Kam zajít, co ochutnat a co stojí za pozornost

Odebírat newsletter

Prezident Pavel může do Ankary. Ústavní soud mu předběžně otevřel cestu na summit NATO

Petr Pavel
ČTK
 nst
nst

Ústavní soud předběžným opatřením vyhověl prezidentu Petru Pavlovi ve sporu s vládou o účast na červencovém summitu NATO v Ankaře. Kabinet má podle soudu zajistit, aby byl prezident i jeho doprovod součástí české delegace. O samotné kompetenční žalobě soud rozhodne až později.

Ústavní soud ve středu přednostně projednal návrh prezidenta Petra Pavla na vydání předběžného opatření v kompetenčním sporu s vládou. Plénum soudu dospělo k závěru, že do konečného rozhodnutí je třeba zachovat dosavadní praxi, podle níž se prezidenti summitů NATO účastnili jako součást české delegace.

Soudcem zpravodajem je Pavel Šámal, který po jednání vysvětlil, že soud nyní nerozhodoval o celém sporu mezi Hradem a vládou. Zabýval se pouze tím, zda je nutné rychle upravit poměry před summitem, který se v Ankaře koná 7. a 8. července.

Vláda musí zajistit akreditaci

Prezident v návrhu žádal, aby Ústavní soud vládě uložil zajistit jeho účast na summitu, včetně doprovodné akreditace. Zároveň chtěl, aby se vláda, ministerstvo zahraničí i ministr zahraničí zdrželi kroků, které by mu cestu do Ankary ztěžovaly.

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel žene spor s Babišem o summit NATO k soudu. Chce do Ankary, premiér mluví o kampani

Prezident Petr Pavel se kvůli účasti na červencovém summitu NATO v Ankaře obrátil na Ústavní soud. Žádá předběžné opatření, které by mu umožnilo odjet na vrcholnou alianční schůzku ještě před konečným rozhodnutím o kompetenční žalobě. Premiér Andrej Babiš označil prezidentův postup za směšný a tvrdí, že Pavel si tím dělá kampaň.

Přečíst článek

Předběžné opatření tak Pavlovi otevírá cestu na jednání Severoatlantické aliance ještě předtím, než soud definitivně vymezí pravomoci prezidenta a vlády při zastupování České republiky navenek.

Spor začal po rozhodnutí kabinetu

Vláda v pondělí rozhodla, že s účastí prezidenta na summitu NATO nepočítá. Delegaci měl vést premiér Andrej Babiš, doplnit ji měli ministr zahraničí Petr Macinka a ministr obrany Jaromír Zůna.

Pavel následně podal kompetenční žalobu. Tvrdí, že vláda mu svým postupem brání ve výkonu ústavní pravomoci zastupovat stát navenek. Podle prezidenta nejde pouze o jednu zahraniční cestu, ale o nastavení pravidel pro další podobné situace.

Konečný verdikt teprve přijde

Ústavní soud zdůraznil, že předběžné opatření není konečným rozhodnutím ve věci. Neodpovídá tedy definitivně na otázku, kdo má pravomoc rozhodovat o účasti prezidenta na summitech NATO.

Meritem sporu se soud bude zabývat v dalším řízení. Až konečný nález může určit, jaké mantinely mají mít prezident a vláda při reprezentaci České republiky na vrcholných mezinárodních jednáních.

Související

Česko je blíž euru. Podle Evropské komise plní tři ze čtyř podmínek

Česko se přiblížilo k euru
iStock
 nst
nst

Česká republika splňuje tři ze čtyř maastrichtských kritérií nutných pro vstup do eurozóny, vyplývá z Konvergenční zprávy Evropské komise za rok 2026. Země podle Bruselu vyhovuje požadavkům na cenovou stabilitu, veřejné finance i dlouhodobé úrokové sazby. Nadále ale nesplňuje kritérium stability směnného kurzu a česká legislativa není plně sladěna s pravidly EU a Evropské centrální banky.

Evropská komise ve své Konvergenční zprávě za rok 2026 uvedla, že Česká republika plní tři ze čtyř kritérií nezbytných pro zavedení eura. Komise hodnotila pět členských států Evropské unie, které eurem zatím neplatí, ale při vstupu do EU se zavázaly společnou evropskou měnu v budoucnu přijmout. Vedle Česka šlo o Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Švédsko.

Česko splňuje finance, inflaci i úroky

Podle Evropské komise Česká republika splňuje kritérium cenové stability, kritérium zdravých veřejných financí a také kritérium konvergence dlouhodobých úrokových sazeb. Právě tato pravidla patří mezi takzvaná maastrichtská kritéria, která musí země před vstupem do eurozóny splnit.

Evropskou unii čeká další tvrdý spor o migraci

EU rozděluje nový plán na migranty. Česko je mezi státy, které chtějí tvrdší postup

Evropskou unii čeká další tvrdý spor o migraci. Devatenáct států včetně Česka tlačí na rychlejší návraty migrantů a centra mimo EU, zatímco Francie varuje, že podobný model odporuje základním principům Evropy.

Přečíst článek

Česko však nadále neplní kritérium stability směnného kurzu. To mimo jiné souvisí s účastí měny v mechanismu směnných kurzů ERM II, v němž musí země před přijetím eura setrvat nejméně dva roky bez výraznějších výkyvů.

Euro zatím přijmout nelze

Zpráva zároveň upozorňuje, že české právní předpisy nejsou plně v souladu s unijními smlouvami a se statutem Evropské centrální banky. Zavedení eura v České republice proto podle Komise zatím není možné.

