Berlín viní Moskvu z útoku dronem na letiště v Lipsku. Zavírá ruský konzulát
Německo obvinilo Rusko ze srpnového hybridního útoku na letiště Lipsko/Halle, kde byl poblíž ukrajinského nákladního letadla nalezen dron s výbušninou. Berlín v reakci uzavře ruský konzulát v Bonnu i Ruský dům v Berlíně a chystá další opatření. NATO a Evropská komise vyjádřily Německu podporu, Moskva slibuje odpověď.
Za srpnovým hybridním útokem na východoněmecké letiště Lipsko/Halle stojí podle německé vlády Rusko. Na úterní tiskové konferenci to oznámil německý ministr vnitra Alexander Dobrindt. Podle něj ruské státní orgány najaly k provedení útoku takzvané low-level agenty, tedy osoby bez klasického zpravodajského výcviku, které jsou pro konkrétní úkol naverbovány tajnými službami.
„Rusko je zodpovědné za hybridní útok v Lipsku ze 4. srpna,“ uvedl Dobrindt. Podle něj incident zapadá do „známého vzorce ruských hybridních operací“. Moskva podle německého ministra stojí také za dalšími špionážními a sabotážními akcemi v Evropě.
Dron nesl výbušninu, rozbuška zřejmě selhala
Incident se odehrál 4. srpna pozdě večer. Zaměstnanec letiště Lipsko/Halle objevil dron poblíž ukrajinského letadla společnosti Antonov. Později se ukázalo, že bezpilotní stroj nesl výbušninu.
Rozbuška podle dostupných informací zřejmě nefungovala. Letiště po nálezu dronu přerušilo provoz.
Jiné nákladní letadlo, které se právě chystalo přistát, následně muselo přistávací manévr přerušit a srazilo se přitom s dalším „neznámým letícím objektem“. Zda šlo rovněž o dron, zatím není jasné.
Německá média navíc na konci srpna informovala, že policie našla v polovině měsíce nedaleko letiště další dron. Mohlo tak jít už o třetí bezpilotní stroj spojený s incidentem.
Ukrajinské údery na ruské rafinerie, sklady a logistická centra vyvolaly další ostrou reakci Moskvy. Vladimir Putin tvrdí, že Kyjev „vypustil džina z lahve“ a otevřel Pandořinu skříňku. Rusko podle něj odpoví útoky na citlivé části ukrajinské ekonomiky.
„Vypustili džina z lahve.“ Odpověď přijde, hrozí Putin Ukrajině
Politika
Německo zavře ruský konzulát i Ruský dům
Berlín na své obvinění navázal sérií diplomatických a politických kroků. Německý ministr zahraničí Johann Wadephul oznámil, že vláda k 18. září uzavře ruský generální konzulát v Bonnu a vypoví smlouvu Ruskému domu v Berlíně.
Kulturní centrum Ruské federace na berlínské Friedrichstrasse je už delší dobu terčem kritiky. Jeho odpůrci mimo jiné tvrdí, že neslouží pouze kulturním aktivitám, ale také ruským zpravodajským zájmům.
Německo zároveň zpřísní kontroly ruských občanů při vstupu do země. Na úrovni Evropské unie chce Berlín navrhnout rozšíření seznamu sankcionovaných osob a zvýšit tlak na takzvanou ruskou stínovou flotilu, kterou Moskva využívá k obcházení sankcí při vývozu ropy. Wadephul si také předvolal ruského velvyslance.
Podle německého ministra se Moskva rozhodla už tak napjaté německo-ruské vztahy „ještě více poškodit“.
Kreml pohrozil Ukrajině „tvrdou“ odvetou za útoky na ruskou hospodářskou a obchodní infrastrukturu. Moskva zároveň tvrdí, že její armáda postupuje na Donbasu a nachází se jen čtyři kilometry od Slovjansku, zatímco podle Bloombergu zvažuje i zesílení raketových útoků na Kyjev.
Rusko slibuje Ukrajině odplatu za dronové útoky. „Odpovíme tvrdě,“ vzkázal Peskov
Politika
„Nejsme ve válce, jsme ale denním cílem“
Dobrindt i Wadephul zdůraznili, že Německo se podle nich nenechá zastrašit a bude pokračovat v podpoře Ukrajiny i v posilování vlastní obrany proti hybridním hrozbám.
„Dovolte, abych ještě zdůraznil jednu věc: Nejsme ve válce, jsme ale denním cílem hybridního vedení války,“ řekl německý ministr vnitra.
NATO a Evropská komise se postavily za Berlín
Podporu Německu následně vyjádřily také nejvyšší představitelé Evropské komise a NATO.
„Jedna věc je jasná: hybridní útoky nezůstanou bez jasné odpovědi. Jsme jednotní v našem odhodlání postavit se ruské agresi. Odradíme každého, kdo se pokusí ohrozit naši svobodu a bezpečnost,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
O incidentu má ve středu jednat s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.
Také Rutte uvedl, že Severoatlantická aliance bude dál posilovat schopnosti chránit spojence před všemi formami hrozeb, „včetně zlovolných činů, jichž jsme byli svědky v Lipsku i jinde v alianci“. Současně přivítal opatření, která Německo přijalo.
Finský prezident Alexander Stubb nevěří, že by Rusko riskovalo přímý útok na některou ze zemí NATO. Aliance má podle něj dostatečně silné konvenční, raketové i jaderné odstrašení, aby Moskvu od takového kroku odradila. Jeho slova přicházejí v době, kdy evropské země řeší několik bezpečnostních incidentů připisovaných či spojovaných s Ruskem.
„NATO je nejsilnější na světě.“ Stubb nevěří, že by Rusko riskovalo útok
Politika
Moskva slibuje odpověď
Rusko německé rozhodnutí odmítlo a oznámilo, že na kroky Berlína odpoví.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová prohlásila, že Ruský dům i generální konzulát v Bonnu německým úřadům dlouhodobě vadily a Berlín si podle ní pouze vytvořil záminku k jejich uzavření. Konkrétní podobu ruské reakce Moskva zatím neoznámila.
BDK Bank, německé trojce v oboru financování nákupu a leasingu aut, se momentálně daří, v červnu mela nejlepší obchodní výsledky za posledních šest let. Do budoucna ale potřebuje novou strategii, mimo jiné i kvůli strukturálním změnám německého automobilového průmyslu. To je úkolem bývalého šéfa Modré pyramidy Michaela Pupaly. Majoritním vlastníkem BDK Bank je francouzská skupina Société Générale, která u nás z většiny vlastní skupinu Komerční banky.
Šéf německé autobanky Pupala: Značky Opel a Ford vyklidily pozice. Xpeng roste
Money
Volkswagen se chystá k jednomu z nejtvrdších zásahů ve své historii. Vedení automobilového koncernu chce podle tajného interního dokumentu ukončit výrobu ve čtyřech německých závodech a dál výrazně snižovat náklady. O plánu má na konci týdne jednat dozorčí rada.
Tajný plán na přežití Volkswagenu má 147 stran. Čtyři továrny mají padnout
Zprávy z firem
