Estonsko má plán na ruskou okupaci. Před agresorem uteče do cloudu
Estonsko se připravuje i na nejčernější scénář: ruskou okupaci a zničení domácí digitální infrastruktury. Klíčové státní služby proto chce být schopné provozovat ze zahraničí, aby registry, úřady i další části digitálního státu fungovaly i v případě, že země ztratí kontrolu nad vlastním územím.
Estonsko se připravuje na scénář, který by ještě před několika lety působil jako krajní hypotéza. Pokud by zemi napadl a obsadil nepřítel nebo byla zničena její datová centra, stát chce dál fungovat ze zahraničí. Pomoci mu v tom má pokročilá digitalizace a přesun klíčových systémů do cloudů a zahraničních datových center, píše Politico.
Pobaltská země s 1,3 milionu obyvatel sdílí s Ruskem 294 kilometrů dlouhou hranici a obává se, že by v případě ruského útoku na některý stát Evropské unie mohla patřit mezi hlavní cíle. Estonsko už Moskvu viní z kybernetických útoků, plánování žhářských akcí či poškozování podmořských datových kabelů.
Vzdát se Donbasu a na oplátku získat členství v NATO? Právě takovou otázku podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského poprvé otevřeli američtí vyjednavači při rozhovorech o ukončení války. Zelenskyj připustil, že pokud by Ukrajina dostala dostatečně silné bezpečnostní záruky, nechal by o takovém návrhu rozhodnout občany v referendu. Žádnou konkrétní nabídku však zatím Kyjev na stole nemá.
Vzdáte se Donbasu, když vás vezmeme do NATO? Zelenskyj připustil, že by nechal rozhodnout Ukrajince
Politika
Stát, který může fungovat i z exilu
Základem estonského plánu je možnost provozovat veřejné služby mimo území země. „Chceme být skutečně online bez ohledu na to, co se stane. Všechny kritické služby musí zůstat online,“ popsal jeden z autorů strategie Tõnu Grünberg.
Estonsko už má takzvanou digitální ambasádu v Lucembursku, kde uchovává zálohy klíčových státních dat, včetně registrů obyvatel, nemovitostí a právních předpisů. Nyní chce udělat další krok: nestačí pouze data zachránit, stát s nimi musí být schopen během krize skutečně fungovat.
Vláda proto vytváří zabezpečené aplikace na platformách Microsoft Azure a Amazon Web Services i ve vlastním státním cloudu. Systémy mají být rozmístěny také na dalších místech v Evropě.
Poučení z kybernetických útoků
Estonský důraz na digitální odolnost souvisí i se zkušeností z roku 2007. Země tehdy čelila 22 dní trvající vlně kybernetických útoků, které vyřadily značnou část vládních a komerčních služeb. Estonské úřady je později připsaly Rusku.
Od té doby Tallinn výrazně přestavěl svou digitální infrastrukturu. Nová strategie jde ještě dál a počítá s tím, že digitální stát musí přežít i fyzickou ztrátu infrastruktury na vlastním území.
Vladimir Putin otevřel sankcionované Moskevské úvěrové bance cestu k aktivům, která po ruské invazi zůstala zmrazená pod kontrolou správců zkrachovalé londýnské společnosti Sova Capital. Prezidentské nařízení umožňuje bance nakládat s akciemi za desítky milionů dolarů bez souhlasu britských správců. Podle Bloombergu případ ukazuje, jak Moskva využívá střetu ruského a západního práva k získávání přístupu ke zmrazenému majetku.
Putin našel skulinu v sankcích. Ruské bance otevřel cestu ke zmrazeným milionům
Money
Bezpečnost už neznamená mít všechno doma
Estonský přístup zároveň mění dosavadní představu o digitální suverenitě. Místo koncentrace dat a systémů na vlastním území sází na jejich rozložení mezi bezpečné partnerské země.
Podobným směrem se vydávají i další státy. Británie a Norsko oznámily, že zvažují vzájemné hostování zabezpečených dat prostřednictvím vlastních „datových ambasád“.
Pro Tallinn je cílem především to, aby ani v nejhorší krizi nemusel digitální stát vznikat znovu od nuly. Po otázce, jak zajistit přežití státních dat, tak nyní řeší mnohem zásadnější problém: jak zajistit, aby s nimi Estonsko dokázalo fungovat i ve chvíli, kdy by samotná země čelila okupaci.