Inflace dovoluje ČNB snížit sazby radikálně. Proč to nejspíš neudělá a je to tak dobře?
Již za týden zasedne rada České národní banky a bude hodnotit dosavadní boj s inflací. A také to, jak nastaví sazby. O kolik je nakonec sníží?
Dvě procenta. Tolik je aktuální česká inflace, pokud ji budeme měřit nárůstem cenové hladiny letošní oproti té loňské. Jde o velké vítězství ČNB Aleše Michla, kterou všichni kritizovali. Nyní se ukázalo, že její recept byl správný. A nijak se na tom negativně nepodepsalo ani snižování sazeb na konci loňského roku, které v únoru pokračovalo. A téměř jistě bude pokračovat i nadále a rada centrální banky téměř jistě již příští týden sazby opět o něco sníží.
Otázkou tak v tuto chvíli vůbec není „zda“, ale „o kolik“. A tady už je prostor pro několik scénářů, z nichž pravděpodobné jsou zejména dva – snížení sazeb o 50 bazických bodů a snížení o 100 bazických bodů.
Guvernér České národní banky Aleš Michl očekává, že úrokové sazby budou na vyšší úrovni, než bylo zvykem posledních více než deset let. Michl to uvedl na síti X v reakci na výsledky lednové inflace. Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v lednu výrazně zpomalil na 2,3 procenta z prosincových 6,9 procenta. Inflace je tak nejnižší od března 2021.
Doba se mění. Sazby budou výše, než bylo poslední dekádu zvykem, uvedl guvernér Michl
Money
V hlavní roli psychologie
Přitom začněme tím méně pravděpodobným scénářem – snížení o 0,25 procenta, tedy 25 bodů. Dvoutýdenní repo sazba je aktuálně nastavena na 6,25 procenta, kam klesla letos v únoru. To přitom bylo snížení takříkajíc „naslepo“, protože ČNB v tu chvíli neměla tvrdá data o lednové inflaci. Ta nakonec byla lepší, než se čekalo, a totéž platí i pro aktuální inflaci za únor.
Připočteme-li k tomu psychologii, tedy prolomení hranice 6 procent, je snížení o 0,25 procenta nepravděpodobné. A to navzdory tomu, že z kuloárů se nesou zkazky, že guvernér ČNB Aleš Michl a i další radní by rádi ponechali sazby co možná nejvýše, aby se inflační očekávání stabilizovala a nehrozil by opětovný nárůst nad toleranční pásmo.
Euro není možné protlačit nějakou těsnou většinou v parlamentu s tím, že se poté zněmí politické poměry v zemi, říká Eva Zamrazilová, viceguvernérka ČNB k tématu přijetí eura, které nově otevřel prezident Petr Pavel při svém novoročním projevu. Důležité podle Zamrazilové je, aby proběhla celospolečenská debata. „Nemělo by to být přes závit populace.“ Téma by se podle ní mělo dostat mezi obyvatele se všemi plusy a mínusy, se všemi souvislostmi. A jak se budou vyvíjet úrokové sazby, které mimo jiné ovlivňují ceny hypoték? Měly by dál rychle klesat. „V ideálním případě na každém zasedání měnovou politiku uvolníme,“ říká Zamrazilová.
Eva Zamrazilová: Měnovou politiku v ideálním případě na každém zasedání uvolníme
Leaders
Říp vs. Matterhorn
Radní dávají často k dobru příměr ke dvěma horám, tedy přesněji jedné hoře a kopci. Tou horou je Matterhorn, kopcem Říp. Právě tyto dva geologické útvary se staly metaforou dvou možných přístupů k měnové politice – Matterhorn představuje rychlý růst sazeb na velmi vysoké úrovně a také velmi strmý pád k nízkým úrovním. Říp pak symbolizuje pozvolný růst sazeb, jejich ustálení na vrcholu po delší dobu a následný pozvolný pokles.
Z většiny veřejných vyjádření radních je právě český národní kopec cestou, kterou se chtějí ubírat. Přesto data z ekonomiky ukazují, že nyní budou muset trochu přitvrdit. A tak pokles sazeb o 0,5 procenta bude patrně minimum, které si dovolí.
Důvodem je přetrvávající nerůst české ekonomiky, který sice je logickým důsledkem ochlazovací kúry v podobě vysokých sazeb, ale zejména v kontextu regionální, evropské i globální konkurence je již poněkud nepříjemný.
Podpořit, ale ne moc
A pak tu je také možnost snížit sazby o jedno procento. Teoreticky by to možné bylo, koktejl dat o inflaci, nerůstu, tlaků zejména z průmyslu a developerského sektoru a relativního nárůstu financování v eurech tomu asi nahrává.
Jenomže pak tu je historická zkušenost. Tipnete si, kdy naposledy ČNB snížila sazby o celé procento? Nebylo to na začátku krize v roce 2008, kdy je snížila jen o 0,75 procenta, a nebylo to ani na začátku pandemie, kdy také snížila sazbu o 75 bazických bodů. O celé procento klesly sazby ČNB naposledy v roce 1998, kdy den před Štědrým dnem klesly sazby z 10,5 procenta na 9,5 procenta. Mimochodem toho roku klesly sazby postupně z úrovně 14,75 procenta.
Poklesem sazeb ČNB zcela jasně musí podpořit ekonomiku v návratu k růstu. Jak moc to bude, uvidíme již za týden.
