Bankovní rada České národní banky ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu sazby očekával. Na současné úrovni je základní úroková sazba od počátku května, nižší byla naposledy v první polovině prosince 2021.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) bude ve čtvrtek pokračovat ve snižování základní úrokové sazby, otázkou ale zůstává rozsah tohoto kroku. Oslovení analytici mírně větší pravděpodobnost dávají snížení sazby o čtvrt procentního bodu ze současných 5,25 procenta, nelze ale podle nich vyloučit ani pokles o půl bodu. Významnou roli při rozhodování centrálních bankéřů podle nich bude mít vývoj kurzu koruny.
Česká národní banka s účinností od 1. července snižuje sazbu proticyklické kapitálové rezervy na ochranu úvěrového trhu o půl procentního bodu na 1,25 procenta. O rozhodnutí bankovní rady informovala členka rady Karina Kubelková. ČNB sazbu snížila s ohledem na pokles systémových rizik v bilanci bankovního sektoru.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) se rozchází v názoru na další snižování úrokových sazeb. Zatímco viceguvernér ČNB Jan Frait je pro pomalejší postup, než by doporučovala prognóza centrální banky, člen rady Tomáš Holub by byl pro razantnější pokles, pokud by se makroekonomická prognóza naplňovala. Plyne to ze záznamu z prosincového jednání bankovní rady, který v pátek ČNB zveřejnila.
Pokud Česká národní banka sníží do konce roku úrokové sazby, učiní tak pomalu a rozvážně a bude dál chránit ekonomiku před inflací. Poslancům z rozpočtového výboru to ve středu řekl guvernér ČNB Aleš Michl. Nejbližší měnové zasedání Bankovní rady ČNB, kde se bude jednat o sazbách, je naplánováno na 21. prosince.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve středu zmírnila pravidla pro poskytování hypoték. Od ledna už banky nebudou muset uplatňovat limit maximální výše celkového dluhu žadatele vůči jeho ročnímu příjmu, takzvaný ukazatel DTI. V platnosti nadále zůstává maximální poměr výše hypotečního úvěru vůči hodnotě zastavené nemovitosti, uvedla členka bankovní rady Karina Kubelková. Centrální bankéři také oznámili, že finanční sektor v ČR zůstává podle zátěžových testů odolný i vůči zhoršenému ekonomickému vývoji. A ponechali sazbu na ochranu úvěrového trhu na dvou procentech.
Sazba proticyklické kapitálové rezervy na ochranu úvěrového trhu se od října sníží na dvě procenta ze současných 2,25 procenta, rozhodla bankovní rada České národní banky. Bankovní rada rozhodla o uvolnění podmínek s ohledem na postupné snižování cyklických systémových rizik v bilancích bankovního sektoru, uvedla mluvčí centrální banky Petra Krmelová.
Hypotéky budou už zase dostupnější. Česká národní banka (ČNB) zasáhla. Na svém čtvrtečním zasedání rozhodla o zmírnění pravidel pro jejich poskytování. Od července už nebude nutné u žadatelů uplatňovat limit výše splátek dluhu k čistému měsíčnímu příjmu (DSTI). Ostatní pravidla pro hypotéky ponechala bankovní rada ČNB v platnosti, uvedla členka bankovní rady Karina Kubelková.
Doba je turbulentní a naplněná nejistotami, ale zpětný pohled ukazuje, že periody relativního klidu v historii ČNB významně nepřevládají. Jak se s nejistotami banka popasuje, záleží nejen na tom, jaká rozhodnutí přijímá, ale také jak zdařile o nich informuje. Našlapovat kolem ČNB je třeba velmi opatrně, je to v zájmu nás všech, nezávisle na tom, co si kdo o strategii bankovní rady v posledním období může myslet, varuje hlavní ekonom společnosti Fondee a bývalý člen bankovní rady ČNB Pavel Štěpánek.
Od července je Jan Frait podruhé členem bankovní rady ČNB. Poprvé do ní na šestileté funkční období nastoupil už v roce 2000. Letos v únoru se stane viceguvernérem. „Žijeme v době inflačního šoku,” říká Frait. Podle něj není žádné optimální řešení, jak s růstem cen rychle zatočit. Hraje tu moc vlivů, například ceny energií jsou nyní naprosto nepředvídatelné. „Nemáme klasickou inflaci, kdy by rostlo víceméně všechno.” Česko se podle něj letos dostane do mírné, asi jednoprocentní recese. Přesto prý není důvod „pro katastrofické scénáře o prudkém poklesu produkce nebo razantním růstu nezaměstnanosti”.
V Česku loni vzniklo 34 621 nových firem. Je to nejvyšší počet za 20 let, proti roku 2024 jich bylo o 13 procent víc. Celkový počet aktivních firem ke konci roku dosáhl 594 520, meziročně jich přibylo 17 898. Na dvě nově vzniklé firmy připadala jedna zrušená, což odpovídá dlouhodobému vývoji. Vyplývá to z údajů společnosti Dun & Bradstreet
Hodnota jihokorejského akciového trhu se vyšplhala na 3,25 bilionu dolarů (zhruba 66 bilionů korun) a přesáhla hodnotu německého trhu s akciemi, vypočetla agentura Bloomberg. V Asii se daří firmám zaměřeným na umělou inteligenci (AI) a na robotiku. Jihokorejský akciový trh je tak nově desátý největší na světě hned za Tchaj-wanem.
Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová uvedla, že její vláda pozastavila dodávky 🛢️🛢️🛢️ ropy na Kubu. Odmítla však, že by tak učinila pod tlakem Spojených států. Informovala o tom dnes agentura AP. Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa podle dřívějších zpráv médií zvažuje námořní blokádu Kuby, aby ostrovní zemi zcela odřízla od přísunu ropy a vynutila si změnu tamního režimu.
Zaměstnancům společnosti OKD vzrostou od února základní mzdy v průměru o 3,5 procenta. Nárůst představuje 1150 korun měsíčně, u hodinových mezd je plošný nárůst o sedm korun na hodinu. Vyplývá to z dodatku kolektivní smlouvy, který podepsali zástupci vedení a odborů po čtyřech kolech jednání. Uvedla to mluvčí OKD Barbora Černá Dvořáková. Podnik tento týden ukončí těžbu černého uhlí v posledním činném Dole ČSM.
Cena zlata 🪙🪙🪙 dnes poprvé překonala hranici 5200 dolarů (bezmála 105 tisíc korun) za trojskou unci . Žlutému kovu pomáhá slabý dolar a geopolitická nejistota. Investoři mu před dnes očekávaným rozhodnutím americké centrální banky (Fed) o výši úrokových sazeb také dávají přednost před nákupem státních dluhopisů.
Rusko by mohlo zrušit zákaz internetových 🎰🎰🎰 kasin a uvalit 30procentní daň na jejich příjmy ve snaze získat až 100 miliard rublů (zhruba 26 miliard korun) do státního rozpočtu. Informoval o tom podle agentury Reuters ruský list Kommersant s odvoláním na své zdroje. Ruský rozpočet je v poslední době pod tlakem kvůli rozsáhlým výdajům souvisejícím s válkou na Ukrajině.