Stanislav Šulc: ČNB pokračuje v hladkém přistání. Bude to stačit na oživení ekonomiky?
Česká národní banka podle očekávání snížila úrokové sazby. Pokračuje tak v hladkém přistání, tedy v postupném rozvolňování měnové politiky. Potvrzuje zároveň, že je pro její rozhodování stále více důležitý růst ekonomiky a nikoli boj proti přebujelé inflaci, který je, zdá se, skutečně již dobojovaný.
Boj s inflací je u konce a je potřeba dostat měnovou politiku do klidnějších vod. To bylo poselství řeči guvernéra České národní banky po letním zasedání rady ČNB. Nyní tak „jeho“ bankovní rada pokračuje v hladkém přistání. To je přitom termín, který se vžil pro jeden ze dvou možných scénářů, který centrální banky mohly následovat – buďto radikální pokles sazeb v situaci, kdy se inflace vrátila do stabilního pásma, nebo naopak hladší a postupné snižování sazeb. Tedy nikoli Matterhorn, ale spíše Říp.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve středu snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Sazba je tak na nejnižší úrovni od počátku února 2022. Finanční trh snížení sazby o čtvrt procentního bodu očekával, ve stejném rozsahu bankovní rada snížila sazbu i v srpnu.
ČNB opět snížila sazby. Ta základní už je blízko čtyř procent
Money
Ačkoli se to možná řadě ekonomů i podnikatelů a firem nemusí líbit, je tento hladký scénář naprosto čitelný, a tím pádem i správný. Navíc tím, že ČNB stále třímá otěže měnové politiky stále mírně přitažené, obávaný návrat vysoké inflace nejspíš skutečně nenastane.
Aktuální úroveň 4,5 procenta pro dvoutýdenní reposazbu odpovídá tomu, že by se ke konci roku mohly sazby podívat někam ke 4 procentům a možná i mírně pod tuto hranici, čímž by centrální banka naplnila očekávání trhů. A je také dostatečně vysoká na to, aby inflace znovu neustřelila.
Jak podpořit ekonomiku
Připomeňme, že na úrovni 4,5 procenta byly úrokové sazby naposledy na přelomu zimy a jara 2022, tedy v překotné době, kdy ČNB již zvyšovala sazby poměrně horečně, aby brzdila inflaci. Ta tenkrát přitom nebyla ani tolik hnaná přehřátím ekonomiky, ale externími vlivy, zejména enormním nárůstem cen energií a pohonných hmot způsobeným začátkem války na Ukrajině.
Aktuální pokles sazeb na stejnou úroveň ale probíhá ve zcela jiném kontextu a také bude mít jiný dopad, stejně jako je za ním jiný cíl. Ačkoli ČNB nemá v popisu činnosti podporu ekonomiky, aktuální minimální růst dělá vrásky i jí. A proto je snížení sazeb má za cíl podpořit ekonomiku tlumenou vysokými sazbami již déle než dva roky.
Otázkou však zůstává, jestli toto jemné snižování bude na podporu ekonomiky stačit. Optimistické odhady počítají, že v příštím roce česká ekonomika poroste o 2,7 procenta. Při aktuální stagnaci to je poměrně ambiciózní očekávání. Sazby ČNB se na jeho naplnění budou podepisovat stále poměrně razantně.
Další texty Stanislava Šulce
Prezident Petr Pavel se rozhodl k 1. prosinci jmenovat do bankovní rady České národní banky (ČNB) Jakuba Seidlera. Mandát po šesti letech skončí Tomáši Holubovi. Oznámil to odbor komunikace prezidentské kanceláře.
Novým členem bankovní rady ČNB bude Jakub Seidler. Nahradí Tomáše Holuba
Money
