Doba se mění. Sazby budou výše, než bylo poslední dekádu zvykem, uvedl guvernér Michl

Guvernér České národní banky Aleš Michl očekává, že úrokové sazby budou na vyšší úrovni, než bylo zvykem posledních více než deset let. Michl to uvedl na síti X v reakci na výsledky lednové inflace. Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v lednu výrazně zpomalil na 2,3 procenta z prosincových 6,9 procenta. Inflace je tak nejnižší od března 2021.

Meziroční inflace klesla těsně k cíli ČNB, připomněla viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Měnová politika tedy byla podle ní v roce 2022 i 2023 dostatečně přísná. „Není ale vyhráno. Sazby zůstanou zvýšené, dokud nebude jasné, že inflace zůstane na dvou procentech. Roli bude hrát i vývoj měnového kurzu,“ dodala.

„Zůstaneme jestřáby, kteří udělají vše pro cenovou stabilitu. Jádrová inflace je stále vysoká. Oslabování koruny a deficit veřejných financí jsou proinflační rizika,“ doplnil Michl. To jsou podle něj argumenty, proč úrokové sazby snižovat opatrně a proč proces snižování sazeb můžeme kdykoliv zastavit.

[[Twitter status: https://twitter.com/MICHLiq_/status/1758042460029100075]]

Michl upozornil na to, že nová bankovní rada pod jeho vedením začala svou práci v červenci 2022, kdy byla meziroční inflace 17,5 procenta. „Změnili jsme strategii měnové politiky. A podařilo se inflaci podstatně snížit. Obnovili jsme cenovou stabilitu, což je náš zákonný mandát,“ doplnil.

Oba komentáře měly podle analytika Capitalinked.com Radima Dohnala v zásadě charakter verbální intervence. „Řekli, že jsou připraveni pozastavit snižování sazeb a že sazby zůstanou vyšší, než bývaly dříve. Tato prohlášení oslabování koruny zatím zastavila. Nadále ale platí, že riziko slábnoucí koruny, a tak okamžité dovážení inflace, je a bude velkým omezením ČNB pro další poklesy sazeb,“ dodal.

Dalibor Martínek: Dva roky vysoké inflace rozdělily Čechy na chudé a bohaté. A za rok budou volby

Názory

Byla to taková jednohubka. Premiér země Petr Fiala cítil potřebu se také vyjádřit k aktuálnímu číslu inflace. Ta meziročně spadla na 2,3 procenta. Což je po dvou letech obří inflace, takzvané inflační epizodě, jak říkají ekonomové, konečně přijatelné číslo.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

„ČNB v pasti. Koruna je už téměř o tři procenta slabší, než předpokládá nová únorová prognóza ČNB. Palcové pravidlo říká, že každé procento oslabení koruny od prognózy brzdí pokles sazeb o 0,25 bodu. Současné oslabení koruny přibrzdilo pokles sazeb o celých 0,75 bodu,“ napsala na síti X analytička Raiffeisenbank Helena Horská. Trh podle ní ní teď testuje hladinu kurzu koruny, která nebude pro ČNB už přijatelná a která ji donutí intervenovat.

[[Twitter status: https://twitter.com/HelenaHorska/status/1757691452912537946]]

„Pokles inflace je bezesporu výsledkem utažení měnové politiky v předchozím období, úrokové sazby a kurz v české ekonomice působí. I to ukazuje, jak důležitá je vlastní měnová politika. Jiná debata je, zda zpřísnění měnové politiky nemělo být silnější či rychlejší a pokles inflace nemohl nastat dříve,“ řekl ekonom skupiny DRFG Martin Slaný. Každopádně boj s inflací je podle něj nikdy nekončící příběh. V české a zahraniční ekonomice je aktuálně řada faktorů, které budou udržení inflace v cíleném pásmu v nadcházejícím horizontu stěžovat, dodal.

Bankovní rada ČNB minulý čtvrtek snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 6,25 procenta. Se snižováním úrokových sazeb začala centrální banka loni v prosinci, kdy základní úroková sazba klesla o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Byla to první změna sazeb od června 2022. Česká měna dál oslabuje. Bezprostředně po zveřejnění dat o inflaci za leden oslabuje vůči euru o 0,4 procenta na 25,477 Kč. Je tak nejslabší od počátku března 2022, kdy kurz reagoval na napadení Ukrajiny Ruskem.