Stanislav Šulc: Uvalit cla na filmy je odvážný nápad. Češi na tom tratit nebudou
Americký prezident Donald Trump se pokouší překonat svůj vzor Williama McKinleyho a kromě veškerého zboží, které se do USA přiveze, chce nově uvalit cla i na filmy, které nebudou natočené v USA. Chce tím zachránit Hollywood, jehož principálové se mohou jenom modlit, aby k ničemu takovému nakonec nedošlo. Důvod? Podobná cla by jim prostě zadělala na spoustu problémů. Drahých problémů.
V květnu se do amerických kin dostane nejnovější snímek ze série Mission: Impossible, v němž Tom Cruise opět přinejmenším jednou zachrání svět. Velká část snímku se natáčela ve Velké Británii, podobně jako celá řada hollywoodských spektáklů. Především kvůli daňovým vratkám, nižším cenám či vysoké koncentraci filmových profesionálů.
Na novou Mission: Impossible se všichni těší. Rozhodně studio Paramount, které bude snímek distribuovat. Rozpočet filmu se vyšplhal ke 400 milionům dolarů, očekávají se globální tržby mírně pod miliardu dolarů.
Ta čísla jsou podstatná. Pokud by se Donaldu Trumpovi podařilo dosáhnout svého plánu uvalení nových cel na filmy natočené mimo USA, představoval by to zásadní problém pro Toma Cruise, který je zároveň producentem filmu.
Možná nastal čas, aby konzervativci začali odhazovat červené čepice. Trumpovský styl se před několika měsíci mohl jevit jako magnet na nespokojené voliče, nyní funguje spíše jako přítěž. Aktuálně to pocítil lídr australské opozice Peter Dutton, který neobhájil ani svůj poslanecký mandát. Stejně dopadl už i kanadský konzervativec Pierre Poilievre.
„Faktor Trump“ prohrává konzervativcům volby. Nyní zaúřadoval v Austrálii
Názory
Jak uvalit cla na filmy?
Příklad osmého snímku Mission: Impossible je ideální pro ukázání toho, jak je myšlenka Donalda Trumpa problematická a komplikovaná. Nikdo totiž netuší, jak něco takového vlastně udělat.
Je pravda, že hollywoodská studia v posledních letech značně přesunula výrobu celých filmů, nebo jejich částí mimo své tradiční kapacity v oblasti Los Angeles. Stalo se tak zejména kvůli snaze snížit náklady, druhým důvodem ale bylo, že u globálního publika více rezonovaly snímky odehrávající se po celé planetě. Ostatně úspěch sérií jako Jason Bourne, James Bond nebo právě Mission: Impossible to dobře ukázaly. Mimo USA vznikají také například nová pokračování Avataru a přinejmenším části filmů ze série komiksových adaptací Marvel.
Tyto spektákly mají rozpočty ve výši stovek milionů dolarů, z nichž část skutečně studia utrácejí mimo USA. Jenomže nikdy nejde o celý rozpočet. Co tedy přesně by se mělo proclít? Jak kontrolovat, co kde vzniklo, když konečné účty za filmy studia zveřejňují roky po premiéře? Jak daleko do minulosti jít – bude se to vztahovat na filmy, které už jsou natočené, nebo které teprve začnou nyní vznikat? A samozřejmě to nejpodstatnější: jak docílit toho, aby studia začala utrácet v USA? Vždyť ani stoprocentní cla nemusejí vyvážit výhody natáčení mimo USA.
Statistický úřad zveřejnil průzkum, podle kterého počet osob v seniorském věku, což je 65 let a více, v Česku nepřetržitě roste od poloviny osmdesátých let. Nárůst počtu seniorů přitom výrazně zrychlil zejména po roce 2010, kdy „přes hranici 65 let začaly přecházet početně silné ročníky osob narozených v polovině čtyřicátých let.“
Glosa Dalibora Martínka: Babiš se vyveze na hřbetech důchodců k moci, ti mu pak zlomí vaz
Názory
Přijdou Češi o kšefty?
Pro řadu českých firem působících v tuzemských filmových ateliérech bude podstatné, jestli je Trump doslovný. Pokud ano, jsou relativně v pohodě. V Česku se totiž daleko více natáčejí velké seriály než filmy a Donald Trump explicitně psal o filmech. Jenomže fandové Trumpa často opakují, že je potřeba jej brát vážně, ale nikoli doslovně.
Nicméně pokud by Trump toužil po tom uvalit cla na veškerá audiovizuální díla natočená mimo USA, rozpoutal by takový chaos a nejistotu, že by pravděpodobně dosáhl jediného – další stávky v Hollywoodu. Protože jestli si málokdo umí představit zdanění filmů, tak u děl pro televize, streamovací platformy či YouTube a další videotéky už jde o naprostou absurditu.
Na druhou stranu Trumpův styl na vytváření nejistoty a chaosu v podstatě stojí. Může pak být oním lídrem, který všechny zachrání. I ty, kdo to do jeho prvního zásahu vůbec nepotřebovali.
