Bankovní rada České národní banky (ČNB) se po prosincové pauze vrátila k uvolňování měnové politiky. Základní úrokovou sazbu snížila o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Sazba je tak na nejnižší úrovni od konce ledna 2022. Finanční trh snížení základní úrokové sazby v tomto rozsahu očekával.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) se rozchází v názoru na další snižování úrokových sazeb. Zatímco viceguvernér ČNB Jan Frait je pro pomalejší postup, než by doporučovala prognóza centrální banky, člen rady Tomáš Holub by byl pro razantnější pokles, pokud by se makroekonomická prognóza naplňovala. Plyne to ze záznamu z prosincového jednání bankovní rady, který v pátek ČNB zveřejnila.
Pokud Česká národní banka sníží do konce roku úrokové sazby, učiní tak pomalu a rozvážně a bude dál chránit ekonomiku před inflací. Poslancům z rozpočtového výboru to ve středu řekl guvernér ČNB Aleš Michl. Nejbližší měnové zasedání Bankovní rady ČNB, kde se bude jednat o sazbách, je naplánováno na 21. prosince.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve středu zmírnila pravidla pro poskytování hypoték. Od ledna už banky nebudou muset uplatňovat limit maximální výše celkového dluhu žadatele vůči jeho ročnímu příjmu, takzvaný ukazatel DTI. V platnosti nadále zůstává maximální poměr výše hypotečního úvěru vůči hodnotě zastavené nemovitosti, uvedla členka bankovní rady Karina Kubelková. Centrální bankéři také oznámili, že finanční sektor v ČR zůstává podle zátěžových testů odolný i vůči zhoršenému ekonomickému vývoji. A ponechali sazbu na ochranu úvěrového trhu na dvou procentech.
Sazba proticyklické kapitálové rezervy na ochranu úvěrového trhu se od října sníží na dvě procenta ze současných 2,25 procenta, rozhodla bankovní rada České národní banky. Bankovní rada rozhodla o uvolnění podmínek s ohledem na postupné snižování cyklických systémových rizik v bilancích bankovního sektoru, uvedla mluvčí centrální banky Petra Krmelová.
Hypotéky budou už zase dostupnější. Česká národní banka (ČNB) zasáhla. Na svém čtvrtečním zasedání rozhodla o zmírnění pravidel pro jejich poskytování. Od července už nebude nutné u žadatelů uplatňovat limit výše splátek dluhu k čistému měsíčnímu příjmu (DSTI). Ostatní pravidla pro hypotéky ponechala bankovní rada ČNB v platnosti, uvedla členka bankovní rady Karina Kubelková.
Doba je turbulentní a naplněná nejistotami, ale zpětný pohled ukazuje, že periody relativního klidu v historii ČNB významně nepřevládají. Jak se s nejistotami banka popasuje, záleží nejen na tom, jaká rozhodnutí přijímá, ale také jak zdařile o nich informuje. Našlapovat kolem ČNB je třeba velmi opatrně, je to v zájmu nás všech, nezávisle na tom, co si kdo o strategii bankovní rady v posledním období může myslet, varuje hlavní ekonom společnosti Fondee a bývalý člen bankovní rady ČNB Pavel Štěpánek.
Od července je Jan Frait podruhé členem bankovní rady ČNB. Poprvé do ní na šestileté funkční období nastoupil už v roce 2000. Letos v únoru se stane viceguvernérem. „Žijeme v době inflačního šoku,” říká Frait. Podle něj není žádné optimální řešení, jak s růstem cen rychle zatočit. Hraje tu moc vlivů, například ceny energií jsou nyní naprosto nepředvídatelné. „Nemáme klasickou inflaci, kdy by rostlo víceméně všechno.” Česko se podle něj letos dostane do mírné, asi jednoprocentní recese. Přesto prý není důvod „pro katastrofické scénáře o prudkém poklesu produkce nebo razantním růstu nezaměstnanosti”.
Prezident Zeman si během svého druhého prezidentského mandátu doskládal radu České národní banky. Chvilku si na to musel počkat, jelikož mandát členů rady je šestiletý. Ale nakonec se mu to těsně před vypršením svého vlastního prezidentského mandátu povedlo.
Noví členové bankovní rady jsou známi. Prezident Miloš Zeman dnes jimi jmenoval Jana Procházku, dosavadního šéfa pojišťovny EGAP a Jan Kubíčka, šéfa Úřadu Národní rozpočtové rady. Prezident Zeman se při jejich jmenování vyslovil pro to, aby se úrokové sazby ČNB dále nezvyšovaly, takže je zřejmé, že posledním „jestřábem“ bankovní rady zůstane od února Tomáš Holub.
Jihokorejský ústavní soud ❌ zrušil rozhodnutí nižšího soudu, které na konci března zbavilo opozičního lídra I Če-mjonga obvinění z porušení volebního zákona. Informuje o tom agentura Jonhap. Není tak jasné, zda se bude I Če-mjong v červnových volbách moct ucházet o prezidentský post.
EU plánuje příští týden sdílet se Spojenými státy 📜 dokument, který bude obsahovat návrhy k zahájení obchodních jednání s administrativou prezidenta Donalda Trumpa. Dokument navrhuje snížení obchodních a necelních překážek, posílení evropských investic v USA, spolupráci na globálních problémech, jako je řešení nadměrné kapacity čínské oceli, a nákup amerického zboží, jako je zkapalněný zemní plyn a technologie.
Argentina odtajnila 📜 dokumenty, které ukazují, že země po druhé světové válce do značné míry pomáhala nacistům uniknout z Evropy. K on-line zpřístupnění stovek dokumentů svolil argentinský prezident Javier Milei. Mnohé z nich potvrzují, že vysoce postavení nacisté, jakým byl i doktor Josef Mengele, žili v Argentině bez problémů.
Americká společnost Apple ☝ porušila soudní příkaz, který jí nařizoval, aby ve svém obchodě s aplikacemi App Store umožňovala platby přes jiné poskytovatele. Uvedla to soudkyně Yvonne Gonzalezová Rogersová, své rozhodnutí postoupila státním zástupcům kvůli možnému trestnímu stíhání firmy, uvedla agentura Bloomberg. Apple musí přestat účtovat provize za nákupy mimo svůj obchod s aplikacemi.
Spojené státy a Ukrajina podepsaly 🤝 dohodu o vytvoření americko-ukrajinského rekonstrukčního investičního fondu, oznámilo ve středu večer místního času (v noci na dnešek středoevropského letního času) americké ministerstvo financí. Agentura Bloomberg píše o podpisu „dohody o přístupu k ukrajinským přírodním zdrojům“.
Americké softwarové společnosti Microsoft 📈 vzrostl ve třetím fiskálním čtvrtletí čistý zisk o 18 procent na 25,8 miliardy dolarů (568,6 miliardy korun). Firmě pomáhá zájem o cloudové služby a umělou inteligenci (AI).
Sociální síť pro sdílení krátkých videí 📱 TikTok plánuje investici ve výši jedné miliardy eur (24,96 miliardy korun) do výstavby svého prvního datového centra ve Finsku. Agentuře Reuters to potvrdil mluvčí společnosti s tím, že projekt je součástí širší iniciativy, jejímž cílem je posílit ochranu osobních údajů evropských uživatelů.