Putin je připraven zastavit boje na Ukrajině, uvádí agentura Reuters. Má však podmínku
Ruský prezident Vladimir Putin je připraven zastavit boje na Ukrajině, pokud součástí příměří bude podmínka zachování hranic Ruska a Ukrajiny podle současné frontové linie. Agentuře Reuters to sdělily čtyři ruské zdroje, podle kterých je šéf Kremlu zároveň připraven bojovat dál, pokud s takovým návrhem Kyjev a jeho západní spojenci nebudou souhlasit. Kyjev ruské tvrzení vnímá jako snahu narušit mírový summit, který se uskuteční ve Švýcarsku.
„Putin se zoufale snaží zmařit mírový summit ve Švýcarsku, který se uskuteční 15. a 16. června,“ uvedl na X ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
Ukrajina opakovaně uvádí, že přímo s Putinem vyjednávat nebude, a že její podmínkou pro příměří je obnova Ukrajiny v původních hranicích z roku 1991, tedy včetně Ruskem anektovaného Krymského poloostrova. Stovky kilometrů dlouhá frontová linie nyní protíná Ukrajinu od ústí Dněpru do Černého moře na jihu po část řeky Oskil na severovýchodě, u hranic s Ruskem. Jde zhruba o 18 procent ukrajinského území.
Putin si stěžoval na Zelenského
Ruský prezident si svému nejbližšímu okolí stěžoval na neochotu svého ukrajinského protějšku Volodymyra Zelenského jednat a na to, co označuje za pokusy Západu brzdit možná vyjednávání. Uvedly to tři ze čtyř nejmenovaných zdrojů Reuters, které jsou s diskuzemi v Putinově nejbližším kruhu obeznámeny.
Zelenskyj opakovaně prohlásil, že mír za Putinových podmínek nepřipadá v úvahu. Slíbil, že znovu získá ztracená území, včetně Krymu, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo už v roce 2014. V roce 2022 podepsal Zelenskyj dekret, který formálně prohlásil jakékoli rozhovory s Putinem za nemožné.
Obavy z ruského útoku na jakéhokoliv člena Severoatlantické aliance jsou neopodstatněné, prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán podle agentury Reuters. Válka Ruska proti Ukrajině, která pokračuje třetím rokem, ukázala limity ruských schopností, dodal šéf vlády v pravidelném rozhlasovém vystoupení. Rozhovor zaznamenala i ruská média, podle kterých Orbán hovořil o přípravách na zapojení NATO do války na Ukrajině.
Orbán: Rusko sotva pohltí celý Západ, válka ukázala limity jejich schopností
Politika
Putinovi se rovněž nedá věřit, že případnou mírovou dohodu dodrží, domnívá se Kyjev. Poukazuje přitom na fakt, že ruský prezident opakovaně před vpádem na Ukrajinu popíral, že by chtěl vést válku. Moskva dodnes o rozsáhlém konfliktu tvrdí, že se jedná o „speciální vojenskou operaci“.
Jednání? Nevěříme tomu, zní z USA
Jeden ze zdrojů oslovených Reuters se domnívá, že dohoda mezi Moskvou a Kyjevem nenastane, dokud bude na Ukrajině u moci Zelenskyj - ledaže by ho Rusko obešlo a uzavřelo dohodu s Washingtonem. Americký ministr zahraničí Antony Blinken však minulý týden v Kyjevě novinářům řekl, že nevěří, že by Putin měl zájem vážně jednat.
„Kreml dosud neprojevil žádný smysluplný zájem o ukončení války, spíše naopak,“ dodal na otázku Reuters mluvčí americké diplomacie.
Rusko i Ukrajina rovněž uvedly, že se obávají, že druhá strana využije jakéhokoliv příměří k opětovnému zbrojení.
„Putin může bojovat tak dlouho, jak jen to bude potřeba, Putin je ale také připraven na příměří - nechat konflikt zamrznout,“ uvedl jeden ze zdrojů - vysoce postavený Putinův spolupracovník blízký kremelským rozhovorům na nejvyšší úrovni.
Polsko koupí čtyři americké balony včasné výstrahy s podvěšenými radary. Příslušnou dohodu v hodnotě 960 milionů dolarů (asi 21,9 miliardy korun) ve Varšavě podepsal polský vicepremiér a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Dříve byla hodnota kontraktu odhadována na 1,2 miliardy dolarů, připomněla televize TVN 24. Polsko bude po USA teprve druhou zemí na světě využívající tento systém včasné výstrahy.
Poláci investují do obrany. Jejich hranice budou hlídat americké balony TARS
Zprávy z firem
Putin, který byl v březnových prezidentských volbách popáté zvolen do čela země, by podle anonymních zdrojů nejraději válku ukončil. Dva z nich na základě rozhovorů mezi nejvyššími představiteli v Kremlu uvedly, že se Putin domnívá, že současné zisky ruské armády jsou dostatečné na to, aby je ruská veřejnost vnímala jako vítězství.
Putin svým rozkazem vyslat ruské vojáky na Ukrajinu 24. února 2022 rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od druhé světové války. Konflikt si na obou stranách vyžádal desítky tisíc životů a vedl k tvrdým sankcím proti Rusku ze strany Západu.
Ruský prezident chápe, že jakýkoliv nový zásadní pokrok na frontě by si nyní v Rusku vyžádal další celonárodní mobilizaci, uvedly tři zdroje. To Putin, kterému po mobilizaci v září 2022 o několik procentních bodů poklesla popularita, odmítá.
