Biohacking: Tělo už ví, že přichází podzim. Babí léto spouští překvapivé změny

Babí léto není jen krátkým návratem teplých dnů. S ubývajícím světlem se lidské tělo už začíná přepínat do podzimního režimu: mění se spánek, nálada, hormonální aktivita i fungování imunity. Právě přelom léta a podzimu proto může být vhodnou chvílí upravit denní režim, pohyb i jídelníček.

Babí léto nemá přesné datum. Nastupuje kdykoli od konce srpna do konce září, kdy se po prvních chladných nocích opět na chvíli vrací teplo. Je to onen krátký odklad, který příroda dává před tím, než přijde podzim a následné měsíce tmy a chladu naplno. A právě v tomto přechodném období, kdy se střídají teplé dny a chladné noci, se také v těle odehrávají přechodové procesy.

Změna léta v podzim je jedním z nejsilnějších biologických signálů, které organismus v průběhu roku dostává, a to především prostřednictvím světla. Délka dne se zkracuje a intenzita slunečního záření klesá. Biologické hodiny v mozku reagují na tyto změny a přenastavují podle nich celou řadu fyziologických procesů. Ovlivňují hladiny hormonů, tělesnou teplotu, imunitní aktivitu i spánkový rytmus.

Biohacking: Ovoce jako recept na delší život? Data ukazují, kolik ho jíst

Enjoy

Pravidelná konzumace ovoce patří podle rozsáhlých studií k návykům spojovaným s nižším rizikem předčasného úmrtí. Konec léta je navíc ideální dobou, kdy z lokální úrody získat vlákninu, polyfenoly, vitamíny a další látky důležité pro zdravé stárnutí.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Poslouchejte biologické signály

Melatonin je hormonem, jehož chování se s příchodem podzimu mění viditelně. Produkuje se v mozku v reakci na tmu a jeho hladina stoupá dříve a dosahuje vyšších nočních hodnot než v létě. Švédská studie sledující kancelářské pracovníky po celý rok prokázala výrazné sezónní rozdíly v denním profilu melatoninu, kdy v podzimních měsících byl ranní melatonin měřitelně vyšší. Důsledkem je větší tendence k ranní ospalosti a dřívějšímu usínání. Pokud to rytmus dne dovoluje, vyplatí se tento biologický signál poslechnout.

Serotonin, neurotransmiter spojovaný s regulací nálady a energií, je úzce provázán se světelnou expozicí a jeho aktivita s ubýváním světla klesá. Mozek na to reaguje rychlejší metabolizací serotoninu a výsledkem je jeho nižší dostupnost pro obvody zodpovědné za stabilitu nálady. Tím se vysvětluje, proč část lidí v podzimních a zimních měsících pociťuje pokles energie, motivace nebo nálady bez zjevné příčiny. U dvou až tří procent populace jde o klinicky závažnou sezónní afektivní poruchu (SAD), u daleko většího podílu o mírnější formu, které se říká subsyndromální SAD nebo jednoduše zimní blues. Podzim je přechodným obdobím, kdy se tyto procesy teprve rozjíždějí, ale první příznaky bývají patrné už v září. Nejlépe zdokumentovanou intervencí je světelná terapie jasným světlem ráno, ideálně spojená s pohybem.

Vitamín D je dalším aspektem, kde přechod do podzimu přináší reálnou biologickou změnu. Jeho syntéza v kůži závisí na UVB záření, které musí na kůži dopadat pod dostatečně strmým úhlem. Výzkum ukazuje, že efektivní syntéza vyžaduje úhel paprsků nad zhruba 45 stupňů. V naší zeměpisné šířce je slunce pod touto hranicí přibližně od začátku září do poloviny dubna, takže babí léto přichází v době, kdy je syntéza vitamínu D už malá nebo žádná. Nedostatek vitamínu D je v populaci mírného klimatického pásma velmi rozšířený a spojuje se se zhoršenou imunitní funkcí, vyšší náchylností k depresím, horší kvalitou kostí a vyšší celkovou mortalitou. Podzim je proto přirozeným momentem, kdy začít se suplementací doplňků stravy s D3, pokud to člověk nedělá celoročně.

Biohacking: Stáří nemusí být úpadek. Studie z Yale boří jeden z největších mýtů

Enjoy

Stárnutí nemusí znamenat jen úbytek sil a paměti. Nová dlouhodobá studie z Yaleovy univerzity ukazuje, že téměř polovina sledovaných lidí nad 65 let se v čase zlepšila v kognitivních nebo fyzických schopnostech. Důležitou roli přitom může hrát i to, jak o vlastním stárnutí přemýšlíme.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

V období babího léta organismus začíná přepínat mezi termoregulačními režimy, sliznice horních cest dýchacích jsou více exponované suchému vzduchu a teplotním kontrastům a imunitní systém se tak kvůli přítomnosti řady externích signálů přenastavuje z letního do podzimního režimu. Rozsáhlá analýza sezónní exprese genů u více než 16 tisíc lidí z různých klimatických oblastí ukázala, že geny spojené s prozánětlivými procesy jsou výrazně aktivnější v chladných měsících, pravděpodobně jako adaptace na vyšší výskyt infekcí. Toto přenastavení imunitního systému probíhá postupně a přechodné období babího léta je tedy dobou, kdy organismus může být zranitelnější. Pomáhá dbát na dostatek spánku, protože právě ve spánku probíhá klíčová část imunitní regenerace, a nepodceňovat hydrataci, která se v chladnějším a sušším vzduchu zhoršuje méně nápadně než v létě.

I chronický zánět, jeden z hlavních mechanismů biologického stárnutí, má díky těmto mechanismům sezónní rozměr. Podzimní aktivace prozánětlivých drah je za normálních okolností krátkodobá a adaptivní. U lidí s již existující zánětlivou nebo autoimunitní zátěží ale může podzim přinášet výraznější symptomatické zhoršení. Strava bohatá na protizánětlivé potraviny, omega-3 mastné kyseliny, tmavé bobule a listovou zeleninu je v tomto přechodném období obzvlášť relevantní jako podpora imunitní rovnováhy.