Armáda nabírá rychleji než plánovala. Cíl pro letošek má splněný z většiny už teď
Armádě se letos daří s náborem nových vojáků výrazně lépe, než se očekávalo. Cíl pro rok 2026 – získat 2250 rekrutů – je už nyní splněn z 65,5 procenta, a to během prvního čtvrtletí. Ještě před dvěma týdny přitom armáda dosahovala jen 49 procent plánovaného stavu. V pořadu TV Nova Za pět minut dvanáct to uvedl ministr obrany Jaromír Zůna (SPD).
Podle ministra nejde jen o předběžný zájem. „To jsou všechno už vydaná rozhodnutí. Ti lidé už mají stanovený termín, kdy mají přijet do Vyškova,“ uvedl. Právě tam musí každý nový voják absolvovat základní šestitýdenní výcvik.
Loňský rok byl pro armádu rovněž úspěšný. Cílem bylo přijmout 2100 nováčků, nakonec se jich od ledna do listopadu podařilo získat 2390. Na začátku loňského roku měl resort obrany podle ministerstva 28 285 vojáků z povolání, přičemž samotná armáda čítala zhruba 24 tisíc lidí. Do roku 2030 chce armáda vyrůst na 30 tisíc profesionálních vojáků a 10 tisíc členů aktivní zálohy.
Zlepšené podmínky
S růstem počtů má jít ruku v ruce i zlepšení podmínek. Ministerstvo připravilo program za 3,1 miliardy korun, který počítá s výstavbou služebních bytů, modernizací ubytoven v klíčových posádkách i rozšířením kapacit pro výcvik aktivní zálohy a dobrovolná cvičení.
Ministr Zůna zároveň hájil rozpočet na obranu, který čelí kritice opozice. Podle něj je letošní rozpočet silně investiční – na investice směřuje 56,2 miliardy korun. Zdůraznil, že rozpočet není nižší než v minulých letech, naopak je v nominálním vyjádření o 400 milionů korun vyšší a celkové výdaje jsou při započtení dalších kapitol ještě výrazně vyšší.
Prezident Petr Pavel nechce posuzovat sto dní vlády. Je to logické, rád by měl s vládou kultivované vztahy. Což se zejména kvůli elementu Macinka ne úplně daří. Nicméně, jak tedy posoudit těchto sto dní s Babišem v čele. Pojďme na fakta.
Dalibor Martínek: Sto dní vlády. Za Macinku to nemůže nebýt pětka
Názory
Debata se dotkla i závazku vydávat na obranu stanovené procento HDP. Podle Zůny nejde o „závod o procenta“, ale o skutečné posilování obranných schopností.
S tím ale nesouhlasil jeho oponent, předseda Pirátů Ivan Bartoš. Upozornil, že NATO nemusí některé výdaje zpětně uznat, a stát se tak může dostat pod hranici dvou procent HDP, i když ji plánoval splnit.