AfD ovládla volby v Sasku-Anhaltsku a vyslala silný signál do Berlína

Rozsáhlá studie sledovala 15 tisíc lidí 25 let a zjistila, že kdo pije málo, má vyšší hladinu sodíku v krvi a stárne biologicky rychleji než odpovídá jeho věku. Riziko nemocí přitom roste až o 64 procent. Přitom polovina populace pije chronicky málo.

Rada dostatečně pít je tak chronicky používaná, že se její význam dnes snadno podceňuje. Dostatek tekutin se vnímá jako záležitost pocitu žízně nebo barvy moči, ne jako faktor, který by měl něco společného s tím, jak rychle stárneme. Výzkum posledních let ale tento pohled mění a data jsou konzistentní.

Rozsáhlá studie amerických Národních institutů zdraví (NIH) sledovala přes 15 000 dospělých po dobu 25 let a zaměřila se na to, jak spolu souvisí dlouhodobé hydratační návyky a biologické stárnutí. Použila hladinu sodíku v krevním séru jako marker, protože čím méně tekutin člověk přijímá, tím vyšší je koncentrace sodíku v krvi a ta je méně naředěná. Výsledky ukázaly, že lidé s hladinou sodíku nad 142 mmol/l, což stále leží v pásmu považovaném za normální, měli o 10 až 15 procent vyšší pravděpodobnost, že jejich biologický věk překračuje věk chronologický.

Při hladině nad 144 mmol/l tato pravděpodobnost rostla na 50 procent. Tato skupina měla zároveň o 64 procent vyšší riziko rozvoje chronických onemocnění včetně srdečního selhání, diabetu, demence a chronického onemocnění plic. Hladinu sodíku v krvi lze v rámci pravidelných krevních odběrů sledovat jako součást celkového longevity přístupu.

Polovina lidí málo pije

Autoři studie odhadují, že přibližně polovina populace chronicky nepije dostatek tekutin na to, aby se pohybovala v optimálním pásmu. Žízeň přitom nemusí být spolehlivým varovným signálem, a to zejména u starší populace, protože vnímání žízně s věkem klesá. Tělo si pomáhá mechanismy jako zadržováním vody, snižováním tvorby moči a zvyšováním produkce antidiuretického hormonu. A právě tyto kompenzační mechanismy jsou podle dostupných dat klíčem k pochopení toho, proč chronická mírná dehydratace biologické stárnutí urychluje.

Antidiuretický hormon (ADH) je látka, kterou mozek uvolňuje ve chvíli, kdy klesá množství tekutin v těle. Signalizuje ledvinám, aby vodu zadržovaly a nepouštěly ji do moči. Při chronicky nízké hydrataci ale ADH zůstává trvale zvýšený a to se pojí s prozánětlivými efekty, zvýšenou oxidací tkání a aktivací renin-angiotenzinového systému, který reguluje krevní tlak, ale při chronické aktivaci přispívá k poškozování cév a ledvin. Chronická mírná dehydratace tak celkově zatěžuje několik fyziologických os najednou. Ledviny jsou orgánem, který kvůli chronické dehydrataci strádá nejvíce.

Při dlouhodobě nízké hydrataci jsou nuceny pracovat s menším objemem vody a produkovat koncentrovanější moč, což zvyšuje riziko tvorby ledvinových kamenů, opakovaných infekcí močových cest a postupného poklesu funkce ledvin. Snížená funkce ledvin přitom zpětně zhoršuje schopnost těla zbavovat se odpadních metabolitů, zvyšuje oxidační zátěž a přispívá k systémovému zánětu. Jde tedy o začarovaný kruh, kde dehydratace poškozuje ledviny a poškozené ledviny zhoršují celkový biologický stav organismu.

Biohacking: Tělo už ví, že přichází podzim. Babí léto spouští překvapivé změny

Enjoy

Babí léto není jen krátkým návratem teplých dnů. S ubývajícím světlem se lidské tělo už začíná přepínat do podzimního režimu: mění se spánek, nálada, hormonální aktivita i fungování imunity. Právě přelom léta a podzimu proto může být vhodnou chvílí upravit denní režim, pohyb i jídelníček.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Oxidační stres je jedním z nejdůkladněji zdokumentovaných mechanismů biologického stárnutí. Jde o stav, kdy v těle vzniká více volných radikálů, reaktivních forem kyslíku, než je schopno neutralizovat vlastními antioxidačními systémy. Volné radikály poškozují DNA, bílkoviny, tuky i buněčné membrány, což postupně narušuje funkci buněk a tkání. Dostatečná hydratace hraje v tomto systému roli proto, že voda je nezbytná pro efektivní fungování enzymatických antioxidačních obranných mechanismů, pro vylučování metabolických odpadních produktů přes ledviny a pro udržení objemu krve, který zajišťuje okysličování tkání. 

Chronický zánět je druhou osou, přes kterou dehydratace urychluje stárnutí. Již mírně dehydratované tělo vykazuje vyšší hladiny zánětlivých markerů, konkrétně interleukinu-6 a C-reaktivního proteinu, které jsou zároveň biomarkery spojenými s vyšším rizikem kardiovaskulárních onemocnění, demence a autoimunitních stavů. Mechanismem je jednak přímý dopad hustší krve na imunitní buňky, jednak prozánětlivé působení chronicky aktivovaného ADH a angiotenzinu. Chronický nízký stupeň zánětu, označovaný jako inflammaging, je považován za jeden z centrálních procesů stárnutí a hydratace ho ovlivňuje způsobem, který je zatím poměrně málo diskutovaný.

Obvinění ze strany západních zemí, že se Moskva podílela na dronovém incidentu v Lipsku, jsou v podstatě začátkem skutečné války, prohlásil podle agentury Interfax ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Německá vláda srpnový hybridní útok na východoněmecké letiště Lipsko/Halle přičítá Rusku, které to popírá. Zaměstnanec letiště poblíž ukrajinského letadla společnosti Antonov objevil 4. srpna dron s výbušninou, ale s nefunkční roznětkou.

"Našli nějaký dron. Tvrdili, že se jednalo o ruský dron, ale nikdo se to neobtěžoval vyšetřit. To je v podstatě začátek skutečné války," řekl Lavrov v rozhovoru s ruskými médii.

Německo v reakci na letištní incident rozhodlo mimo jiné o uzavření ruského generálního konzulátu v Bonnu a vypovězení smlouvy kulturnímu institutu Ruský dům v Berlíně. Podle kritiků totiž dlouho nesloužil umělcům, ale špionům.

Berlín viní Moskvu z útoku dronem na letiště v Lipsku. Zavírá ruský konzulát

Politika

Německo obvinilo Rusko ze srpnového hybridního útoku na letiště Lipsko/Halle, kde byl poblíž ukrajinského nákladního letadla nalezen dron s výbušninou. Berlín v reakci uzavře ruský konzulát v Bonnu i Ruský dům v Berlíně a chystá další opatření. NATO a Evropská komise vyjádřily Německu podporu, Moskva slibuje odpověď.

nst

Přečíst článek

Lavrov v rozhovoru na tyto kroky reagoval. "Pamatuji si, že před začátkem druhé světové války, nebo spíše velké vlastenecké války, Němci rovněž zavírali své diplomatické mise," prohlásil šéf ruské diplomacie. Lavrov už dříve oznámil, že Moskva na opatření Berlína hodlá odpovědět uzavřením Goetheho institutů v Rusku.

Německé úřady útok v Lipsku označují za součást ruských hybridních operací. Útok podle německého ministerstva vnitra provedli naverbovaní agenti najatí ruskými státními orgány.