Trump mění ceny léků. Hrozí, že Češi budou hubnout za dvojnásobek
Američané za moderní patentované léky dlouhodobě platí výrazně více než Evropané. Donald Trump to chce změnit a tlačí farmaceutické firmy k nižším cenám v USA. Účet se ale může přesunout na druhou stranu Atlantiku: Česko může za nové léky proti rakovině, obezitě či vzácným nemocem platit výrazně více, případně na ně čekat o roky déle.
Česko a celou Evropu může v příštích letech čekat lékový šok. Ne, z lékáren nezmizí paracetamol, běžná antibiotika nebo léky na vysoký tlak. Ohrožena ale bude hlavně dostupnost nejmodernějších, patentově chráněných léků – například na rakovinu, vzácná onemocnění, obezitu, cukrovku či některé neurologické a autoimunitní choroby. Buď za ně Evropané zaplatí více, nebo se k nim mohou dostávat později než k Američanům. Nebo také vůbec.
Americký prezident Donald Trump totiž začíná revolučně měnit desítky let fungující světový systém cen léků. Jeho argument lze lidově shrnout následovně: proč má americký pacient platit za stejný lék třeba dvakrát či třikrát více než Němec, Francouz, Čech nebo Slovák? Spojené státy podle Trumpa v podstatě dotují levnější léky zbytku bohatého světa.
A skutečně tomu tak je.
Američané platí víc, Trump to chce změnit
Americký trh je pro světové farmaceutické koncerny mimořádně výnosný. Zatímco evropské státy prostřednictvím zdravotních pojišťoven, regulace a tvrdého vyjednávání stlačují ceny, ve Spojených státech mohly farmaceutické společnosti u řady patentovaných přípravků inkasovat výrazně více. Vysoké americké marže tak umožňovaly výrobcům smířit se s tím, že v Evropě prodávají levněji.
Trump to chce změnit pomocí principu označovaného jako „Most Favored Nation“, tedy cenového zvýhodnění Američanů. Smyslem je přiblížit americké ceny patentovaných léků cenám, které výrobci účtují v jiných vyspělých zemích. Trumpova administrativa už uzavřela dohody s řadou největších světových farmaceutických firem a tlak na další zlevňování pokračuje. Nová červencová data k inflaci jsou Trumpovu týmu povzbuzením, vždyť léky na předpis zlevnily v USA meziročně o 3,1 procenta, tedy nejvýrazněji od roku 1963.
Evropě ale vzniká problém. Trumpova Amerika totiž Evropanům vedle bezpečnosti odmítá dále hradit – na účet amerického daňového poplatníka – také právě zdraví.
V americkém státě Montana začala platit pravidla, podle nichž smí farmaceutická firma prodat pacientům experimentální lék, který ověřila třeba jen na pouhých deseti dvaceti lidech. Takový medikament nemá nejmenší šanci projít standardním schvalovacím řízením. Ale tady ho může nemocný získat. Pokud na něj má.
Montana pouští pacienty k neschváleným lékům. Riziko i cenu ponesou sami
Zprávy z firem
Levná evropská cena může být pro výrobce problém
Představme si nový lék proti rakovině. Farmaceutická společnost jej v USA prodává za 150 tisíc dolarů za roční léčbu. Česká zdravotní pojišťovna či jiný evropský plátce jí po vyjednávání nabídne v přepočtu třeba 60 tisíc. Doposud mohlo dávat smysl nabídku přijmout. Šedesát tisíc je pořád lepší než nic.
Jestliže se však nízká evropská cena začne používat jako argument pro snížení ceny v mnohem větších Spojených státech, kalkulace výrobce se dramaticky změní. Kvůli relativně malému evropskému trhu by mohl přijít o miliardy dolarů v Americe. Pak může být ekonomicky výhodnější říci Čechům, Němcům či Francouzům: buď zaplatíte více, nebo vám nový lék nedodáme.
První varování přichází ze Švýcarska
První konkrétní varování už přichází. Ve Švýcarsku nebyla mezi lednem 2025 a červnem 2026 přibližně třetina nových inovativních léků předložena k úhradě z povinného zdravotního pojištění. Vyplývá to z šetření tamní farmaceutické asociace. Její členové kvůli obavám z Trumpova cenového režimu nepředložili k úhradě sedm z 22 nových inovativních léků. Výrobci se obávají, že kdyby přijali nízkou švýcarskou cenu, Washington by ji použil jako páku ke stlačení ceny na mnohonásobně větším americkém trhu. Raději tedy mohou nový lék v malé evropské zemi neuvést, než aby si nízkou evropskou cenou podkopali miliardový americký byznys.
Bezpečnost, energetika, dostupné a účinné léky, dostatek vody a potravin. To jsou bezesporu největší výzvy, před nimiž lidstvo aktuálně stojí. Vědci a inovátoři po celém světě pilně pracují na tom, aby právě věda dokázala alespoň některé z těchto problémů vyřešit. Světové ekonomické fórum připravilo report představující desítku technologií, které jsou „na prahu“ uvedení a jež mají potenciál některé z velkých problémů lidstva pomoci řešit. Které to jsou?
Vakcíny proti rakovině, konec věčných chemikálií a energetická soběstačnost. Čím nás vědci překvapí?
