Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje důchodovou novelu, která má zastropovat věk odchodu do penze na 65 letech, zrychlit růst důchodů a výrazně podpořit pracující seniory. Změny by mohly začít platit už od roku 2027 a znamenaly by návrat od části reformy prosazené minulou vládou.
Mají důchodci málo, nebo hodně peněz? Každý důchodce vám řekne, že má málo. A má pravdu. Oproti platu před odchodem na penzi je státem stanovený výměr jistě výrazné finanční ponížení. Jenže tak to prostě funguje. Kdo je starý a už nepracuje, nemůže brát peníze jako dřív, když pracoval. To snad každému, i důchodcům, musí dávat smysl.
Minimální mzda od ledna vzroste o 1600 korun na 18 900 korun, tedy o 9,2 procenta. Zvednou se i čtyři z osmi stupňů zaručené mzdy, která se vyplácí podle náročnosti, odpovědnosti a odbornosti práce. O 1600 korun se zvýší tři nejnižší stupně a o 3200 korun pak ten nejvyšší. Nařízení ve středu schválila vláda. Po jednání kabinetu to na tiskové konferenci oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Odbory prosazovaly výraznější růst všech částek. Podle zaměstnavatelů by měla minimální mzda růst pomalejším tempem stejně jako ostatní výdělky v Česku a zaručené mzdy by se od ní měly odpojit.
Pokud stát něco neudělá s výdaji na důchody, podle projekce Národní rozpočtové rady bude Česko za několik desítek let víc zadlužené než poškoláci Evropy, Řecko nebo Itálie. Výdaje na důchody už tvoří zhruba třetinu státních výdajů a mají dál růst. Stát a firmy přitom v situaci, kdy je schodek rozpočtu plánován ke třem stům miliardám korun, zvažují, že by dalšími desítkami miliard korun podpořily klíčové investice. „Pokud chceme vést debatu o budoucích strategických investicích, které jsou na dluh, bylo by dobré začínat s uklizeným stolem v běžném rozpočtu,“ říká Mojmír Hampl, šéf rozpočtové rady, „vrchní dozorce“ nad hospodařením státu.
Důchodci jsou aktuálně pomyslnými vítězi ekonomické soutěže. Nárůst jejich příjmů je extrémní jak ve srovnání s průměrným růstem v soukromé sféře, tak dokonce ve srovnání s růstem mezd ve veřejném sektoru, kde platy díky tlaku odborů rostou rychleji.
Osekání valorizace důchodů je nejvýraznějším počinem vlády za víc než rok a půl vládnutí. Dosud žádná vláda si nedovolila sáhnout na důchodce, naopak. Zvláště socialisté a šéf ANO Andrej Babiš by se na hlavu postavili, aby si je koupili.
Schodek systému důchodového pojištění přesáhl za první pololetí 40 miliard korun. Za šest měsíců je téměř tak vysoký, jako za celý covidový rok 2020, kdy se část ekonomiky zastavila. Výdaje za půl roku se meziročně zvedly o 56,5 miliardy korun, tedy o pětinu. Rostou i příjmy, na pokrytí penzí ale nestačí. Proti loňskému prvním pololetí se na odvodech vybralo o 26,5 miliardy víc, to je asi o sedm procent.
Mnoho čtenářů reagovalo na komentář Dalibora Martínka, který ve svém textu tvrdil, že by se měli lidé sami připravovat na svou penzi. A nečekat, jak jim stát bude valorizovat penzi. Některé z reakcí nyní publikujeme. Autory známe, jejich jména však i v jejich zájmu raději uvádíme pouze ve formě iniciál. Texty nejsou upravovány, některé jen drobně kráceny.
Máme tady nejlepší zprávu letošního léta. A není o tom, že bude celý červenec teplo, voda na koupalištích bez sinic. Nejlepší zprávu přináší nejlidovější ministr ze všech, Marian Jurečka. Průměrný starobní důchod by se mohl v lednu příštího roku dostat na 20 700 korun, oznámil slavnostně na tiskové konferenci.
Průměrná penze se od letošního června přehoupla přes hranici 20 tisíc. Od ledna příštího roku by mohla růst o dalších 400 korun na 20 700 korun. Uvedl to ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Zvednout by se podle něj měla jen základní část penze, která je pro všechny stejná. Přesné údaje budou po 4. září.
Sněmovna dnes v noci dala šanci zpomalení řádných valorizací penzí a zpřísnění podmínek pro předčasné důchody. Úvodní poslanecká debata o vládní novele trvala přes 13 hodin. Opoziční hnutí SPD neprosadilo její zamítnutí už v prvním čtení.
Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie 💶 o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Uvedlo to ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Loni v prvním pololetí byla takzvaná čistá pozice vůči unii 24 miliard korun.
Německý výrobce luxusních vozů BMW plánuje do konce roku 2027 zrušit v Německu 8000 pracovních míst. Snižování počtu zaměstnanců se má uskutečnit formou programu dobrovolného odchodu. S odvoláním na zdroje ze společnosti to uvedla agentura AFP. Podle zdrojů od října obdrželo asi 40 tisíc z více než 84 tisíc stálých zaměstnanců v Německu nabídku na dobrovolný odchod. Po celém světě má BMW zhruba 154 tisíc zaměstnanců.
Číst více
