Lék na plíce překvapil vědce. Pacienty omladil
Rentosertib měl původně pomáhat lidem s vážným onemocněním plic. Když ale vědci začali podrobněji zkoumat, co se během léčby děje v těle pacientů, objevili něco, co zpozorní každého, kdo se jen trochu zajímá o longevity. Pacienti užívající preparát biologicky omládli, v jednu chvíli dokonce až o šest let. Zní to až příliš dobře? Než začnete hledat, kde se dá tento „zázračný lék“ koupit, je potřeba dodat několik poměrně zásadních „ale“.
Experimentální lék rentosertib vyvíjí společnost Insilico Medicine proti idiopatické plicní fibróze, závažnému onemocnění, při kterém dochází k postupnému zjizvování plic. Nová analýza části klinické studie ale ukázala, že léčba možná zasahuje i do procesů souvisejících se stárnutím, píše Bloomberg.
Když občanka říká jedno a tělo něco jiného
Vědci sledovali pacienty pomocí šesti různých takzvaných aging clocks, tedy biologických hodin. Jsou to metody, které podle chemických změn v těle odhadují biologický věk – tedy zjednodušeně řečeno, v jakém stavu se nacházejí buňky a tkáně.
A právě tady přišlo překvapení. U pacientů, kteří dostávali rentosertib, se podle použitých metod biologický věk snížil. Největší rozdíl se objevil čtyři týdny po první dávce, kdy pokles dosahoval v průměru až šesti let. U lidí užívajících placebo se stejné ukazatele výrazněji nezměnily.
„Pokud je váš biologický věk nižší, je pravděpodobné, že zemřete později,“ řekl Bloombergu šéf Insilico Medicine Alex Zhavoronkov.
Jenže šest let dolů na biologických hodinách samozřejmě neznamená, že se pacienti během měsíce proměnili v mladší verzi sebe sama. A už vůbec ne, že budou automaticky o šest let déle žít.
Peptidy se staly jedním z nejviditelnějších trendů biohackingu a longevity scény. Část z nich má pevné místo v medicíně, jiné ale stojí hlavně na zvířecích studiích, anekdotických zkušenostech a rychle rostoucí poptávce, která se často přesouvá do šedé zóny.
Biohacking: Nová posedlost dlouhověkostí. Peptidy slibují regeneraci i mladší tělo
Enjoy
Zázračnou pilulku zatím neobjednávejte
Samotný Zhavoronkov proto nadšení mírní. Výsledky jsou podle něj stále velmi časné a nikdo zatím neví, jaký dlouhodobý dopad může léčba mít na zdravý organismus. Analýza navíc zahrnovala pouze 42 pacientů. A nejsilnější efekt nevydržel po celou dobu sledování – později se rozdíl v biologickém věku snížil.
Jde tedy spíš o zajímavý signál než o důkaz, že lidstvo právě našlo lék proti stárnutí.
Studie, jejíž analýza byla zveřejněna v časopise Nature Biotechnology, byla součástí druhé fáze klinického testování rentosertibu. Samotný lék už se nyní v Číně testuje v pozdní fázi klinických studií proti plicní fibróze.
Na celém příběhu je možná ještě zajímavější to, jak rentosertib vznikl.
Kolem tématu longevity panuje spousta pseudovědeckých mýtů, upozorňuje bývalá lékařka, vědkyně a nyní modelka a propagátorka dlouhověkosti Hana Janata v podcastu newstream.cz Kód: Longevity. Třeba pití kolagenu anebo vrstvení kosmetiky. Co naopak funguje?
Svaly vám zachrání hezký život ve stáří, říká lékařka a modelka Hana Janata
Newstream TV
Do hry vstupuje AI
Insilico použilo umělou inteligenci nejprve k procházení velkého množství biologických dat a hledání vhodných cílů pro léčbu. Umělá inteligence (AI) vytipovala jeden z mechanismů, který souvisí mimo jiné také se stárnutím. Další systém pak virtuálně prověřoval molekuly a pomáhal navrhovat a postupně vylepšovat samotný lék.
Právě to je jeden z velkých slibů AI ve farmacii. Místo dlouhého hledání metodou pokus–omyl může technologie pomoci rychleji najít zajímavý biologický cíl, navrhnout vhodnou molekulu a vytřídit kandidáty, kteří mají největší šanci uspět.
Rentosertib tak není „lék na stáří vytvořený počítačem“. Je to lék na konkrétní nemoc, u něhož se během vývoje objevil možný přesah mnohem dál.
Rozsáhlá studie sledovala 15 tisíc lidí 25 let a zjistila, že kdo pije málo, má vyšší hladinu sodíku v krvi a stárne biologicky rychleji než odpovídá jeho věku. Riziko nemocí přitom roste až o 64 procent. Přitom polovina populace pije chronicky málo.
Biohacking: Hladina sodíku v krvi prozradí, jak rychle stárnete
Enjoy
Longevity možná přijde oklikou
A právě tahle oklika může být pro budoucnost longevity důležitá. Vývoj léků zaměřených přímo proti stárnutí má totiž jeden zásadní problém: stárnutí samo o sobě dnes není diagnóza, pro kterou by bylo možné získat klasické regulatorní schválení.
Biotechnologické firmy proto stále častěji hledají dvojí využití. Vyvíjejí lék na konkrétní nemoc spojenou s věkem a současně sledují, zda neovlivňuje i širší biologické procesy stojící za stárnutím.
Korejci mají kosmetický hit - fluid z kůže mrtvých lidí. Jak vypadá kosmetická rutina třicetileté přítelkyně „nesmrtelného miliardáře“ Bryana Johnsona, kolik plastik má Laura Loomer a proč Elon Musk nepotřebuje peníze, se dočtete v novém díle seriálu Civilizační deník.
Pro mladší obličej lidé udělají neuvěřitelné věci
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.