čestná stráž a skupina mladých lidí mávajících čínskými a ruskými vlajkami.

Oba prezidenti podle Kremlu plánují projednat ekonomickou spolupráci mezi oběma zeměmi i „klíčové mezinárodní a regionální otázky“. Návštěva se koná u příležitosti 25. výročí čínsko-ruské smlouvy o přátelství podepsané v roce 2001.

Ve hře je plynovod Síla Sibiře 2

Média dříve informovala, že Putin bude se Siem jednat mimo jiné o navrhovaném novém plynovodu Síla Sibiře 2. Hlavní překážkou realizace plynovodu, který by do Číny mohl z ruských polárních končin přes Mongolsko přepravit dalších 50 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, dosud bylo to, že se strany nedokázaly dohodnout na ceně ruského plynu.

V Putinově delegaci by měli být šéfové plynárenských společností Gazprom a Novatek a ropné společnosti Rosněfť.

Velké úsměvy, výbušná témata. Trump a Si řešili byznys i Tchaj-wan

V Pekingu se dnes potkali lídři dvou největších ekonomik světa. Navenek mluvili o přátelství a spolupráci, za zavřenými dveřmi ale ležela na stole tvrdá témata: cla, technologie, Tchaj-wan i Írán. Čínský prezident Si Ťin-pching označil vztahy s USA za důležité pro celý svět, zároveň však Trumpa varoval před postupem Washingtonu vůči Tchaj-wanu. Americký prezident si od návštěvy slibuje obchodní dohody a politický úspěch.

Přečíst článek

Staří přátelé v Pekingu

Ruský a čínský prezident se naposledy sešli loni v září v Pekingu, kdy Si Ťin-pching nazval Putina „starým přítelem“ a Putin čínského hostitele „drahým přítelem“.

Oba politici spolu pravidelně komunikují, ať už na mezinárodních summitech, prostřednictvím telefonátů, narozeninových přání či kondolencí.

Trump jednal o obchodu i Tchaj-wanu

Trump při státní návštěvě Pekingu mezi 13. až 15. květnem jednal se svým čínským protějškem o obchodu, Blízkém východě či Tchaj-wanu, který Čína považuje za své území a čínský lídr ho označil za nejdůležitější bod čínsko-amerických vztahů.

Nepadla ale zmínka o tom, že by hovořili o snahách o ukončení války na Ukrajině, kterou Rusko zahájilo v únoru 2022. Čína je největším odběratelem ruských fosilních paliv, včetně ropy, čímž přispívá k financování této války, napsala agentura AFP.

Trump byl prvním americkým prezidentem od roku 2017, který Čínu navštívil. Putin naproti tomu absolvuje už svou 25. návštěvu.

Americký prezident Donald Trump dorazil do Číny na historickou návštěvu

Trumpova čínská cesta může pomoci odemknout zakleté čínské akcie

Americký prezident Donald Trump vyrazil na historickou návštěvu Číny. Ačkoli sem jede v méně výhodné pozici než před necelými deseti lety, mohlo by se podařit částečně rozmrazit vzájemné ekonomické vztahy. To by se mohlo následně pozitivně projevit na čínských akciích. Co je nyní v sázce?

Přečíst článek

Související

Moskva chrání diamantové know-how. Na část vývozu chystá cla

Moskva chrání diamantové know-how. Na část vývozu chystá cla
iStock
 ČTK

Moskva hledá způsob, jak pomoci domácímu diamantovému průmyslu. Nová cla se mají vztahovat jen na kameny, jejichž broušení se v Rusku ekonomicky vyplatí. Podle náměstka ministra financí Alexeje Mojsejeva by další odklad mohl znamenat ztrátu odborných znalostí.

Rusko plánuje v letošním roce zavést cla na část vývozu diamantů. Chce tak podpořit domácí odvětví broušení diamantů. V úterý to podle agentury Reuters řekl náměstek ruského ministra financí Alexej Mojsejev.

Ministerstvo jedná o svém návrhu vývozních cel s ruským těžařem a vývozcem diamantů, firmou Alrosa. Ta je podle objemu v karátech největším těžařem diamantů na světě.

Symbol věčné hodnoty se obrací v prach. Diamanty hledají nové dno

Diamanty přišly o výsostné postavení „věčného uchovatele hodnoty“. Jejich ceny klesají nejrychleji za deset let, zatímco zlato boří rekordy. Nejdůležitější diamantové indexy ukazují hlubokou korekci a analytici mluví o zásadní změně trhu. Proč se vytrácí aura „věčné“ jistoty?