Česká republika se k přijetí společné evropské měny zavázala při vstupu do Evropské unie. Souhlas s přístupovou smlouvou vyjádřili občané v referendu.

Vláda už zprávu o připravenosti nechce

Premiér Andrej Babiš v květnu uvedl, že vláda už nebude zpracovávat vlastní zprávu o připravenosti Česka na přijetí eura. Podle Babiše je příprava takových dokumentů zbytečná, pokud současný kabinet společnou evropskou měnu zavádět nechce.

Debata o přijetí eura tak v Česku zůstává především politickým tématem. Samotné splnění většiny kritérií podle Komise neznamená automatický vstup do eurozóny.

Euro používá 21 zemí EU

Evropská komise ve zprávě připomněla, že euro je dnes měnou 21 členských států Evropské unie a každodenně ho používá více než 350 milionů lidí. Podle Komise společná měna posílila jednotný trh, usnadnila obchod a investice a přispěla k cenové stabilitě.

Dánsko, které je rovněž členem EU, ale eurem neplatí, Komise v konvergenční zprávě nehodnotila. Země má z povinnosti přijmout euro trvalou výjimku.

Poslední zemí, která euro přijala, bylo letos v lednu Bulharsko. Před ním vstoupilo do eurozóny v roce 2023 Chorvatsko.

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Lukáš Kovanda: Koruna brzdí vládu v rozhazování. Euro by jí sundalo nohu z plynu

Přečíst článek
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS)

Michal Nosek: Velmi pružný metr. Babiš vysvětlí poslancům, kdo smí do vládního letadla

Přečíst článek

Musk už není dolarový bilionář. Burza mu připomněla, že ani rakety nelétají pořád vzhůru

Musk už není dolarový bilionář. Burza mu připomněla, že ani rakety nelétají pořád vzhůru
Profimedia
 nst
nst

Muskův bilionářský titul vydržel jen krátce. Akcie SpaceX po prudkém růstu zchladly a spolu s poklesem Tesly stáhly hodnotu jeho majetku pod hranici jednoho bilionu dolarů. Trh tak začíná testovat, zda ocenění vesmírné firmy není příliš ambiciózní.

Nejbohatší člověk světa už není dolarový bilionář. Hodnota majetku podnikatele Elona Muska se po několikadenním poklesu cen akcií jeho firem SpaceX a Tesla snížila na 957 miliard dolarů, tedy 20,4 bilionu korun. Ukazuje to žebříček nejbohatších lidí světa, který sestavuje a denně aktualizuje agentura Bloomberg. Údaje jsou k úternímu večeru.

Právě díky SpaceX se Musk stal prvním dolarovým bilionářem na světě. Akcie firmy 12. června vstoupily na burzu, a protože Musk je většinovým akcionářem, hodnota jeho majetku se tím výrazně zvýšila. Bilionářem se stal hned v den, kdy se s akciemi firmy SpaceX začalo na burze obchodovat.

Akcie rychle vystřelily, pak přišel výprodej

Akcie SpaceX vstoupily na burzu s cenou 135 dolarů a obchodování zahájily na 150 dolarech za kus. V následujících dnech se dostaly vysoko nad 200 dolarů, vlna výprodeje zejména technologických titulů na burzách je ale do pondělí tohoto týdne vrátila na 154,60 dolaru. K tomu se přidal pokles ceny akcií automobilky Tesla, které tvoří další významnou část Muskova majetku.

SpaceX patří k nejočekávanějším IPO historie

85 miliard zjevně nestačí. SpaceX vedle prodeje akcií vydává i dluhopisy

Velké plány si žádají velké investice. SpaceX po vstupu na burzu chystá vůbec první emisi dluhopisů. A akcie kvůli tomu padají o více než deset procent.

Přečíst článek

Primární veřejná nabídka akcií SpaceX a následný růst ceny akcií tento podnik ohodnotily na více než dva biliony dolarů. Někteří analytici ale takové ocenění zpochybňují a cíle SpaceX považují za příliš ambiciózní.

Firma se zaměřuje na vývoj a výrobu raket pro cesty do vesmíru. V budoucnu chce ve vesmíru rozšiřovat datová centra a později vyslat lidi na Mars.

Významnou zkouškou bude blížící se konec období, po kterém budou moci první investoři a akcionáři začít prodávat své podíly. Pak se ukáže, zda bude o akcie na trhu stále dostatečný zájem, který udrží vysoké ocenění firmy.

SpaceX je zatím ve ztrátě

SpaceX před vstupem na burzu uvedla, že v roce 2025 vykázala ztrátu 4,9 miliardy dolarů. Její ztrátová divize zaměřená na umělou inteligenci přitom vynaložila 12,7 miliardy dolarů na kapitálové investice.

Druhým nejbohatším člověkem světa je nyní spoluzakladatel Googlu Larry Page. Jeho majetek Bloomberg vyčíslil na 297 miliard dolarů. Třetí je Sergey Brin, další ze zakladatelů Googlu, jehož majetek dosahuje 276 miliard dolarů.

SpaceX

SpaceX po raketovém IPO padá. Za tři dny smazala téměř 13 bilionů

Akcie SpaceX po rekordním IPO tvrdě couvají. Firma za tři dny smazala přes 600 miliard dolarů, tedy více než 12,7 bilionu korun, a trh začíná řešit její plánované zadlužení kvůli ambicím v umělé inteligenci.

Přečíst článek

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

SpaceX

SpaceX zažila burzovní start snů. Firma získala o deset miliard dolarů víc, než čekala

Přečíst článek