Erdogan podpisem stvrdil turecký souhlas ohledně členství Švédska v NATO
Turecko oficiálně schválilo vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Poslední krok v ratifikaci udělal turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, když podepsal příslušný dokument, který toto úterý schválil turecký parlament, píší agentury.
Dokončení procesu ratifikace v Turecku vzápětí přivítal švédský premiér Ulf Kristersson. K rozšíření NATO už chybí jen souhlas Maďarska. Švédsko o vstup do aliance požádalo v květnu 2022 společně se sousedním Finskem, to souhlas všech členských zemí získalo dříve a členem se stalo už loni v dubnu.
Švédskou žádost o vstup do NATO schválil v úterý turecký parlament, kterému přístupový dokument předložil Erdogan už loni v říjnu. Před tím turecká vláda jednala se Švédskem o jeho vstupu do NATO více než rok. Dnes dokument zveřejnil oficiální věstník, což znamená, že ho podepsal Erdogan, píše agentura AFP. Dokončení ratifikace v Turecku dnes na sociálních sítích označil švédský premiér Kristersson za "klíčový milník" na cestě své země do aliance.
Erdoganovo rozhodnutí podepsat přístupový dokument uvítal český ministr zahraničí Jan Lipavský. „Věřím, že se nám brzy podaří i posledního partnera přesvědčit, že silnější Aliance je v zájmu nás všech,“ dodal na síti X šéf české diplomacie s odkazem na přístup Budapešti.
Ruský politik Boris Naděždin, vystupující jako odpůrce války proti Ukrajině, shromáždil 150 tisíc podpisů, které mu mají umožnit kandidaturu v ruských prezidentských volbách. Uvedl to server Meduza s odvoláním na web Naděždinovy kampaně. 
Naděždin vyráží do boje proti Putinovi. Pro nás není soupeřem, zní z Kremlu
Leaders
Do té doby tradičně neutrální Švédsko podalo žádost o vstup do aliance společně s Finskem v květnu 2022 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Většina členských států schválila vstup obou zemí již v roce 2022 nebo na začátku roku 2023. Finskou žádost Turecko schválilo na začátku loňského roku a země se stala členem NATO na začátku dubna.
Vstup Švédska ale Turecko blokovalo kvůli výhradám vůči tomu, jak Stockholm postupuje proti organizacím, které Ankara považuje za teroristické, například kurdské milice YPG či Stranu kurdských pracujících (PKK). Švédsko kvůli tomu zpřísnilo své protiteroristické zákony. Změnu uznali v parlamentní debatě i zástupci AKP. Turečtí politici také dříve kritizovali švédské úřady, že umožňují veřejné pálení koránu, který je pro muslimy posvátnou knihou.
Vedle zpřísnění zákona proti terorismu Finsko a Švédsko odvolaly zákaz vývozu zbraní do Turecka. Podobný krok udělalo podle agentur i Nizozemsko. Kanada slíbila, že bude jednat o zrušení či uvolnění zákazu prodeje součástek pro bezpilotní prostředky tureckým firmám.
Americký exprezident Donald Trump by podle aktuálních průzkumů zvítězil v očekávaném souboji o Bílý dům s nynější hlavou státu Joem Bidenem. Jeho současnou převahu potvrzuje nová sondáž společnosti Ipsos pro agenturu Reuters, podle níž by pro republikána hlasovalo 40 procent voličů, zatímco pro demokrata Bidena 34 procent.
V souboji, který většina Američanů nechce, by Trump nad Bidenem zvítězil, uvedl průzkum
Leaders
V uplynulých týdnech Erdogan vyzval americké vládní představitele, aby v Kongresu zajistili schválení prodeje bojových letounů F-16 Turecku a aby tak učinili souběžně se schválením švédské žádosti v tureckém parlamentu.
Podle agentury Reuters americký prezident Joe Biden ve středu zaslal předním zákonodárcům v Kongresu a klíčovým členů zahraničních výborů Senátu i Sněmovny reprezentantů dopis, ve kterém vyzval k bezodkladnému schválení prodeje bojových letadel Ankaře. V rozhovoru s agenturou Reuters dnes americký velvyslanec v Turecku Jeff Flake uvedl, že někteří kongresmani dávali silně najevo, že prodej neodsouhlasí před tím, než se Švédsko stane členem NATO. „Nevidím důvod, proč by mělo Turecko čekat, když parlament tady učinil rozhodnutí,“ řekl Flake ještě před Erdoganovým podpisem.
