AfD představuje stejné nebezpečí jako NSDAP, myslí si polovina Němců
Strana Alternativa pro Německo (AfD) představuje podle poloviny Němců stejné nebezpečí pro společnost jako kdysi Národně socialistická německá dělnická strana (NSDAP) Adolfa Hitlera, uvedl průzkum Nadace EVZ ve spolupráci s Univerzitou v Bielefeldu. Téměř 60 procent dotázaných považuje AfD za krajně pravicovou. Podle autorů studie mimo jiné dokazuje, že se antisemitismus, pravicový populismus a historický revizionismus opět usídlil ve středu německé společnosti.
AfD vznikla v roce 2013, původně jako projekt kritický k evropské integraci a společné evropské měně. Postupně se radikalizovala a body získala především na kritice německé migrační politiky. V únorových předčasných parlamentních volbách získala 20,8 procenta hlasů, a stala se tak druhou nejsilnější stranou ve Spolkovém sněmu. Od příštího týdne, kdy by měla vzniknout nová vláda konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), bude nejsilnější opoziční stranou. Podle posledních průzkumů její podpora po volbách ještě vzrostla, a to na 24 až 25 procent. Případné nové volby by tak mohla i vyhrát.
Krajní pravice
Na celoněmecké úrovni je AfD přitom kvůli podezření z krajně pravicového extremismu v hledáčku Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), tedy německé obdoby kontrarozvědky. Ve třech spolkových zemích na východě - v Sasku, Durynsku a Sasku-Anhaltsku - ji místní tajné služby vedou dokonce jako prokazatelně krajně pravicovou. V dalších šesti spolkových zemích je z krajně pravicových aktivit podezřelá.
Podle studie zveřejněné Nadací EVZ si 58,2 procenta Němců myslí, že jsou strany jako AfD nevolitelné kvůli německé historii, především zkušenosti s nacistickou hrůzovládou v Německu a druhou světovou válkou. Jako stejné ohrožení pro německou společnost jako Hitlerovu NSDAP hodnotí AfD podle průzkumu 50,1 procenta dotázaných. Bezmála 40 procent jich vidí paralely se společenskými podmínkami, které ve 30. letech minulého století umožnily nástup nacistů k moci, s těmi, které nyní posilují AfD. Za krajně pravicovou by AfD označilo podle průzkumu 57,7 procenta dotázaných, podle 23,6 procenta je ale strana stejná jako každá jiná.
Ředitelka památníku ve věznici ve Wolfenbüttelu Martina Staatsová nicméně ve studii varuje před srovnáváním současných podmínek a podmínek, které v Německu panovaly ve 30. letech. „Na rozdíl od společnosti na počátku 30. let nejsme nyní ohroženi existenciální hospodářskou krizí a nemáme za sebou zkušenost světové války. Navíc žijeme už desítky let v demokracii, jejíž hodnotový systém podporuje většina německých obyvatel,“ uvedla.
Aktuální studie se zabývala rovněž postojem Němců ke vzpomínání na nacistické zločiny. Podle 42,8 procenta dotázaných je důležité si je připomínat, zhruba stejný počet (38,1 procenta) by ale rád udělal za touto kapitolou německých dějin „tlustou čáru“.
Podle Jonase Reese z Univerzity v Bielefeldu studie ukázala, že v Německu „antisemitské, pravicově populistické a revizionistické postoje ve srovnání s dřívějšími průzkumy výrazně posílily“ a jsou nyní „s konečnou platností opět i ve středu společnosti“. Průzkum autoři provedli loni v říjnu na vzorku 3000 lidí, kteří podle nich zrcadlili složení německé společnosti.
Nadaci EVZ, která studii financovala, založila německá vláda v roce 2000 původně za účelem správy odškodnění pro lidi nuceně nasazené v dobách nacistického Německa. Poté, co vyplácení odškodnění skončilo, se nadace zabývá především podporou projektů, které varují před nebezpečím totalitních režimů a podporují mezinárodní spolupráci. Peníze získává nadace od německého státu a soukromých dárců. Aktuální studii zveřejnila u příležitosti nadcházejícího 80. výročí konce druhé světové války v Evropě.
Média po nedávných volbách takřka okamžitě korunovala šéfa křesťanských demokratů Friedricha Merze novým německým kancléřem. Stále je nejpravděpodobnější příští hlavou vlády, ale koaliční jednání se začínají táhnout a konzervativní program drobit, což obrazu „železného kancléře“, který se chystá rozbít odkaz Angely Merkelové, příliš nepomáhá.
Karel Pučelík: Je Merz skutečně tak tvrdý „dealmaker“, jak se prezentoval?
Politika
Téměř polovina Němců je proti tomu, aby Německo dále podporovalo Ukrajinu posíláním zbraní nebo finančně, plyne z průzkumu společnosti Insa pro zpravodajský portál t-online. Zvláště silný je takový postoj u mladé generace.
Téměř polovina Němců by už Ukrajinu nepodporovala, hlavně mladí
Zprávy z firem
