Ukrajinci udeřili v Rusku, zničili třináct letadel
Ukrajina při svém nedělním dronovém útoku na základny ruského letectva zničila nejméně 13 letadel a další poškodila. Uvedl to Andrij Kovalenko, šéf centra pro boj proti dezinformacím při ukrajinské bezpečnostní a obranné radě.
Útok oficiálně potvrdila také ukrajinská tajná služba SBU, která akci zorganizovala. Podle ní bylo zasaženo 41 ruských letounů, včetně strategických bombardérů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již v neděli oznámil, že při akci SBU bylo na letištích v několika ruských regionech zasaženo 34 procent ruských strategických bombardérů. Přesný počet zničených letounů neuvedl.
„Nejméně 13 ruských letadel zničeno a mnoho dalších poškozeno,“ napsal Kovalenko na Telegramu.
Zásah bombardérů
SBU na telegramu uvedla, že koordinované útoky zasáhly celkem 41 letadel používaných k bombardování Ukrajiny. Konkrétně zmínil strategické bombardéry Tu-95, Tu-22 a Tu-160 a rovněž letadla včasné výstrahy A-50. Potvrdila tak informace, které již v neděli zveřejnila média na základě výpovědi zdrojů z této tajné služby.
„Nepřítel bombardoval náš stát z těchto letadel téměř každou noc a dnes v realitě pocítil, že odplata je nevyhnutelná,“ citovala v prohlášení SBU svého šéfa Vasyla Maljuka.
Zasaženy byly celkem čtyři ruské základny: Belaja v Irkutské oblasti na Sibiři, Ďagilevo v Rjazaňské oblasti, Oleňa v Murmanské oblasti a Ivanovo u stejnojmenného města na severovýchod od Moskvy. Podle SBU byly drony ukryté ve střechách mobilních domů. Ty se v době útoku odsunuly a umožnily dronům odstartovat k cílům. Odhad škod na zasažených ruských letounech podle SBU činí sedm miliard dolarů (153 miliard korun).
Akce Pavučina
Zelenskyj uvedl, že Ukrajina při akci s kódovým názvem Pavučina použila 117 menších dronů, na dálku vypuštěných z bezprostřední blízkosti ruských základen strategického letectva. Lidem, kteří se na akci podíleli, se podle Zelenského podařilo včas opustit ruské území.
Ruské ministerstvo obrany v neděli potvrdilo, že Ukrajina podnikla dronové útoky na vojenská letiště napříč pěti ruskými regiony včetně Murmanské, Irkutské, Ivanovské, Rjazanské a Amurské oblasti. Uvedlo také, že protiletadlová obrana odrazila útoky ve všech oblastech kromě dvou.
Ukrajina, která se již více než tři roky brání plošné ruské invazi, útok podnikla před dnešním druhým kolem přímých jednání s Ruskem, které se uskuteční v Istanbulu.
Podle agentury Reuters se Keith Kellogg vyjadřoval k informacím, že Rusko chce písemný slib ohledně toho, že se NATO nebude rozšiřovat směrem na východ o Ukrajinu a další někdejší země Sovětského svazu.
Americký zmocněnec: Nechceme Ukrajinu v NATO. Moskva se má čeho obávat
Politika
Globální ekonomická situace je mimořádně rozháraná. A když do ní nešťourají vlivní vůdci, tak se ozve například ratingová agentura, která poprvé po déle než století snížila rating USA. Přesto tu je jeden hráč, který ze situace umí vytěžit maximum a vlastně ho to docela razantně táhne z bahna, do kterého se sám zahrabal. Tím hráčem je Spojené království, které nyní velmi umně těží z globálního napětí i z toho, že se jej vlastně neúčastní.
Stanislav Šulc: Kdo uteče, vyhraje. Zdá se, že to budou Britové
Názory
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
