Reklama

Průměrný starobní důchod se v lednu zvýší o 825 korun

Průměrný starobní důchod se v lednu zvýší o 825 korun
ČTK
 ČTK

Průměrný starobní důchod by se měl od ledna zvýšit o 825 korun. Průměrná starobní penze by se tak v lednu měla podle ministerstva práce dostat na 19 500 korun.

Reklama

Solidární část všech starobních, invalidních a pozůstalostních penzí by se měla zvednout o 140 korun. K tomu by o 5,1 procenta měla vzrůst zásluhová procentní výměra důchodu podle odpracovaných let a výdělků. Návrh nařízení o valorizaci penzí zveřejnila na svém webu vláda. Od ledna se zásluhový díl navýší také o bonus 500 korun za vychované dítě. S tímto výchovným by se průměrná starobní penze měla od ledna zvýšit na 19 500 korun, uvedlo ministerstvo práce. Kolik bude na zákonnou lednovou valorizaci důchodů potřeba, v podkladech k nařízení chybí.

Na konci června vyplácela Česká správa sociálního zabezpečení starobní, invalidní a pozůstalostní penzi více než 2,84 milionu lidí. Z nich přes 2,36 milionu tvořili starobní důchodci a důchodkyně. Ministerstvo práce uvádí, že navrhovaný rozpočet na příští rok s výdaji počítá. Podle návrhu rozpočtového zákona má mít resort práce v roce 2023 na penze skoro o 82 miliard korun víc než letos. Celkové výdaje mají činit 637,6 miliardy korun. Své důchodové systémy pak mají i obrana, vnitro a justice. Letos se penze zvyšovaly třikrát. Po řádné lednové valorizaci následovala dvě mimořádná přidání kvůli zdražování, a to od června a od září.

Čím menší penze je, tím méně roste: Kritizují valorizaci důchodci

Všechny starobní, invalidní a pozůstalostní důchody se od středy kvůli vysoké inflaci mimořádně zvyšují. Zásluhová část penzí roste všem příjemcům o 8,2 procenta. Průměrný starobní důchod se tak zvedá o 1017 korun.

Přečíst článek

„Vlivem mimořádné valorizace v září 2022 a takzvaného výchovného v lednu 2023 bude průměrný samostatně vyplácený důchod v lednu 2023 podle posledních odhadů činit přibližně 19 500 korun,” uvedlo v podkladech k nařízení ministerstvo práce.

Důchody se skládají ze dvou částí. Solidární pevný díl je pro všechny stejný a odpovídá deseti procentům průměrné mzdy. Nyní činí 3900 korun, od ledna se navýší všem o 140 korun na 4040 korun. Podle podkladů k nařízení by měl příští rok průměrný výdělek dosahovat totiž 40 324 korun. V zásluhové procentní výměře se odráží počet odpracovaných let a výše odvodů z výdělků. Příjmy se ale započítávají do vypláceného důchodu jen do určité výše. Lidem s vyšší mzdou či platem se tak zohlední jen část odvedené sumy.

Reklama

Aktivní důchodci

Dalibor Martínek: Tahle země není pro děti. Je pro důchodce

Přišel mejl ze školy. Děti pojedou na výlet, pošlete 700 korun. 250 za návštěvu jakési atrakce, 450 korun za dopravu. Čtyři sta padesát korun za dopravu? Za to by se dalo jet autobusem do Berlína! Snad nejedou do Berlína… Dále v dopise ze školy stálo, připravte si tisícovku na učebnice pro příští rok za jedno dítě. A za tři týdny je škola v přírodě, čtyři noci za pět tisíc korun.

Přečíst článek

Podle zákona se důchod valorizuje pravidelně vždy od ledna o růst cen a polovinu růstu reálné mzdy. Výdělek loni reálně rostl o 2,1 procenta. Do navýšení se zahrnuje 1,1 procenta, tedy zaokrouhlená půlka. Ceny se domácnostem seniorů za sledované období po mimořádných valorizacích za květen a červen zvýšily o 3,6 procenta. Celkové navýšení starobního důchodu tedy činí 4,7 procenta. Dalším propočtem pak ministerstvo práce stanovilo navýšení procentního dílu o 5,1 procenta. Celkem se má průměrná starobní penze zvednout o 825 korun. Lidé, kteří mají podprůměrný důchod, si polepší méně. U lidí s nadprůměrnou penzí bude částka vyšší.

Do zásluhové procentní výměry se zahrne i bonus 500 korun za výchovu dítěte. Toto takzvané výchovné dostane ten z rodičů, který hlavně o potomka pečoval. V Česku to budou většinou ženy.

Mojmír Hampl

Mojmír Hampl: Naučili jsme se dostávat sto procent platu, ale odpracovat jenom sedmdesát pět

Lidé nechtějí pracovat, zvykli si, že se o ně někdo postará. Covid toto uvažování podpořil. Krize s energiemi nám může pomoci se probrat, míní Mojmír Hampl, šéf Úřadu národní rozpočtové rady, která dodává ekonomické podklady vládě. Podle Hampla se křivky příjmů a výdajů rozšiřují jako nůžky a samozřejmě vedou výdaje. Nejvíce ho nyní děsí, jakou rychlostí se zvyšují schodky veřejných rozpočtů, jak nabobtnává státní správa. „Nic z toho není podepřeno prací,” říká bývalý viceguvernér České národní banky.

Přečíst článek

Reklama

Související

Dalibor Martínek: Přestaňme přidávat peníze důchodcům. Každý ať se snaží sám za sebe

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Doporučujeme