Přečíst článek

Rusko nechce přijít o know-how

„Pokud budeme čekat ještě déle, jednoduše ztratíme odborné znalosti v broušení diamantů, které zatím ještě máme,“ řekl Mojsejev. Dodal, že cla se budou vztahovat pouze na kameny, jejichž broušení je v Rusku ekonomicky výhodné.

Ministerstvo podle Mojsejeva nyní nevidí důvod nakupovat diamanty od Alrosy pro státní agenturu Gochran, i když firma čelí vleklé krizi v diamantovém odvětví. Gochran funguje jako státní správce strategických zásob drahých kovů, diamantů a dalších cenných surovin a mimo jiné slouží jako nástroj vlády pro řízení trhu s drahými kovy a kameny.

Alrosa je pod sankcemi

Alrosa je od roku 2022 na americkém sankčním seznamu. V lednu 2024 pak země skupiny G7 zakázaly dovoz ruských diamantů. „Co se týče Alrosy, zaprvé to není tak zlé. Zadruhé vidíme známky stabilizace trhu,“ řekl Mojsejev.

Alrosa loni snížila produkci o deset procent na 29,8 milionu karátů. Letos očekává další pokles na 25 až 26 milionů karátů.

Nad krvavými diamanty z Ruska se stahují mraky. G7 zvažuje sankce

EU zatočila s krvavými diamanty z Ruska

Evropská unie přidala na sankční seznam ruskou společnost Alrosa, která největším celosvětovým producentem diamantů, a jejího šéfa Pavla Marinyčeva. Viní je z jednání, které narušuje či ohrožuje „územní celistvost, suverenitu a nezávislost Ukrajiny“, uvedla ve středu Rada EU, tedy členské státy unie.

Přečíst článek

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Vlastislav Bříza

Vlastislav Bříza: Čína dohání v kvalitě západ raketovou rychlostí

Přečíst článek

Rutte žádá spojence o vyšší pomoc Kyjevu. Proti je i Česko

Mark Rutte
ČTK
 nst
nst

Generální tajemník NATO Mark Rutte vyzval spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta svého HDP. Podle serveru Politico se tím snaží zmírnit rostoucí napětí uvnitř aliance kvůli tomu, že břemeno podpory Kyjeva nenesou všechny země stejně.

Návrh by v praxi znamenal desítky miliard dolarů dodatečné pomoci. Narazil však na odpor některých významných členů NATO. Proti se vyslovila také Česká republika.

O spravedlivější rozložení pomoci Ukrajině se snažil už předchozí generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Rutte nyní téma znovu otevírá v rámci příprav na červencový summit NATO v Ankaře.

„Rutte a mnozí z nás chtějí zajistit, aby podpora Ukrajiny byla konzistentní a předvídatelná,“ citoval Politico nejmenovaného diplomata NATO.

Kdo plní požadavek NATO?

Na nerovnoměrnou pomoc dlouhodobě upozorňují zejména baltské země, které požadavek dávat Ukrajině 0,25 procenta HDP splňují. Vyšší podíl svého HDP na vojenskou pomoc Kyjevu podle Kielského institutu pro světové hospodářství vynakládají také severské země, Nizozemsko a Polsko.

Rozdíly mezi spojenci jsou výrazné. Severské země podle institutu přispívají výrazně více, než by odpovídalo jejich ekonomické váze. Velké západoevropské státy jsou zhruba na úrovni svého podílu, zatímco jižní Evropa zůstává spíše menším dárcem.

Čínský prezident Si Ťin-pching a jeho americký protějšek Donald Trump

Putin by nakonec mohl litovat invaze na Ukrajinu, řekl Si Trumpovi

Čínský prezident Si Ťin-pching měl během jednání s Donaldem Trumpem v Pekingu prohlásit, že ruský prezident Vladimir Putin by nakonec mohl litovat svého rozhodnutí napadnout Ukrajinu. Zhodnotila rozhovor lídrů americká strana.

Přečíst článek

Na problém upozornila i šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. Podle ní státy, které přispívají více, na tuto nerovnováhu pravidelně upozorňují. „Pokud se podíváme na čísla, je zřejmé, že břemeno není rozloženo rovnoměrně,“ uvedla po jednání unijních ministrů obrany.

Podle Rutteho se summit v Ankaře zaměří především na Ukrajinu a na to, aby zůstala co nejsilnější. Právě vyvážení pomoci Kyjevu tak bude jedním z témat debat.

Shoda na pevném závazku dávat Ukrajině 0,25 procenta HDP se však zatím neočekává. K jeho schválení by byl potřeba souhlas všech 32 členských zemí NATO.

Související

Doporučujeme