Guvernér České národní banky Aleš Michl očekává, že úrokové sazby budou na vyšší úrovni, než bylo zvykem posledních více než deset let. Michl to uvedl na síti X v reakci na výsledky lednové inflace. Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v lednu výrazně zpomalil na 2,3 procenta z prosincových 6,9 procenta. Inflace je tak nejnižší od března 2021.

Meziroční inflace klesla těsně k cíli ČNB, připomněla viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Měnová politika tedy byla podle ní v roce 2022 i 2023 dostatečně přísná. „Není ale vyhráno. Sazby zůstanou zvýšené, dokud nebude jasné, že inflace zůstane na dvou procentech. Roli bude hrát i vývoj měnového kurzu,“ dodala.

„Zůstaneme jestřáby, kteří udělají vše pro cenovou stabilitu. Jádrová inflace je stále vysoká. Oslabování koruny a deficit veřejných financí jsou proinflační rizika,“ doplnil Michl. To jsou podle něj argumenty, proč úrokové sazby snižovat opatrně a proč proces snižování sazeb můžeme kdykoliv zastavit.

[[Twitter status: https://twitter.com/MICHLiq_/status/1758042460029100075]]

Michl upozornil na to, že nová bankovní rada pod jeho vedením začala svou práci v červenci 2022, kdy byla meziroční inflace 17,5 procenta. „Změnili jsme strategii měnové politiky. A podařilo se inflaci podstatně snížit. Obnovili jsme cenovou stabilitu, což je náš zákonný mandát,“ doplnil.

Oba komentáře měly podle analytika Capitalinked.com Radima Dohnala v zásadě charakter verbální intervence. „Řekli, že jsou připraveni pozastavit snižování sazeb a že sazby zůstanou vyšší, než bývaly dříve. Tato prohlášení oslabování koruny zatím zastavila. Nadále ale platí, že riziko slábnoucí koruny, a tak okamžité dovážení inflace, je a bude velkým omezením ČNB pro další poklesy sazeb,“ dodal.

Dalibor Martínek: Dva roky vysoké inflace rozdělily Čechy na chudé a bohaté. A za rok budou volby

Názory

Byla to taková jednohubka. Premiér země Petr Fiala cítil potřebu se také vyjádřit k aktuálnímu číslu inflace. Ta meziročně spadla na 2,3 procenta. Což je po dvou letech obří inflace, takzvané inflační epizodě, jak říkají ekonomové, konečně přijatelné číslo.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

„ČNB v pasti. Koruna je už téměř o tři procenta slabší, než předpokládá nová únorová prognóza ČNB. Palcové pravidlo říká, že každé procento oslabení koruny od prognózy brzdí pokles sazeb o 0,25 bodu. Současné oslabení koruny přibrzdilo pokles sazeb o celých 0,75 bodu,“ napsala na síti X analytička Raiffeisenbank Helena Horská. Trh podle ní ní teď testuje hladinu kurzu koruny, která nebude pro ČNB už přijatelná a která ji donutí intervenovat.

[[Twitter status: https://twitter.com/HelenaHorska/status/1757691452912537946]]

„Pokles inflace je bezesporu výsledkem utažení měnové politiky v předchozím období, úrokové sazby a kurz v české ekonomice působí. I to ukazuje, jak důležitá je vlastní měnová politika. Jiná debata je, zda zpřísnění měnové politiky nemělo být silnější či rychlejší a pokles inflace nemohl nastat dříve,“ řekl ekonom skupiny DRFG Martin Slaný. Každopádně boj s inflací je podle něj nikdy nekončící příběh. V české a zahraniční ekonomice je aktuálně řada faktorů, které budou udržení inflace v cíleném pásmu v nadcházejícím horizontu stěžovat, dodal.

Bankovní rada ČNB minulý čtvrtek snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 6,25 procenta. Se snižováním úrokových sazeb začala centrální banka loni v prosinci, kdy základní úroková sazba klesla o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Byla to první změna sazeb od června 2022. Česká měna dál oslabuje. Bezprostředně po zveřejnění dat o inflaci za leden oslabuje vůči euru o 0,4 procenta na 25,477 Kč. Je tak nejslabší od počátku března 2022, kdy kurz reagoval na napadení Ukrajiny Ruskem.