Lotyšsko udeřilo na ruský export. Knihy zakázalo, obilí čeká extrémní clo
Ruské zboží i propaganda dostávají v Lotyšsku další stopku. Riga chce na obilí z Ruska a Běloruska uvalit 300procentní clo, zatímco knihy a tiskoviny z obou zemí už zakázala. Opatření zdůvodňuje bezpečností a snahou dál omezovat vazby s Moskvou.
Lotyšsko dál omezuje ekonomické i informační vazby s Ruskem a Běloruskem. Vláda v Rize plánuje zavést 300procentní clo na dovoz obilí z obou zemí a zároveň už od začátku září zakázala dovoz ruských a běloruských knih, novin a dalších tiskovin. Pobaltská země opatření zdůvodňuje bezpečností, bojem proti propagandě i pokračující ruskou válkou proti Ukrajině.
Plán na mimořádně vysoké clo oznámil podle agentury Reuters lotyšský premiér Andris Kulbergs (na úvodním snímku). Přichází krátce poté, co Lotyšsko a sousední Litva začaly zvažovat také úplné zastavení přepravy ruského obilí přes své přístavy.
Moskva tento tranzit v poslední době zesílila v reakci na ukrajinské útoky na ruské přístavy v oblasti Baltského moře. Lotyšská cesta se tak pro ruské exportéry stala důležitou alternativou.
Riga může Rusku zavřít důležitou exportní cestu
Ruští obchodníci podle analytiků využívají lotyšské přístavy k přepravě obilí na další světové trhy. Pokud by Riga zavedla vysoká cla nebo tranzit úplně zakázala, Rusko by mohlo přijít o jednu z klíčových alternativních tras ve chvíli, kdy dopravu přes Černé a Azovské moře komplikují útoky ukrajinských dronů.
Význam těchto tras je přitom zásadní. Rusko během vývozní sezony od července 2025 do června 2026 vyvezlo přes přístavy v Azovském a Černém moři 46,3 milionu tun obilí. Podle údajů odvětví citovaných Reuters to odpovídalo 90 procentům veškerého ruského vývozu obilí po moři.
Rusko podle ukrajinské vojenské rozvědky dokáže financovat válku ještě nejméně dva roky. Zároveň ale čelí rostoucímu rozpočtovému deficitu, problémům bank a nedostatku lidí. Kyjev proto chce spolu s partnery dál omezovat přísun technologií a dalších zdrojů, které Moskva využívá pro vedení války.
Putin může válčit ještě dva roky. Rusku zatím zdroje nedocházejí, tvrdí ukrajinská rozvědka
Politika
Stopku dostaly i knihy a noviny
Lotyšsko ale omezuje vazby s Ruskem také mimo obchod se zemědělskými komoditami. Od 1. září zakázalo dovoz knih, novin a dalších tiskovin z Ruska a Běloruska. Podle lotyšského ministerstva zahraničí jde o součást boje proti dezinformacím a válečné propagandě.
„Zákaz dovozu má za cíl chránit bezpečnostní zájmy Lotyšska a dále omezit ekonomické vazby s Ruskem a Běloruskem, které i nadále vedou a podporují agresivní válku proti Ukrajině,“ uvedl úřad podle agentury AFP.
Zákaz se nevztahuje pouze na tiskoviny. Týká se také vybraného spotřebního zboží, například oděvů, hraček či sportovních potřeb. Postihuje i výrobky ruského nebo běloruského původu dovážené přes třetí země.
Bez norského plynu se Evropa zatím neobejde. Bez norské inspirace možná také ne. Země, která vydělává na těžbě ropy a plynu, zároveň ukazuje, jak se dá dlouhodobě stavět energetika méně závislá na fosilních zdrojích.
Norsko je pro Evropu čím dál důležitější. Zůstává „čerpací stanicí“, ale také inspiruje moderní energetikou
Zprávy z firem
Obchod s Ruskem už propadl o více než 90 procent
Lotyšsko obchodní vazby s Ruskem a Běloruskem omezuje už od začátku války na Ukrajině. Hodnota dovozu z obou zemí mezi lety 2022 a 2025 podle lotyšského ministerstva zahraničí klesla o 91 procent z 2,13 miliardy na 193 milionů eur, tedy přibližně z 51,5 miliardy na 4,6 miliardy korun.
Knihy a další tiskoviny přitom podle ministerstva stále patřily mezi nejvýznamnější zbývající kategorie spotřebního zboží dováženého z Ruska.
Riga už dříve zrušila také sníženou sazbu DPH na ruskojazyčné knihy a publikace a omezuje používání ruštiny ve vzdělávání. Vláda tyto kroky zdůvodňuje snahou čelit ruskému vměšování a zároveň lépe integrovat rusky mluvící část obyvatelstva.
Lotyšsko se obává ruského tlaku
Rusko letos v květnu oznámilo, že chce Lotyšsko, Litvu a Estonsko žalovat u Mezinárodního soudního dvora v Haagu kvůli údajnému porušování práv rusky mluvících obyvatel. Všechny tři pobaltské země obvinění odmítly a naopak tvrdí, že Moskva využívá ruskou menšinu k vyvolávání napětí.
Lotyšsko, které je členem Evropské unie i NATO a přímo sousedí s Ruskem a Běloruskem, v posledních letech výrazně investuje do své bezpečnosti. Vedle dezinformací upozorňuje také na kybernetické útoky a vpády bezpilotních letounů.
Riga se obává, že právě pobaltské státy by se v budoucnu mohly stát dalším cílem ruského tlaku. Omezování obchodu, tranzitu a informačních vazeb s Moskvou proto chápe jako součást širší bezpečnostní strategie.
Benzin a nafta zdražují a rafinérské marže dosahují mimořádně vysokých úrovní. Pro vládu, která zároveň řeší téměř čtyřsetmiliardový schodek, se tak otevírá lákavá možnost: vrátit windfall tax.
Lukáš Kovanda: Nová windfall tax se rýsuje. Vláda má argument i vhodný terč
Názory