Enjoy
Největší riziko se tudíž netýká starých levných generik, nýbrž právě léků inovativních, které jsou nové, drahé, patentově chráněné a nemají snadnou náhradu. Týká se především moderní onkologické léčby, léků na vzácná onemocnění, genových a buněčných terapií, nové generace léků proti obezitě a diabetu, biologické léčby autoimunitních nemocí či některých nových přípravků na roztroušenou sklerózu a Alzheimerovu chorobu.
Wegovy za pět tisíc, nástupce třeba za deset
Dobře je ale mechanismus vidět i na lécích proti obezitě. Přípravky typu Wegovy či Zepbound se už dostaly do víru amerického cenového boje. U jejich budoucích nástupců budou výrobci velmi pečlivě zvažovat, za jakou cenu je pustí na jednotlivé evropské trhy, pokud by příliš nízká evropská cena mohla ohrozit jejich výnosy v USA.
Nelze vyloučit prudké zdražení například budoucích tabletových GLP-1, kombinovaných léků nebo účinnějších následovníků Wegovy a Zepboundu. Tam výrobce nebude muset jen zvyšovat cenu v rámci již existujícího českého ceníku. Prostě nový lék rovnou uvede například až za zhruba deset tisíc korun měsíčně namísto přibližně pěti tisíc korun (což je nynější cena za běžnou 28denní kúru lékem Wegovy), případně jeho české uvedení odloží.
Pandemie covidu i politika Donalda Trumpa odkryly slabiny evropského zdravotnictví. Závislost na Asii a tlak ze strany USA nutí Evropu přehodnotit, kde a jak budou vznikat léky budoucnosti. Farmaceutický průmysl se stává strategickou otázkou podobnou obraně či energetice. A Evropa stojí před dilematem, jak si zajistit bezpečné dodávky bez ztráty konkurenceschopnosti, píše v analýze Jan Žižka z Export.cz.
Mezi Amerikou a Asií: Evropu straší problémy s dodávkami léků
Zprávy z firem
Trump může odejít, tlak na ceny zůstane
Navíc nejde jen o Trumpa. Demokraté za jeho předchůdce v Bílém domě, Joea Bidena, prostřednictvím Inflation Reduction Act prolomili dlouholeté tabu a umožnili v rámci Medicare vyjednávat ceny vybraných drahých léků. Republikáni a demokraté používají rozdílné nástroje, ale v jednom se stále zřetelněji shodují: Američané nemají za stejné léky platit více než ostatní bohaté země.
Tlak na snížení amerických cen tedy zřejmě přežije Trumpovo prezidentství. Pokud Spojené státy přestanou fungovat jako mimořádně štědrý plátce světového farmaceutického průmyslu, daný účet se přesune jinam natrvalo. A to do již nyní vysoce zadlužené, ba předlužené Evropy. Která tedy navíc bude muset ze svého platit nejen bezpečnost a zbrojení, ale také zdraví své populace, navíc ještě povážlivě stárnoucí.
Leden bývá pro fitness centra tím, čím je prosinec pro maloobchod. Vrcholem sezóny. Po svátcích se lidé snaží napravit to, co kapr, cukroví a svařák pokazily. Posilovny se plní, permanentky mizí a běžecké pásy jedou naplno. Letos má ale tento tradiční lednový nápor nový rozměr. Vedle činek a rotopedů se do hry stále výrazněji zapojují i léky na hubnutí.
Tradiční „ledňáčky“ z posiloven doplňují léky na hubnutí. Loni se v Česku prodalo téměř milion balení antiobezitik
Enjoy
Kdo zaplatí český účet?
Kdo to vše zaplatí v Česku? V první řadě zdravotní pojišťovny. Jestliže výrobci za nové léky budou požadovat více, porostou náklady veřejného zdravotního pojištění. Peníze pojišťoven ale samozřejmě nepadají z nebe. Systém financují zaměstnanci, zaměstnavatelé, živnostníci a stát prostřednictvím plateb za státní pojištěnce. Vyšší účet za léky tak nakonec nějakým způsobem zaplatí česká ekonomika – tedy český daňový poplatník.
A pokud český daňový poplatník vyšší cenu nezaplatí, bude „platbou“ horší dostupnost léčby. Nový lék se do Česka dostane o rok či dva později, pokud vůbec, pojišťovna jej bude hradit jen vybraným pacientům nebo zůstane preferována starší a levnější, ergo méně účinná terapie.
Pravděpodobný je z hlediska pacientů poměrně závažný scénář: přelomový lék bude například od roku 2027 dostupný Američanům, zatímco český pacient na něj bude čekat do roku 2028 či 2029 – pokud se k němu vůbec dostane. Pokud Česko nechce přijít o nejmodernější léčbu, jakou mají Američané, bude muset pořádně otevřít svoji již tak dost vyprázdněnou peněženku.
AstraZeneca překonala očekávání analytiků. Britské farmaceutické skupině pomohla především rostoucí poptávka po lécích na rakovinu prsu a plic. Dosavadní úspěchy však investorům nestačí. Po nedávném nezdaru ve vývoji jednoho přípravku nyní sledují, zda firma dokáže dodat další generaci miliardových léků. Želízkem v ohni by mohl být experimentální lék na hubnutí. 
Rakovina jí vydělává miliardy. AstraZeneca teď zkouší uspět i s pilulkou na hubnutí
Zprávy z firem
