Přijímačky na střední školy letos dopadly dobře. Devět z deseti žáků bylo přijato, vyplývá z výsledků, které zveřejnil státní Cermat. Jen Praha „vyniká“. Je z hlediska přijetí na střední o vagon nejhorší v zemi.

V prvním kole přijaly střední školy do čtyřletých oborů 117 tisíc uchazečů. To znamená 90 procent z celkového počtu přihlášených. To vypadá jako pěkné číslo, zdá se, že v přijímacím řízení je vše v pořádku, není zdánlivě důvod k nějakému pohoršení. Jenže, pohled na detail ukazuje, jak šílenou máme v zemi situaci.

Devadesát procent vypadá dobře. Dokud se nepodíváte na Prahu

V Praze, která stahuje chytré hlavy z celé země a tvoří třicet procent HDP Česka, se na střední školy dostalo „jen“ osmdesát procent uchazečů. A to ne proto, že by pražské děti byly hloupější než jinde. Opak je pravdou. Je to kvůli tomu, že zřizovatelé, město Praha a městské části, nedokáží vytvořit dostatečnou kapacitu vzdělávacích zařízení.

Je to téma letité, paradoxně bez škrábance na politické prestiži prochází všem politikům, kteří vyhrávají volby. Je to nepochopitelné, i jejich děti přece chtějí studovat.

Gymnázia táhnou, řemesla chybí. Proč deváťáci ignorují lépe placenou práci?

Money

Zatímco se v hospodách stále mluví o „zlatých českých ručičkách“, realita letošních přijímaček na střední školy ukazuje pravý opak. Nastupující generace sází na úplně jinou kartu: místo úzké specializace volí otevřené dveře.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Stejná zkouška, úplně jiná realita

Pro ilustraci: například na čtyřleté gymnázium v Klášterci nad Ohří byl průměrný počet bodů v jednotné státní zkoušce, které stačily k přijetí, 49 procent. Nejnižší počet, který ještě dostal žáka na střední, bylo 23 bodů. Což ve zkratce znamená, že žák mohl klidně odpovědět na tři ze čtyř otázek špatně, přesto se dostal.

Na gymnázium Na Vítězné pláni v Praze ani 85 procent správných odpovědí nestačilo ke přijetí, průměr správných odpovědí byl přes 90 procent. Na Keplerce byl průměr správných odpovědí 92 procent, dvě třetiny uchazečů se nedostaly.

V Moravskoslezském kraji se na střední dostalo 94 procent žáků, stejně jako na Vysočině. V Praze 80 procent, přestože žáci dosahovali v průměru mnohem lepších výsledků. Na Mendelovo gymnázium v Opavě, nejprestižnější školu kraje, stačilo k přijetí 71 procent správných odpovědí.  

Dalibor Martínek: Zrušme Cermat. Jen plete dětem hlavu

Názory

Jako rodič jsem tématu jakýchsi zkoušek dosud nevěnoval pozornost. Děti chodí do školy, dobře se učí, nosí jedničky. Jsem rád, že v době, kdy musím pracovat, se naučí ve škole něco nového. Dává to dobrý smysl, rodič je v práci, dítě ve škole. To je asi základní myšlenka školství.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Praha bere chytré hlavy, ale nemá pro ně lavice

„Magistrát hlavního města Prahy dlouhodobě neřeší kapacity středních škol. Praha jako zřizovatel, a tedy ten, kdo je za kapacity škol zodpovědný, mrhá potenciálem dětí,“ uvedl ministr školství Robert Plaga. A tím si myje ruce. Praha se svými 180 miliardami korun na účtech zatím jen teoreticky zvažuje výstavbu kampusu v Letňanech za dvě miliardy korun. Což je řešení zatím jen teoretické, a přitom nedostatečné.

Výsledkem alibismu českého takzvaně bezplatného vzdělávacího systému je, že Pražáci platí desítky tisíc korun soukromým subjektům, aby připravily děti na vysoce konkurenční přijímací zkoušky na gymnázia. Jelikož to učitelé veřejných základních škol, tito prestižní státní zaměstnanci, nedokážou. Tisíce dětí si v hlavním městě zpestří jaro opakovačkami.

Další komentáře (ne)korektního Dalibora Martínka

Sněmovna schválila spornou novelu rozpočtových zákonů, která vládě umožní navyšovat výdaje na obranu i strategické infrastrukturní stavby nad rámec schválených rozpočtových limitů. Opozice varuje před rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti a hrozí Ústavním soudem.

Vláda zřejmě získá větší prostor pro zvyšování výdajů na obranu a vybrané strategické stavby. Poslanecká sněmovna v pátek schválila spornou novelu zákonů týkajících se veřejných rozpočtů, podle níž se výdaje na obranu převyšující dvě procenta hrubého domácího produktu nebudou až do roku 2036 započítávat do schválených výdajových rámců státního rozpočtu.

Babišova vláda si půjčí od lidí. Láká je na úrok až 4,5 procenta

Money

Ministerstvo financí ode dneška nabízí lidem možnost nákupu státních dluhopisů. Česko tak jde s trendem. Takové půjčování se ve vyspělých ekonomikách těší rostoucí popularitě, ukazuje nová studie OECD.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Podobná výjimka se má týkat také strategických infrastrukturních staveb podle liniového zákona. V praxi to znamená, že vláda bude moci navyšovat výdaje státního rozpočtu na vybrané dopravní a infrastrukturní projekty nad rámec dosavadních limitů.

Klíčové priority

S návrhy přišla ministryně financí Alena Schillerová z hnutí ANO. Ta kritiku odmítá a tvrdí, že změny mají umožnit pružnější financování klíčových priorit státu, zejména obrany a strategické infrastruktury. 

Opozice však novelu ostře kritizuje. Podle jejích zástupců hrozí, že změny oslabí pravidla rozpočtové odpovědnosti a otevřou cestu k nekontrolovanému utrácení. Varují také před dalším růstem státního dluhu. Vadí jim rovněž možnost, že by vláda v některých případech mohla upravovat rozpočet bez předchozího souhlasu Poslanecké sněmovny.

"Tento zákon sám o sobě neznamená zvýšení deficitu ani o jednu jedinou korunu," prohlásila ministryně Schillerová v reakci na kritiku opozice. Opakovaně zdůrazňovala závazek vlády udržovat schodek veřejných financí bezpečně pod třemi procenty HDP. Uvedla také, že podle pravidel, která po sobě zanechala bývalá vláda Petra Fialy (ODS), by nebyl státní rozpočet sestavitelný v rámci zákona. Zákon označila za rozumný a nemá podle ní alternativu.

Kvůli sporným částem novely chce opozice podat stížnost k Ústavnímu soudu. Pro přijetí zákona hlasovalo 91 poslanců vládní koalice. Proti bylo 68 opozičních poslanců. Předlohu nyní posoudí Senát.