Napětí mezi Pákistán a Afghánistán prudce eskalovalo. Pákistán dnes nad ránem podnikl letecké a pozemní údery na pozice afghánského Tálibánu v pohraničí i přímo v Kábulu a Kandaháru. Pákistánský ministr obrany označil situaci za „otevřenou válku“.
O Afghánistánu, který ovládlo islamistické hnutí Tálibán, se ví, že je vydatným zdrojem mědi, lithia, bauxitu, železné rudy, ropy, drahokamů a vzácných kovových prvků, které jsou žádané na světových trzích. Kvůli nestabilitě se je ale zatím nedaří moc těžit. Může se to změnit?
Tálibán hladce zvládl dobýt Kábul i celý Afghánistán. Navazuje další výzva. Vládnout. A hospodařit. Hospodářskou správu země ovšem samopaly, kulomety, ani pušky nezajistí. Tálibán potřebuje ekonoma. Někoho, kdo by jeho bojovníkům ozřejmil základy současného finančnictví.
Nečekaně rychlé přebírání moci Tálibánu nad Afganistánem, jehož vyvrcholení představuje probíhající pád metropole Kábulu, bude mít dalekosáhlé důsledky. A to nejen politické a geopolitické, nýbrž i mezinárodně ekonomické.
Na letišti v pražských Kbelích přistálo dnes ráno první české vojenské letadlo, které z Afghánistánu přivezlo 46 Čechů a jejich spolupracovníků s rodinami. Informovala o tom Česká televize.
Po zuby vyzbrojení bojovníci Tálibánu vstoupili do prezidentského paláce a převzali nad ním kontrolu, sdělili agentuře Reuters dva velitelé Tálibánu. Mluvčí Tálibánu televizi řekl, že těm, kteří spolupracovali s vládou a s armádou, nabídne povstalecké hnutí amnestii
Hnutí Tálibán se po odchodu zahraničních vojáků snaží rychle ovládnout Afghánistán a udělat z něj opět baštu radikálního islamismu. Na rozdíl od roku 1996, kdy se zde také chopilo moci, teď k tomu nepoužívá jenom zbraně, ale i ekonomické nástroje.
Do Kyjeva přijela šéfka diplomacie Evropské unie 👩 Kaja Kallasová a ministři zahraničí několika unijních zemí. V zemi bránící se ruské vojenské agresi si mimo jiné připomenou čtvrté výročí masakru, který spáchali Rusové v okupované Buči ležící nedaleko metropole. Diplomaty na nádraží přivítal ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
Průměrná cena benzinu ve Spojených státech přesáhla poprvé po více než třech letech čtyři dolary (8️⃣6️⃣ korun) za galon (3,8 litru). Podle agentury Reuters to vyplývá z dat služby pro sledování cen GasBuddy. Na vině je krize na energetických trzích, kterou vyvolala válka USA a Izraele s Íránem. Více než čtyři dolary se za galon naposledy platily v srpnu 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Čtyři izraelští vojáci zemřeli a dva byli zraněni při střetu s členy hnutí Hizballáh na jihu Libanonu, uvedla dnes podle zpravodajského webu Times of Israel izraelská armáda. Jde o ☝️ největší izraelskou ztrátu od začátku invaze do Libanonu v polovině tohoto měsíce. Izrael celkem v březnu v bojích proti militantnímu hnutí na jihu sousední země přišel o deset příslušníků svého vojska.
Německá vláda 📉 sníží obsah stříbra ve sběratelských mincích. Chce zabránit spekulacím kvůli prudce se měnící ceně tohoto ušlechtilého kovu. Podle agentury DPA to oznámilo německé ministerstvo financí.
Izrael ✅ dosáhl většinu svých cílů ve válce s Íránem a je za její polovinou. V pondělním rozhovoru s konzervativní americkou televizní sítí Newsmax to uvedl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. O termínu, kdy by válka mohla skončit, nechtěl hovořit. Dodal, že mezi izraelské cíle nepatří odstranění íránského režimu, který se podle něho zhroutí zevnitř.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho rodina v loňském roce vydělali více než 15,8 milionů hřiven (přibližně 7️⃣,7️⃣ milionů korun), uvedl dnes server RBK-Ukrajina s odvoláním na majetkové přiznání hlavy státu. Prezidentský plat podle dokumentu činil 336 tisíc hřiven, čili 28 tisíc měsíčně (asi 13 660 korun).